Přeskočit na obsah

Dick Irvin

Z Infopedia
Verze z 9. 12. 2025, 06:41, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (Dick Irvin))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Hokejista

James Dickinson "Dick" Irvin II (19. července 1892 Hamilton, Ontario, Kanada – 16. května 1957 Montreal, Québec, Kanada) byl kanadský profesionální lední hokejista a trenér. Během své kariéry hrál za týmy v Pacific Coast Hockey Association (PCHA), Western Canada Hockey League (WCHL) a National Hockey League (NHL) v letech 1916 až 1928, kdy musel ukončit hráčskou kariéru kvůli zraněním. Irvin je považován za jednoho z nejlepších hráčů své doby, známého pro svou silnou střelu příklepem a tvrdý, ale férový styl hry. Po ukončení hráčské kariéry se stal velmi úspěšným trenérem v NHL, kde vedl týmy Chicago Black Hawks, Toronto Maple Leafs a Montreal Canadiens. Jako trenér získal čtyři Stanley Cupy: jeden s Toronto Maple Leafs v roce 1932 a tři s Montreal Canadiens v letech 1944, 1946 a 1953. Byl uveden do Hokejová síň slávy v roce 1958 jako hráč.

🗓️ Raný život a hráčská kariéra

Dick Irvin se narodil 19. července 1892 v Hamiltonu v Ontariu a vyrůstal ve Winnipegu v Manitobě. Byl jedním z deseti dětí. Hokej začal hrát v mládí a s Winnipeg Monarchs vyhrál Allan Cup v roce 1915. Profesionální kariéru zahájil v roce 1916 s týmem Portland Rosebuds v Pacific Coast Hockey Association, kde ve své nováčkovské sezóně nastřílel 35 gólů. Jeho kariéra byla přerušena první světovou válkou, během níž sloužil v Kanadském expedičním sboru ve Francii do roku 1918. Po válce se Irvin vrátil k hokeji a hrál převážně na pozici centra za Regina Victorias v Saskatchewan Senior Hockey League (SSHL) a za Regina Capitals v Western Canada Hockey League (WCHL).

V roce 1926, ve věku 34 let, vstoupil do NHL, když podepsal smlouvu s nově vzniklými Chicago Black Hawks. Byl jmenován prvním kapitánem týmu a ve své první sezóně v NHL zaznamenal působivých 36 bodů (18 gólů, 18 asistencí) ve 44 zápasech, čímž se umístil na druhém místě v bodování ligy. Jeho hráčská kariéra skončila v sezóně 1928–29 kvůli zlomenině lebky. Celkově odehrál v NHL 95 zápasů, ve kterých získal 52 bodů (29 gólů a 23 asistencí).

🏒 Trenérská kariéra

Dick Irvin je známější svými úspěchy jako trenér. V roce 1930 se stal hlavním trenérem Chicago Black Hawks. Ve své první sezóně dovedl tým do finále Stanley Cupu, kde prohráli s Montreal Canadiens. Po propuštění z Chicago Black Hawks v září 1931 byl v listopadu téhož roku angažován týmem Toronto Maple Leafs, který byl na začátku sezóny bez výhry. Irvin okamžitě dosáhl úspěchu a v první sezóně s Toronto Maple Leafs (1931–32) vyhrál Stanley Cup. Pod jeho vedením se Toronto Maple Leafs dostali do finále Stanley Cupu ještě šestkrát, ale další titul nezískali.

V roce 1940 převzal Irvin trenérskou pozici u Montreal Canadiens, kde strávil 15 sezón, od ročníku 1940–41 do 1954–55. V Montrealu dosáhl svých největších trenérských úspěchů, když s týmem vyhrál tři Stanley Cupy v letech 1944, 1946 a 1953. Během jeho působení v Montrealu se pod jeho vedením rozvinuli hráči jako Maurice Richard, Jean Béliveau, Elmer Lach, Bernie Geoffrion, Doug Harvey a Charlie Conacher.

V roce 1955 se Irvin vrátil na jednu sezónu k Chicago Black Hawks (1955–56), ale byl nucen odejít do důchodu kvůli rakovině kostí, které podlehl o rok později. Celkově v NHL odtrénoval 1449 zápasů základní části, ve kterých zaznamenal 692 výher, 527 proher a 230 remíz, s procentem úspěšnosti 0,557. V play-off vedl týmy ve 190 zápasech s bilancí 100 výher, 88 proher a 2 remízami, s procentem úspěšnosti 0,532. Jeho 692 trenérských výher v základní části bylo rekordem NHL až do 80. let. K 9. prosinci 2025 se Irvin řadí na 13. místo v historickém žebříčku trenérů NHL podle počtu odtrénovaných zápasů základní části.

🏆 Ocenění a vyznamenání

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si Dicka Irvina jako takového hokejového "superhrdinu" starých časů. Nejdřív byl skvělým hráčem, který uměl dávat spoustu gólů a hrál tvrdě, ale vždycky čestně. Měl tak silnou střelu, že to bylo na jeho dobu něco nevídaného! Ale pak se mu stalo zranění hlavy a musel přestat hrát. Ale to ho nezastavilo! Místo toho se stal trenérem a v tom byl ještě lepší. Jako trenér dokázal vzít týmy, které si nevedly moc dobře, a proměnit je v šampiony. Vyhrál čtyři Stanley Cupy, což je v hokeji to největší ocenění, něco jako mistrovství světa klubů. Zvlášť se mu dařilo s týmem Montreal Canadiens, kde pomohl vyrůst mnoha budoucím hokejovým hvězdám. Byl to prostě člověk, který hokeji rozuměl jako málokdo a dokázal své týmy dovést k vítězství. I když už není mezi námi, jeho jméno je stále v Hokejová síň slávy, což je nejvyšší pocta pro hokejisty.

Zdroje