Thomas Hobbes
Obsah boxu
Thomas Hobbes (5. dubna 1588 Westport, Wiltshire, Anglie – 4. prosince 1679 Hardwick Hall, Derbyshire, Anglie) byl anglický filozof, vědec a historik, který je považován za jednoho ze zakladatelů moderní politické filozofie. Jeho nejznámějším dílem je kniha Leviathan, vydaná v roce 1651, ve které rozpracoval vlivnou formulaci teorie společenské smlouvy a hájil potřebu absolutní suverenity k udržení společenského řádu.
🌍 Život a doba
Thomas Hobbes se narodil 5. dubna 1588 v Westportu, v hrabství Wiltshire, v roce, kdy se Španělská Armada neúspěšně pokusila o invazi do Anglie. Sám Hobbes žertoval, že se jeho matka předčasně porodila kvůli strachu z invaze, a tak se strach a on narodili jako dvojčata. Pocházel z rodiny vesnického vikáře a díky svému bohatému strýci získal vzdělání. Studoval na Magdalen Hall v Oxfordu a v roce 1608 absolvoval University of Cambridge.
Většinu svého života strávil ve službách rodiny Cavendish, zpočátku jako tutor pro Williama Cavendishe, pozdějšího 2. hraběte z Devonshiru. Tyto vazby ho propojily s vlivnými intelektuálními kruhy a umožnily mu rozsáhlé cesty po Evropě, kde se setkal s osobnostmi jako Galileo Galilei a René Descartes. Po návratu do Anglie v roce 1637 byl svědkem ničivé anglické občanské války (1642–1651), která výrazně ovlivnila jeho názory na nutnost silné, absolutní vlády jako řešení lidských konfliktů a společenského rozkladu.
Hobbes zemřel 4. prosince 1679 ve věku 91 let v Hardwick Hall v Derbyshire, v majetku rodiny Cavendishů.
🧠 Filozofické myšlenky
Hobbesova filozofie je primárně zaměřena na problém společenského a politického řádu – jak mohou lidské bytosti žít pospolu v míru a vyhnout se nebezpečí občanského konfliktu. Jeho myšlenky vycházely z materialistického pohledu na svět, kde vše, včetně lidských bytostí a jejich myšlenkových procesů, je složeno z hmoty v pohybu.
🏞️ Stav přirozenosti
Hobbesova teorie začíná konceptem „stavu přirozenosti“, což je hypotetická situace, ve které neexistuje žádná vláda ani politická autorita. V tomto stavu, jak tvrdí Hobbes, panuje „válka všech proti všem“ (latinsky bellum omnium contra omnes). Lidé jsou v něm motivováni především sebezáchovou a sebezájmem, což vede k neustálé rivalitě a boji o zdroje a moc. Život v takovém stavu je podle Hobbese „osamělý, chudý, ošklivý, zvířecký a krátký“. V tomto stavu neexistuje zákon, spravedlnost ani majetek, protože nejsou žádné autority, které by je vymáhaly.
🤝 Společenská smlouva
Aby unikli z hrůzostrašného stavu přirozenosti, lidé se racionálně rozhodnou vstoupit do „společenské smlouvy“. V rámci této smlouvy se jednotlivci vzdávají části svých přirozených práv a svobod a předávají je svrchované autoritě (suverénovi) výměnou za bezpečnost a řád. Hobbes tvrdil, že vláda není stranou původní smlouvy, a proto občané nejsou povinni se podřídit vládě, pokud je příliš slabá na to, aby účinně potlačila rozdělení a občanské nepokoje.
👑 Absolutní suverenita
Nejkontroverznějším aspektem Hobbesovy teorie je jeho trvání na tom, že suverenita musí být absolutní. Suverén, ať už je to jednotlivec nebo shromáždění, má neomezenou, nedělitelnou a nezpochybnitelnou moc. Hobbes věřil, že rozdělení moci by vedlo k rozpadu státu a návratu ke stavu války. Suverén není vázán společenskou smlouvou, ale stojí nad ní, aby mohl efektivně udržovat pořádek a zabránit chaosu. Hobbes obhajoval absolutní monarchii jako nejlepší formu vlády, protože věřil, že jediný vládce je schopen nejlépe sjednotit veřejný a soukromý zájem.
📚 Hlavní díla
- The Elements of Law, Natural and Politic (1640) – Hobbesův pokus poskytnout argumenty na podporu krále proti jeho odpůrcům.
- De Cive (latinsky O občanovi) (1642) – Jasné a stručné vyjádření Hobbesovy morální a politické filozofie.
- Leviathan (1651) – Jeho nejslavnější dílo, které podrobně rozpracovává teorii společenské smlouvy a absolutní suverenity. Kniha je rozdělena do čtyř částí: O člověku, O státu, O křesťanském státu a O království temnoty.
- De Corpore (latinsky O těle) (1655) – Zabývá se otázkami metafyziky.
- De Homine (latinsky O člověku) (1657/1658)
- Behemoth (publikováno 1682, napsáno dříve) – Hobbesův popis anglických občanských válek.
💡 Vliv a odkaz
Thomas Hobbes je široce považován za jednoho z nejvýznamnějších politických filozofů, jehož dílo Leviathan je srovnatelné s politickými spisy Platóna, Aristotela, Locka, Rousseaua, Kanta a Rawlse. Jeho metodologická inovace měla hluboký konstruktivní dopad na pozdější práce v politické filozofii. Hobbesovy myšlenky o společenské smlouvě a silné vládě ovlivnily mnoho politických systémů a položily základy pro pozdější myslitele, včetně Johna Locka a Jean-Jacquese Rousseaua, kteří sice zastávali odlišné pohledy na svobodu a vládu, ale vycházeli z jeho konceptu. Jeho důraz na silnou vládu ovlivnil rozvoj moderních politických systémů, kde vlády často hrají hlavní roli při ochraně společnosti.
Jeho obhajoba absolutismu byla sice kritizována a z velké části odmítnuta, ale Hobbes zůstává významný pro své vhledy do lidského chování, řízení státu a nutnosti občanského řádu k zajištění míru a stability ve společnosti. Jeho teorie poskytují rámec pro pochopení dynamiky globální politiky a významu diplomatických dohod pro odvrácení konfliktů.
🧒 Pro laiky
Představte si svět, kde neexistují žádná pravidla, žádní policisté, žádní soudci, žádné zákony. Každý si může dělat, co chce, a brát si, co chce. Zní to jako svoboda? Thomas Hobbes by řekl, že ne. Řekl by, že takový svět by byl plný strachu, chaosu a neustálých bojů. Každý by se bál o svůj život a majetek, protože silnější by mohl kdykoli přijít a všechno mu vzít. Život by byl "osamělý, chudý, ošklivý, zvířecký a krátký".
Abychom tomuto strašlivému stavu zabránili, lidé se podle Hobbese dohodnou. Řeknou si: "Dobře, vzdáme se části naší neomezené svobody a dáme ji někomu, kdo bude mít dostatek moci, aby zajistil, že se budeme všichni chovat slušně a budeme v bezpečí." Tento "někdo" je vláda nebo panovník, který má absolutní moc. Je to jako obrovská, mocná bytost – Hobbes ji nazval Leviathan – která drží společnost pohromadě a chrání ji před sebou samou. Bez tohoto silného vládce by se společnost rozpadla na kousky. Hobbes věřil, že i špatná vláda je lepší než žádná vláda, protože alespoň udržuje mír.