Phil Goyette

Phil Goyette
Celé jméno	Joseph Georges Philippe Goyette
Datum narození	31. října 1933
Místo narození	Lachine, Quebec, Kanada
Datum úmrtí	17. ledna 2026
Místo úmrtí	Montreal, Quebec, Kanada
Státní příslušnost
Povolání	hokejista, hokejový trenér
Aktivní od	1954
Aktivní do	1973

Phil Goyette (celým jménem Joseph Georges Philippe Goyette) byl kanadský profesionální hráč ledního hokeje, který nastupoval na pozici středního útočníka, a později hokejový trenér. V NHL odehrál 16 sezón v letech 1956 až 1972. Během své hráčské kariéry nastupoval za kluby Montreal Canadiens, New York Rangers, St. Louis Blues a Buffalo Sabres. S týmem Montreal Canadiens získal čtyři po sobě jdoucí tituly ve Stanley Cupu (1957 až 1960). V sezóně 1969/1970 obdržel Lady Byng Memorial Trophy za sportovní přístup a hru v duchu fair play.

Po ukončení aktivní hráčské kariéry se stal v roce 1972 historicky prvním hlavním trenérem nově založeného klubu New York Islanders. Z této pozice byl odvolán v polovině ročníku 1972/1973. Goyette zemřel 17. ledna 2026 ve věku 92 let ve městě Montreal.

👤 Mládí a juniorská kariéra

Joseph Georges Philippe Goyette se narodil 31. října 1933 ve městě Lachine v provincii Quebec. V dětství hrál organizovaný hokej za farní týmy v místní lize (Lachine Church League) v rámci farnosti Resurrection.

Soutěžní hokej na juniorské úrovni začal hrát v roce 1950 v lize QJHL. V sezónách 1950/1951 a 1951/1952 nastupoval za celek Montreal Nationale. Ve svém prvním ročníku odehrál 44 utkání, v nichž zaznamenal 29 bodů. O rok později si ve 45 zápasech připsal 51 bodů. Pro ročník 1952/1953 se přesunul do týmu Montreal Jr. Canadiens, který rovněž působil v QJHL. V této sezóně nasbíral 59 bodů ve 44 zápasech. Poslední rok mezi juniory (1953/1954) zakončil s bilancí 43 branek a 47 asistencí v 50 utkáních, čímž dosáhl celkového počtu 90 kanadských bodů.

🏒 Nižší profesionální soutěže

Přechod do profesionálního hokeje absolvoval Goyette v sezóně 1954/1955, kdy podepsal smlouvu s týmem Cincinnati Mohawks působícím v IHL. V 57 utkáních základní části zaznamenal 41 gólů a 51 asistencí, což představovalo zisk 92 bodů. Za tento výkon obdržel trofej James Gatschne Trophy určenou pro nejužitečnějšího hráče IHL a zároveň George H. Wilkinson Trophy pro hráče s nejvyšším počtem bodů. S týmem Cincinnati Mohawks navíc ve stejném roce vyhrál ligový šampionát a získal Turner Cup.

Následující sezónu 1955/1956 strávil v lize QHL (dříve označované jako QSHL), kde oblékal dres týmu Montreal Royals. V 58 zápasech základní části zapsal 34 bodů (19 gólů a 15 asistencí) a pomohl týmu získat mistrovský titul v play-off ligy. Dne 5. června 1956 si na Goyetteho vyžádalo práva vedení Montreal Canadiens v rámci meziligového draftu (Inter-League Draft). V ročníku 1956/1957 ještě odehrál 47 zápasů za Montreal Royals (31 bodů), než byl trvale povolán do hlavního kádru v NHL.

💼 Profesionální kariéra v NHL

🏆 Dynastie v Montreal Canadiens (1956–1963)

Goyette debutoval v NHL za Montreal Canadiens dne 21. února 1957 v utkání proti Detroit Red Wings, které se hrálo na stadionu Montreal Forum a skončilo remízou 3:3. Svůj první gól v soutěži vstřelil 23. února 1957. Překonal brankáře Gumpa Worsleyho z New York Rangers v čase 16:14 třetí třetiny při výhře Montrealu 4:1. Ve zbytku sezóny 1956/1957 odehrál 14 zápasů se ziskem 7 bodů.

Během svého působení v Montrealu se Goyette stal součástí dynastie, která dominovala tehdejší lize. Tým pod vedením trenéra Toea Blakea disponoval mimořádnou hloubkou kádru. Na pozici středního útočníka hráli před Goyettem hráči jako Jean Béliveau nebo Henri Richard, což znamenalo, že Goyette plnil roli defenzivního centra. Nastupoval nejčastěji ve formaci s křídly Claudem Provostem a Donniem Marshallem.

S Montrealem získal čtyři Stanley Cupy v řadě (v letech 1957, 1958, 1959 a 1960) a pětkrát v tomto období tým vyhrál Prince of Wales Trophy pro nejlepší celek základní části. Nejproduktivnější sezónou Goyetteho v dresu Canadiens byl ročník 1957/1958, ve kterém odehrál 70 utkání se ziskem 46 bodů. Celkově za Montreal Canadiens nastoupil k 375 zápasům základní části, ve kterých získal 182 bodů. Vyznačoval se velmi disciplinovanou hrou, za sedm sezón v Montrealu obdržel pouze 44 trestných minut.

🗽 Přesun do New York Rangers (1963–1969)

Dne 4. června 1963 se Goyette stal součástí jedné z největších výměn v tehdejší historii NHL. Vedení Montreal Canadiens odeslalo Goyetteho, brankáře Jacquese Planteho a útočníka Donnieho Marshalla do organizace New York Rangers. Opačným směrem putovali brankář Gump Worsley a hráči v poli Dave Balon, Leon Rochefort a Len Ronson.

Změna působiště znamenala pro Goyetteho zvýšení průměrného času na ledě a posun do ofenzivnějších formací, kde nastupoval společně s Marshallem a Bobem Nevinem. Ve své první sezóně v New Yorku (1963/1964) zaznamenal 65 bodů ve 67 zápasech. Dne 30. října 1963 zaznamenal svůj první kariérní hattrick v NHL, když překonal brankáře Eddieho Johnstona z Boston Bruins. V dresu Rangers působil šest sezón. Nejlepší bodový zisk zaznamenal v ročnících 1963/1964 a 1967/1968, v obou shodně získal 65 kanadských bodů. Celkem za New York odehrál 388 zápasů.

🎵 Sezóna v St. Louis Blues a Lady Byng Trophy (1969–1970)

Dne 10. června 1969 byl Goyette vyměněn do klubu St. Louis Blues za volbu v prvním kole draftu v roce 1969 (z této pozice byl následně draftován André Dupont). V novém působišti prožil po boku trenéra Scottyho Bowmana statisticky nejúspěšnější sezónu kariéry.

V ročníku 1969/1970 nastoupil k 72 utkáním, ve kterých vstřelil 29 branek a přidal 49 asistencí. Celkových 78 bodů stanovilo jeho osobní maximum v NHL. Během této sezóny obdržel pouze 16 trestných minut. Za tyto výkony, v nichž se kombinovala produktivita se slušností, byl oceněn trofejí Lady Byng Memorial Trophy. S týmem St. Louis Blues vyhrál Clarence S. Campbell Bowl a postoupil až do finále Stanley Cupu, ve kterém St. Louis podlehlo týmu Boston Bruins. V play-off 1970 zapsal Goyette 14 bodů (3 góly a 11 asistencí) v 16 utkáních.

⚔️ Rozšiřovací draft a závěr kariéry (1970–1972)

Působení v St. Louis trvalo pouze jeden rok. Dne 9. června 1970 si Goyetteho vybral nově vznikající tým Buffalo Sabres v rámci rozšiřovacího draftu NHL (NHL Expansion Draft 1970). V ročníku 1970/1971 odehrál za Sabres 60 zápasů a zaznamenal 61 bodů. Zúčastnil se také svého jediného kariérního utkání NHL All-Star Game.

Během následující sezóny 1971/1972 nastoupil za Buffalo do 37 utkání (24 bodů). Dne 5. března 1972, nedlouho před koncem přestupního období, byl vyměněn zpět do klubu New York Rangers (protihodnotou byla nezveřejněná finanční částka a hráčská kompenzace). Za Rangers odehrál 8 utkání v základní části a následně zasáhl do 13 utkání v play-off (zisk 4 bodů), kde tým došel až do finále Stanley Cupu. Tam podlehl celku Boston Bruins v šesti zápasech. Goyette po této finálové sérii oznámil konec aktivní hráčské kariéry.

Jeho celková bilance v základní části NHL se zastavila na 941 odehraných zápasech, ve kterých vstřelil 207 gólů a přidal 467 asistencí (674 bodů). K tomu obdržel pouze 123 trestných minut. V zápasech play-off přidal 94 startů, 17 gólů, 29 asistencí a 46 bodů.

👔 Trenérská kariéra

Nedlouho po ukončení hráčské kariéry podepsal Goyette smlouvu s nově založeným klubem New York Islanders, který se chystal na svou inaugurační sezónu 1972/1973 v NHL. Generální manažer klubu Bill Torrey si vybral Goyetteho na pozici historicky prvního hlavního trenéra organizace. Torrey svůj výběr zdůvodnil tím, že moderní hráči vyžadují trenéra, který hru vysvětluje namísto diktátorského přístupu z minulých dekád.

Goyette do funkce nastoupil bez předchozích trenérských zkušeností na profesionální úrovni. Disponoval pouze jedním odkoučovaným utkáním, když v sezóně 1970/1971 jako zraněný hráč zastoupil nemocného hlavního trenéra Buffalo Sabres Punche Imlacha a tým tehdy porazil Pittsburgh Penguins v poměru 6:3.

Působení na lavičce expanzního týmu New York Islanders provázely od začátku výrazné sportovní neúspěchy spojené s nezkušeným kádrem. Goyette vedl mužstvo v 48 utkáních s bilancí 6 výher, 38 porážek a 4 remíz. Vedení klubu ho kvůli těmto výsledkům v průběhu ročníku propustilo. Na jeho místo nastoupil Earl Ingarfield. Goyette po této zkušenosti již žádný jiný tým v NHL ani v jiných profesionálních soutěžích netrénoval.

🛡️ Herní profil a statistický rozbor

Phil Goyette byl experty hodnocen jako čistě hrající, technicky zdatný střední útočník. Nedisponoval robustní fyzickou stavbou (měřil 180 centimetrů a vážil 77 kilogramů), což kompenzoval plynulým bruslením a vysokým hokejovým intelektem. V systému Montrealu se naučil plnit roli defenzivního specialisty, který kontroloval distribuci puků z obranného pásma. Jeho schopnost hrát bez zbytečných faulů vedla k mimořádně nízkému průměru trestných minut (přibližně 0,13 trestné minuty na zápas za celou kariéru v NHL). Přesnost přihrávek se naplno projevila po přesunu do New Yorku a St. Louis, kde plnil roli elitního rozehrávače.

🕯️ Úmrtí a odkaz

Goyette v posledních letech svého života trpěl zhoršeným zdravotním stavem a pobýval v zařízení s pečovatelskou službou v Dollard-des-Ormeaux poblíž Montrealu. Dne 17. ledna 2026 oznámil klub Montreal Canadiens, že Phil Goyette ve věku 92 let zemřel. Byl druhým nejstarším žijícím bývalým hráčem tohoto klubu. Jeho úmrtí předcházela smrt jeho manželky Ginette (zemřela v roce 2013) a syna Stephena (zemřel v roce 2011). Zanechal po sobě dcery Suzanne a Lianne a několik vnoučat a pravnoučat.

📈 Hráčské statistiky

Statistická data pro určité minoritní kategorie přesilovkových či oslabených gólů nejsou pro období let 1950–1972 kompletně dostupná, proto jsou tyto hodnoty v detailních zdrojích často vynechány. Níže jsou uvedeny potvrzené a úplné základní metriky.

Základní část a play-off

Sezóna	Tým	Liga	Z	G	A	B	TM	Z (play-off)	G (play-off)	A (play-off)	B (play-off)	TM (play-off)
1950/51	Montreal Nationale	QJHL	44	10	19	29	26	—	—	—	—	—
1951/52	Montreal Nationale	QJHL	45	23	28	51	11	—	—	—	—	—
1952/53	Montreal Jr. Canadiens	QJHL	44	23	36	59	13	—	—	—	—	—
1953/54	Montreal Jr. Canadiens	QJHL	50	43	47	90	19	—	—	—	—	—
1954/55	Cincinnati Mohawks	IHL	57	41	51	92	17	10	6	8	14	2
1955/56	Montreal Royals	QHL	58	19	15	34	4	13	10	7	17	0
1956/57	Montreal Royals	QHL	47	13	18	31	10	—	—	—	—	—
1956/57	Montreal Canadiens	NHL	14	3	4	7	0	10	2	1	3	4
1957/58	Montreal Canadiens	NHL	70	9	37	46	8	10	4	1	5	4
1958/59	Montreal Canadiens	NHL	63	10	18	28	8	10	0	4	4	0
1959/60	Montreal Canadiens	NHL	65	21	22	43	4	8	2	1	3	4
1960/61	Montreal Canadiens	NHL	62	7	4	11	4	6	3	3	6	0
1961/62	Montreal Canadiens	NHL	69	7	27	34	18	6	1	4	5	2
1962/63	Montreal Canadiens	NHL	32	5	8	13	2	5	0	0	0	0
1963/64	New York Rangers	NHL	67	24	41	65	15	—	—	—	—	—
1964/65	New York Rangers	NHL	52	12	34	46	6	—	—	—	—	—
1965/66	New York Rangers	NHL	60	11	31	42	4	—	—	—	—	—
1966/67	New York Rangers	NHL	70	12	49	61	6	4	1	0	1	0
1967/68	New York Rangers	NHL	72	25	40	65	10	6	0	1	1	4
1968/69	New York Rangers	NHL	67	13	32	45	8	3	0	0	0	0
1969/70	St. Louis Blues	NHL	72	29	49	78	16	16	3	11	14	6
1970/71	Buffalo Sabres	NHL	60	15	46	61	6	—	—	—	—	—
1971/72	Buffalo Sabres	NHL	37	3	21	24	14	—	—	—	—	—
1971/72	New York Rangers	NHL	8	1	4	5	0	13	1	3	4	2
Celkem v NHL	—	—	941	207	467	674	123	94	17	29	46	26

📋 Trenérské statistiky

Statistika z působení na pozici hlavního trenéra v NHL.

Sezóna	Tým	Z	V	P	R	Body	Úspěšnost	Umístění	Play-off
1972/73	New York Islanders	48	6	38	4	16	16,7 %	Nedokončil sezónu	Neodkoučoval
Celkem	—	48	6	38	4	16	16,7 %	—	—

(Poznámka: Zkratky v tabulce znamenají: Z = zápasy, V = výhry, P = prohry, R = remízy).*

Zdroje