Michal Prokop

Michal Prokop
Datum narození	13. srpna 1946
Místo narození	Praha, Československo
Státní příslušnost
Povolání	rockový zpěvák, hudební skladatel, bývalý politik, moderátor, kulturní manažer
Aktivní od	1963

Michal Prokop je český hudebník, rockový zpěvák, hudební skladatel, moderátor a bývalý československý a český politik. Je dlouholetým lídrem a zpěvákem hudební skupiny Framus Five a paralelně vystupuje v komorní formaci Michal Prokop Trio. Žánrově se jeho tvorba pohybuje na pomezí rocku, blues, soulu a rhythm and blues. Během své kariéry nahrál řadu profilových alb, mezi než patří Město ER (1971), Kolej Yesterday (1984) nebo Ostraka (2025). Českou hudební akademií byl oceněn dvěma Cenami Anděl za rok 2025 a figuruje v Beatové síni slávy Rádia Beat.

V dekádě po pádu komunistického režimu v Československu (v letech 1990 až 1998) se aktivně angažoval ve vysoké politice. Jako člen strany Občanská demokratická aliance (ODA) vykonával mandát poslance Sněmovny národů Federálního shromáždění a následně poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V letech 1992 až 1996 působil ve státní exekutivě jako náměstek ministra kultury. Následně se proslavil jako moderátor televizní talk show Krásný ztráty, kterou vysílala Česká televize nepřetržitě třináct let.

👤 Mládí, původ a vzdělání

Michal Prokop se narodil 13. srpna 1946 v Praze. Jeho rodiče, Jindřich Popper a Lota Mendlová (později úředně uváděná jako Lea), pocházeli z rodin židovského původu. Během druhé světové války byli internováni v židovském ghettu v Terezíně. Tuto internaci přežili, zatímco většina jejich dalších příbuzných zahynula ve vyhlazovacím táboře Osvětim. Po skončení válečného konfliktu požádal otec o formální změnu příjmení z Popper na Prokop. Jindřich Prokop pracoval jako zaměstnanec Československého rozhlasu, kde působil jako amatérský dirigent a hrál na housle.

Manželství rodičů se v Prokopově raném dětství rozpadlo a on vyrůstal pouze s matkou na pražských Vinohradech v Kouřimské ulici. Z otcovy strany má polorodého bratra Ivana Prokopa, který se v dospělosti vyprofiloval jako profesionální fotograf.

Základní a středoškolské vzdělání absolvoval Michal Prokop v Praze. V roce 1963 úspěšně složil maturitní zkoušku na jedenáctileté střední škole na Pražačce. Po maturitě nastoupil na Vysokou školu ekonomickou v Praze. Svá studia na této instituci sice v roce 1968 ukončil, avšak neabsolvoval státní závěrečnou zkoušku, a nezískal proto inženýrský titul (Ing.). Až v průběhu osmdesátých let zahájil dálkové vysokoškolské studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, konkrétně v oboru kulturologie. Tento studijní program řádně zakončil v roce 1988 ziskem magisterského titulu (Mgr.).

🎸 První hudební etapa a éra normalizace (1963–1977)

Veřejně začal Michal Prokop hudebně vystupovat v roce 1963, zpočátku výhradně jako hráč na kytaru v amatérských kapelách ovlivněných dobovým bigbeatem. V roce 1967 se v tehdy vznikající formaci Framus Five poprvé postavil k mikrofonu jako hlavní vokalista. Skupina se pod přímým vlivem černošských interpretů, přednostně Raye Charlese, stylově orientovala na americký soul a rhythm and blues. V roce 1968 vydala skupina své první EP. O rok později následovalo debutové studiové album Framus Five + Michal Prokop (vydané pro export pod názvem Blues In Soul), které obsahovalo převzatý anglicky zpívaný repertoár s dechovou sekcí.

Na přelomu let 1970 a 1971 prošla formace zásadní personální obměnou. K sestavě se připojil kytarista Luboš Andršt a bubeník Karel Jahn. Společně s Prokopem natočili art-rockově a progresivně laděné album Město ER. Jeho stejnojmenná titulní kompozice zabírala celou jednu stranu vinylové desky a byla nahrána za doprovodu velkého symfonického orchestru. Textovou složku k tomuto albu dodal český básník Josef Kainar. Z důvodu zásahů komunistické cenzury a nastupující politické normalizace se vydání alba opozdilo a na trh se dostalo až v roce 1972.

V roce 1971 byla kapela Framus Five rozpuštěna, neboť státní instituce ztížily profesionální uplatnění rockovým formacím zpívajícím s anglickými vlivy. Michal Prokop z existenčních důvodů přijal angažmá v divadle Semafor a následně se stal pěveckým partnerem zpěvačky Hany Zagorové v jejím popovém koncertním programu. Toto období (1971–1975), spojené s účinkováním ve středním proudu československé estrády, Prokop v pozdějších rozhovorech klasifikoval jako umělecký omyl. V roce 1975 krátce působil jako zpěvák v jazz-rockové formaci Mahagon. V roce 1977 podepsal deklaraci československých umělců odsuzující Chartu 77, v historii známou jako Anticharta. K tomuto aktu se uchýlil ze strachu před definitivním zákazem profesionální hudební činnosti, což po revoluci veřejně označil za své osobní selhání.

🎷 Návrat k autorské tvorbě a vrcholná éra (1978–1989)

V roce 1978 Michal Prokop plně obnovil koncertní a nahrávací činnost skupiny Framus Five a opustil střední proud populární hudby směrem k ryzímu rocku a blues. Prvním výsledkem obnovené spolupráce se stalo album Holubí dante, vydané v roce 1980.

Zásadní komerční i kritický ohlas přinesla formaci polovina osmdesátých let, primárně díky navázání úzké autorské spolupráce s textařem Pavlem Šrutem a hudebním skladatelem Petrem Skoumalem. Výsledkem této fúze bylo v roce 1984 vydání alba Kolej Yesterday. Nahrávka zahrnovala skladby jako Bitva o Karlův most, Blues o spolykaných slovech či samotnou titulní píseň Kolej Yesterday. Toto album je hudební kritikou i odbornou veřejností považováno za jedno ze stěžejních děl české rockové historie, vyznačující se vysoce propracovanými texty a náročnými hudebními aranžemi s využitím houslí Jana Hrubého.

Na tento úspěch navázala sestava v roce 1987 albem Nic ve zlým, nic v dobrým a následně v roce 1989 deskou Snad nám naše děti…. Hudební praxi v této dekádě Prokop doplňoval studiem na univerzitě. S koncem osmdesátých let se začal aktivně politicky a občansky vymezovat vůči hroutícímu se komunistickému režimu. V létě 1989 podepsal petiční archy požadující propuštění vězněného disidenta Václava Havla a vzápětí připojil svůj podpis pod prohlášení nezávislých iniciativ Několik vět. V průběhu událostí listopadu 1989 se bezprostředně zapojil do zakládání občanských stávkových výborů v kulturní sféře.

👔 Politická kariéra a veřejné funkce (1990–1998)

Během sametové revoluce se Michal Prokop rozhodl svou hudební dráhu utlumit a přešel do sféry aktivní politiky. Na jaře 1990 byl na kandidátce hnutí Občanské fórum (OF) zvolen ve svobodných volbách poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění za volební obvod Praha. Mandát oficiálně nabyl 7. června 1990.

Po rozpadu Občanského fóra v roce 1991 se názorově profiloval na pravé straně politického spektra a stal se členem Občanské demokratické aliance (ODA). V poslaneckém klubu ODA ve Federálním shromáždění působil do konce volebního období 4. června 1992. Následně opustil zákonodárný sbor a nastoupil do exekutivních státních složek. Od roku 1992 do roku 1996 vykonával funkci náměstka ministra kultury České republiky, kde zodpovídal za přípravu nové mediální legislativy a dotačních grantů pro odestátnění kulturních institucí.

Do parlamentu se vrátil v roce 1996, kdy byl ve volbách do Poslanecké sněmovny zvolen opět na kandidátce ODA. Jeho poslanecký mandát začal plynout 1. června 1996. V dolní komoře českého parlamentu byl následně jmenován předsedou Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Jeho dráha vysokého státního politika se uzavřela spolu s pádem vlády Václava Klause na podzim 1997 a následným vnitřním štěpením Občanské demokratické aliance. Z politické strany ODA v roce 1998 definitivně vystoupil a svůj mandát vykonával do předčasných parlamentních voleb konaných v červnu 1998. Poté celostátní politiku trvale opustil a k veřejné správě se vrátil až v říjnu 2014, kdy byl na komunální úrovni zvolen zastupitelem středočeské obce Velká Dobrá.

📺 Mediální působení a kulturní management (1998–2013)

Po ztrátě poslaneckého mandátu působil v letech 1998 až 2001 jako ředitel výkonného týmu pro mezinárodní projekt „Praha – Evropské město kultury roku 2000“. V závěru devadesátých let vstoupil do televizního vysílání komerční stanice Prima, kde uváděl politicky zaměřený formát s názvem Nic ve zlým.

Trvalou popularitu u televizních diváků si získal od roku 2000, kdy pro veřejnoprávní Českou televizi vytvořil a začal moderovat diskusní pořad s názvem Krásný ztráty. Základní formát tohoto pořadu spočíval v přizvání dvou hostů, zpravidla z odlišných profesních či názorových oborů, k rozhovoru situovanému k barovému pultu. Talk show se vysílala v pravidelných cyklech třináct let, její produkce byla ukončena v prosinci 2013. Během její existence vzniklo zhruba 500 premiérových epizod. Vybrané textové přepisy rozhovorů vydal Prokop ve dvou samostatných knižních publikacích. V letech 2002 až 2006 zasedal rovněž v Radě Českého rozhlasu, přičemž v období od 30. června 2004 do 26. února 2006 plnil funkci jejího předsedy.

🎙️ Obnovení hudební dráhy (2000–2020)

Spolu s příchodem nového milénia zahájil Michal Prokop opětovnou aktivizaci kapely Framus Five. Vedle plné kapelní sestavy vytvořil pro komornější prostředí akustický formát nazvaný Michal Prokop Trio, do kterého přizval své letité spoluhráče Luboše Andršta (kytara) a Jana Hrubého (housle).

Prvním studiovým počinem po sedmnáctileté pauze se stalo album Poprvé naposledy z roku 2006. Následujícího roku (2007) byl interpret nominován a oficiálně uveden do Beatové síně slávy Rádia Beat v kategorii osobnost. Rovněž se stal nositelem francouzského Řádu umění a literatury (L'officier de L' Ordre des Arts et des Lettres) za šíření kulturních hodnot. V roce 2012 vyprodukovala formace Framus Five studiovou desku Sto roků na cestě. Svá vystoupení skupina ustálila na sérii desítek koncertů ročně. Prokop zavedl pravidlo tradičních vánočních koncertů, situovaných převážně do prostor multifunkční haly Forum Karlín v Praze, a inicioval vznik letního hudebního festivalu Krásný ztráty Live na statku ve středočeských Všeticích.

🗓 Současnost: Album Ostraka a turné Live 80 (2021–2026)

V květnu 2021 uvedlo vydavatelství Supraphon na trh album Mohlo by to bejt nebe…. Deska dosáhla komerčního úspěchu deklarovaného ziskem zlaté a platinové desky za počet prodaných fyzických i digitálních kopií. Na konci roku 2021 utrpěla skupina Framus Five i Michal Prokop Trio personální ztrátu, když zemřel dlouholetý kytarista Luboš Andršt. Uvolněný post sólového kytaristy převzal hudebník Pavel Marcel a sestavu posílil klávesista Andy Čermák.

V průběhu roku 2024 probíhalo nahrávání další řadové desky, která obdržela název Ostraka. Album bylo vydáno společností Supraphon dne 25. dubna 2025 na CD i jako vinylové LP. Nahrávka obsahuje dvanáct původních autorských kompozic (titulní skladbu zhudebnil Andy Čermák na text Michala Bulíře) a jednu předělanou píseň z autorské dílny divadla Semafor (skladba Na shledanou dua Jiří Šlitr a Jiří Suchý). Deska vyvolala na české hudební scéně značný posluchačský i kritický zájem. Dne 11. dubna 2026 proběhl v Praze 35. ročník udílení Cen Anděl pod patronátem České hudební akademie. Michal Prokop na tomto slavnostním večeru obdržel dvě sošky Andělů. Zvítězil v hlavních kategoriích Album roku (za desku Ostraka) a Sólový interpret roku.

Rok 2026 je v kariéře Michala Prokopa vymezen připomínkou jeho životního jubilea, neboť 13. srpna oslavil 80. narozeniny. Agentura interpreta pro tento rok zorganizovala rozsáhlé celorepublikové koncertní turné nesoucí oficiální označení „Live 80“. Oslavy vyvrcholily 14. a 15. srpna 2026 na jubilejním 10. ročníku letního festivalu Krásný ztráty Live ve Všeticích, kam se sjela řada hudebních hostů. V témže roce Prokop vizuálně podpořil svou tvorbu vydáním videoklipu k písni Spomínám, který nahrál ve společném duetu se slovenským umělcem Karolem Komendou. Narozeninový ročník zakončí plánovaný velký vánoční koncert ve Fóru Karlín stanovený na 21. prosince 2026.

👨‍👩‍👧 Osobní život a rodina

Michal Prokop je od roku 1972 ženatý s manželkou Ninou Prokopovou. Manželský svazek trvá nepřetržitě více než padesát let. Svědkyní na jejich svatbě byla zpěvačka Hana Zagorová. Ze svazku vzešly dvě děti – dcera Michaela Erbenová Macháčková a syn Petr Prokop.

Syn Petr Prokop (narozen 30. listopadu 1977) se stal producentem, divadelním hercem a kulturním manažerem. Působí jako zakládající člen pražského souboru Divadlo Vosto5 a podílel se na vzniku kulturního centra Vzlet v pražských Vršovicích. Rovněž vstoupil do komunální politiky; od roku 2017 působí jako zastupitel Městské části Praha 6 a od podzimu roku 2022 drží post statutárního místostarosty pro oblast správy majetku za politické hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Michal Prokop se ve svém mimoprofesním životě dlouhodobě zdržuje v obci Velká Dobrá na Kladensku, kde vlastní nemovitost.

📈 Diskografie

Níže je uveden kompletní soupis studiových a koncertních alb vydaných na jméno Michala Prokopa a hudební skupiny Framus Five (včetně kooperace v uskupení Michal Prokop Trio). Soupis obsahuje veškerá profilová alba bez jakéhokoliv zkracování ucelené chronologické řady k roku 2026.

Studiová alba

Rok vydání	Název alba	Interpret	Vydavatelstvo
1969	Framus Five + Michal Prokop (vydáno též pod exportním názvem Blues In Soul)	Framus Five	Supraphon
1971	Město ER (z důvodu cenzury expedováno na trh až v r. 1972)	Framus Five	Supraphon
1980	Holubí dante	Michal Prokop a Framus Five	Panton
1984	Kolej Yesterday	Michal Prokop a Framus Five	Panton
1987	Nic ve zlým, nic v dobrým	Michal Prokop a Framus Five	Panton
1989	Snad nám naše děti…	Michal Prokop a Framus Five	Panton
2006	Poprvé naposledy	Michal Prokop a Framus Five	Sony BMG
2012	Sto roků na cestě	Michal Prokop a Framus Five	Joe's Garage
2021	Mohlo by to bejt nebe…	Michal Prokop a Framus Five	Supraphon
2025	Ostraka	Michal Prokop a Framus Five	Supraphon

Koncertní alba (Live)

Rok vydání	Název alba	Interpret	Vydavatelstvo
1989	Framus Five Live (koncertní záznam z osmdesátých let)	Michal Prokop a Framus Five	Panton
2007	Live 60 (vydáno v kombinovaném formátu CD a DVD)	Michal Prokop a Framus Five	Sony BMG
2014	Krásný ztráty finále (vydáno v kombinovaném formátu CD a DVD)	Michal Prokop a Framus Five	Supraphon

Významné oficiální kompilace a Box-sety

Tento seznam pokrývá sumární antologie interpretovy hudební práce a remasterované sbírky shromažďující dobové nahrávky či samostatné exportní singly z 60. let.

Rok vydání	Název kompilace	Interpret	Vydavatelstvo
1990	Až si pro mě přijdou (výběrové LP)	Michal Prokop a Framus Five	Panton
2000	Odněkud někam (kompilace na 2CD)	Michal Prokop a Framus Five	Sony Music / Bonton
2008	Pořád to platí 1968 – 1989 (kartonový set 6CD)	Michal Prokop a Framus Five	Supraphon
2016	Už je to napořád 2000 – 2012 (kartonový set 6CD)	Michal Prokop a Framus Five	Supraphon

Zdroje