Eduard Novák

Eduard Novák
Celé jméno	Eduard Novák
Datum narození	27. listopadu 1946
Místo narození	Buštěhrad, Československo
Datum úmrtí	21. října 2010
Místo úmrtí	Kladno, Česko
Státní příslušnost	;
Povolání	lední hokejista, hokejový trenér, sportovní funkcionář
Aktivní roky	1963–1985

Eduard Novák (27. listopadu 1946 Buštěhrad – 21. října 2010 Kladno) byl československý lední hokejista, reprezentant Československa, dlouholetý hráč klubu Poldi SONP Kladno a pozdější hokejový trenér v nejvyšších ligových soutěžích. Během své aktivní hráčské kariéry nastupoval na pozici pravého křídelního útočníka.

Většinu své profesionální dráhy spojil s kladenským hokejem, se kterým vybojoval v sedmdesátých letech 20. století celkem pět titulů mistra československé hokejové ligy a v roce 1977 zvítězil v nejprestižnější evropské klubové soutěži, Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ). V nejvyšší domácí soutěži odehrál během šestnácti sezón 562 utkání, ve kterých nastřílel 306 branek, čímž se zapsal do Klubu hokejových střelců. Tvořil elitní a vysoce produktivní útočnou formaci společně se středním útočníkem Milanem Novým a levým křídlem Lubomírem Bauerem.

Na mezinárodní scéně reprezentoval Československo ve 113 oficiálních zápasech a zaznamenal 48 gólů. Stal se dvojnásobným mistrem světa v ledním hokeji (v letech 1976 a 1977). Ze Zimních olympijských her si odvezl stříbrnou medaili z roku 1976 v Innsbrucku a bronzovou medaili z roku 1972 v japonském Sapporu. Účastnil se rovněž historicky prvního ročníku turnaje Kanadský pohár v roce 1976, kde československý výběr postoupil až do finále. V květnu roku 2010 byl slavnostně uveden do Síně slávy českého hokeje.

👤 Mládí a začátky kariéry

Eduard Novák se narodil 27. listopadu 1946 v Buštěhradě, městě ležícím v okrese Kladno ve Středočeském kraji. V poválečném období patřil hokej v kladenském regionu k nejpopulárnějším sportům, primárně díky rozsáhlé podpoře místních ocelárenských podniků. S organizovaným hokejem začal Novák v mládežnických strukturách týmu TJ SONP Kladno (Spojené ocelárny národní podnik) počátkem šedesátých let.

Do dorosteneckého týmu Kladna byl oficiálně zařazen v roce 1962. O rok později, v průběhu sezóny 1963/1964, již jako sedmnáctiletý debutoval v seniorském A-mužstvu v nejvyšší československé hokejové lize. Během těchto raných let se adaptoval na fyzicky náročný dospělý hokej a postupně se vypracoval ve stabilního člena sestavy.

Ve věku osmnácti let narukoval k povinné dvouleté základní vojenské službě. V tehdejším Československu fungoval systém armádních klubů (pod hlavičkou Dukla nebo VTJ), do kterých byli stahováni talentovaní sportovci z celé republiky, aby během vojenské služby neztratili kontakt s vrcholovým sportem. Novák strávil první rok vojenské služby (sezóna 1965/1966) ve vojenském tělovýchovném oddíle VTJ Dukla Písek, který působil ve druhé nejvyšší lize. Pro druhý rok služby (sezóna 1966/1967) byl převelen do prvoligového celku Dukla Košice. Působení v těchto armádních strukturách mu umožnilo získat stálý čas na ledě a zdokonalit své fyzické a silové parametry.

🏆 Zlatá éra v Kladně a ligová nadvláda

Po absolvování vojenské služby se Eduard Novák před ročníkem 1967/1968 vrátil do mateřského oddílu TJ SONP Kladno. Zde strávil následujících třináct sezón a stal se jedním z hlavních symbolů nejúspěšnější dekády v historii kladenského hokeje.

V průběhu sedmdesátých let dokázalo Kladno, podporované masivním těžkým průmyslem a místními ocelárnami Poldi, narušit dosavadní absolutní hegemonii armádního klubu Dukla Jihlava a brněnského celku ZKL Brno. Zásadním krokem k zisku mistrovských titulů bylo vytvoření stabilních a vysoce funkčních formací. Eduard Novák vytvořil útočnou řadu se středním útočníkem Milanem Novým (který se stal historicky nejlepším střelcem ligy) a levým křídlem Lubomírem Bauerem. Tuto formaci ze zadních pozic podporovala legendární obranná dvojice František Pospíšil a František Kaberle.

První mistrovský titul s Kladnem oslavil v sezóně 1974/1975. Tento úspěch odstartoval sérii, během níž klub vyhrál nejvyšší soutěž čtyřikrát v řadě (1974/1975, 1975/1976, 1976/1977 a 1977/1978). Osobním statistickým maximem Eduarda Nováka byla sezóna 1976/1977, ve které nastoupil ke 44 ligovým utkáním, nastřílel 37 branek a přidal 26 asistencí (celkem 63 kanadských bodů). V následujícím ročníku 1977/1978 si bodový standard udržel, když ve 44 zápasech opět nastřílel 37 gólů.

Pátý a poslední mistrovský titul s mateřským klubem získal v sezóně 1979/1980. Mimo domácí scénu dosáhlo Kladno absolutního vrcholu v mezinárodní konfrontaci. V ročníku 1976/1977 se klub kvalifikoval do Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ). Kladenský tým postoupil až do samotného finále, kde se utkal se sovětským šampionem, jímž byl v této sezóně Spartak Moskva (celky CSKA Moskva v tomto ročníku výjimečně chyběly na prvním místě sovětské ligy). Obě finálová utkání skončila nerozhodně 4:4. O držiteli trofeje rozhodly až samostatné nájezdy, ve kterých zvítězilo Kladno poměrem 2:1 a Novák se tak podílel na zisku nejprestižnější klubové trofeje na evropském kontinentu. V dresu s paní Poldi na hrudi odehrál v nejvyšší soutěži celkem 506 zápasů a nastřílel 292 gólů.

✈️ Závěr domácí kariéry a zahraniční angažmá

Před zahájením ročníku 1980/1981, ve věku 33 let, se Novák rozhodl pro změnu působiště v rámci domácí ligy a přestoupil do moravského celku TJ Gottwaldov. Zde odehrál jednu kompletní sezónu.

V tehdejším Československu fungovala přísná pravidla pro odchody sportovců do zahraničí. Přestup k zahraničnímu klubu byl politicky umožněn výhradně za zásluhy o národní tým a po překročení věkové hranice třiceti let, přičemž veškeré kontrakty byly zprostředkovány státní monopolní agenturou Pragosport, které hráči odevzdávali podstatnou část svých devizových příjmů v tvrdé měně. Díky svému postavení dvojnásobného mistra světa tyto podmínky Novák splnil.

V sezóně 1981/1982 zamířil do rakouské hokejové ligy, kde oblékal dres elitního klubu Klagenfurter AC. V Rakousku potvrdil své střelecké kvality, když ve 21 zápasech základní části vstřelil 24 gólů a zaznamenal 21 asistencí (45 bodů).

V roce 1982 přijal velmi netradiční a z hlediska československého sportu průkopnickou nabídku. Společně se svým dlouholetým kladenským spoluhráčem a obráncem Františkem Kaberlem podepsali smlouvu v japonské hokejové lize (Japan Ice Hockey League). Oba nastupovali za firemní klub Furukawa Denko. Cílem tohoto angažmá bylo nejen posílení týmu, ale především export československé hokejové metodiky a kombinace do asijského prostředí, které se tehdy teprve profesionalizovalo. V Japonsku působil Novák dvě sezóny (1982–1984), přičemž kvůli obsazenosti svého tradičního čísla 7 nastupoval s netradičním číslem 77.

Svou aktivní hráčskou činnost zakončil v sousedním Německu. Pro ročník 1984/1985 podepsal smlouvu v německé druhé nejvyšší soutěži (2. Bundesliga) s týmem EV Duisburg. Ve věku 38 let zcela dominoval ofenzivním statistikám klubu – ve 39 odehraných zápasech vstřelil 42 branek, přidal 35 asistencí a nasbíral celkem 77 bodů, čímž definitivně uzavřel svou více než dvacetiletou hráčskou kariéru.

⚔️ Reprezentační kariéra

Na mezinárodní scéně reprezentoval Československo v období od roku 1970 do roku 1977. Celkově nastoupil k 113 oficiálním mezistátním utkáním, ve kterých zaznamenal 48 přesných zásahů.

První velkou medaili získal na Mistrovství světa 1971 ve Švýcarsku, kde národní tým obsadil druhé místo za Sovětským svazem a získal titul mistrů Evropy. Na Zimních olympijských hrách 1972 v japonském Sapporu přispěl k zisku bronzových medailí, když československý tým těsně předstihl výběr Švédska.

Absolutní vrchol reprezentační kariéry Eduarda Nováka se koncentroval do let 1976 a 1977. V únoru 1976 se zúčastnil Zimních olympijských her v rakouském Innsbrucku. Tento turnaj byl pro československý výběr vedený trenéry Karlem Gutem a Jánem Starším mimořádně dramatický. Tým zasáhla rozsáhlá epidemie chřipky, která zdecimovala velkou část kádru. Během turnaje navíc vypukl dopingový skandál, když byl kapitán František Pospíšil pozitivně testován na zakázanou látku kodein, jenž se dostal do jeho těla z týmovým lékařem předepsaného léku proti silnému kašli. Zápas proti Polsku byl proto následně kontumován, přesto československý tým dokázal postoupit až do finálového zápasu proti Sovětskému svazu. V tomto utkání Československo vedlo 2:0 a v polovině zápasu zvýšil právě Eduard Novák na 3:2. Bezprostředně poté však byl Novák vyloučen a Sověti v přesilovce vyrovnali. Zápas nakonec otočil Valerij Charlamov na konečných 3:4 a Československo získalo stříbrné medaile.

Na jaře roku 1976 pokračovala mezinárodní sezóna na Mistrovství světa v Katovicích. Zde národní tým turnaj ovládl a Novák se poprvé ve své kariéře stal mistrem světa v ledním hokeji. V září téhož roku byl součástí kádru pro historicky první ročník turnaje Kanadský pohár, jenž představoval první skutečnou konfrontaci nejlepších amatérských a profesionálních hráčů z NHL v nejlepších možných sestavách. Československo v turnaji šokovalo odborníky vítězstvím nad Kanadou v základní skupině a probojovalo se až do dvouzápasového finále.

Druhý titul mistra světa připojil Novák na Mistrovství světa 1977 v rakouské Vídni. Československý tým na tomto turnaji úspěšně obhájil titul v konkurenci kanadských profesionálů z NHL a sovětské reprezentace, přičemž těžil z obrovské bodové nahrávky z první fáze turnaje a skvělých defenzivních výkonů. Zlatá medaile z Vídně znamenala Novákovo rozloučení s vrcholnými světovými akcemi.

🛡️ Herní styl a fyzické předpoklady

Eduard Novák disponoval na svou dobu ideálními fyzickými parametry – měřil 180 centimetrů a vážil 86 kilogramů. Tato stavba těla mu umožňovala odolávat osobním soubojům u mantinelů a stabilně operovat v přehuštěném předbrankovém prostoru.

Odborníci i spoluhráči se shodovali, že jeho největší předností byla rychlost a způsob zakončení. Patřil k hráčům s vynikajícím bruslařským skluzem a mimořádně rychlým vypuštěním střely. Švihová rána z jeho hokejky (tzv. "quick release") byla často pro brankáře nečitelná, neboť nápřah nebyl dlouhý a avizovaný. Z taktického hlediska nebyl typickým tvůrcem hry, ale ryzím koncovým útočníkem a bojovníkem (tzv. "power forward"). V elitní kladenské formaci plnil roli hráče, který forčekingem a fyzickým tlakem na obránce získával ztracené kotouče, ze kterých následně těžil hlavní zakončovatel Milan Nový.

👔 Trenérská a manažerská dráha

Bezprostředně po ukončení aktivní hráčské kariéry v Německu v roce 1985 se Novák vrátil do Československa a zahájil plynulý přechod na pozici hokejového trenéra. V ročníku 1985/1986 převzal metodické vedení dorosteneckého celku Poldi Kladno. Již od roku 1986 však byl povýšen a až do roku 1989 zastával pozici hlavního trenéra seniorského A-mužstva Kladna v nejvyšší ligové soutěži.

V roce 1989 přestoupil na lavičku týmu TJ Gottwaldov (po sametové revoluci přejmenovaného zpět na Zlín). Zde působil dvě sezóny do roku 1991. Následně se na jeden rok vrátil do Kladna (1991/1992). Během ročníku 1992/1993 stál společně s Markem Sýkorou na střídačce celku HC Škoda Plzeň. Jeho trenérská kariéra v extralize byla spojena především s rotací mezi Kladnem a Zlínem. V letech 1996 až 1998 vedl zlínské hokejisty a na přelomu tisíciletí (1999–2001) absolvoval svůj třetí trenérský návrat na lavičku Kladna. Závěr své trenérské dráhy strávil v nižších soutěžích, kdy působil jako hlavní kouč třetiligového (2. liga ledního hokeje) týmu HC Řisuty.

Jako trenér byl Novák vnímán jako mimořádně náročný, emotivní a zásadový stratég. Ve svých mediálních výstupech často kritizoval úpadek taktické vyspělosti a herní inteligence v moderním hokeji, který se podle něj příliš orientoval na severoamerické "nahazování puků" na úkor tradiční české kombinační chytrosti. Pravidelně zdůrazňoval potřebu mít v týmu hráče se vztahem ke klubu (takzvané „kladenské srdíčko“), což demonstroval na úspěších generací Pavla Patery a Martina Procházky.

Kromě trénování se Novák věnoval i podnikatelské činnosti. Se svým dlouholetým přítelem Františkem Kaberlem vlastnili a provozovali v Kladně maloobchodní prodejnu se sportovním zbožím. Podnikání po letech z kapacitních a věkových důvodů ukončili. Společně se rovněž podíleli na výchově mládeže organizováním letních hokejových kempů pro mládež v Mariánských Lázních a zaštiťovali mezinárodní turnaje hokejových veteránů (Budweiser Cup).

🕯️ Úmrtí a odkaz

Eduard Novák zemřel zcela náhle a nečekaně v brzkých ranních hodinách 21. října 2010 v Kladně ve věku 63 let. Příčinou úmrtí bylo náhlé selhání srdce během spánku. Podle prohlášení rodiny a jeho přítele Františka Kaberleho staršího, se kterým zhruba rok předtím absolvoval rutinní chirurgickou operaci kýly, vykazoval Novák dlouhodobě určité srdeční abnormality, ale bezprostředně před smrtí si na žádné akutní obtíže nestěžoval.

Jeho odchod vyvolal masivní vlnu kondolencí napříč celou hokejovou republikou. Pocty se mu dostalo od bývalých trenérů národního týmu v čele s Karlem Gutem, i od všech klubů, kde během své kariéry působil. Odkaz Eduarda Nováka zůstává trvale zakotven v identitě kladenského hokeje. Symbolického ocenění se mu dostalo 6. května 2010 (několik měsíců před jeho smrtí), kdy byl pro své celoživotní zásluhy o rozvoj sportu slavnostně uveden do Síně slávy českého hokeje. Na zimním stadionu v Kladně visí replika jeho dresu pod stropem haly.

📈 Statistiky

Kompletní přehled individuálních statistik Eduarda Nováka ze všech sezón v průběhu jeho aktivní klubové i reprezentační kariéry. Pokud u některého ročníku z šedesátých nebo sedmdesátých let nebylo možné dohledat spolehlivé dobové záznamy o přesném rozložení odehraných utkání či asistencí v příslušné lize, je položka explicitně označena pro zachování striktní faktografické přesnosti tabulek.

Klubové statistiky

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1963/1964	TJ SONP Kladno	1. liga	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1964/1965	TJ SONP Kladno	1. liga	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1965/1966	VTJ Dukla Písek	2. liga	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1966/1967	Dukla Košice	1. liga	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1967/1968	TJ SONP Kladno	1. liga	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1968/1969	TJ SONP Kladno	1. liga	30	4	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1969/1970	TJ SONP Kladno	1. liga	35	23	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1970/1971	TJ SONP Kladno	1. liga	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1971/1972	TJ SONP Kladno	1. liga	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1972/1973	TJ SONP Kladno	1. liga	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1973/1974	TJ SONP Kladno	1. liga	37	23	20	43	data nejsou dostupná
1974/1975	TJ SONP Kladno	1. liga	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1975/1976	Poldi SONP Kladno	1. liga	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1976/1977	Poldi SONP Kladno	1. liga	44	37	26	63	45
1977/1978	Poldi SONP Kladno	1. liga	44	37	12	49	59
1978/1979	Poldi SONP Kladno	1. liga	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1979/1980	Poldi SONP Kladno	1. liga	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1980/1981	TJ Gottwaldov	1. liga	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1981/1982	Klagenfurter AC	Rakouská liga	21	24	21	45	data nejsou dostupná
1982/1983	Furukawa Denko	Japonská liga	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1983/1984	Furukawa Denko	Japonská liga	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1984/1985	EV Duisburg	2. Bundesliga	39	42	35	77	27

Reprezentační statistiky

Rok	Turnaj	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1971	Mistrovství světa 1971	7	3	1	4	4
1972	ZOH 1972 (Sapporo)	2	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1975	Mistrovství světa 1975	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1976	ZOH 1976 (Innsbruck)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1976	Mistrovství světa 1976	3	1	1	2	0
1976	Kanadský pohár 1976	data nejsou dostupná	0	0	0	0
1977	Mistrovství světa 1977	5	4	0	4	0

🏆 Úspěchy a ocenění

Přehled nejvýznamnějších medailových umístění a poct během hráčské kariéry a po jejím skončení:

Zlatá medaile ze světového šampionátu – Mistrovství světa (1976, 1977)
Stříbrná medaile ze světového šampionátu – Mistrovství světa (1971, 1975)
Stříbrná medaile z olympijského turnaje – Zimní olympijské hry (1976, Innsbruck)
Bronzová medaile z olympijského turnaje – Zimní olympijské hry (1972, Sapporo)
Titul mistra ligy v nejvyšší československé lize s týmem SONP Kladno (pětkrát: 1975, 1976, 1977, 1978, 1980)
Vítěz mezinárodního klubového turnaje Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ) s týmem Kladna (1977)
Finalista premiérového ročníku turnaje Kanadský pohár (1976)
Člen Klubu hokejových střelců za překonání mety 250 nastřílených branek v nejvyšší lize a reprezentaci.
Uveden do Síně slávy českého hokeje (6. května 2010).

Zdroje