Červený Kostelec

Červený Kostelec
Mapa	ano
Země
Kraj	Královéhradecký kraj
Okres	Náchod
Rozloha	24,07
Nadmořská výška	414
Počet obyvatel	8 100
Starosta	Tomáš Prouza
PSČ	549 41
Web	https://www.cervenykostelec.cz

Červený Kostelec je město nacházející se v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji na severovýchodě České republiky. Město se rozkládá v malebné oblasti na pomezí Krkonošského podhůří a Podorlické pahorkatiny, přímo na úpatí masivu Jestřebích hor. Územím protéká potok Olešnice, který formuje zdejší zvlněnou podhorskou krajinu.

Město má hlubokou a bohatou historii, která je neodmyslitelně spjata s textilním průmyslem, pobytem slavné české spisovatelky Boženy Němcové a mezinárodně uznávanými folklorními tradicemi. Do roku 1876 nesla obec název pouze Kostelec, ke změně a přidání přívlastku „Červený“ došlo až v druhé polovině devatenáctého století z důvodu charakteristického zbarvení místní železité půdy.

V současnosti je Červený Kostelec domovem pro více než osm tisíc obyvatel a představuje přirozené hospodářské, kulturní i turistické centrum regionu, který se nachází zhruba na půli cesty mezi okresními městy Náchod a Trutnov. Město je známé svým aktivním společenským životem, udržovanými památkami a rozvinutou infrastrukturou, která slouží nejen rezidentům, ale také četným návštěvníkům mířícím do blízkého Babiččina údolí či přilehlých hor.

🗓 Současnost

V roce 2026 představuje Červený Kostelec dynamicky se rozvíjející město, které se úspěšně vyrovnává s proměnou své hospodářské základny. Zatímco v minulosti bylo město naprosto závislé na textilním průmyslu, dnešní ekonomika je mnohem diverzifikovanější. Pozici největšího zaměstnavatele v regionu převzaly moderní technologické podniky spojené především s dodávkami pro automobilový průmysl. Správu města zajišťuje městské zastupitelstvo v čele se starostou Tomášem Prouzou.

Město systematicky investuje do veřejného prostoru, občanské vybavenosti a vzdělávací infrastruktury. Středobodem dění je náměstí T. G. Masaryka, kde sídlí radnice a řada lokálních služeb. Město rovněž disponuje vysoce kvalitním zázemím pro volnočasové aktivity, které zahrnuje modernizované Kino Luník, rozsáhlý sportovní areál i přírodní lokality pro rekreaci, jako jsou oblíbené rybníky Brodský a Špinka, jež se nacházejí jižně od zástavby.

Současný Červený Kostelec je silně orientován na komunitní život a udržování tradic. Během roku se zde pořádá nepřeberné množství kulturních a společenských událostí. Funguje zde rovněž silná síť lokálních organizací, včetně dobrovolných hasičů, Sokola a skautských oddílů. Radnice se navíc soustředí na ekologické projekty, údržbu místní zeleně a zkvalitňování systému nakládání s odpady.

⏳ Historie

Okolní podhorská krajina byla osidlována převážně českým obyvatelstvem již od konce třináctého století v rámci kolonizačního úsilí, které vedli páni z rodu erbu zlatého třmene. První dochovaná písemná zmínka o obci pochází z 22. srpna roku 1362. Tento dokument z konfirmační knihy pražské arcidiecéze hovoří o ustavení plebána Heřmana do místní farnosti se souhlasem patrona kostela Mikuláše, zvaného Pískle, rytíře z Rotenburku. Samotný název vsi byl odvozen z latinského slova „castellum“, což indikuje tehdejší existenci opevněné zemanské tvrze.

V první polovině patnáctého století patřil Kostelec do vízmburského panství, nicméně hrad Vízmburk byl v roce 1447 zničen slezskými vojsky. Posléze se městečko stalo trvalou součástí náchodského dominia. V období husitských válek stála většina místního obyvatelstva na straně kalicha a fara byla po delší dobu spravována utrakvistickými a později luteránskými kněžími. Zpět pod katolickou církev přešla až v rámci probíhající protireformace kolem roku 1625. Původní dřevěný kostel a převážná část městečka padly za oběť zničujícímu požáru v roce 1591, při kterém shořely i cenné obecní a farní listiny.

Velkým milníkem a zároveň katastrofou v historii byl 11. srpen 1831. Tehdy vypukl mohutný požár, při němž lehlo popelem pětašedesát obytných domů, budova fary, škola i samotný kostel se zvonicí a kostnicí. Městečko se z této pohromy muselo dlouze a složitě vzpamatovávat. Nový stavební rozmach byl naštěstí podpořen v té době sílícím plátenictvím a nastupující průmyslovou revolucí. Dlouhodobě používaný název obce získal svůj specifický atribut „Červený“ v roce 1876. Tento přívlastek byl odvozen od nápadně červeného, na železo bohatého permského pískovce, který tvoří geologický podklad celého okolí.

🏭 Průmysl a ekonomika

Až do poloviny devatenáctého století byl hlavním zdrojem obživy obyvatel Červeného Kostelce primitivní zemědělský sektor, těžba dřeva v okolních hlubokých lesích a podomácku zpracovávaný len. Skutečný ekonomický zlom nastal v roce 1841, kdy do města přišel vídeňský podnikatel Leopold Abeles. Tento vizionář zde zřídil faktorství pražské obchodní firmy, postavil sklad, škrobárnu a sušírnu. Následně v roce 1873 otevřel první moderní mechanickou tkalcovnu, čímž definitivně nahradil tradiční domácí plátenictví továrním zpracováním bavlny.

Na konci devatenáctého století podnik Leopolda Abelese expandoval a transformoval se do akciové společnosti „Červenokostelecké přádelny a tkalcovny“. Tento mohutný textilní kolos zaměstnával stovky pracovníků z širokého okolí a stal se symbolem lokálního pokroku. Pro město byla dokonce ve dvacátých letech dvacátého století vybudována monumentální administrativní budova, často označovaná jako „tovární mrakodrap“. Tento textilní rozmach dominoval ekonomice celého kraje až do hluboké transformace po pádu komunistického režimu v devadesátých letech.

Ve dvacátém prvním století tvoří páteř místního hospodářství odlišná odvětví. Nejvýznamnějším ekonomickým subjektem ve městě je dnes mezinárodní společnost SaarGummi Czech, která patří k evropským lídrům ve výrobě dynamických pryžových těsnění. Závod v Červeném Kostelci dodává EPDM pryžové těsnící systémy do významného procenta všech vozidel vyrobených v Evropě. Kromě automobilového průmyslu ve městě působí řada středně velkých stavebních firem, podniky zabývající se výrobou a prodejem technologií pro zemědělství, polygrafický průmysl i lokální strojírenské závody.

🏛 Památky a architektura

Město se pyšní celou řadou historických a církevních památek, které dokládají jeho architektonický vývoj napříč staletími. Městská památková zóna nabízí pohled na pozoruhodné historické dědictví.

Kostel sv. Jakuba Většího

Hlavní dominantou centrálního náměstí je Kostel svatého Jakuba Většího. Tato barokní perla byla postavena pravděpodobně podle návrhu fenomenálního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Pozoruhodným rysem stavby je fakt, že podle původního architektonického konceptu měla mít svatyně dvě symetrické věže. Historické události a nedostatek financí však způsobily, že byla dokončena pouze jedna věž, jež dnes slouží jako mohutná zvonice. V nedostavěné druhé věži byly pietně uloženy ostatky z původního zrušeného hřbitova.

Před hlavním vstupem do chrámu se rozkládá honosné přístupové schodiště, které lemují dvě impozantní sochy světců. Na pravé straně stojí pískovcová socha svatého Václava v nadživotní velikosti. Světec je zobrazen se svatováclavskou korunou na hlavě a štítem s erbovní orlicí. Socha byla odhalena na počest Svatováclavského milénia s nápisem „929 – 1929“. Levou stranu schodiště pak zdobí socha svaté Ludmily odhalená v roce 1933.

Domek Boženy Němcové

Zcela unikátní kulturní památkou je domkářské stavení z počátku devatenáctého století, známé dnes jako Domek Boženy Němcové. Jedná se o původní kupecký dům Augustina Hůlka, v jehož podkrovní světničce žila slavná spisovatelka se svým manželem Josefem Němcem a malým synkem krátce po svatbě, přesněji v období od září 1837 do dubna 1838. Dům byl zrekonstruován a proměněn na literární muzeum. Stálá expozice je věnována především povídce „Chudí lidé“, v níž Božena Němcová čerpala právě ze svých zážitků z tohoto městečka. V muzejní zahradě se nachází symbolický pomník Viktorie Židové, místní dívky s pohnutým osudem, jejíž životní příběh se stal předlohou pro nesmrtelnou literární postavu Viktorky v románu Babička. Skutečné ostatky Viktorie Židové leží na zdejším starém hřbitově.

Další pamětihodnosti

Nedílnou součástí místního koloritu je hřbitovní kaple sv. Cyrila a Metoděje, pocházející z roku 1865. Ta se nachází na novém hřbitově na vrcholku mírného návrší Chrby. Tento hřbitov, jenž přirozeně navazuje na opečovávané Smetanovy sady, je znalci často považován za jedno z nejhezčích a nejklidnějších pohřebišť v Česku. Za zmínku rovněž stojí zachovalá budova Staré radnice s bohatou historií a secesní vila továrníka Keyzlara, ve které dnes sídlí základní umělecká škola.

🎭 Kultura a Mezinárodní folklórní festival

Oblast živé kultury je v Červeném Kostelci mimořádně bohatá a město si získalo mezinárodní prestiž. Stěžejní kulturní událostí roku, která daleko přesahuje hranice Královéhradeckého kraje, je slavný Mezinárodní folklorní festival.

Tento proslulý festival začal psát svou historii již v roce 1952, kdy se v prostoru kolem zříceniny hradu Rýzmburk v nedalekém Babiččině údolí uskutečnila první slavnost lidových písní a tanců na počest výročí vydání knihy Babička. Původně nenápadná regionální akce přilákala pět tisíc překvapených diváků. V roce 1993 byl festival z technických a kapacitních důvodů přesunut do přírodního areálu u Divadla J. K. Tyla v samotném centru Červeného Kostelce.

Díky precizní organizaci a vysoké umělecké hodnotě zúčastněných souborů byl festival po roce 2000 přijat pod oficiální záštitu a patronaci Mezinárodní organizace lidového umění (IOV), která funguje při organizaci UNESCO. Každoročně v polovině srpna se do města sjíždí zhruba dvacet špičkových tanečních a hudebních souborů nejen z Evropy, ale i z velmi exotických zemí Asie, Afriky či Latinské Ameriky. Pětidenní slavnost, která zahrnuje masivní krojované průvody, taneční vystoupení v amfiteátru a setkání s řemeslníky, transformuje ospalé podhorské město v pulzující kulturní centrum kontinentu. V roce 2026 se chystá již 72. ročník tohoto úchvatného svátku lidových tradic.

Kromě folkloru město vyniká i dlouhou divadelní tradicí. Amatérské divadlo se zde hraje nepřetržitě od roku 1809. Místní Divadelní soubor NA TAHU pravidelně připravuje premiéry v budově zrekonstruovaného Divadla J. K. Tyla.

🚇 Doprava

Dopravní dostupnost Červeného Kostelce je díky jeho strategické poloze mezi regionálními centry na velmi dobré úrovni. Město leží na vytížené státní silnici první třídy I/14, která plynule spojuje města Náchod a Trutnov.

Zásadní roli hraje železniční doprava. Stanice Červený Kostelec se nachází na důležité regionální železniční trati spojující Jaroměř a Trutnov. Místní nádraží je obsluhováno pravidelnými osobními vlaky linky V4 (Trasa: Hradec Králové – Jaroměř – Červený Kostelec – Trutnov – Svoboda nad Úpou). Velkým benefitem pro obyvatele je zastavování rychlíků kategorie R10 s názvem „Krakonoš“, které zajišťují přímé a komfortní spojení přes Hradec Králové až na hlavní nádraží v Praze. Tuto frekventovanou trasu hojně využívají studenti a pendleři.

Veřejná autobusová doprava je plně integrována do systému IREDO, jenž nabízí jednotný tarifní a přestupní model. Autobusové linky propojují město s okolními obcemi, jako jsou Rtyně v Podkrkonoší, Hronov a Česká Skalice, a zajišťují tak každodenní obslužnost pro místní školáky a pracující.

📈 Statistiky a data

Demografický vývoj Červeného Kostelce je poměrně stabilní, přestože lze v poslední dekádě sledovat mírný a postupný pokles celkového počtu obyvatel, což reflektuje širší demografické trendy v celém Královéhradeckém kraji. Detailní pohled na skladbu obyvatelstva nabízí kompletní statistická tabulka.

Následující tabulka obsahuje kompletní historická data počtu obyvatel města k 1. lednu daného roku v období let 2013 až 2026. Jedná se o absolutně ucelený přehled bez jakéhokoli filtrování či vynechání sezón, mapující detailně demografickou křivku v rozdělení dle věku a pohlaví.

Rok	Počet obyvatel celkem	Muži (do 15 let)	Muži (nad 15 let)	Ženy (do 15 let)	Ženy (nad 15 let)	Meziroční změna
2013	8 459	637	3 506	568	3 748	—
2014	8 417	638	3 482	571	3 726	-42
2015	8 401	648	3 473	567	3 713	-16
2016	8 374	664	3 463	576	3 671	-27
2017	8 297	654	3 426	559	3 658	-77
2018	8 268	665	3 425	557	3 621	-29
2019	8 297	671	3 434	578	3 614	+29
2020	8 299	670	3 426	591	3 612	+2
2021	8 273	667	3 403	603	3 600	-26
2022	8 221	649	3 401	595	3 576	-52
2023	8 207	618	3 417	597	3 575	-14
2024	8 174	589	3 424	568	3 593	-33
2025	8 143	582	3 410	546	3 605	-31
2026	8 100	561	3 403	544	3 592	-43

Z dat jasně vyplývá, že ačkoliv celkový počet obyvatel klesá, jádro práceschopné dospělé populace zůstává nadále stabilním motorem chodu města.

💡 Pro laiky

Možná si říkáte, proč se město jmenuje zrovna „Červený“ Kostelec. Tento název město nedostalo podle žádné krvavé bitvy, ale ze zcela prozaického důvodu z oblasti geologie. Všude kolem města, v polích i na kopcích, je hlína zbarvená výrazně do ruda. Způsobuje to velký obsah železa ve zdejších pískovcích. Když dříve lidé z okolních vesnic chodili do tohoto města na trh, jejich boty i vozy byly od prachu celé červené. Proto se původně obyčejnému názvu Kostelec začalo říkat „ten červený“ – a v roce 1876 se z toho stalo i oficiální jméno.

Je také dobré si uvědomit, jak obrovský technologický skok město zažilo na konci devatenáctého století. Dlouhé stovky let tkaly místní ženy plátno na jednoduchých stavech ve vlhkých chalupách – to byla strašně zdlouhavá a těžká práce, za kterou dostávaly zaplaceny drobné krejcary. Pak přišla „průmyslová revoluce“. Do města byl přivezen první skutečný parní stroj a mechanické tkalcovské stavy. Najednou se začalo stavět obří tovární haly s vysokými komíny. Z pohledu tehdejších lidí to byl tak obrovský zlom, jako když se v dnešní době objeví revoluční počítačový čip nebo rychlý internet. Místní lidé přestali pracovat v chalupách a začali chodit do moderní obří továrny s tisícovkami zaměstnanců, kde stroje rachotily od rána do večera. Tato obrovská továrna dodnes zanechala svou stopu ve struktuře celého města.

Zdroje