David Kočí

David Kočí
Datum narození	12. května 1981
Místo narození	Praha, Československo
Státní příslušnost
Povolání	trenér ledního hokeje, bývalý profesionální lední hokejista
Aktivní od	2000
Aktivní do	2014
Výška	198 cm
Váha	108 kg

David Kočí je český profesionální trenér ledního hokeje a bývalý vynikající hokejový útočník i obránce, který se do povědomí celosvětové sportovní veřejnosti zapsal především jako jeden z vůbec nejrespektovanějších a nejtvrdších evropských bitkařů (zvaných anglicky enforcer) v novodobé historii severoamerické NHL. Během své neúprosné, fyzicky nesmírně vyčerpávající a na modřiny štědré profesionální kariéry odehrál v nejprestižnější lize světa celkem 142 mistrovských utkání, v nichž oblékal barvy slavných organizací Chicago Blackhawks, Tampa Bay Lightning, St. Louis Blues a Colorado Avalanche. Své úctyhodné fyzické parametry, kdy při výšce bezmála dva metry vážil vysoko přes sto kilogramů, využíval na kluzištích výhradně k ochraně největších hvězd svých týmů a k tvrdému zjednávání respektu u soupeřů.

Jeho hokejová cesta byla v mnoha ohledech naprosto unikátní, neboť čeští hokejisté byli v zámoří historicky vnímáni spíše jako technicky vybavení a elegantní bruslaři, nikoliv jako obávaní rváči odhazující rukavice. David Kočí však tento letitý stereotyp zcela dokonale rozbil. Přes tvrdou výchovu ve farmářských soutěžích AHL a East Coast Hockey League, kde nasbíral tisíce trestných minut, se vypracoval až do hlavních kádru v NHL, kde sváděl památné pěstní souboje s těmi absolutně nejtěžšími vahami své generace, jakými byli například Zdeno Chára, Derek Boogaard nebo Josh Gratton. Zámořskou kariéru opustil v roce 2011, načež se vrátil do své domoviny, aby odehrál závěrečné sezóny své bohaté sportovní dráhy v milovaném mateřském klubu HC Sparta Praha.

Po formálním ukončení své aktivní hráčské kariéry ze zdravotních a věkových důvodů v roce 2014 nezmizel z hokejového prostředí. Plynule a s obrovským entuziasmem přešel do role trenéra, kde začal s výchovou mládeže a postupně se vypracoval až na lavičky elitních týmů působících v české nejvyšší soutěži. Působil jako respektovaný asistent trenéra v celcích Mountfield HK či HC Verva Litvínov. Od začátku sezóny 2025/26 plní důležitou roli asistenta hlavního kouče Jiřího Kudrny v ambiciózní severočeské organizaci Bílí Tygři Liberec, kde svým svěřencům předává své letité a v tvrdých bitvách zocelené zkušenosti z nejtěžších světových kluzišť.

👤 Životopis a mládežnické roky

David Kočí se narodil 12. května 1981 v hlavním městě tehdejšího Československa, v Praze. Již od útlého dětství se vyznačoval velmi robustní tělesnou stavbou a rychle přerůstal naprostou většinu svých vrstevníků. Kouzlu rychlé a kontaktní hry na ledové ploše propadl jako malý chlapec a jeho první organizované hokejové krůčky jsou neodmyslitelně spjaty s proslulým mládežnickým systémem tradičního velkoklubu HC Sparta Praha. V tomto elitním pražském oddíle prošel všemi žákovskými a dorosteneckými kategoriemi, přičemž trenéři brzy rozpoznali, že jeho největší předností nebude jemná technika hole, nýbrž obrovská fyzická síla, neústupnost, houževnatost a schopnost důrazně vyčistit prostor v obranném pásmu.

V průběhu sezóny 1997/98 se stal stabilním a nepostradatelným členem sparťanského dorostu (kategorie do 18 let), za který odehrál jedenačtyřicet zápasů, připsal si jedenáct kanadských bodů, ale především nashromáždil úctyhodných 105 trestných minut, což jasně předznamenalo jeho budoucí herní styl. V následujících dvou sezónách, 1998/99 a 1999/00, již pevně zakotvil v juniorském výběru Sparty (kategorie do 20 let). Mezi juniory platil za hráče, proti kterému soupeři nastupovali s obrovským respektem. Ačkoliv bodově nijak zvlášť neexceloval, jeho přítomnost na ledě zaručovala sparťanským ofenzivním esům klid a bezpečí.

Jeho mimořádně tvrdá hra, enormní fyzické proporce a ochota zastat se spoluhráčů zaujaly zástupce severoamerických klubů, kteří přesně tento typ urostlých a obětavých hráčů pro své defenzivní systémy vyhledávali. Sen mladého pražského rodáka dostal reálné obrysy v průběhu letního vstupního draftu NHL v roce 2000. Tehdy na něj v pátém kole, z celkové 146. pozice, s nadšením ukázalo vedení pensylvánského velkoklubu Pittsburgh Penguins. Tento slavnostní okamžik znamenal definitivní konec jeho mládežnických let ve střední Evropě a odstartoval dlouhou, strastiplnou, avšak nakonec nesmírně úspěšnou a respektovanou kariéru za oceánem.

💼 Zahraniční začátky a drsná škola na farmě

Bezprostředně po radostném draftu se devatenáctiletý David Kočí sbalil, opustil rodnou Českou republiku a odletěl vstříc svému velkému zámořskému dobrodružství. Management z Pittsburgh Penguins jej zcela pragmaticky odeslal k důkladné aklimatizaci na užší severoamerické kluziště a tvrdší pojetí hry do elitní kanadské juniorské soutěže WHL. Zde před začátkem herního ročníku 2000/01 podepsal dohodu s klubem Prince George Cougars. V této lize, která je historicky proslulá svou vysokou fyzickou náročností a neúprosnými souboji, odehrál 70 utkání základní části, zaznamenal devět kanadských bodů a poprvé v Severní Americe naplno ukázal své pěstní schopnosti, když vyfasoval celkem 155 trestných minut. Ocelovou školou prošel s úspěchem a dokázal, že se kanadského a amerického stylu hokeje nebojí.

První velký krůček mezi dospělé profesionály učinil v následující sezóně 2001/02. Organizace Tučňáků jej poslala nabírat nutné zkušenosti do nižší soutěže East Coast Hockey League, konkrétně do spřízněného a drsného týmu Wheeling Nailers. Ve třiatřiceti utkáních posbíral 105 trestných minut, čímž si brzy vysloužil pozvánku o patro výše, do prestižní a mnohem sledovanější farmářské soutěže AHL. Právě na záložní farmě Wilkes-Barre/Scranton Penguins započala jeho neskutečná a nesmlouvavá pětiletá anabáze, během níž se musel vypracovat v nejobávanějšího bitkaře ligy.

V soutěži AHL, která je plná dravých, urostlých a o místo v sestavě bojujících mužů, musel Kočí prokazovat svou hodnotu prakticky v každém jednom střídání. Své místo v elitní organizaci si nevydobyl elegantními kličkami, nýbrž tvrdou a nekompromisní dřinou, ochranou svých týmových kolegů a nesčetnými pěstními šarvátkami se všemi zavedenými "zlými muži" na farmách. Absolutním vrcholem jeho hrubého defenzivního a bitkařského drilu se staly ročníky 2003/04 a 2004/05. V sezóně 2003/04 strávil na ledě celkem 78 utkání, zapsal 8 bodů, ale z pohledu jeho role bylo klíčových neuvěřitelných 298 nasbíraných trestných minut. O pouhý rok později svůj osobní "rekord" ještě vylepšil, když během 68 zápasů vyfasoval celých 311 trestných minut, což z něj učinilo jednoho z vůbec nejtrestanějších a nejvíce respektovaných hráčů na celém severoamerickém kontinentu. Přes veškerou tuto extrémní obětavost a fyzické nasazení, kdy pro tým dýchal a snášel tvrdé rány do obličeje, se však vytoužené pozvánky přímo do elitního kádru Pittsburgh Penguins k zápasu v nejvyšší lize nikdy nedočkal.

⚔️ Role bitkaře v National Hockey League

Debut v Chicagu a památné rvačky

Osudový a naprosto zasloužený zvrat v jeho profesionální kariéře nastal 17. července 2006. Tehdy se jako nechráněný volný hráč, zocelený letitými hrubými souboji z farmy, dohodl na novém a slibném kontraktu s historicky proslulým a budujícím se klubem Chicago Blackhawks. Vedení Jestřábů tehdy přesně takového obrovitého a strach nahánějícího ochránce potřebovalo. Úvod ročníku sice opět začal na spřátelené farmě u celku Norfolk Admirals, avšak jeho celoživotní sen se konečně přetavil v úžasnou realitu na sklonku zimy. Dne 10. března 2007 jej vedení z Chicaga oficiálně povolalo a David Kočí si poprvé ve svém životě obul brusle k mistrovskému, ostře sledovanému utkání slavné NHL v duelu proti celku Phoenix Coyotes. Jeho debut proběhl přesně v duchu jeho pověsti – do statistik si ihned připsal 32 trestných minut poté, co absolvoval hned tři ostré a vyčerpávající bitky. První pěstní souboj sice s urostlým Joshem Grattonem prohrál, ale s nezlomnou odvahou si okamžitě vyžádal odvetu, ve které se mu vedlo nepoměrně lépe. Během tohoto jediného otevíracího zápasu stihl pěstmi potrestat také nepříjemného obránce Nicka Boyntona.

Do konce své otevírací nováčkovské sezóny 2006/07 stihl odehrát celkem devět ligových zápasů, ve kterých zcela suverénně a s pýchou nasbíral 88 trestných minut, čímž jasně potvrdil svou jedinečnou roli týmového strážce (enforcera). Největší a vůbec mediálně nejslavnější a nejdiskutovanější zápas jeho kariéry v dresech Chicago Blackhawks přišel hned na podzim následujícího ročníku, přesněji řečeno 25. října 2007. Během velmi napjatého a vyhecovaného střetnutí proti drsnému a neústupnému bostonskému klubu Boston Bruins se Kočí pustil do jedné z vůbec nejbrutálnějších, nejkrvavějších a nejpamátnějších pěstních bitek, jakou kdy moderní hokejová historie pamatuje. Odhodlaně shodil rukavice a vyzval k boji obrovského, 206 centimetrů vysokého a nesmírně silného slovenského kapitána a obránce, Zdena Cháru. Souboj těchto dvou gigantů zvedl celou arénu ze sedadel a skončil hrůzným a naprosto krvavým obrazem, kdy Kočí utrpěl těžkou frakturu a masivně zlomený krvácející nos. Zápas pro něj skončil cestou na marodku (injured reserve), avšak jeho obrovská odvaha postavit se takovému monstru si získala trvalý obdiv a hluboký respekt u fanoušků i spoluhráčů z celého Chicaga.

Cestování napříč Amerikou a nečekané gólové zápisy

V letních měsících roku 2008, tepatých jako žhavé slunce, podepsal na trhu volných hráčů roční smlouvu se zástupci celku Tampa Bay Lightning. V nabité sestavě floridského klubu však zpočátku nenašel dlouhodobé uplatnění a stihl zde nastoupit do pouhého jednoho jediného zápasu. Obětavý obr se proto vydal na krátkou anabázi k organizaci St. Louis Blues, kde do svých statistik zapsal starty ve čtyřech duelech a obdržel 9 trestných minut. Vedení z Tampy si však svůj omyl brzy uvědomilo, vyžádalo si jeho dravé defenzivní služby zpět a Kočí tak zbytek oné pohnuté herní sezóny 2008/09 s úlevou a stabilně dohrál v dresech s bleskem na hrudi. Za Tampu odehrál solidních dvaatřicet zápasů, načež se mu zcela poprvé poštěstilo zapsat si vytoužené milníky v kolonkách ofenzivního bodování.

Svůj historicky první a fanoušky dlouho očekávaný přesný zásah, který mu zajistil vytoužený a oslavovaný první gól ve slovutné NHL, zaznamenal večer 26. března 2009. Během dramatické a emotivní bitvy, jež nakonec skončila těsnou porážkou 2:3 s hostujícím legendárním kanadským týmem Montreal Canadiens, došlo k nesmírně kuriozní situaci. Odražený a zmatený puk, směřující do prostoru, si totiž po nepřehledné skrumáži v brankovišti jeden z nešťastných bránících montrealských hráčů nešťastně sám srazil do vlastní sítě. Jelikož ale podle přísných pravidel jako vůbec poslední ze všech ofenzivních hráčů do černého kotouče udeřil svou zvednutou holí právě projíždějící David Kočí, byla tato slavná a šťastná branka zcela po právu úředně a slavnostně připsána jemu. Ještě před tímto gólovým zápisem si mimochodem 22. února téhož roku v domácím střetnutí připsal do deníku i svou úvodní asistenci.

Dne 1. července 2009 zakotvil zkušený veterán v klubu Colorado Avalanche, se kterým obratem stvrdil nový roční pakt. V dresu lavin z Denveru se jeho pozice v týmu ohromně stabilizovala. Dne 28. října 2009 zde zaznamenal svůj druhý oficiální ligový gól, když skvěle clonil před brankářem a nechtěně svým mohutným tělem protečoval tvrdou střelu od modré z hole svého kolegy Bretta Clarka, čímž pečetil úžasné vítězství svého týmu 3:2 nad celkem Calgary Flames. Obrovský a mediálně přetřásaný incident však přišel v třeskuté zimě, dne 15. prosince 2009. Ve vysokém tempu hrající Kočí tehdy během nepovedeného utkání a porážky 1:6 narazil v obrovské rychlosti naprosto zničujícím a nebezpečným hitem zezadu na mantinel hvězdného tvořivého beka z týmu Washington Capitals, Mikea Greena. Rozhodčí jej zcela nekompromisně s vyšším trestem za vražení na hrazení (boarding) a trestem do konce utkání poslal do šaten předčasně do sprch. Vedení soutěže si jej předvolalo před disciplinární komisi, a i když mu nebyl udělen přímý a ostudný zákaz startu, odnesl si tučnou finanční pokutu za hrubé a nevybíravé nesportovní chování.

V tomto pro něj osobně výborném ročníku se pral o místo se zarputilostí buldoka. Absolvoval neuvěřitelných 11 pěstních a divokých pětkovových bitek (Fighting Majors). Bohužel v únoru 2010 v ostrém a drtivém souboji s těžkou váhou z klubu St. Louis Blues, proslulým bitkařem D.J. Kingem, vyinkasoval tvrdý úder a odnesl si z utkání ošklivě zlomenou kost v zápěstí. Navzdory tomuto omezení ukončil sezónu 2009/10 s tehdy osobním kariérním maximem, když nastoupil k úctyhodným 43 zápasům. Vedení Colorada bylo s jeho poctivými službami spokojeno natolik, že s ním počátkem léta rychle a s nadšením prodloužilo lukrativní smluvní podmínky pro ročník 2010/11. Po jeho odehrání, s dalšími pětatřiceti odbojovanými duely v zádech, se ocitl na trhu volných hráčů. Ačkoliv ještě v září roku 2011 s obrovskou motivací absolvoval prestižní try-out (zkušební kemp) v nově se tvořícím kanadském mužstvu Winnipeg Jets, nakonec z nabitého a omlazeného kádru pár hodin před začátkem ostré soutěže těsně vypadl. To definitivně napsalo velkolepou tečku za jeho obdivuhodnou a respekt budící zámořskou bitkařskou i defenzivní epopejí.

🇨🇿 Návrat do Čech a závěr hráčské kariéry

Uvědomujíc si realitu a fakt, že místo v těch nejprestižnějších amerických kádrech pro jeho styl hry s přibývajícími lety stále více a neúprosně mizí (jelikož celý moderní trend ledního hokeje v Severní Americe se v té době začal dynamicky a celoplošně odklánět od hřmotných bitkařů k technickým a nesmírně rychlým bruslařům), rozhodl se obrovitý odchovanec na podzim roku 2011 pro jediný smysluplný a srdci blízký krok – s hrdostí nabral kurz směrem zpět domů do svého rodného města a s velkou parádou se dohodl na profesionálním ročním kontraktu se svou rodnou a mateřskou organizací, se slavným celkem HC Sparta Praha. Dne 13. října 2011 si konečně k obrovské radosti pražských fanoušků na ledě odbojoval svůj dlouho odkládaný a vysněný ofenzivně-defenzivní první debut v elitní a nejvyšší české domácí soutěži s názvem Česká extraliga. Svou tuzemskou otevírací premiéru na domácím ledě odehrál v tvrdém a prestižním klání proti celku BK Mladá Boleslav.

V dresu pražské Sparty patřil k největším diváckým atrakcím celé obří domácí soutěže. Z pochopitelných důvodů nedominoval bodovým tabulkám (v ročníku 2011/12 ve 41 utkáních získal pouhých 5 asistencí), ale zcela suverénně a nedostižně s ohromným náskokem kraloval všem myslitelným tabulkám a statistikám v počtu posbíraných trestných minut. Se ziskem fantastických a dechberoucích 132 udělených trestných minut budil u extraligových soupeřů zasloužený a tichý respekt, čímž zcela jasně plnil svou taktickou roli strážce a ochránce technických pražských útočníků. Jeho odhodlaný a nekompromisní defenzivní přístup na střídačce Sparty velmi pozitivně ocenili, a proto se s ním v květnu 2012 vedení v klidu dohodlo na dalším vítaném ročním prodloužení spolupráce.

V další odevzdané a propocené herní sezóně s vročením 2012/13 pokračoval ve svých zaběhnutých, drsných a poctivých výkonech. Nastoupil ke 30 soutěžním extraligovým střetnutím a udržel si i svůj ocelový punc zlého muže, k čemuž mu posloužilo nashromážděných a v tabulkách pečlivě zapsaných 122 trestných minut. Své vůbec poslední a pro kariéru definitivní sportovní zápasy absolvoval během ročníku 2013/14. Jak s přibývajícím věkem a únavou po stovkách bitek pochopitelně pomalu a znatelně klesala jeho zápasová vytíženost, domluvil se tehdy pragmaticky s hlavním stratégem Sparty Josefem Jandačem na specifické formě spolupráce – Kočí fungoval jako záložní silový hráč připravený pohotově a kdykoliv zaskočit za zraněné beky, přičemž ve zmíněné sezóně už na extraligová kluziště vyjel v základní části pouze k jedinému zápasu (v prosinci 2013 v duelu proti celku Piráti Chomutov). Po jejím formálním skončení tak s klidem v duši svou bohatou a obětavou aktivní hokejovou životní kapitolu jako útočník i urostlý obránce definitivně zpečetil a brusle s úlevou odevzdal do skříně.

🔭 Trenérská a funkcionářská dráha

Tento robustní muž však u mantinelů pražského velkoklubu nikam daleko neodcházel. Již v průběhu onoho částečně přechodového ročníku 2013/14, kdy ještě udržoval fyzickou zápasovou kondici a plnil roli rezervy, s nadšením a s velkým vnitřním uspokojením naskočil do své nové a nesmírně zodpovědné profesní etapy. Stal se plnohodnotným asistentem trenéra u velmi úspěšné kategorie staršího dorostu v mládežnické základně klubu HC Sparta Praha a zároveň na plný úvazek vypomáhal vedení jako prozíravý a zkušený klubový skaut pro mládežnické a formující se hokejové ročníky. Jeho klidná povaha, přirozený a obrovský získaný osobní respekt a zcela nezpochybnitelná mentální vyrovnanost a stabilita mu brzy umožnily předávat cenné rady dalším hokejovým generacím.

V trenérském a manažerském prostředí si počínal velmi obratně, analyticky a úspěšně. Později přenesl své letité vůdčí trenérské zkušenosti také do mládežnického zázemí klubu Piráti Chomutov, a odtud již jeho profesní kroky opět a mnohem strměji směřovaly k prestižní práci u plnohodnotných a ostře sledovaných dospělých extraligových A-týmů. Na jaře 2020 jej jako svého asistenta do ambiciózního východočeského celku Mountfield HK draftoval ostřílený a zkušený hlavní kouč Vladimír Růžička, kde měl Kočí na starosti především tvrdou práci s defenzivními obránci.

Následovala štace u tradičního severočeského klubu, organizace HC Verva Litvínov. Sem se přesunul a jako nedílný a pevný článek trenérského triumvirátu společně s Robertem Reichelem tvořil oporu pro hlavního trenéra Karla Mlejnka, když tuto záchrannou misi převzali v krizi na podzim roku 2022. Na lavičce litvínovských Chemiků působil stabilně po několik sezon a výraznou taktickou a analytickou měrou přispěl k herní konsolidaci celého kádru a k jeho postupnému úspěšnému návratu na vítěznou vlnu a solidní postavení v tabulkách. Jeho éra v Litvínově se formálně a s plným respektem všech stran završila počátkem jara 2025. Generální ředitel klubu tehdy nabídl trenérskému štábu pokračování, ale David Kočí společně s celým realizačním týmem s díky odmítl s tím, že hledá novou profesní výzvu.

🗓 Současnost

S platností pro novou, tvrdou a napjatě očekávanou extraligovou sezónu 2025/26 udělal trenér David Kočí další, velmi ambiciózní a sportovně vzrušující kariérní krok dopředu. Na popud vedení oblíbeného elitního klubu ze severu, organizace Bílí Tygři Liberec, podepsal smlouvu a přijal naprosto klíčovou roli trenérského asistenta. Zde v letních měsících a následném přípravném kempu roku 2025 na střídačce vhodně a vyváženě doplnil hlavního kouče Jiřího Kudrnu (který mužstvo převzal po loučícím se Filipu Pešánovi). Společně v současné chvíli řídí denní, tvrdý a nesmlouvavý tréninkový a výukový dril A-mužstva pod Ještědem. Kočí se v Liberci jako nesmírně ceněný a respektovaný mentor s letitými zkušenostmi zaměřuje zejména na hlubokou analýzu videí, obranu před brankovištěm a neúprosnou, stoprocentní fyzickou hru, aby tak úspěšně u libereckých mladíků vštípil houževnatost a ocelovou nepropustnost v těžkých a nebezpečných situacích při hře v oslabení.

📈 Statistiky

Níže jsou prezentovány zcela kompletní, poctivě zdokumentované a chronologické tabulky zachycující veškeré osobní herní výkony Davida Kočího napříč všemi plnohodnotnými zámořskými soutěžemi (včetně dorosteneckých a drsných juniorských), přes americké kruté nižší farmařské boje a pochopitelně s absolutně detailním, vyčerpávajícím záznamem z elitní severoamerické ligy a následných utkání na domácím kluzišti v českých halách. Žádný herní úsek či soutěžní rok v těchto pečlivých historických přehledech není a nesmí být vynechán.

Juniorské soutěže a WHL

Sezóna	Tým	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty	Zápasy Play-off	Góly Play-off	Asistence Play-off	Body Play-off	TM Play-off
1997/98	HC Sparta Praha U18	41	2	9	11	105	—	—	—	—	—
1998/99	HC Sparta Praha U20	47	0	7	7	124	—	—	—	—	—
1999/00	HC Sparta Praha U20	38	0	5	5	81	—	—	—	—	—
2000/01	Prince George Cougars	70	2	7	9	155	6	0	0	0	20

Nižší zámořské soutěže (AHL a ECHL)

Sezóna	Tým	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty	Zápasy Play-off	Góly Play-off	Asistence Play-off	Body Play-off	TM Play-off
2001/02	Wheeling Nailers (ECHL)	33	2	4	6	105	—	—	—	—	—
2001/02	Wilkes-Barre/Scranton Penguins (AHL)	26	1	3	4	98	—	—	—	—	—
2002/03	Wilkes-Barre/Scranton Penguins (AHL)	48	0	1	1	103	6	0	0	0	4
2003/04	Wilkes-Barre/Scranton Penguins (AHL)	78	1	7	8	298	10	0	0	0	14
2004/05	Wilkes-Barre/Scranton Penguins (AHL)	68	1	9	10	311	4	0	0	0	6
2005/06	Wilkes-Barre/Scranton Penguins (AHL)	13	0	0	0	59	—	—	—	—	—
2006/07	Norfolk Admirals (AHL)	44	0	1	1	223	6	0	0	0	2
2007/08	Rockford IceHogs (AHL)	7	0	0	0	25	—	—	—	—	—

National Hockey League (NHL)

Sezóna	Tým	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty	Zápasy Play-off	Góly Play-off	Asistence Play-off	Body Play-off	TM Play-off
2006/07	Chicago Blackhawks	9	0	0	0	88	—	—	—	—	—
2007/08	Chicago Blackhawks	18	0	0	0	68	—	—	—	—	—
2008/09	Tampa Bay Lightning	1	0	0	0	4	—	—	—	—	—
2008/09	St. Louis Blues	4	0	0	0	9	—	—	—	—	—
2008/09	Tampa Bay Lightning	32	1	1	2	128	—	—	—	—	—
2009/10	Colorado Avalanche	43	1	0	1	84	—	—	—	—	—
2010/11	Colorado Avalanche	35	1	0	1	80	—	—	—	—	—

Česká extraliga ledního hokeje

Sezóna	Tým	Zápasy	Asistence	Body	Trestné minuty	Zápasy Play-off	Góly Play-off	Asistence Play-off	Body Play-off	TM Play-off
2011/12	HC Sparta Praha	41	5	5	132	3	0	0	0	2
2012/13	HC Sparta Praha	30	2	2	122	3	0	0	0	4
2013/14	HC Sparta Praha	1	0	0	0	—	—	—	—	—

Zdroje