Ryan Malone

Ryan Malone
Celé jméno	Ryan Gregory Malone
Datum narození	1. prosince 1979
Místo narození	Pittsburgh
Státní příslušnost
Povolání	bývalý profesionální hokejista
Aktivní od	2003
Aktivní do	2018

Ryan Malone (celým jménem Ryan Gregory Malone, v hokejovém prostředí často přezdívaný "Bugsy") je bývalý americký profesionální hokejový útočník, který nastupoval na pozici levého křídla. Během své více než desetileté kariéry v nejprestižnější severoamerické NHL odehrál bezmála 650 zápasů základní části. Do historie tohoto sportu se zapsal především jako prototyp ideálního moderního silového útočníka (power forward), který dokonale kombinoval obrovské fyzické parametry s měkkýma rukama a citem pro střílení gólů v předbrankovém prostoru.

Jeho hokejový příběh je neodmyslitelně spjat s městem Pittsburgh a organizací Pittsburgh Penguins. Malone se totiž stal historicky vůbec prvním hráčem narozeným a hokejově vychovaným v oblasti Pittsburghu, který kdy nastoupil k oficiálnímu zápasu NHL v dresu "Tučňáků" (Penguins). V tomto klubu zažil svá nejlepší léta a v roce 2008 byl pevnou součástí týmu, který dokráčel až do finále Stanley Cupu.

Kromě angažmá v Pittsburgh Penguins působil dlouhá léta také v organizaci Tampa Bay Lightning, kde podepsal jeden z nejlukrativnějších kontraktů své éry. Závěr jeho kariéry v nejvyšší lize, který zahrnoval i krátkou epizodu u New York Rangers, byl poznamenán zraněními a osobními problémy mimo ledovou plochu. Na mezinárodní scéně reprezentoval Spojené státy americké a jeho největším úspěchem je zisk stříbrné medaile z Zimních olympijských her 2010 ve Vancouveru.

🧒 Mládí, hokejová rodina a kořeny v Pittsburghu

Ryan Malone se narodil 1. prosince 1979 ve městě Pittsburgh, ležícím v americkém státě Pensylvánie. Narodil se do rodiny, kde byl lední hokej absolutní prioritou a denním chlebem. Jeho otcem je bývalý vynikající hokejový útočník Greg Malone, který v sedmdesátých a osmdesátých letech odehrál v NHL přes 700 zápasů a dlouhé roky oblékal právě dres týmu Pittsburgh Penguins. Po skončení aktivní kariéry Greg pracoval pro organizaci Penguins jako hlavní skaut, což znamenalo, že malý Ryan doslova vyrůstal v šatnách a na chodbách staré haly Civic Arena (známé jako Igloo).

V osmdesátých letech nebyl stát Pensylvánie považován za líheň hokejových talentů. Většina amerických hráčů pocházela ze států Minnesota, Massachusetts nebo Michigan. Vše se ale změnilo s příchodem fenomenálního Maria Lemieuxe do Pittsburghu, což vyvolalo v regionu obrovský hokejový boom. Ryan patřil k první generaci dětí, které na této vlně vyrostly. Začínal v lokálních mládežnických programech (Pittsburgh Hornets) a pod vedením svého otce rychle rozvíjel své schopnosti.

V teenagerském věku však rodina usoudila, že pro další hokejový růst potřebuje kvalitnější konkurenci. Ryan se proto v sedmnácti letech přesunul na americký středozápad. Během své středoškolské docházky nastupoval v nejkvalitnější americké juniorské soutěži USHL (United States Hockey League). V sezóně 1998/1999 hrál za špičkový juniorský program Omaha Lancers ve státě Nebraska. Pod vedením tvrdého trenéra Blisse Littlera se z něj stal silný, obousměrný útočník, který v 51 zápasech nasbíral 36 bodů.

🎓 Univerzitní léta ve St. Cloud State

Místo přesunu do kanadských juniorských lig se Ryan Malone rozhodl vydat cestou amerického univerzitního sportu, který mu umožňoval získat vysokoškolské vzdělání a zároveň se fyzicky připravit na dospělý hokej. V roce 1999 přijal atletické stipendium na prestižní St. Cloud State University ve státě Minnesota. Tým, známý jako St. Cloud State Huskies, nastupoval v elitní divizi I v rámci organizace NCAA, konkrétně v mimořádně nabité konferenci WCHA (Western Collegiate Hockey Association).

V létě před nástupem na univerzitu zažil emotivní moment. Na vstupním draftu NHL v roce 1999 (který se konal shodou okolností v Bostonu) si ho ve čtvrtém kole, jako celkově 115. hráče v pořadí, vybrala "jeho" domácí organizace Pittsburgh Penguins, pro kterou jeho otec pracoval jako skaut. Byla to obrovská pocta, ale Ryan věděl, že k profesionální smlouvě ho čeká ještě dlouhá cesta.

Na univerzitě strávil kompletní čtyři roky a postupně se vypracoval v absolutní hvězdu týmu. Hned ve své první sezóně 1999/2000 (freshman year) ukazoval záblesky své síly. Skutečný průlom ale zaznamenal ve druhém a třetím ročníku. Ve své třetí sezóně (2001/2002) nasbíral fantastických 49 bodů (24 gólů a 25 asistencí) ve 41 zápasech a dovedl Huskies k jednomu z nejlepších umístění v historii programu. Byl vybrán do prvního All-Star týmu konference WCHA. Své univerzitní působení završil v roce 2003 s úctyhodnou bilancí 140 kanadských bodů ve 142 odehraných zápasech. Univerzitní hokej mu dal čas vyzrát – do dospělého hokeje vstupoval jako fyzicky hotový, třiadvacetiletý muž.

🐧 Kariéra v NHL: Éra v Pittsburghu

Nováčkovská sezóna a splněný dětský sen

Na jaře roku 2003 podepsal Malone s organizací Pittsburgh Penguins svůj první profesionální kontrakt. Do tréninkového kempu před sezónou 2003/2004 vstupoval s jasným cílem – probojovat se do hlavního kádru. Tehdejší tým Penguins se nacházel v hluboké krizi. Klub byl sužován finančními problémy, hvězdy z devadesátých let byly pryč, Mario Lemieux bojoval se zraněními a organizace procházela bolestivou přestavbou.

Pro Malonea to však znamenalo obrovskou příležitost. Svou tvrdou hrou, ochotou chodit do předbrankových prostorů a solidním bruslením si vybojoval místo v sestavě hned od úvodního zápasu. Tím se zapsal do dějin jako první rodák z oblasti Pittsburghu, který oblékl dres Penguins v soutěžním utkání. Jeho nováčkovská sezóna byla individuálně fantastická. Ačkoliv celý tým skončil na úplném dně ligové tabulky, Malone zazářil. Vstřelil 22 branek a přidal 21 asistencí, což mu vyneslo celkem 43 bodů. Hrál v takzvaném NHL YoungStars Game (utkání nadějí v rámci víkendu All-Star) a na konci ročníku byl zařazen do nejlepšího týmu nováčků NHL (NHL All-Rookie Team).

Výluka a evropské turné

Slibně rozjetou kariéru přerušila stávka a následná výluka (lockout) v sezóně 2004/2005, kvůli které byl celý ročník NHL zrušen. Malone, stejně jako mnoho dalších severoamerických hráčů, odmítl rok stát a odcestoval do Evropy. Jeho evropské turné bylo velmi pestré a ukázalo jeho touhu hrát hokej za každou cenu.

Nejprve se dohodl s finským klubem Espoo Blues, hrajícím nejvyšší soutěž SM-liiga. Zde odehrál 9 utkání (vstřelil 2 góly). Finský styl mu ale příliš nesedl, a tak se přesunul do Itálie, kde krátce hájil barvy týmu Ritten Sport (odchytal zde 3 zápasy). Své roční působení na starém kontinentu nakonec zakončil ve Švýcarsku, kde v prestižní lize NLA oblékl dres tradičního celku HC Ambri-Piotta a stal se miláčkem místních horkokrevných fanoušků.

Hvězdné roky po boku Crosbyho a Malkina

Po konci výluky a návratu do zámoří na podzim 2005 našel Malone v Pittsburghu zcela odlišnou realitu. Organizace vyhrála draftovou loterii a do týmu přišel generační talent Sidney Crosby. O rok později se k týmu připojil ruský fenomén Jevgenij Malkin.

Zatímco tito dva mladíci obstarávali hokejovou krásu a tvořili hru, trenér Michel Therrien potřeboval k nim na křídlo někoho, kdo by za ně odváděl černou práci, uvolňoval jim prostor u mantinelů a dorážel jejich přihrávky. Ryan Malone se do této role hodil naprosto dokonale. S více než metrem devadesát a téměř sto kilogramy živé váhy fungoval jako osobní strážce a zároveň efektivní zakončovatel.

Malone prožíval po boku těchto superhvězd skvělá léta. V sezóně 2006/2007 vstřelil 16 branek, ale jeho skutečný vrchol přišel v legendární sezóně 2007/2008. Malone si v tomto ročníku připsal své osobní kariérní maximum, když v 77 zápasech základní části nasázel 27 gólů a přidal 24 asistencí. V lednu 2008 dokonce v utkání proti New York Islanders zaznamenal hattrick.

V následném play-off na jaře 2008 byl Malone nezastavitelný. S týmem, ve kterém vládli Crosby, Malkin, Marián Hossa nebo brankář Marc-Andre Fleury, drtili jednoho soupeře za druhým a probojovali se až do finále Stanley Cupu. Tam se utkali s legendárním týmem Detroit Red Wings. Malone ve finálové sérii ztělesňoval pojem "hrát přes bolest". V pátém finálovém utkání schytal brutální ránu pukem do obličeje (po střele obránce Hala Gilla), přesto zápas se zlomeným nosem a otřesem dohrál. Ačkoliv Pittsburgh nakonec Detroitu podlehl 2:4 na zápasy, Malone byl pro město hrdinou. V tomto play-off vstřelil 6 gólů a přidal 10 asistencí v 20 zápasech.

⚡ Přestup k Tampa Bay Lightning

Po heroickém výkonu v play-off se Ryan Malone stal v létě 2008 jedním z nejžádanějších volných hráčů (UFA) na trhu. Organizace Pittsburgh Penguins se musela vejít do přísného platového stropu a s ohledem na blížící se obří kontrakty pro Crosbyho a Malkina si nemohla dovolit Maloneovy požadavky splnit.

Těsně před otevřením trhu s volnými hráči byla jeho vyjednávací práva (společně s právy veterána Garyho Robertse) vyměněna do floridského celku Tampa Bay Lightning. Nové vedení Tampy Bay v něm vidělo chybějící kousek do mozaiky. Klub mu předložil astronomickou nabídku – sedmiletý kontrakt v celkové hodnotě 31,5 milionu amerických dolarů (v průměru 4,5 milionu na sezónu). Malone tuto lukrativní smlouvu bez váhání podepsal a stal se jedním z nejlépe placených silových útočníků své doby.

V organizaci Tampa Bay Lightning se od něj očekávalo, že bude chránit tamní hvězdy Vincenta Lecavaliera a Martina St. Louise, a zároveň dodá týmu fyzický rozměr, který v předchozích letech chyběl. V prvních letech na Floridě svou roli beze zbytku plnil. V sezónách 2008/2009 (26 gólů) a 2009/2010 (21 gólů) patřil k nejlepším střelcům týmu a byl obávanou silou v předbrankovém prostoru během přesilových her. Později pomáhal na ledě formovat mladého supertalenta Stevena Stamkose.

S přibývajícími roky a narůstajícím tempem hry v NHL si však jeho extrémně tvrdý, kontaktní styl začal vybírat krutou daň. Od sezóny 2011/2012 ho začala trápit chronická zranění zad, kolen a ramen. Stále častěji musel vynechávat velkou porci zápasů, jeho rychlost na ledě slábla a jeho ofenzivní čísla začala strmě klesat. Zatímco jeho plat zatěžoval klubový rozpočet, jeho přínos na ledě mizel. Vše pak vyvrcholilo kontroverzním závěrem jeho angažmá.

🚔 Zatčení a konec ve slunném státě

Temný zlom v kariéře Ryana Malonea přišel na jaře roku 2014. V brzkých ranních hodinách 12. dubna 2014 byl zastaven policejní hlídkou ve městě Tampa na Floridě. Podle policejních protokolů narazil svým vozem SUV do obrubníku a vykazoval zjevné známky opilosti. Při následné osobní prohlídce u něj policisté nalezli 1,3 gramu kokainu. Malone byl na místě zatčen a obviněn z řízení pod vlivem alkoholu (DUI) a držení omamných látek.

Tento skandál měl v zámořských médiích obrovský ohlas. Organizace Tampa Bay Lightning se od jeho činů okamžitě distancovala. Zbytek probíhající sezóny a následné play-off se klub rozhodl odehrát bez něj. Malone byl následně suspendován a zařazen do asistenčního programu NHL a hráčských odborů NHLPA (Substance Abuse and Behavioral Health Program), který se zabývá léčbou závislostí.

Po ukončení sezóny se vedení Tampy rozhodlo jednat rázně. Využilo klauzule o vyplacení ze smlouvy (takzvaný compliance buyout) a kontrakt, který měl platit ještě jeden rok, předčasně ukončilo. Z fanoušky milovaného silového útočníka se stal hráč s pošramocenou pověstí, který se ocitl na okraji hokejového světa.

🗽 Pokus o restart u New York Rangers

Přes vážné osobní problémy a klesající sportovní formu mu generální manažeři v NHL dali ještě jednu šanci. Během léta 2014 se dokázal zúčastnit tréninkového kempu organizace New York Rangers. Svým přístupem a snahou odčinit minulé chyby přesvědčil tehdejšího kouče Alaina Vigneaulta a generálního manažera Glena Sathera natolik, že s ním klub v září podepsal dvoucestný kontrakt (two-way contract) na hranici minimální mzdy.

V dresu "Jezdců" (Rangers) z New Yorku však jeho oživení trvalo jen velmi krátce. Rychlostně na ligu již zjevně nestačil. Za první tým odehrál v sezóně 2014/2015 pouhých 6 soutěžních utkání, ve kterých nezískal ani jeden kanadský bod. Následně ho organizace umístila na listinu nechráněných hráčů (waivers) a odeslala na farmu do celku Hartford Wolf Pack hrajícího nižší AHL.

Zde nastupoval převážně ve čtvrté formaci po boku mladých nadějí, kterým se snažil předávat své zkušenosti. V Hartfordu odehrál 24 zápasů a zaznamenal 10 bodů. V únoru 2015, uvědomujíc si realitu svého zdravotního a sportovního stavu, požádal vedení organizace o rozvázání smlouvy a oficiálně oznámil konec své dlouhé a pestré hokejové kariéry.

🔄 Druhý comeback: Olympijský sen a Iowa Wild

Ačkoliv se zdálo, že hokejové boty definitivně pověsil na hřebík, o dva roky později se na scéně objevil naprosto nečekaný scénář. V průběhu roku 2017 vedení NHL oznámilo, že přerušuje tradici a neuvolní své hráče se smlouvou pro nadcházející Zimní olympijské hry 2018 v Pchjongčchangu.

To vytvořilo obrovskou mezeru v národních týmech, včetně týmu USA. Vedení amerického hokeje (USA Hockey) muselo narychlo poskládat tým složený z hráčů působících v Evropě, v univerzitní NCAA, nebo z veteránů bez smlouvy v NHL. Sedmatřicetiletý Ryan Malone v této situaci vycítil obrovskou, životní šanci reprezentovat svou zemi. Oznámil velkolepý návrat z hokejového důchodu, zaplatil si osobní trenéry a začal trénovat s extrémní intenzitou.

Aby ukázal reprezentačním manažerům, že zvládne herní zátěž, podepsal na podzim 2017 zkušební kontrakt (PTO) s organizací Minnesota Wild. Do prvního týmu se neprobojoval, ale podepsal profesionální smlouvu s jejich farmářským klubem Iowa Wild ve státě Iowa. Za tento tým hrající v AHL nastoupil ve dvanácti zápasech a připsal si dvě asistence.

Jeho snaha a obrovské odhodlání získaly obdiv fanoušků i médií. Cesta zpět po více než dvouleté pauze však byla příliš dlouhá. V prosinci 2017 ho vedení amerického národního týmu informovalo, že do finální olympijské nominace nebude zařazen. Bezprostředně po tomto zklamání požádal v Iowě o ukončení smlouvy a svou hráčskou kariéru ukončil definitivně podruhé a naposledy.

🇺🇸 Reprezentační kariéra a olympijské stříbro

Navzdory tomu, že mu těsně unikla účast na sklonku kariéry, v dresu s nášivkou "USA" na prsou zažil Ryan Malone obrovské úspěchy. Jeho mezinárodní debut přišel v roce 2004, kdy jako mladý útočník odcestoval na Mistrovství světa konané v České republice. V Praze a Ostravě se prezentoval skvělými výkony a pomohl Spojeným státům americkým po strhující bitvě o třetí místo s výběrem Slovenska vybojovat cenné bronzové medaile. Zúčastnil se také světového šampionátu v roce 2006 v Lotyšsku, kde však americký tým vypadl ve čtvrtfinále.

Absolutní vrchol jeho reprezentační, a pravděpodobně i celé sportovní dráhy, přišel v únoru 2010 na Zimních olympijských hrách ve Vancouveru. Spojené státy na tento turnaj nominovaly velmi silný, dravý tým pod vedením trenéra Rona Wilsona. Malone byl do týmu nominován pro svou schopnost vybojovat puky u mantinelů a stínit před brankáři.

Americký tým na turnaji exceloval. V základní skupině dokázali porazit domácí favorita z Kanady 5:3 a probojovali se až do finále. Olympijské finále mezi Kanadou a USA z 28. února 2010 je považováno za jeden z nejlepších hokejových zápasů všech dob. Malone byl po celou dobu na ledě velmi platný, rozdával hity a bojoval v obranné třetině. Američané srovnali skóre na 2:2 pouhých 24 sekund před koncem po obrovském tlaku, ve kterém měl Malone klíčovou předbrankovou roli. Zápas nakonec dospěl do prodloužení, kde slavný "zlatý gól" vstřelil Sidney Crosby. Ačkoliv Malone ztratil šanci na olympijské zlato po střele svého bývalého pittsburského spoluhráče, zisk stříbrné olympijské medaile zůstává jeho největším sportovním odkazem. Na turnaji odehrál 6 zápasů s bilancí 3 gólů a 2 asistencí.

🛡️ Herní styl a profil silového útočníka

V hokejové terminologii představoval Ryan Malone dokonalou ukázku toho, co se označuje jako "power forward" (silové křídlo). Tyto typy hráčů se vyznačují robustní postavou a ochotou hrát fyzicky do těla, ale na rozdíl od klasických bitkařů (enforcerů) mají dostatečnou technickou kvalitu na to, aby dokázali pravidelně bodovat v elitních formacích.

S výškou 193 centimetrů a váhou přes 100 kilogramů byl Malone před brankou soupeře prakticky neodstavitelný. Během své éry v Pittsburgh Penguins i v Tampa Bay Lightning zaznamenal velkou část svých branek právě z těsné blízkosti (tzv. "garbage goals" nebo teče). Nebál se schytávat rány hokejkou od bránících zadáků a jeho odvaha blokovat střely při bránění oslabení z něj dělala klíčového hráče pro každého trenéra. Daň za tento fyzicky vyčerpávající a zničující styl hry se odrazila v jeho zdravotním stavu po třicátém roce života.

📊 Kompletní statistiky

Následující tabulky detailně zachycují stěžejní období kariéry Ryana Malonea, od univerzitních soutěží až po jeho stovky odehraných zápasů na nejvyšší profesionální úrovni a na mezinárodním poli.

Univerzitní a Severoamerická kariéra (NCAA, NHL, AHL)

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy (ZČ)	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty	Zápasy (Play-off)	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1999/00	St. Cloud State	NCAA	38	9	21	30	68	—	—	—	—	—
2000/01	St. Cloud State	NCAA	36	25	40	65	64	—	—	—	—	—
2001/02	St. Cloud State	NCAA	41	24	25	49	76	—	—	—	—	—
2002/03	St. Cloud State	NCAA	27	16	20	36	85	—	—	—	—	—
2003/04	Pittsburgh Penguins	NHL	81	22	21	43	64	—	—	—	—	—
2005/06	Pittsburgh Penguins	NHL	77	22	22	44	63	—	—	—	—	—
2006/07	Pittsburgh Penguins	NHL	64	16	15	31	71	5	0	0	0	0
2007/08	Pittsburgh Penguins	NHL	77	27	24	51	103	20	6	10	16	25
2008/09	Tampa Bay Lightning	NHL	70	26	19	45	98	—	—	—	—	—
2009/10	Tampa Bay Lightning	NHL	69	21	26	47	68	—	—	—	—	—
2010/11	Tampa Bay Lightning	NHL	54	14	24	38	51	18	3	3	6	24
2011/12	Tampa Bay Lightning	NHL	68	20	28	48	82	—	—	—	—	—
2012/13	Tampa Bay Lightning	NHL	24	6	2	8	22	—	—	—	—	—
2013/14	Tampa Bay Lightning	NHL	57	5	10	15	67	—	—	—	—	—
2014/15	New York Rangers	NHL	6	0	0	0	4	—	—	—	—	—
2014/15	Hartford Wolf Pack	AHL	24	4	6	10	29	—	—	—	—	—
2017/18	Iowa Wild	AHL	12	0	2	2	16	—	—	—	—	—
Celkem v NHL	3 týmy	NHL	647	179	191	370	693	43	9	13	22	49

Evropská kariéra (Lockout 2004/2005)

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy (ZČ)	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
2004/05	Espoo Blues	SM-liiga (FIN)	9	2	1	3	36
2004/05	Ritten Sport	Serie A (ITA)	3	0	0	0	2
2004/05	HC Ambri-Piotta	NLA (SUI)	9	1	1	2	8

(Během výluky nastupoval postupně za 3 různé celky ve 3 různých zemích.)*

Reprezentační starty (USA)

Rok	Tým	Turnaj	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty	Umístění
2004	USA	Mistrovství světa	9	3	0	3	2	3. místo (Bronz)
2006	USA	Mistrovství světa	7	2	2	4	12	Čtvrtfinále
2010	USA	ZOH 2010	6	3	2	5	6	2. místo (Stříbro)

Zdroje