Silicon Valley

Rozbalit box

Obsah boxu

Silicon Valley (česky Křemíkové údolí) je neoficiální, ale celosvětově vžité označení pro jižní část oblasti San Francisco Bay Area v severní Kalifornii. Tato oblast, geograficky zhruba odpovídající údolí Santa Clara Valley, je globálním centrem technologických inovací, sídlem největších světových korporací a symbolem digitálního věku.

Název regionu, který poprvé použil novinář Don Hoefler v roce 1971, odkazuje na chemický prvek Křemík (silicon). Právě křemík je totiž základním materiálem pro výrobu polovodičů a počítačových čipů, jejichž vývoj a produkce stály u zrodu zdejšího ekonomického zázraku.

V roce 2025 zůstává Silicon Valley i přes četné výzvy a konkurenci z jiných technologických hubů (jako je Austin nebo Tel Aviv) dominantní silou. Je epicentrem současné revoluce v oblasti umělé inteligence, domovem gigantů jako Apple, Google (Alphabet), Meta či Nvidia, a zároveň místem s jednou z nejvyšších koncentrací rizikového kapitálu na světě.

Geografie a vymezení

Silicon Valley není administrativní jednotkou s pevnými hranicemi. Jde spíše o ekonomicko-kulturní koncept.

Jádro: Tradičním srdcem je údolí Santa Clara, táhnoucí se od města San Mateo na severu po San José na jihu.
Klíčová města: Mezi nejvýznamnější sídla patří Palo Alto (sídlo Stanfordovy univerzity), Mountain View (sídlo Googlu), Cupertino (sídlo Applu), Menlo Park (sídlo Mety) a Sunnyvale.
Rozšíření: V posledních dekádách se vliv a definice "údolí" rozšířily i severněji do samotného San Francisca (kde sídlí firmy jako Uber, Airbnb nebo OpenAI) a na východní břeh zátoky (East Bay), kde leží Fremont (továrna Tesla).

Historie: Od švestek k čipům

Příběh Silicon Valley je fascinující transformací zemědělské krajiny v nejbohatší region planety během necelých sta let.

Údolí potěšení srdce

Ještě v první polovině 20. století byla tato oblast známá jako "Valley of Heart's Delight" (Údolí potěšení srdce). Byla to jedna z největších ovocnářských oblastí na světě, plná sadů se švestkami, meruňkami a třešněmi. Konzervárenský průmysl zde hrál prim a nic nenasvědčovalo tomu, že by se region měl stát centrem high-tech průmyslu.

Otec Silicon Valley: Frederick Terman

Klíčovou roli v proměně regionu sehrála Stanfordova univerzita. Ve 40. a 50. letech 20. století si děkan inženýrství Frederick Terman uvědomil problém tzv. úniku mozků. Jeho nejlepší studenti po promoci odcházeli za prací na východní pobřeží USA. Terman proto přišel s revoluční myšlenkou: pronajmout nevyužitou půdu univerzity technologickým firmám a podpořit studenty v zakládání vlastních podniků v blízkosti školy. Tak vznikl Stanford Industrial Park (dnes Stanford Research Park). Mezi prvními nájemníky byli William Hewlett a David Packard, kteří svou firmu Hewlett-Packard (HP) založili v legendární garáži v Palo Altu, která je dnes považována za "rodiště Silicon Valley".

Zrádná osmička a zrození čipů

Skutečný technologický třesk nastal v roce 1956, kdy do Mountain View přijel William Shockley, vynálezce tranzistoru a nositel Nobelovy ceny, aby zde založil Shockley Semiconductor Laboratory. Shockley byl sice geniální fyzik, ale mizerný manažer. Jeho paranoidní styl vedení vedl k tomu, že v roce 1957 osm jeho nejlepších inženýrů (známých jako "Zrádná osmička") podalo výpověď.

Tato skupina, vedená Robertem Noycem a Gordonem Moorem, založila společnost Fairchild Semiconductor. Byla to první firma, která začala masově vyrábět integrované obvody na bázi křemíku. Fairchild se stal "inkubátorem" celého údolí. Jeho bývalí zaměstnanci ("Fairchildren") postupně odešli a založili desítky dalších firem, včetně Intel (založen 1968) nebo AMD.

Mooreův zákon a exponenciální růst

V roce 1965 formuloval Gordon Moore svou slavnou předpověď, dnes známou jako Mooreův zákon: počet tranzistorů na čipu se zdvojnásobí přibližně každých 18 až 24 měsíců. Tento zákon se stal "jízdním řádem" celého Silicon Valley. Hnal firmy k neustálým inovacím, zmenšování komponent a zvyšování výkonu, což vedlo k digitální revoluci 70. a 80. let.

Revoluce osobních počítačů (70. a 80. léta)

Zatímco 60. léta patřila výrobcům čipů pro armádu a průmysl, 70. léta přinesla demokratizaci technologií. Silicon Valley se stalo místem, kde počítač přestal být sálovým monstrem a stal se osobním nástrojem.

Homebrew Computer Club

Epicentrem této změny nebyli zpočátku korporátní výzkumníci, ale nadšenci a kutilové. V roce 1975 vznikl v Menlo Parku legendární Homebrew Computer Club. Zde se scházeli inženýři, kteří ve volném čase letovali vlastní obvody a snili o počítačích pro domácnosti. Mezi pravidelné návštěvníky patřili i dva mladíci jménem Steve Wozniak a Steve Jobs. Wozniak zde poprvé představil svůj návrh počítače Apple I. Úspěch tohoto klubu demonstruje ducha Silicon Valley: sdílení znalostí, neformální spolupráce a touha měnit svět z garáže.

Xerox PARC: Laboratoř budoucnosti

Paradoxně mnoho technologií, které dnes považujeme za samozřejmé, nevynalezl Apple ani Microsoft, ale výzkumné centrum kopírkové společnosti Xerox. V roce 1970 založil Xerox v Palo Altu laboratoř PARC (Palo Alto Research Center). Vědci v PARC předběhli dobu o desítky let. Vynalezli Grafické uživatelské rozhraní (GUI) ovládané myší, textový editor "What You See Is What You Get", laserovou tiskárnu a síť Ethernet. Vedení Xeroxu na východním pobřeží však potenciál těchto vynálezů nepochopilo a nedokázalo je komerčně využít. Slavná je historka z roku 1979, kdy laboratoř navštívil Steve Jobs. Když viděl grafické rozhraní, okamžitě pochopil, že to je budoucnost. Technologie z PARC se staly základem pro Macintosh a později i pro Microsoft Windows.

Internetová horečka a pád (90. léta)

S nástupem 90. let a uvolněním sítě Internet pro komerční účely vstoupilo Silicon Valley do své nejdivočejší fáze, známé jako "Dot-com bublina".

Netscape a vznik webu

Klíčovým momentem byl rok 1995 a vstup společnosti Netscape na burzu. Netscape vytvořil první komerčně úspěšný webový prohlížeč, který zpřístupnil internet běžným smrtelníkům. Úspěch jejich akcií odstartoval zlatou horečku. Do údolí začaly proudit miliardy dolarů. Vznikaly tisíce startupů s příponou ".com", často bez funkčního obchodního modelu, jen s vizí "růstu za každou cenu". V této době se zrodili i giganti, kteří přežili dodnes, jako Amazon (původně v Seattlu, ale s vazbami na Valley), eBay nebo Google, který založili studenti Stanfordu Larry Page a Sergey Brin v roce 1998.

Prasknutí bubliny (2000–2001)

Iracionální exuberance skončila nárazem do zdi v březnu 2000. Index NASDAQ, plný technologických akcií, se zhroutil. Během několika měsíců zmizely biliony dolarů hodnoty. Silicon Valley se ponořilo do recese, dálnice 101 se vyprázdnila a nájmy kanceláří spadly na polovinu. Mnozí předpovídali konec technologické dominance regionu. Mýlili se. Infrastruktura (optické kabely, serverovny) zůstala a přeživší firmy vyšly z krize silnější.

Web 2.0 a mobilní éra

Po roce 2004 začalo nové oživení, tažené sociálními sítěmi a mobilními technologiemi.

Sociální sítě: Mark Zuckerberg přestěhoval v roce 2004 svůj Facebook z Harvardu do Palo Alta, protože věděl, že nikde jinde nenajde takové zázemí pro růst. Následoval Twitter, LinkedIn a další platformy definující éru "Web 2.0".
iPhone moment: Představení iPhonu v roce 2007 Stevem Jobsem v San Franciscu změnilo svět podruhé. Vznikla "App Economy" – celý nový průmysl vývoje mobilních aplikací.
Gig Economy: Společnosti jako Uber a Airbnb využily smartphony k vytvoření nových obchodních modelů sdílené ekonomiky, čímž narušily tradiční odvětví dopravy a ubytování.

Motor údolí: Unikátní ekosystém

Co dělá Silicon Valley neopakovatelným? Proč se nepodařilo vytvořit "druhé Silicon Valley" v Evropě nebo Asii, i když se o to mnozí snažili? Odpověď leží ve specifické kombinaci faktorů.

Sand Hill Road a rizikový kapitál

Tepnou regionu není dálnice, ale nenápadná ulice Sand Hill Road v Menlo Parku. Zde sídlí nejprestižnější fondy rizikového kapitálu (Venture Capital) jako Sequoia Capital, Kleiner Perkins nebo Andreessen Horowitz. Tento systém financování je unikátní svou ochotou riskovat. Investoři v Silicon Valley chápou, že 9 z 10 startupů zkrachuje, ale ten jeden úspěšný (jako Google nebo WhatsApp) zaplatí všechny ztráty tisícinásobně. Tato dostupnost kapitálu umožňuje podnikatelům realizovat bláznivé nápady, na které by jim klasická banka nikdy nepůjčila.

Kultura neúspěchu

V Evropě nebo Japonsku je bankrot často vnímán jako celoživotní stigma a ostuda. V Silicon Valley je neúspěch považován za cennou zkušenost ("Badge of Honor"). Investor se často zeptá zakladatele: "Už jsi někdy zkrachoval?" Pokud ano, znamená to, že se už poučil ze svých chyb. Mantra "Fail fast, fail often" (Selži rychle, selži často) umožňuje rychlou inovaci metodou pokus-omyl.

Spolupráce a mobilita

V regionu neplatí konkurenční doložky (v Kalifornii jsou právně nevymahatelné). To znamená, že inženýři mohou ráno odejít z Googlu a odpoledne nastoupit v Applu nebo si založit vlastní firmu. Tato extrémní fluktuace zajišťuje rychlé šíření znalostí a nápadů napříč celým ekosystémem. Lidé se potkávají v kavárnách, sdílejí problémy a hledají řešení, což vytváří efekt "kolektivního mozku".

Současnost: Éra umělé inteligence (2015–2025)

Zatímco počátek tisíciletí definovaly sociální sítě a chytré telefony, současnost Silicon Valley je ve znamení generativní umělé inteligence (AI). Tato technologická vlna znovu potvrdila schopnost regionu adaptovat se a zůstat na špici globálního vývoje.

AI Zlatá horečka

Spuštění modelu ChatGPT společností OpenAI (se sídlem v San Franciscu) odstartovalo novou "zlatou horečku", srovnatelnou s internetovou bublinou 90. let.

Nové centrum: Těžiště inovací se částečně přesunulo ze "starého" údolí (Palo Alto, Mountain View) přímo do města San Francisco, konkrétně do čtvrti Hayes Valley, které se začalo přezdívat "Cerebral Valley" (Mozkové údolí) kvůli vysoké koncentraci AI startupů a hacker housů.
Dominance hardwaru: Společnost Nvidia, sídlící v Santa Claře, se stala nejhodnotnější firmou v regionu (a v roce 2024 i na světě), protože její grafické čipy (GPU) jsou nezbytné pro trénování AI modelů. To vrátilo pozornost zpět k "siliconu" – hardwaru, na kterém vše běží.
Válka gigantů: Tradiční hráči jako Google (Mountain View) a Meta (Menlo Park) masivně přeorientovali své strategie na AI, aby neujel vlak.

Exodus do Texasu?

Kolem roku 2020 se začalo mluvit o "konci Silicon Valley". Vysoké daně, přísné regulace a pandemie COVID-19 vedly k tomu, že některé ikonické firmy (například Oracle nebo Tesla pod vedením Elona Muska) přesunuly svá oficiální sídla do Austinu v Texasu. Ačkoliv média tento trend zveličovala, data z roku 2025 ukazují, že šlo spíše o diverzifikaci. Zatímco administrativní centrály se stěhovaly za nižšími daněmi, klíčový inženýrský talent a výzkum zůstaly v Kalifornii. "Mozky" odmítly opustit unikátní klima a kulturu Bay Area.

Stinné stránky úspěchu

Extrémní koncentrace bohatství přinesla regionu i extrémní problémy, které slouží jako varování pro zbytek světa.

Bytová krize a bezdomovectví

Silicon Valley je jedním z nejdražších míst k životu na planetě. Průměrná cena domu v Palo Alto nebo Cupertinu přesahuje 3 miliony dolarů.

Příčina: Rychlý růst pracovních míst (statisíce nových inženýrů) narazil na neochotu místních samospráv povolit novou výstavbu (fenomén NIMBY - Not In My Backyard). Města schválila kanceláře pro Google a Facebook, ale nebyty pro jejich zaměstnance.
Důsledek: Vznikla paradoxní situace, kdy i lidé s ročním příjmem 100 000 dolarů (což je jinde bohatství) žijí v sdílených bytech nebo dokonce v karavanech zaparkovaných u kampusů firem. Region trpí vysokou mírou viditelného bezdomovectví.

Sociální nerovnost

Vznikla dvourychlostní společnost. Na jedné straně jsou technologičtí pracovníci s vysokými platy, akciovými opcemi a firemními benefity (jídlo zdarma, svozové autobusy). Na druhé straně jsou pracovníci ve službách (učitelé, hasiči, číšníci), kteří si nemohou dovolit v regionu, kde pracují, bydlet, a musí dojíždět hodiny z vnitrozemí. Tento kontrast vede k sociálnímu napětí a protestům proti gentrifikaci.

Pro laiky

Vysvětlení pojmů, které se v kontextu Silicon Valley často používají.

Proč "Silicon" (Křemík)?
- Křemík je polovodič, materiál, který za určitých podmínek vede proud a za jiných ne. To z něj dělá ideální spínač pro jedničky a nuly. Vyrábí se z něj čipy (procesory, paměti). Protože zdejší firmy (Intel, AMD) začaly jako výrobci čipů, vžil se tento název, i když dnes už se v údolí čipy téměř nevyrábí (výroba se přesunula do Asie), pouze se zde navrhují.
Co je to "Jednorožec" (Unicorn)?
- V hantýrce rizikového kapitálu je to startup (začínající firma), jehož hodnota přesáhla 1 miliardu dolarů, aniž by vstoupil na burzu. Dříve to bylo vzácné jako bájné zvíře (proto ten název), dnes se v údolí pasou stáda jednorožců (Uber, Airbnb nebo OpenAI byly také jednorožci).
Co je "Andělský investor" (Angel Investor)?
- Bohatý jednotlivec (často bývalý úspěšný podnikatel), který dá startupu peníze na úplném začátku, kdy má firma jen PowerPointovou prezentaci a sen. Riskuje své vlastní peníze výměnou za podíl ve firmě.
Rozdíl mezi San Franciskem a Silicon Valley?
- Technicky vzato: San Francisco je město na špičce poloostrova. Silicon Valley je pás měst (předměstí) asi 50 km na jih od něj (kolem San José). Dříve to byly dva oddělené světy (bankéři v SF, inženýři v údolí), dnes splývají do jedné "Mega-oblasti" (Bay Area), protože mladí inženýři chtějí žít ve městě a dojíždějí firemními autobusy na jih, nebo firmy zakládají pobočky přímo ve městě.

Zdroje