Přeskočit na obsah

Webový prohlížeč

Z Infopedia

Šablona:Infobox Software

Webový prohlížeč (anglicky web browser) je počítačový program, který slouží k prohlížení stránek na World Wide Webu (WWW). Jeho základní funkcí je odesílat požadavky na webové servery (pomocí protokolu HTTP nebo HTTPS), přijímat od nich data ve formátu HTML, CSS a JavaScript a tato data následně zpracovat a vykreslit (renderovat) do podoby srozumitelné pro člověka na obrazovce počítače nebo mobilního zařízení.

Prohlížeč je tzv. User Agent (uživatelský agent) – prostředník mezi uživatelem a nekonečným množstvím informací na internetu. Moderní prohlížeče nejsou jen "zobrazovače" textu, ale komplexní aplikační platformy, které umožňují spouštět náročné webové aplikace, přehrávat multimédia, realizovat videohovory (WebRTC) nebo dokonce hrát 3D hry ve virtuální realitě (WebXR).

⏳ Historie a vývoj

Historie webových prohlížečů je historií boje o dominanci nad internetem, známou jako "války prohlížečů" (Browser Wars).

Počátky (1990–1993)

První webový prohlížeč na světě vytvořil Tim Berners-Lee v CERNu v roce 1990. Jmenoval se jednoduše WorldWideWeb (později přejmenován na Nexus, aby se nepletl se samotnou sítí).

  • Byl to zároveň i editor stránek.
  • Fungoval pouze na operačním systému NeXTSTEP.
  • Zobrazoval pouze text, žádné obrázky přímo na stránce (otevíraly se v novém okně).

Zlom nastal v roce 1993 s příchodem prohlížeče NCSA Mosaic, který vytvořili Marc Andreessen a Eric Bina. Mosaic byl revoluční tím, že dokázal zobrazovat obrázky v textu (inline images) a byl portován na systém Microsoft Windows. To zpřístupnilo web běžným uživatelům mimo akademickou sféru.

První válka prohlížečů (1995–2001)

Marc Andreessen založil společnost Netscape a vydal prohlížeč Netscape Navigator. V polovině 90. let měl Netscape téměř 90% podíl na trhu. Microsoft si uvědomil hrozbu a urychleně vyvinul Internet Explorer (IE), který integroval přímo do systému Windows 95.

  • Strategie Microsoftu: Nabízet prohlížeč zdarma jako součást systému (Netscape byl původně placený).
  • Výsledek: Microsoft zvítězil. Kolem roku 2002 měl Internet Explorer podíl přes 95 %. Netscape zkrachoval, ale před svým koncem uvolnil svůj zdrojový kód jako open source, což dalo vzniknout projektu Mozilla.

Druhá válka prohlížečů (2004–2015)

Dominance Internet Exploreru vedla k jeho stagnaci (verze IE6 byla plná bezpečnostních děr a nepodporovala nové standardy).

  • 2004: Vydání prohlížeče Mozilla Firefox. Nabídl prohlížení v záložkách (tabbed browsing), blokování vyskakovacích oken a vyšší bezpečnost. Rychle získal popularitu mezi technicky zdatnými uživateli.
  • 2008: Vstup společnosti Google s prohlížečem Google Chrome. Chrome přinesl extrémní rychlost díky enginu V8 a minimalistický design.
  • Výsledek: Chrome postupně převálcoval IE i Firefox a stal se novým hegemonem. Microsoft nakonec značku Internet Explorer pohřbil a nahradil ji prohlížečem Microsoft Edge.

Současnost (2015–2025)

Dnešní doba je charakteristická konsolidací technologií. Většina hlavních prohlížečů (Chrome, Edge, Opera, Vivaldi, Brave) běží na stejném technologickém jádře (Chromium/Blink). Jedinou významnou výjimkou zůstává Safari (na jádře WebKit) a Mozilla Firefox (na jádře Gecko). Boj se přesunul do oblasti ochrany soukromí a integrace umělé inteligence.

⚙️ Technická architektura

Moderní webový prohlížeč je jedním z nejsložitějších softwarových systémů, často složitější než samotný operační systém. Skládá se z několika klíčových komponent:

1. Uživatelské rozhraní (User Interface)

To, co vidí uživatel: adresní řádek (Omnibox), tlačítka zpět/vpřed, nabídka záložek a nastavení. Toto rozhraní komunikuje s jádrem prohlížeče.

2. Vykreslovací jádro (Browser Engine / Rendering Engine)

"Srdce" prohlížeče. Jeho úkolem je vzít kód HTML a CSS a vypočítat, jak má stránka vypadat (kde bude jaký text, jakou bude mít barvu, kde bude obrázek). Hlavní existující jádra:

3. JavaScriptový interpret (JS Engine)

Samostatná komponenta, která zpracovává a spouští programový kód v jazyce JavaScript. Díky technikám jako JIT (Just-in-Time compilation) je dnešní JS engine extrémně rychlý.

4. Síťová vrstva (Networking)

Zajišťuje komunikaci po internetu. Řeší překlad domén na IP adresy (DNS), navazování šifrovaného spojení (TLS/SSL) a stahování dat přes protokoly HTTP/1.1, HTTP/2 a nově HTTP/3 (QUIC).

5. Správa dat a perzistence

Web je z podstaty bezstavový (stateless), což znamená, že server si nepamatuje předchozí požadavky uživatele. Aby bylo možné zůstat přihlášený do e-mailu nebo udržet zboží v košíku e-shopu, musí prohlížeč ukládat data lokálně.

  • Cookies: Malé textové soubory, které server odešle prohlížeči a ten je při každém dalším požadavku pošle zpět. Slouží k identifikaci uživatele (session ID) a sledování.
    • First-party cookies: Ukládá je navštívený web (např. nastavení jazyka).
    • Third-party cookies: Ukládají je reklamní sítě a měřící skripty (např. Google Analytics, Facebook Pixel) pro sledování uživatele napříč internetem. V roce 2024 začala většina prohlížečů tyto cookies blokovat nebo omezovat v zájmu ochrany soukromí.
  • Cache (Mezipaměť): Prohlížeč ukládá kopie obrázků, CSS stylů a skriptů na pevný disk. Při opakované návštěvě stránky se tato data načtou z disku místo stahování ze serveru, což dramaticky zrychluje načítání a šetří data.
  • Web Storage (LocalStorage / SessionStorage): Moderní náhrada za cookies pro ukládání větších objemů dat webových aplikací. Data zůstávají v prohlížeči a neposílají se s každým požadavkem na server.

🛠️ Funkce a rozšíření

Moderní prohlížeč není jen pasivním zobrazovačem, ale modulárním systémem.

Rozšíření (Extensions / Add-ons)

Malé softwarové moduly, které přidávají do prohlížeče nové funkce. Jsou psány pomocí webových technologií (HTML, JavaScript, CSS).

  • Blokátory obsahu: Nejpopulárnější kategorie. Doplňky jako uBlock Origin nebo AdBlock Plus zabraňují načítání reklam a sledovacích skriptů.
  • Správci hesel: Doplňky jako Bitwarden nebo 1Password integrují externí databáze hesel přímo do přihlašovacích formulářů.
  • Překladače: Automatický překlad celých stránek pomocí strojového učení.

Anonymní režim (Private Browsing)

Režim, který slibuje "soukromí", je často uživateli špatně chápán.

  • Co dělá: Po zavření okna prohlížeč smaže historii návštěv, cookies a cache vytvořené během této relace. Ostatní uživatelé téhož počítače tak neuvidí, kde jste byli.
  • Co NEDĚLÁ: Neanonymizuje vaši IP adresu, nešifruje provoz před poskytovatelem internetu (ISP) a nezabraňuje webům, aby vás sledovaly pomocí jiných metod (např. fingerprintingu).

Synchronizace

Prohlížeče dnes fungují jako cloudové služby. Uživatel přihlášený účtem (Google, Firefox Account, Apple ID) má svá data (záložky, hesla, otevřené panely) okamžitě dostupná na všech svých zařízeních.

🛡️ Bezpečnost a hrozby

Prohlížeč je první linií obrany proti útokům z internetu.

HTTPS a šifrování

Základním kamenem bezpečnosti je protokol HTTPS (Hypertext Transfer Protocol Secure).

  • Zajišťuje šifrování komunikace mezi prohlížečem a serverem pomocí protokolu TLS (Transport Layer Security).
  • Zabraňuje odposlechu (např. hesel nebo čísel kreditek) na veřejných Wi-Fi sítích.
  • Prohlížeče dnes označují nešifrované weby (HTTP) jako "Nezabezpečené" a varují uživatele před zadáváním dat.

Sandboxing (Pískoviště)

Bezpečnostní architektura, která izoluje procesy prohlížeče od operačního systému.

  • Pokud uživatel navštíví zavirovanou stránku, která využije bezpečnostní díru v prohlížeči, škodlivý kód zůstane uvězněn v "sandboxu". Nemůže se dostat k souborům na disku, instalovat keyloggery nebo číst data z jiných oken prohlížeče.

Ochrana proti Phishingu

Prohlížeče využívají databáze známých podvodných stránek (např. Google Safe Browsing nebo Microsoft SmartScreen).

  • Pokud se uživatel pokusí vstoupit na web, který se vydává za banku nebo přihlašovací stránku služby, prohlížeč zablokuje přístup a zobrazí celoobrazovkové varování (obvykle červené).

Browser Fingerprinting (Otisk prohlížeče)

Pokročilá technika sledování, která nepotřebuje cookies. Webová stránka posbírá stovky drobných informací o konfiguraci uživatele:

  • Verze prohlížeče a operačního systému.
  • Seznam nainstalovaných fontů.
  • Rozlišení obrazovky a barevná hloubka.
  • Hardwarové parametry (typ grafické karty, počet jader CPU).

Kombinace těchto údajů vytvoří unikátní "otisk" (fingerprint), který dokáže identifikovat konkrétního uživatele s přesností přes 99 %, i když smaže cookies nebo použije anonymní režim. Prohlížeče jako Brave nebo Tor Browser se proti tomuto aktivně brání metodou "randomizace" (podvrhování náhodných dat).

💰 Ekonomika a trh

Ačkoliv je většina webových prohlížečů pro koncového uživatele zdarma (Freeware), jedná se o multi-miliardový byznys. Vývoj moderního prohlížeče je extrémně nákladný (vyžaduje stovky specializovaných programátorů), proto musí mít jasný ekonomický model.

Platby za výchozí vyhledávač

Hlavním zdrojem příjmů pro tvůrce prohlížečů jsou licenční poplatky za vyhledávání (Search Royalties).

  • Společnosti jako Google nebo Microsoft (Bing) platí tvůrcům prohlížečů obrovské sumy za to, že jejich vyhledávač bude nastaven jako výchozí.
  • Příklad Mozilla Firefox: Drtivá většina (cca 80–90 %) příjmů neziskové organizace Mozilla Foundation pochází z jediné smlouvy se společností Google. Google platí stovky milionů dolarů ročně za to, aby byl v Firefoxu výchozím vyhledávačem.
  • Příklad Apple Safari: Odhaduje se, že Google platí Applu přibližně 20 miliard dolarů ročně (data z roku 2024), aby zůstal výchozím vyhledávačem na iPhonu a iPadu.

Sběr dat a reklama

Pro společnosti, které zároveň vlastní reklamní sítě (Google s Google Chrome, Microsoft s Microsoft Edge), slouží prohlížeč jako nástroj pro sběr dat o chování uživatelů. Tato data umožňují přesnější cílení reklamy (Targeting), což zvyšuje její cenu.

Ekosystémová strategie

Prohlížeč slouží jako "brána" do ekosystému služeb dané firmy.

🔮 Budoucnost prohlížečů

Vývoj prohlížečů směřuje k tomu, aby se staly univerzálním operačním systémem budoucnosti.

WebAssembly (Wasm)

Technologie WebAssembly umožňuje spouštět v prohlížeči kód napsaný v jazycích jako C++, Rust nebo C# s výkonem blížícím se nativním aplikacím.

  • Díky tomu lze dnes v prohlížeči spustit plnohodnotný Adobe Photoshop, střihové programy videa nebo 3D herní enginy (Unity, Unreal Engine), aniž by uživatel musel cokoliv instalovat na pevný disk.

Integrace AI (AI Browsing)

Od roku 2023 se prohlížeče stávají rozhraním pro generativní umělou inteligenci.

  • Microsoft Edge integroval asistenta Microsoft Copilot přímo do postranního panelu, který dokáže shrnout obsah čteného článku nebo navrhnout e-mail.
  • Google Chrome zavádí funkce pro automatickou organizaci karet a psaní textů pomocí modelu Google Gemini.
  • Arc Browser: Nový hráč na trhu, který experimentuje s "prohlížením za vás" – AI přečte několik stránek s výsledky vyhledávání a uživateli předloží rovnou hotovou odpověď, nikoliv seznam odkazů.

Sekce "Pro laiky"

Představte si Internet jako obrovskou knihovnu, která obsahuje miliardy knih (webových stránek). Tyto knihy jsou ale napsané v jazyce, kterému lidé nerozumí (kód HTML).

Webový prohlížeč (např. Google Chrome nebo Safari) funguje jako kouzelný překladatel a teleport.

  1. Když zadáte adresu (např. `seznam.cz`), pošlete prohlížeče ("běžce") do této knihovny.
  2. On najde správnou knihu a přinese ji k vám domů (stáhne data).
  3. Protože je kniha napsaná v kódu, prohlížeč ji okamžitě přeloží do srozumitelné podoby – zobrazí obrázky tam, kde mají být, obarví nadpisy a pustí videa.

Důležité je rozlišovat:

  • Internet = Silnice a kabely.
  • Web (WWW) = Obsah (stránky a obchody) na této silnici.
  • Prohlížeč = Vaše auto, kterým se po silnici pohybujete a přes jehož okna se díváte.
  • Vyhledávač (např. Google) = Mapa nebo navigace, která vám řekne, kam máte jet, když neznáte přesnou adresu.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Webový_prohlížeč&oldid=13053“