Adam Smith

Adam Smith
Portrét Adama Smitha od Johna Muira (1787)
Datum narození	16. června 1723 (pokřtěn)
Místo narození	Kirkcaldy, Skotsko
Národnost	skotská

Adam Smith (pokřtěn 16. června 1723, Kirkcaldy – 17. července 1790, Edinburgh) byl skotský ekonom a filosof, který je považován za zakladatele moderní ekonomie a klíčového představitele skotského osvícenství. Jeho dílo položilo základy kapitalistického myšlení a obhajoby volného trhu. Jeho nejznámějším dílem je Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776), zkráceně známé jako Bohatství národů, kde představil klíčové ekonomické koncepty jako je dělba práce, akumulace kapitálu a metaforu neviditelná ruka trhu. Méně známé, ale pro jeho myšlení zásadní, je jeho první dílo Teorie mravních citů (1759), ve kterém se zabýval etikou, morálkou a lidskou schopností empatie.

⏳ Život

Mládí a vzdělání

Adam Smith se narodil v malém přístavním městě Kirkcaldy ve Skotsku. Přesné datum jeho narození není známo, ale byl pokřtěn 16. června 1723. Jeho otec, rovněž Adam Smith, byl právník a celní úředník, který zemřel dva měsíce před narozením svého syna. O jeho výchovu se tak starala matka Margaret Douglasová. Ve čtrnácti letech, v roce 1737, nastoupil na Univerzitu v Glasgow, kde studoval morální filozofii pod vedením Francise Hutchesona. V roce 1740 získal stipendium na Balliol College na Oxfordské univerzitě, kde strávil šest let převážně samostudiem.

Akademická kariéra a cesty

Po návratu do Skotska v roce 1746 začal přednášet v Edinburghu. V roce 1751 byl jmenován profesorem logiky na Univerzitě v Glasgow a o rok později převzal katedru morální filozofie. Během svého působení na univerzitě publikoval v roce 1759 své první významné dílo, Teorie mravních citů. V roce 1764 opustil akademickou půdu, aby se stal soukromým učitelem a průvodcem mladého vévody z Buccleuchu na jeho cestách po Evropě. Během této cesty, která trvala téměř tři roky, se v Paříži a Ženevě setkal s předními mysliteli své doby, jako byli Voltaire, François Quesnay a Anne-Robert-Jacques Turgot, což významně ovlivnilo jeho ekonomické myšlení.

Bohatství národů a závěr života

Po návratu do Kirkcaldy v roce 1766 věnoval následujících deset let psaní svého magnum opus, Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, které bylo publikováno 9. března 1776. Kniha si okamžitě získala obrovský úspěch a položila základy moderní ekonomické vědy. V roce 1778 byl jmenován celním komisařem ve Skotsku a přestěhoval se do Edinburghu, kde žil se svou matkou a sestřenicí až do své smrti. Adam Smith zemřel 17. července 1790 a je pohřben na hřbitově Canongate Kirkyard.

📚 Hlavní díla

Teorie mravních citů (1759)

V tomto díle, které předcházelo Bohatství národů, Smith zkoumá základy lidské morálky a etiky. Argumentuje, že základem morálního úsudku je sympatie (dnes bychom řekli empatie), tedy schopnost vcítit se do pocitů druhých. Smith tvrdí, že lidé mají přirozenou touhu být respektováni ostatními a cítit se jako úctyhodné bytosti. Toto dílo je klíčové pro pochopení jeho komplexního pohledu na lidskou povahu, která není založena pouze na sobeckém zájmu, jak je mu často mylně připisováno.

Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776)

Toto sedmisvazkové dílo je považováno za zakládající text moderní ekonomie. Smith v něm systematicky analyzuje, co tvoří bohatství jednoho národa a jak ho lze zvětšovat. Odmítá tehdy převládající merkantilismus, který bohatství spojoval s hromaděním zlata a stříbra, a místo toho tvrdí, že skutečným zdrojem bohatství je práce. Kniha se zabývá tématy jako dělba práce, produktivita, volný trh a role státu v hospodářství. Právě zde představil svou slavnou metaforu o neviditelné ruce trhu.

💡 Klíčové myšlenky

Neviditelná ruka trhu

Toto je Smithova nejslavnější metafora, která popisuje, jak tržní mechanismus dokáže efektivně alokovat zdroje. Smith tvrdil, že jednotlivec, který sleduje svůj vlastní sobecký zájem, je veden "neviditelnou rukou" k tomu, aby podporoval zájem celé společnosti, ačkoliv to původně neměl v úmyslu. Když se například pekař snaží maximalizovat svůj zisk pečením kvalitního chleba za konkurenceschopnou cenu, prospívá tím nejen sobě, ale i zákazníkům, kteří získají dobrý produkt. Tento princip je základním argumentem pro laissez-faire ekonomickou filozofii, která prosazuje minimální vládní zásahy do ekonomiky.

Dělba práce

Smith považoval dělbu práce za hlavní motor ekonomického růstu a zvýšení produktivity. Ve slavném příkladu s výrobou špendlíků ukazuje, jak rozdělení výrobního procesu na malé, specializované úkoly umožňuje pracovníkům zvýšit svou zručnost a ušetřit čas, což vede k mnohonásobně vyšší produkci, než kdyby každý pracovník vyráběl celý špendlík sám. Specializace podle něj umožňuje vytvářet přebytky, které lze směňovat na trhu, což vede k bohatnutí celé společnosti.

Vlastní zájem a sympatie

Často se mylně předpokládá, že Smith viděl člověka jako čistě sobeckou bytost. Jeho pohled byl však komplexnější. Zatímco v Bohatství národů zdůrazňuje roli vlastního zájmu jako motoru ekonomiky, v Teorii mravních citů staví do popředí sympatii a touhu po společenském uznání. Pro Smitha tyto dva aspekty nebyly v rozporu. Věřil, že tržní systém může fungovat efektivně právě proto, že lidé jsou společenské bytosti s vnitřním morálním kompasem, který omezuje jejich sobectví.

Role státu

Ačkoliv byl Smith zastáncem volného trhu, nebyl anarchistou. Věřil, že stát má v společnosti tři základní a nezastupitelné funkce: chránit zemi před vnějšími hrozbami (obrana), chránit každého člena společnosti před nespravedlností a útlakem ze strany ostatních (spravedlnost) a zřizovat a udržovat veřejné statky a instituce, které nemohou být ziskově provozovány soukromými jednotlivci (např. vzdělávání nebo infrastruktura jako mosty a silnice).

👶 Pro laiky: Jak funguje Smithův svět?

Představte si velké tržiště plné lidí. Každý má něco, co chce prodat, a zároveň chce něco jiného koupit. Pekař nepeče chleba z dobroty srdce, aby nakrmil ostatní, ale proto, že si chce vydělat peníze na boty od ševce. Švec zase vyrábí boty, protože si chce koupit maso od řezníka. Každý myslí hlavně na sebe a na svůj vlastní prospěch.

Adam Smith říká, že i když se všichni chovají sobecky, dohromady to funguje skvěle. Je to, jako by je vedla nějaká neviditelná ruka. Když chce pekař prodat co nejvíce chleba, musí ho udělat chutný a ne moc drahý. Kdyby byl jeho chleba špatný nebo předražený, lidé by ho prostě kupovali od jiného, lepšího pekaře. Tato konkurence nutí všechny, aby se snažili a dělali svou práci co nejlépe. Výsledkem je, že na trhu je spousta kvalitního a cenově dostupného zboží pro všechny, i když to původně nikdo neplánoval jako společný cíl. Lidé si tak navzájem pomáhají, aniž by si to uvědomovali – prostě tím, že se každý stará o to své.

🏛️ Odkaz a kritika

Vliv a odkaz

Smithovy myšlenky položily základy klasické politické ekonomie a ovlivnily generace ekonomů, včetně Davida Ricarda, Johna Stuarta Milla a dokonce i Karla Marxe, který na jeho práci kriticky navazoval. Jeho obhajoba volného trhu a minimálních státních zásahů se stala základem ekonomického liberalismu a neoliberalismu a dodnes formuje hospodářské politiky mnoha zemí po celém světě. Bohatství národů je považováno za jedno z nejvlivnějších děl v historii a je druhou nejcitovanější knihou v sociálních vědách vydanou před rokem 1950.

Kritika

Smithovy teorie se staly také terčem kritiky. Kritici, jako například ekonom Joseph Stiglitz, argumentují, že "neviditelná ruka" často selhává, zejména v případech externalit (jako je znečištění), nedokonalé konkurence a informační asymetrie. Stiglitz poznamenal, že "důvodem, proč se neviditelná ruka zdá být neviditelnou, je to, že tam často prostě není". Jiní kritici poukazují na to, že Smithův model může vést k velkým sociálním nerovnostem a že přílišná dělba práce může vést k odcizení a degradaci lidské práce. Někteří moderní ekonomové také zpochybňují, zda jsou Smithovy předpoklady o fungování trhů stále platné v dnešní globalizované a komplexní ekonomice.

✍️ Zdroje

Britannica Investopedia Stanford Encyclopedia of Philosophy Library of Economics and Liberty Masarykova univerzita - Neviditelná ruka trhu