Ed Belfour

Rozbalit box

Obsah boxu

Edward John "Ed" Belfour (* 21. dubna 1965, Carman, Manitoba) je bývalý kanadský profesionální hokejový brankář, člen Hokejové síně slávy a vítěz Stanley Cupu z roku 1999.

Belfour patří do elitní a úzké skupiny hráčů, kteří vyhráli tzv. "svatou trojici" hokejových titulů: Stanley Cup, olympijské zlato a univerzitní titul NCAA. V NHL odchytal 963 zápasů a s 484 výhrami se řadí mezi pět nejúspěšnějších brankářů všech dob. Jeho kariéra je definována nejen statistikami, ale především jeho ikonickou maskou s motivem orla, která mu vynesla přezdívku "Eddie the Eagle", a jeho extrémní soutěživostí, která často hraničila s posedlostí. Byl známý tím, že nikomu nedovolil sáhnout na svou výstroj, kterou si sám fanaticky upravoval, a svými konflikty s trenéry, zejména s Mikem Keenanem.

Klubová kariéra

Nedraftovaný bouřlivák a univerzitní šampion

Cesta Eda Belfoura do NHL nebyla přímá. V juniorských letech byl skauty přehlížen kvůli svému neortodoxnímu stylu a výbušné povaze. Nikdy nebyl draftován. Místo do juniorky CHL zamířil na univerzitu – konkrétně na University of North Dakota. Právě zde se začal rodit mýtus. V sezóně 1986/87 předvedl fenomenální výkony a dovedl tým Fighting Sioux k titulu mistra NCAA. Jeho dominance byla taková, že i bez draftu o něj projevilo zájem několik klubů NHL. Belfour si vybral Chicago Blackhawks, kde cítil šanci prosadit se přes stárnoucí brankářskou dvojici.

Chicago Blackhawks: Zjevení Orla (1988–1997)

Jeho nástup na scénu v sezóně 1990/91 byl jedním z nejpůsobivějších debutů v historii ligy. Belfour, který předtím chytal na farmě a v národním týmu, vtrhl do brankoviště Blackhawks jako uragán. Vychytal 43 vítězství, měl průměr 2,47 gólu na zápas a získal neuvěřitelnou sbírku trofejí: Calder Memorial Trophy (nejlepší nováček), Vezina Trophy (nejlepší brankář) a William M. Jennings Trophy (nejméně inkasovaných gólů). V Chicagu se stal okamžitě modlou. Právě zde začal nosit masku s orly na bocích, což inspirovalo trenéra Mikea Keenana k přezdívce "The Eagle". V roce 1992 dovedl Blackhawks až do finále Stanley Cupu, kde však podlehli Pittsburghu Maria Lemieuxe. Jeho éra v Chicagu byla ale také plná konfliktů. Jeho vztah s Dominikem Haškem, který mu dělal dvojku, byl chladný – Belfour v Haškovi viděl hrozbu a odmítal ho pustit do branky. Později měl podobné problémy s Jeffem Hackettem. Když se v roce 1997 nedohodl na nové smlouvě, byl vyměněn do San Jose.

Dallas Stars: Vrchol a Stanley Cup (1997–2002)

Po krátké a nešťastné epizodě v San Jose Sharks podepsal v létě 1997 jako volný hráč s Dallas Stars. Tento krok se ukázal jako geniální. Dallas pod vedením Kena Hitchcocka budoval defenzivní monstrum a Belfour byl posledním chybějícím dílkem. V sezóně 1998/99 dosáhl Belfour na hokejový Olymp. V play-off byl nepřekonatelnou zdí. Ve finále konference vyhrál epický souboj s Patrickem Royem (Colorado) a ve finále Stanley Cupu čelil svému starému rivalovi – Dominiku Haškovi v brance Buffala. Série, která vešla do dějin, vyvrcholila v šestém zápase ve třetím prodloužení. Belfour pochytal 53 střel a poté sledoval, jak Brett Hull střílí kontroverzní vítězný gól. Ed Belfour konečně zvedl nad hlavu Stanley Cup. V Dallasu strávil pět sezón a stal se klubovou legendou.

Toronto a pozdní léta (2002–2007)

V roce 2002, ve věku 37 let, podepsal s Toronto Maple Leafs. Mnozí pochybovali, zda na to ještě má, ale Belfour je umlčel. V hokejovém kotli v Torontu pookřál a stal se miláčkem fanoušků. V sezóně 2002/03 vyhrál 37 zápasů a vytvořil klubový rekord. Fanoušci v Air Canada Centre skandovali "Eddie! Eddie!" po každém jeho zákroku. Svou kariéru v NHL zakončil v dresu Florida Panthers, kde ještě ve 41 letech dokázal plnit roli jedničky. Definitivní tečku za kariérou udělal ve švédské lize v týmu Leksands IF, kde chytal v sezóně 2007/08.

Reprezentační kariéra

Ačkoliv byl Belfour často ve stínu Patricka Roye a Martina Brodeura, jeho reprezentační kariéra je zlatá.

Kanadský pohár 1991: Byl členem vítězného týmu jako náhradník.
ZOH 2002 (Salt Lake City): Byl součástí týmu, který pro Kanadu vybojoval olympijské zlato po 50 letech. Ačkoliv turnaj odchytal Martin Brodeur, Belfour byl připraven na střídačce a je držitelem zlaté medaile.

Osobnost a "Crazy Eddie"

Ed Belfour byl stejně známý svými výkony jako svou komplikovanou povahou.

Posedlost výstrojí: Byl fanatický ohledně své výstroje. Sám si brousil brusle (což je u brankářů vzácnost), přešíval si lapačky a vyrážecí rukavice. Nikdo jiný se jeho věcí nesměl dotknout.
Miliardový úplatek: V roce 2000 byl zatčen v Dallasu po incidentu v hotelu. Když ho policisté odváželi, údajně jim nabídl "miliardu dolarů", pokud ho pustí. Tato historka zlidověla a vynesla mu další přezdívku "Eddie the Billionaire".
Soutěživost: Na tréninku nesnášel, když dostal gól. Často rozbíjel hokejky o tyčku, křičel na spoluhráče, kteří nebránili naplno, a jeho intenzita byla nakažlivá i děsivá zároveň.

Život po hokeji: Belfour Spirits

Po skončení kariéry našel Ed Belfour novou vášeň, která je stejně precizní jako jeho chytání – výrobu whisky.

Společně se svým synem Daynem (který byl také brankářem) a dcerou Reaghan založil rodinnou palírnu Belfour Spirits.
Společnost sídlí v Texasu a zaměřuje se na prémiové bourbony a žitnou whisky. Belfour se aktivně podílí na procesu destilace a míchání chutí. Jeho produkty získaly řadu ocenění a jsou známé svými luxusními lahvemi ve stylu art deco, které připomínají éru 20. let.
Na etiketách a v designu značky se často objevují motivy křídel nebo orla, odkazující na jeho hokejovou přezdívku.

Pro laiky

Proč je Ed Belfour legenda?

Samorost: Nikdo ho nechtěl draftovat, nikdo mu nevěřil. On se přesto stal jedním z pěti nejlepších brankářů historie co do počtu výher.
Orel: Jeho maska je pravděpodobně nejslavnější a nejrozpoznatelnější v historii hokeje. Kdykoliv vidíte brankáře s orly na helmě, je to pocta Belfourovi.
Vítěz: Vyhrál všechno, co se dalo. V 90. letech byl on, Roy a Hašek svatou trojicí brankářů, kteří dominovali světu.

Zdroje

```