Dallas Stars
Obsah boxu
| Dallas Stars | |
|---|---|
| Liga | Národní hokejová liga (NHL) |
| Konference | Západní konference |
| Divize | Centrální divize |
| Aréna | American Airlines Center |
| Město | Dallas, |
| Barvy | Zelená (Victory Green), černá, stříbrná, bílá |
| Trenér | Pete DeBoer |
| Kapitán | Jamie Benn |
| Farmy | Texas Stars (AHL) Idaho Steelheads (ECHL) |
Dallas Stars (v překladu Hvězdy z Dallasu) je profesionální hokejový klub se sídlem v Dallasu, ve státě Texas. Tým hraje v Centrální divizi Západní konference Národní hokejové ligy (NHL). Franšíza byla původně založena v roce 1967 jako Minnesota North Stars a patřila mezi šest týmů přidaných během velkého rozšíření ligy. Po 26 letech v "Stavu hokeje" se klub v roce 1993 přestěhoval do Dallasu, kde se stal prvním velkým hokejovým týmem na americkém jihu. Historie Stars je příběhem o dvou odlišných kapitolách – o hlubokých kořenech v hokejové baště na severu a o dobytí netradičního trhu na jihu, které vyvrcholilo ziskem Stanley Cupu v roce 1999. Své domácí zápasy hrají v aréně American Airlines Center.
🏒 Týmová identita
Identita Stars prošla po přestěhování do Texasu výraznou transformací, která symbolizovala nový začátek.
엠 Logo a barvy
- Minnesota North Stars (1967–1993): Ikonické logo North Stars zobrazovalo zelené písmeno "N" se šipkou směřující na sever a žlutou hvězdou. Barvami byly zelená, zlatá a bílá.
- Dallas Stars (1993–2013): Po přestěhování si klub ponechal název "Stars" a upravenou barevnou kombinaci – tmavě zelenou, černou a zlatou. Logo bylo stylizováno do podoby hvězdy s nápisem "STARS".
- Éra "Victory Green" (od 2013): V roce 2013 klub prošel kompletním rebrandingem. Nové, zjednodušené logo zobrazuje stříbrné písmeno "D" protnuté hvězdou. Hlavní barvou se stala nová, jasnější a výraznější zelená, oficiálně pojmenovaná "Victory Green" (Vítězná zelená). Tento krok měl symbolizovat novou, dynamickou a úspěšnou éru klubu.[1]
🎶 Tradice a hymny
- "Puck Off" a "Dallas! Stars!": Před každým domácím zápasem probíhá ceremoniál "Puck Off", kdy místní celebrita nebo významná osobnost provede symbolické vhazování. Během zápasu a zejména v přesilových hrách se arénou ozývá charakteristické skandování, kdy jedna polovina arény křičí "DALLAS!" a druhá odpovídá "STARS!".
- "Stars on the Rise": Oficiální hymna klubu, která zní arénou před začátkem zápasů a během přestávek.
- Pantera a gólová píseň: V posledních letech se jako gólová píseň používá skladba "Puck Off" od místní metalové legendy, skupiny Pantera, což podtrhuje tvrdou a energickou identitu týmu.
🎭 Maskot
Oficiálním maskotem klubu je stvoření jménem Victor E. Green, což je chlupatý, zelený mimozemšťan s hokejkami jako anténami. Jeho jméno je slovní hříčkou ("Victory Green") a jeho mimozemský původ je odkazem na hvězdnou tématiku klubu.
🏟️ Arény
Met Center (1967–1993)
Původní domov Minnesota North Stars v Bloomingtonu, Minnesota. Byla to klasická aréna své doby, známá pro svou skvělou viditelnost a věrné fanoušky.
Reunion Arena (1993–2001)
Po přestěhování do Dallasu se klub usídlil v Reunion Arena. Ačkoliv nebyla původně postavena pro hokej, stala se svědkem vzestupu týmu a především historického zisku Stanley Cupu v roce 1999.
American Airlines Center (2001–současnost)
Od roku 2001 je domovem Stars moderní multifunkční aréna American Airlines Center (AAC). S kapacitou přes 18 500 diváků pro hokej patří k nejmodernějším v lize a sdílí ji s basketbalovým týmem Dallas Mavericks z NBA.
🏒 Kořeny v Minnesotě: Éra North Stars (1967–1993)
Historie Dallas Stars nezačala v texaské prérii, ale na zamrzlých jezerech a v hokejových halách Minnesoty, ve státě přezdívaném "The State of Hockey". Původní klub, Minnesota North Stars, byl založen v roce 1967 jako součást velkého rozšíření NHL a po 26 let byl nedílnou součástí místní sportovní kultury.
Unikátní spojení s Cleveland Barons
Raná historie North Stars byla poznamenána unikátní událostí v dějinách NHL. V roce 1978 se klub nacházel ve finančních problémech, stejně jako další slabý tým, Cleveland Barons. Místo toho, aby jedna z franšíz zanikla, liga schválila jejich sloučení. Majitelé North Stars převzali vlastnictví Barons a absorbovali jejich nejlepší hráče. Tento krok, v podstatě "merger", přivedl do Minnesoty talentované hráče jako brankáře Gillese Melochea a útočníka Ala MacAdama, což posílilo tým a položilo základy pro úspěšné období.[2]
Dvě nečekaná finále
Ačkoliv North Stars nikdy nezískali Stanley Cup, dvakrát se jako velký outsider probojovali až do finále, čímž si získali srdce fanoušků.
- Finále 1981: Tým vedený bouřlivým nováčkem Dinem Ciccarellim a lokálním hrdinou Nealem Brotenem předvedl v play-off neuvěřitelnou jízdu. Postupně vyřadili favorizované týmy a dostali se až do finále, kde však podlehli dynastii New York Islanders.
- Finále 1991: O deset let později se scénář opakoval. Tým, jehož největší hvězdou byl mladý americký centr Mike Modano, znovu šokoval hokejový svět. V play-off vyřadili giganty jako Chicago Blackhawks a Edmonton Oilers a postoupili do finále proti Pittsburgh Penguins. Přestože vedli 2:1 na zápasy, nakonec podlehli týmu v čele s Mariem Lemieuxem 2:4.
Příchod největší legendy
Nejdůležitější moment v historii celé franšízy přišel v draftu 1988, kdy si North Stars jako jedničku vybrali Mika Modana, talentovaného mladíka z Michiganu. Modano se rychle stal tváří organizace a je dodnes považován za nejlepšího hráče v historii North Stars/Stars a jednoho z nejlepších amerických hokejistů všech dob. Jeho rychlost, elegance a produktivita definovaly tým na další dvě dekády.
Kontroverzní odchod a zrada "Norma Greena"
Na začátku 90. let se klub dostal do finančních potíží pod novým majitelem Normem Greenem. Navzdory úspěchu v roce 1991 a oživenému zájmu fanoušků Green požadoval výstavbu nové arény a stěžoval si na klesající zisky. Jeho pozice se stala neudržitelnou i kvůli osobním skandálům, včetně obvinění ze sexuálního obtěžování.
V roce 1993, navzdory masivním protestům fanoušků a kampani "Save the Stars", Green oznámil, že tým stěhuje do Dallasu, města bez výraznější hokejové tradice. Pro fanoušky v "Stavu hokeje" to byla obrovská zrada, která zanechala hlubokou a dodnes nezhojenou jizvu. Jméno Norm Green se v Minnesotě stalo synonymem pro zradu.[3]
Klub tak opustil své kořeny, ale jádro týmu v čele s Mikem Modanem se přesunulo na jih, aby začalo psát zcela novou, texaskou kapitolu své historie.
🏆 Dobytí Jihu a Stanley Cup (1993–2000)
Příchod hokejového týmu do Dallasu v roce 1993 byl vnímán jako riskantní experiment. Texas byl tradičním územím amerického fotbalu, basketbalu a baseballu. Vedení klubu, v čele s generálním manažerem Bobem Gaineym, však mělo jasnou vizi: postavit tým, který bude nejen vítězit, ale který bude hrát stylem, jenž si získá srdce texaských fanoušků – tvrdě, houževnatě a zodpovědně.
Budování defenzivní pevnosti
Zatímco jádro týmu zděděné z Minnesoty bylo ofenzivně laděné, Gainey začal systematicky budovat tým s defenzivní identitou. Tento proces vyvrcholil v letech 1995 a 1996, kdy uskutečnil sérii klíčových akvizic, které definovaly mistrovskou éru:
- Příchod Kena Hitchcocka: V roce 1996 byl na post hlavního trenéra jmenován Ken Hitchcock. Hitchcock byl mistrem defenzivních systémů a zavedl do týmu přísnou disciplínu a strukturu. Jeho herní styl, založený na precizní obraně a nátlakové hře, se stal charakteristickým znakem Stars.
- Získání klíčových veteránů: Gainey obklopil mladou hvězdu Mika Modana skupinou zkušených a defenzivně orientovaných hráčů. Získal elitního obousměrného centra Joea Nieuwendyka z Calgary Flames a legendárního bojovníka Guye Carbonneaua z Montreal Canadiens. Z New Jersey Devils přišel obránce Sergej Zubov, který se stal jedním z nejlepších ofenzivních obránců své generace a mozkem celé obrany.
- "No Goal": V brance stál spolehlivý a technicky vynikající Ed Belfour, přezdívaný "The Eagle".
Tento tým, postavený na hvězdné síle Mika Modana, defenzivní genialitě Sergeje Zubova a neprostupném systému Kena Hitchcocka, se rychle stal dominantní silou v Západní konferenci.
Dvě Presidents' Trophy a konečně na vrcholu
V sezónách 1997–98 a 1998–99 Stars naprosto dominovali lize. Dvakrát po sobě získali Presidents' Trophy pro nejlepší tým základní části.
- V roce 1998 se probojovali až do finále konference, kde však podlehli budoucím šampionům Detroit Red Wings.
- V roce 1999 tým nenechal nic náhodě. Do sestavy přibyl jeden z nejlepších střelců historie, Brett Hull, který doplnil již tak silný kádr. Po dominantní jízdě v play-off se Stars probojovali do finále Stanley Cupu.
Finále 1999 a kontroverzní gól Bretta Hulla
Ve finále se Stars střetli s týmem Buffalo Sabres, který spoléhal na nadlidské výkony brankáře Dominika Haška. Série byla neuvěřitelně vyrovnaná a defenzivní. Dospěla až do šestého zápasu v Buffalu, který se protáhl do třetího prodloužení za stavu 1:1.
V čase 114:51 vstřelil Brett Hull vítězný gól, kterým zajistil Dallas Stars jejich první a dosud jediný Stanley Cup. Gól však okamžitě vyvolal obrovskou kontroverzi. Tehdejší pravidla zakazovala útočícímu hráči vstupovat do brankoviště dříve než puk. Opakované záběry ukázaly, že Hullova brusle byla v brankovišti v momentě, kdy skóroval. Navzdory protestům Sabres byl gól uznán. Tento moment je v Buffalu dodnes znám jako "No Goal" a je jednou z největších kontroverzí v historii play-off. Pro fanoušky v Dallasu je to však moment absolutního triumfu.[4]
Klíčovým hráčem celého play-off byl Joe Nieuwendyk, který získal Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče. Vítězství v Stanley Cupu definitivně potvrdilo úspěch hokeje v Texasu a proměnilo Dallas v respektované hokejové město.
V následující sezóně se Stars znovu probojovali do finále, ale podlehli New Jersey Devils, čímž se uzavřela nejúspěšnější kapitola v historii klubu.
⚫ Přestavba, bankrot a nová generace (2001–2013)
Po dosažení absolutního vrcholu a dvou finálových účastech v řadě začala pro Dallas Stars nevyhnutelná fáze postupného ústupu a generační obměny. Toto období bylo poznamenáno odchodem mistrovských hrdinů, finančními problémy, které vyvrcholily bankrotem, a pomalým budováním nového jádra týmu.
Odchod legend a konec éry
Jádro mistrovského týmu z roku 1999 postupně stárlo a rozpadalo se. Klíčové postavy jako Joe Nieuwendyk, Ed Belfour a Brett Hull klub opustily. Poslední z velkých hrdinů, kapitán Mike Modano, zůstal tváří organizace až do roku 2010. Jeho odchod po 22 letech v dresu North Stars/Stars byl emocionálním koncem jedné velké éry. V roce 2014 byl jeho dres s číslem 9 slavnostně vyřazen pod strop arény.[5]
Na začátku nového tisíciletí se v týmu objevila nová generace talentovaných hráčů, jako byli obránce Philippe Boucher, centr Mike Ribeiro a především brankář Marty Turco, který se stal nástupcem Eda Belfoura. Vrcholem této "přechodové" éry bylo play-off 2008, kdy se tým, vedený kapitánem Brendenm Morrowem a produktivním duem Mike Ribeiro - Loui Eriksson, nečekaně probojoval až do finále Západní konference, kde však podlehl favorizovaným Detroit Red Wings.
Finanční krize a bankrot
Největší hrozba pro klub však nepřicházela z ledu, ale z kanceláří. Dlouholetý majitel Tom Hicks, který vlastnil i baseballový tým Texas Rangers, se dostal do vážných finančních potíží. Jeho impérium se začalo hroutit a Stars se stali jednou z obětí. Klub nebyl schopen utrácet peníze za kvalitní volné hráče, potýkal se s interními problémy a jeho budoucnost v Dallasu byla nejistá.
Situace vyvrcholila v roce 2011, kdy franšíza oficiálně vyhlásila bankrot a byla převzata pod kontrolu ligy. Po dlouhém a nejistém procesu se v listopadu 2011 podařilo najít nového majitele. Stal se jím kanadský podnikatel Tom Gaglardi, jehož rodina měla hluboké vazby na hokej. Jeho příchod znamenal pro klub záchranu a začátek nové, stabilní éry.[6]
Nové vedení a budování jádra
S novým majitelem přišlo i nové vedení. Na pozici generálního manažera byl v roce 2013 jmenován zkušený Jim Nill, který předtím působil jako asistent GM v úspěšné organizaci Detroit Red Wings. Nill okamžitě zahájil proces přeměny týmu. Jeho prvním velkým krokem byl kompletní rebranding, který přinesl nové logo a ikonickou "Victory Green" barvu.
Zároveň začal budovat nové jádro týmu kolem dvou klíčových hráčů, kteří byli draftováni v předchozích letech:
- Jamie Benn (Draftován v roce 2007, 129. celkově): Silový útočník, který se vyvinul v jednoho z nejlepších a nejkomplexnějších hráčů v lize. V roce 2013 se stal kapitánem a v sezóně 2014–15 získal Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče NHL. Jeho výběr v 5. kole draftu je považován za jednu z největších "krádeží" v moderní historii.
- John Klingberg (Draftován v roce 2010, 131. celkově): Talentovaný švédský ofenzivní obránce, který se stal jedním z pilířů obrany.
Nillův první velký trejd, kterým v roce 2013 přivedl z Boston Bruins mladého a talentovaného centra Tylera Seguina, signalizoval začátek nové, ofenzivně laděné éry. Spojení Benna a Seguina vytvořilo jednu z nejnebezpečnějších útočných dvojic v celé lize a vrátilo Dallas Stars mezi relevantní týmy Západní konference.
⭐ Éra Benna a Seguina: Ofenzivní renesance (2013–současnost)
S příchodem generálního manažera Jima Nilla, novou "Victory Green" identitou a vytvořením dynamického útočného dua Jamie Benn - Tyler Seguin vstoupili Dallas Stars do nové, ofenzivně laděné éry. Cílem bylo přetvořit tým z defenzivně orientovaného celku v atraktivní a gólově potentní mužstvo, které bude bavit fanoušky a zároveň bojovat o nejvyšší příčky.
Ofenzivní smršť a nestabilní brankoviště
Pod vedením trenéra Lindyho Ruffa se Stars stali jedním z nejzábavnějších a nejofenzivnějších týmů v lize. Jejich styl "run-and-gun" (běhej a střílej) produkoval velké množství gólů, ale často na úkor defenzivní stability. Zatímco útok v čele s Bennem, Seguinem a později i hvězdami jako Jason Spezza a Alexandr Radulov patřil k elitě, tým se potýkal s chronickou nestabilitou v brankovišti. Dvojice brankářů Kari Lehtonen a Antti Niemi nedokázala týmu poskytnout konzistentní oporu potřebnou pro úspěch v play-off.
Vrcholem této éry byla sezóna 2015–16. Stars vyhráli Centrální divizi a stali se nejlepším týmem Západní konference. V play-off se probojovali do druhého kola, kde svedli epickou sedmizápasovou bitvu s rivaly St. Louis Blues. V rozhodujícím sedmém zápase však na domácím ledě prohráli 1:6, což bolestně odhalilo jejich defenzivní slabiny a ukončilo nadějnou sezónu.[7]
Návrat k defenzivě a noví hrdinové
Po neúspěchu v roce 2016 se Jim Nill rozhodl změnit směr. Postupně přivedl trenéry, kteří kladli větší důraz na defenzivní strukturu (Ken Hitchcock, Jim Montgomery, Rick Bowness). Klíčovým krokem bylo vyřešení brankářské otázky. V roce 2017 Nill získal z Tampa Bay Lightning brankáře Bena Bishopa a o dva roky později podepsal Antona Chudobina, čímž vytvořil jednu z nejlepších brankářských dvojic v lize.
Zároveň se v týmu objevila nová generace hvězd, která doplnila stárnoucí duo Benn-Seguin:
- Miro Heiskanen (Draftován v roce 2017, 3. celkově): Finský obránce, který se okamžitě po svém příchodu do NHL stal absolutním fenoménem. Jeho neuvěřitelné bruslení, klid a hokejová inteligence z něj udělaly jednoho z nejlepších a nejkomplexnějších obránců na světě.
- Roope Hintz (Draftován v roce 2015, 49. celkově) a Jason Robertson (Draftován v roce 2017, 39. celkově) se vyvinuli v elitní ofenzivní hráče, přičemž Robertson se stal jedním z nejlepších střelců a nejproduktivnějších hráčů celé ligy.
Nečekaná jízda ve finále 2020 v "bublině"
Tato nová, vyváženější sestava dosáhla nečekaného vrcholu během play-off v roce 2020, které se kvůli pandemii COVID-19 odehrálo ve specifickém formátu v "bublině" v Edmontonu. Stars, kteří v základní části předváděli nevyrovnané výkony, v play-off naprosto excelovali.
Pod vedením dočasného trenéra Ricka Bownesse a díky hrdinským výkonům brankáře Antona Chudobina, který zaskakoval za zraněného Bena Bishopa, se tým probojoval přes Calgary Flames, Colorado Avalanche a Vegas Golden Knights až do finále Stanley Cupu. Cesta byla plná dramatických momentů, včetně vítězného gólu v prodloužení od finského nováčka Joela Kiviranty, který v sedmém zápase proti Coloradu zkompletoval hattrick.
Ve finále se Stars střetli s dominantním týmem Tampa Bay Lightning. Přestože bojovali statečně, na unaveném a zraněními zdecimovaném týmu se projevil náročný program a podlehli 2:4 na zápasy.[8] Hrdinou play-off se stal obránce Miro Heiskanen, který ovládl bodování obránců a potvrdil svůj status superhvězdy. I přes prohru byla tato nečekaná jízda vnímána jako obrovský úspěch a důkaz odolnosti a charakteru nového jádra týmu.
🟢 Současná éra: Nová generace a boj o vrchol (2021–současnost)
Po nečekané finálové účasti v roce 2020 se Dallas Stars etablovali jako jeden z nejstabilnějších a nejkomplexnějších týmů v Západní konferenci. Generální manažer Jim Nill pokračoval v promyšleném budování týmu, které kombinuje zkušené veterány s mladými, dynamickými hvězdami.
Jádro týmu a vzestup Jakea Oettingera
Současná síla Stars je postavena na neuvěřitelné hloubce a vyváženosti. Vedení týmu postupně převzala nová generace, zatímco veteráni jako kapitán Jamie Benn a Tyler Seguin se přizpůsobili novým, podpůrným rolím.
- Nové ofenzivní hvězdy: Útočník Jason Robertson se zařadil mezi absolutní elitu ligy a stal se prvním hráčem od dob Mika Modana, který pravidelně překonává hranici 100 bodů. Spolu s centrem Roope Hintzem tvoří jednu z nejnebezpečnějších dvojic v NHL.
- Defenzivní pilíř: Obranu i nadále řídí fenomenální Miro Heiskanen, který je považován za jednoho z nejlepších obránců na světě.
- Brankářská superstar: Nejdůležitějším prvkem nové éry je však vzestup amerického brankáře Jake Oettinger (draftován v roce 2017). "Otter", jak se mu přezdívá, se vyvinul v nepochybnou jedničku a jednoho z nejlepších brankářů ligy. Jeho heroický výkon v play-off 2022 proti Calgary Flames, kde v sedmém zápase čelil 67 střelám, je považován za jeden z nejlepších brankářských výkonů v moderní historii play-off.[9]
Pod vedením zkušeného trenéra Peta DeBoera, který byl najat v roce 2022, se Stars prezentují rychlým, ofenzivně laděným, ale zároveň strukturovaným hokejem. V posledních sezónách se pravidelně umisťují na špici Centrální divize a dvakrát po sobě (2023, 2024) se probojovali do finále Západní konference, kde však v obou případech neuspěli. Tým je považován za jednoho z největších favoritů na zisk Stanley Cupu a jeho široký a talentovaný kádr mu dává naději na dlouhodobý úspěch.
⚔️ Rivality
- St. Louis Blues: Intenzivní divizní rivalita, která se vyvinula po přesunu Stars do Centrální divize. Oba týmy hrají podobným, fyzicky náročným stylem a jejich souboje v play-off (např. v letech 2016 a 2019) byly extrémně vyrovnané a vyhrocené.
- Colorado Avalanche: Další silná rivalita, která má kořeny na konci 90. let, kdy byly oba týmy na vrcholu Západní konference. Souboje mezi hvězdami jako Joe Sakic a Mike Modano patřily k vrcholům éry. Rivalita byla oživena v posledních letech, kdy se oba týmy vrátily na špičku ligy.
- Minnesota Wild: Emocionální a historická rivalita. Pro fanoušky v Minnesotě představuje Dallas tým, který jim "ukradl" North Stars. Pro Dallas je to souboj s minulostí. Každý zápas mezi těmito týmy má zvláštní náboj.
👑 Síň slávy a vyřazená čísla
Klub uctívá legendy z obou ér své historie – jak z Minnesoty, tak z Dallasu.
🧊 Vyřazená čísla
- 7 – Neal Broten (Minnesota North Stars)
- 8 – Bill Goldsworthy (Minnesota North Stars)
- 9 – Mike Modano
- 19 – Bill Masterton (Minnesota North Stars, jediný hráč v historii NHL, který zemřel na následky zranění ze hry)
- 26 – Jere Lehtinen
- 56 – Sergej Zubov
- Číslo 99 bylo vyřazeno z celé ligy na počest Wayna Gretzkyho.
📜 Významní členové Síně slávy
- Hráči: Mike Modano, Joe Nieuwendyk, Brett Hull, Ed Belfour, Sergej Zubov, Jere Lehtinen (jako mezinárodní hráč), Eric Lindros, Joe Mullen, Gump Worsley, Larry Murphy.
- Budovatelé: Bob Gainey, Ken Hitchcock.
👶 Pro laiky
Představte si Dallas Stars jako úspěšného podnikatele, který se přestěhoval z chladného severu na slunný jih a vybudoval tam impérium.
- Opustil domov: Původně žil a pracoval na severu, v Minnesotě, kde je hokej součástí DNA. Měl tam své fanoušky, ale kvůli neshodám s "radnicí" (vlastníkem) se rozhodl přestěhovat na jih, do Texasu, kde o hokeji skoro nikdo neslyšel. Byla to obrovská sázka.
- Dobyl nový trh: Na jihu musel všechny přesvědčit, že jeho "produkt" (hokej) je skvělý. Postavil tým, který byl neuvěřitelně pracovitý a houževnatý. V roce 1999 dosáhl největšího úspěchu – vyhrál "cenu pro nejlepší firmu roku" (Stanley Cup) a dokázal, že i na jihu může vyrůst hokejová velmoc.
- Nová generace a moderní firma: Dnes, o mnoho let později, firmu řídí nová generace. Mají mladé, dynamické "manažery" (Jason Robertson, Miro Heiskanen, Jake Oettinger), kteří patří k nejlepším v oboru, a zároveň zkušené mentory (Jamie Benn, Tyler Seguin), kteří pamatují staré časy. Jejich firma je opět jednou z nejlepších a všichni očekávají, že brzy znovu dosáhnou na ten největší úspěch.
Stručně řečeno, Dallas Stars jsou příběhem o odvaze opustit tradiční prostředí, o úspěšném dobývání nových teritorií a o vybudování silné a udržitelné organizace, která kombinuje slavnou minulost s velmi slibnou budoucností.
🔗 Externí odkazy
- Oficiální webové stránky Dallas Stars – Zprávy, soupiska, statistiky.
- Defending Big D – Fanouškovský web a komunitní blog (SB Nation).
- Historie a statistiky na Hockey-Reference.com
Reference
- ↑ https://www.nhl.com/stars/news/dallas-stars-unveil-new-logo-and-uniforms/c-672901
- ↑ https://thehockeywriters.com/minnesota-north-stars-cleveland-barons-merger/
- ↑ https://www.startribune.com/norm-green-says-he-regrets-moving-north-stars-from-minnesota/379013031/
- ↑ https://www.espn.com/nhl/columns/story?id=3453308&columnist=burnside_scott
- ↑ https://www.nhl.com/stars/news/dallas-stars-to-retire-mike-modanos-no-9/c-708064
- ↑ https://www.espn.com/dallas/nhl/story/_/id/7257917/dallas-stars-sale-tom-gaglardi-gets-final-approval
- ↑ https://www.nhl.com/news/stars-eliminated-from-playoffs-by-blues/c-280674218
- ↑ https://www.nhl.com/news/tampa-bay-lightning-win-stanley-cup/c-319216132
- ↑ https://www.nhl.com/news/jake-oettinger-makes-64-saves-for-stars-in-game-7-loss/c-334111306