Brunej

Brunej Darussalam
Název originál	Šablona:Jazykem
Motto	Vždy ve službě pod Božím vedením
Hymna	Allah Peliharakan Sultan
Rozloha	5 765
Počet obyvatel	464 478 (odhad 2025)
Hustota zalidnění	80,5
Úřední jazyk	Malajština
Typ vlády	Absolutní monarchie, sultanát
Předseda vlády	Hassanal Bolkiah
Hlava státu	Hassanal Bolkiah (Sultán)
Hlavní město	Bandar Seri Begawan
Největší město	Bandar Seri Begawan
Měna	Brunejský dolar (BND)
Časové pásmo	+8
Telefonní předvolba	+673
Vznik	Nezávislost na Spojeném království

Rozbalit box

Obsah boxu

Brunej, plným názvem Brunej Darussalam (v malajštině Negara Brunei Darussalam, což znamená „Brunej, domov míru“), je stát ležící na severním pobřeží ostrova Borneo v Jihovýchodní Asii. S výjimkou svého pobřeží u Jihočínského moře je zcela obklopena malajským státem Sarawak. Je rozdělena na dvě části, které jsou od sebe odděleny malajským územím. Brunej je absolutní monarchie řízená sultánem a její bohatství pochází především z rozsáhlých ložisek ropy a zemního plynu.

⏳ Historie

Historie Bruneje sahá až do 7. století, kdy byla součástí říše Srívidžaja. Vrcholu své moci dosáhla v 15. století za vlády pátého sultána Bolkiaha, kdy její území zahrnovalo téměř celé Borneo a části Filipín. V tomto období se také v zemi pevně ukotvil islám. Postupem času však moc sultanátu slábla vlivem vnitřních sporů o nástupnictví a rostoucího vlivu evropských koloniálních mocností, zejména Španělska, Nizozemska a Velké Británie.

V 19. století ztratila Brunej většinu svého území ve prospěch bílých rádžů ze Sarawaku a Britské severobornejské společnosti. Aby zabránil dalšímu úpadku, požádal sultán Hashim Jalilul Alam Aqamaddin v roce 1888 o britskou ochranu a Brunej se stala britským protektorátem. Během druhé světové války byla okupována Japonskem.

Objev ropy ve 20. letech 20. století dramaticky změnil osud země a zajistil jí obrovské bohatství. Po válce začal proces postupného získávání samosprávy, který vyvrcholil 1. ledna 1984, kdy Brunej získala plnou nezávislost na Spojeném království. Současný sultán, Hassanal Bolkiah, vládne od roku 1967 a patří mezi nejdéle vládnoucí monarchy na světě.

🗺️ Geografie a podnebí

Brunej se nachází na severním pobřeží ostrova Borneo. Její území o rozloze 5 765 km² je rozděleno na dvě oddělené části malajským distriktem Limbang. Většina země je tvořena rovinatou pobřežní nížinou s rozsáhlými bažinami, zatímco ve vnitrozemí, zejména ve východní části (exkláva Temburong), je terén hornatější. Nejvyšší horou je Bukit Pagon s výškou 1 850 metrů. Přibližně 70 % území pokrývá tropický deštný les, který je domovem bohaté fauny a flóry.

Podnebí v Bruneji je tropické rovníkové s vysokými teplotami a vlhkostí po celý rok. Průměrné teploty se pohybují mezi 24 a 32 °C. Neexistují zde výrazná roční období, pouze období s vyššími srážkami, obvykle od října do ledna. Vysoká vlhkost vzduchu, často přesahující 80 %, je pro místní klima charakteristická.

🏛️ Politický systém a vláda

Brunej je absolutní monarchie (sultanát) s prvky malajské islámské monarchie (Melayu Islam Beraja). Hlavou státu i vlády je sultán, který má téměř neomezenou výkonnou moc. Současným sultánem je Jeho Veličenstvo Hassanal Bolkiah, který je zároveň předsedou vlády, ministrem financí, ministrem obrany a ministrem zahraničních věcí.

V zemi neexistuje volený parlament. Zákonodárná rada (Majlis Mesyuarat Negara) je jmenována sultánem a má pouze poradní funkci. Politické strany jsou sice formálně povoleny, ale jejich činnost je silně omezena a v praxi nemají žádný politický vliv. Od roku 1962 platí v zemi výjimečný stav, který dává sultánovi rozsáhlé pravomoci. Soudní systém je založen na anglickém zvykovém právu (common law), ale od roku 2014 je postupně zaváděno také islámské právo šaría, které se vztahuje na muslimy.

💰 Ekonomika

Ekonomika Bruneje je téměř zcela závislá na těžbě a exportu ropy a zemního plynu. Tyto dva zdroje tvoří více než 90 % exportu a přibližně 60 % HDP. Díky tomuto bohatství má Brunej jednu z nejvyšších životních úrovní v Asii a její občané neplatí žádnou daň z příjmu. Stát poskytuje bezplatné školství a zdravotnictví a silně dotuje potraviny a bydlení.

Vláda si je vědoma rizik spojených se závislostí na fosilních palivech a snaží se o diverzifikaci ekonomiky v rámci dlouhodobého strategického plánu Wawasan Brunei 2035. Cílem je rozvoj sektorů, jako je finančnictví, turismus (zejména ekoturistika) a halal průmysl. Hlavními obchodními partnery jsou Japonsko, Čína, Jižní Korea, Singapur a Malajsie. Měnou je brunejský dolar, který je pevně vázán na singapurský dolar v poměru 1:1.

👥 Obyvatelstvo a demografie

Podle odhadů z roku 2025 má Brunej přibližně 464 000 obyvatel. Většinu populace (asi dvě třetiny) tvoří etničtí Malajci. Největší menšinou jsou Číňané (přibližně 10 %), zbytek tvoří původní domorodé skupiny jako Ibanové a Dajakové, a také zahraniční pracovníci z Indonésie, Filipín a Bangladéše.

Úředním jazykem je malajština, ale angličtina je široce používána v obchodě a jako vyučovací jazyk na vyšších stupních škol. Gramotnost dosahuje více než 97 %, což je jedna z nejvyšších hodnot v regionu. Většina obyvatel žije v městských oblastech, zejména v hlavním městě Bandar Seri Begawan a jeho okolí. Populační růst je stabilní a země má relativně mladou populaci.

🕌 Náboženství a kultura

Oficiálním náboženstvím v Bruneji je islám sunnitského směru, ke kterému se hlásí přibližně 80 % populace. Islám hraje ústřední roli ve společnosti a ovlivňuje všechny aspekty života, od zákonů po každodenní zvyky. Mezi další vyznání patří buddhismus (praktikovaný hlavně čínskou komunitou) a křesťanství.

Kultura je hluboce zakořeněna v malajských a islámských tradicích. Důraz je kladen na respekt ke starším, rodinné hodnoty a loajalitu k sultánovi. Tradiční umění zahrnuje tkaní látek, stříbrotepectví a řezbářství. Brunejská kuchyně je podobná malajské a indonéské, s typickými pokrmy jako ambuyat, což je škrobovitá hmota z kmene ságové palmy, podávaná s různými omáčkami.

🌍 Zahraniční vztahy

Brunej provozuje umírněnou zahraniční politiku a udržuje diplomatické vztahy s mnoha zeměmi světa. Je aktivním členem Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Organizace islámské spolupráce (OIC) a Britského společenství národů. Úzce spolupracuje se svými sousedy, Malajsií a Singapurem, se kterým má zvláštní vztahy v oblasti obrany a financí.

Vzhledem ke své ekonomické závislosti na exportu ropy a plynu udržuje Brunej klíčové vztahy se zeměmi, které jsou hlavními odběrateli jejích surovin, jako je Japonsko, Jižní Korea a Austrálie. Země se také podílí na řešení sporů v Jihočínském moři, kde si nárokuje část Spratlyho ostrovů.

🛡️ Armáda a bezpečnost

Královské brunejské ozbrojené síly (Angkatan Bersenjata Diraja Brunei) jsou zodpovědné za obranu země. Přestože jsou relativně malé, jsou dobře vybavené a profesionální. Skládají se z pozemních sil, letectva a námořnictva. Vzhledem k malé populaci se Brunej v oblasti obrany spoléhá na spolupráci se zahraničními partnery.

Klíčovou roli v obranné strategii hraje dlouhodobá dohoda s Spojeným královstvím, na jejímž základě je v Bruneji trvale umístěn prapor Gurkhů z britské armády. Brunej také pravidelně pořádá společná vojenská cvičení s USA, Austrálií a dalšími zeměmi ASEAN. Sultán Hassanal Bolkiah je vrchním velitelem ozbrojených sil.

💡 Pro laiky

Představte si zemi, která je tak bohatá na ropu, že její občané nemusí platit daně z příjmu, mají zdravotnictví a školství zcela zdarma a benzín je levnější než voda. Tuto zemi vede jeden z nejbohatších lidí na světě – sultán, který je zároveň premiérem, ministrem financí i obrany. To je v kostce Brunej.

Je to malý, klidný a velmi bohatý stát na ostrově Borneo, který si žije vlastním tempem. Většina života se řídí islámskými tradicemi a absolutní autoritou sultána. Díky ropnému bohatství si země může dovolit financovat štědrý sociální systém pro své obyvatele. Vláda se však již připravuje na budoucnost, kdy ropa dojde, a snaží se proto přilákat turisty do svých nedotčených deštných pralesů a rozvíjet jiné oblasti ekonomiky.

⚔️ Kritika a kontroverze

Brunej je často terčem kritiky mezinárodních organizací pro lidská práva kvůli svému politickému systému a přísným zákonům. Absence demokracie, svobodných voleb a omezení svobody slova a tisku jsou hlavními body kritiky. Veškerá moc je soustředěna v rukou sultána a jeho rodiny.

Největší kontroverzi v posledních letech vyvolalo zavedení islámského trestního práva šaría v roce 2019. Nové zákony zavedly tvrdé tresty, včetně bičování za konzumaci alkoholu, amputace končetin za krádež a kamenování za cizoložství nebo homosexuální styk. Ačkoliv vláda uvádí, že k uplatnění nejvyšších trestů jsou nutné velmi přísné podmínky dokazování, samotná existence těchto zákonů vyvolala mezinárodní odsouzení a protesty.

Zdroje