Hypotéza sociálního mozku

Rozbalit box

Obsah boxu

Hypotéza sociálního mozku (anglicky The Social Brain Hypothesis, zkratka SBH) je vlivná teorie v oblasti evoluční biologie a neurovědy, která vysvětluje, proč mají primáti (a zejména člověk) tak neobvykle velký mozek v poměru k tělesné hmotnosti.

Teorie tvrdí, že hlavním selekčním tlakem, který hnal evoluci neokortexu, nebyly ekologické výzvy (jako je hledání potravy, výroba nástrojů nebo orientace v terénu), ale výzvy sociální. Život ve velkých, stabilních a hierarchicky uspořádaných skupinách vyžaduje obrovskou výpočetní kapacitu pro sledování vztahů, aliancí, dluhů a podvodů.

Podle této hypotézy je lidská inteligence primárně sociální adaptací. Náš mozek je v podstatě superpočítač optimalizovaný na drby, intriky a kooperaci. SBH je úzce spjata s konceptem Dunbarova čísla (kognitivní limit 150 vztahů) a teorií teorie mysli (schopnost chápat mentální stavy druhých).

🤝 SBH pro laiky: Šachy s živými figurkami

Proč je těžší být člověkem než veverkou?

Veverka (Ekologická inteligence): Řeší problémy s "mrtvou hmotou". Kde je ořech? Jak rozlousknout ořech? Ořech neintrikuje. Ořech se zítra nespojí s jiným ořechem, aby vás zbil. Ořech nemění názor.
Člověk (Sociální inteligence):** Řeší problémy s "živými agenty". Žijeme ve skupině. Abychom přežili a rozmnožili se (biologická fitness), musíme vědět:

Kdo je s kým kamarád?

- Kdo koho podvádí?
- Komu dlužím laskavost (reciproční altruismus)?
- Co si Franta myslí, že si Marie myslí o mně? (Paranoia).

Toto sociální prostředí je dynamické** a **nestabilní. Vztahy se mění každou hodinu. Sledovat tuto "telenovelu" vyžaduje mnohem více paměti (hipokampus) a sebekontroly (přední cingulární kůra), než si pamatovat mapu lesa. Proto máme velký mozek – abychom se v té telenovele neztratili a nebyli vyloučeni, což v pleistocénu znamenalo smrt.

📜 Historie: Od Machiavelliho k Dunbarovi

Hypotéza se vyvíjela v několika fázích jako reakce na to, že tradiční vysvětlení (výroba nástrojů) nesedělo s daty.

1. Machiavelistická inteligence (1988)

Richard Byrne a Andrew Whiten přišli s termínem Machiavellian Intelligence**. Všimli si, že paviáni a šimpanzi často používají "taktický podvod" (klamání). Tvrdili, že mozek se zvětšil proto, abychom mohli lépe **manipulovat ostatními a nenechali se sami podvést. Důraz byl kladen na soutěž a "závody ve zbrojení" uvnitř tlupy.

2. Sociální mozek (Dunbar, 1992)

Robin Dunbar tuto myšlenku rozšířil a zjemnil. Uvědomil si, že nejde jen o podvody, ale hlavně o koordinaci** a **soudržnost. Aby skupina fungovala (a chránila nás před predátory), musíme tlumit své egoistické impulsy. Dunbar provedl klíčovou korelaci:

Osa X: Velikost sociální skupiny.
Osa Y: Poměr velikosti neokortexu ke zbytku mozku.

Výsledkem byla přímá úměra. Čím větší skupina, tím větší "sociální hardware" (neokortex) druh potřebuje.

⚙️ Kognitivní mechanismy

Proč přesně je socialita tak náročná na "výpočetní výkon"?

1. Exponenciální růst vztahů

S každým novým členem skupiny neroste složitost lineárně, ale geometricky.

Ve skupině 5 lidí existuje 10 vztahů (dyád).
Ve skupině 50 lidí existuje 1 225 vztahů.

Musíte sledovat nejen svůj vztah k ostatním ("Já vs. On"), ale i vztahy třetích stran ("On vs. Ona"), abyste neudělali společenské faux pas. To zatěžuje pracovní paměť v prefrontální kůře.

2. Teorie mysli (Mentalizace)

Schopnost přisuzovat ostatním mentální stavy (víra, záměr, touha). Dunbar definuje úrovně intencionality:

1. řád: "Vím, že..." (Vědomí sebe).
2. řád: "Vím, že ty víš..." (Standardní Teorie mysli, kterou mají šimpanzi a 4leté děti).
3. řád: "Vím, že ty víš, že já chci..."
4. řád: "Vím, že ty víš, že já vím, že on lže."
5. řád: Limit pro většinu dospělých lidí. Odpovídá literární tvorbě (autor ví, co čtenář ví, že postava neví).

Každá další úroveň vyžaduje exponenciálně více neuronů v neokortexu, konkrétně v orbitofrontální kůře.

3. Inhibice (Sebeovládání)

Život ve skupině vyžaduje potlačení okamžitých pudů (sežrat jídlo hned, udeřit soka). K tomu slouží exekutivní funkce, řízené dopaminem v čelním laloku a monitorované přední cingulární kůrou (ACC). Zvířata s menším mozkem mají slabší "brzdy".

🗣️ Jazyk jako "levné drbání"

Jedním z nejsilnějších argumentů SBH je vysvětlení vzniku jazyka.

Grooming: Opice udržují vztahy fyzickým čištěním srsti (grooming). To uvolňuje endorfiny a oxytocin.
Časový limit: Grooming je časově náročný (max 20 % dne). To limituje velikost skupiny na cca 50 jedinců (šimpanzi).
Jazyk:** Aby lidé mohli žít ve skupinách po 150 (Dunbarovo číslo), museli "hacknout" systém. Vyvinuli jazyk.

Jazyk umožňuje "drbat" (hladit slovem) více lidí najednou.

- Jazyk umožňuje řešit vztahy s lidmi, kteří nejsou přítomni (drby/gossip).
- Jazyk je efektivnější způsob, jak stimulovat opioidní systém a budovat důvěru.

⚖️ Alternativní hypotézy a Kritika

SBH není jediné vysvětlení. Vědci vedou spory o tom, co bylo "prvním hybatelem".

Ekologická hypotéza (Frugivory)

Studie z roku 2017 (DeCasien et al.) tvrdí, že nejlepším prediktorem velikosti mozku není velikost skupiny, ale strava.

Primáti, kteří jedí ovoce (frugivorové), mají větší mozky než ti, kteří jedí listí.
Ovoce je vzácné, roste nepravidelně a vyžaduje paměť na mapy a čas (kdy co dozraje). To stimuluje hipokampus.
Odpověď SBH:** Ano, strava dodává **energii** pro růst mozku (bez kalorií z ovoce/masa by to nešlo), ale **důvodem, proč mozek rostl, byla socialita. Strava je palivo, socialita je motor.

Kulturní inteligence

Hermann (2007) tvrdí, že lidé nejsou chytřejší v obecné logice než šimpanzi, ale jsou radikálně lepší v sociálním učení.

Lidské dítě se učí napodobováním ("opičením"), šimpanz se učí metodou pokus-omyl.
Tato schopnost sdílet "know-how" (kulturu) vytvořila tlak na mozek.

⚕️ Patologie sociálního mozku

Pokud je náš mozek "sociálním orgánem", pak mnoho psychiatrických nemocí lze chápat jako poruchy sociálního mozku.

Autismus: Porucha Teorie mysli. Člověk nedokáže číst sociální signály a intence druhých.
Schizofrenie a Paranoia: "Hyper-mentalizace". Člověk přisuzuje intence (spiknutí) i tam, kde nejsou. Vidí sociální souvislosti v náhodných jevech (aberrant salience).
Sociální fobie: Hyperaktivita amygdaly při kontaktu s "hodnotícími" lidmi.

Zdroje