Velkomoravská říše: Porovnání verzí

Aktuální verze z 5. 1. 2026, 06:33

Rozbalit box

Obsah boxu

Velkomoravská říše (latinsky Magna Moravia) byl nejvýznamnější raně středověký státní útvar západních Slovanů ve střední Evropě. Existovala zhruba od první třetiny 9. století do počátku 10. století a na krátkou dobu se stala regionální velmocí. Je považována za jeden z předchůdců českého a slovenského státu.

Historie a vývoj

Kořeny Velké Moravy sahají do počátku 9. století, kdy došlo ke sjednocení slovanských kmenů na území dnešní Moravy a části Slovenska.

Vznik (počátek 9. století): Moravské knížectví (pod vládou knížete Mojmíra I.) a Nitranské knížectví (pod vládou knížete Pribina) byly hlavními celky. V roce 833 Mojmír I. vyhnal Pribinu z Nitry a sjednotil obě knížectví pod svou vládou, čímž položil základy Velké Moravy.
Rozkvět za Rastislava (846–870): Kníže Rastislav usiloval o nezávislost na Východofranské říši a hledal podporu na Byzanci. V roce 863 pozval Konstantina (Cyrila) a Metoděje z Byzance, aby šířili křesťanství ve staroslověnštině a vytvořili hlaholici (první slovanské písmo). To mělo zásadní význam pro rozvoj kultury a nezávislosti.
Vrchol za Svatopluka (871–894): Za vlády knížete Svatopluka I. dosáhla Velká Morava svého největšího územního rozsahu a politické moci. K říši byla připojena česká knížectví, Lužice, Slezsko, Malopolsko a Panonie. Svatopluk vedl úspěšné boje proti Frankům a říše se stala mocným regionálním hráčem. Byla uznána papežem, který udělil Metodějovi arcibiskupský titul.
Úpadek a zánik (po 894): Po Svatoplukově smrti v roce 894 začala říše upadat v důsledku vnitřních sporů mezi jeho syny a rostoucího tlaku Maďarů, kteří se usadili v Panonii. Kolem roku 907 byla Velkomoravská říše definitivně rozvrácena maďarskými vpády. Její území bylo rozděleno mezi nově se formující české knížectví a uherské knížectví.

Společnost a kultura

Velkomoravská říše byla raně feudálním státem s rozvinutou hradskou soustavou (např. Mikulčice, Staré Město, Pohansko).

Ekonomika: Základem bylo zemědělství, řemesla (železářství, hrnčířství, zlatnictví) a obchod (zejména s Franky).
Náboženství: Původně pohanství, postupně se šířilo křesťanství, a to jak ze západu (z Bavorska a Frank s latinskou liturgií), tak z Byzance (slovanská liturgie Cyrila a Metoděje). Cyrilo-metodějská misie zavedla do liturgie slovanský jazyk a písmo, což mělo obrovský kulturní význam.
Písemnictví: Vznikla staroslověnština jako první slovanský spisovný jazyk a hlaholice, později cyrilice. Díky tomu se rozvíjela literatura (např. Proglas, Život Metodějův, Život Konstantinův).
Archeologie: Rozsáhlé archeologické výzkumy (zejména v Mikulčicích a Starém Městě) odhalily pozůstatky kostelů, paláců, hradišť a bohatých šperků, což svědčí o vysoké úrovni materiální kultury.

Význam

Velkomoravská říše je klíčovým obdobím v dějinách Slovanů ve střední Evropě.

Státnost: Byla prvním větším státním útvarem na území dnešního Česka a Slovenska a důležitým milníkem v jejich státotvorném vývoji.
Křesťanství a kultura: Cyrilo-metodějská misie zavedla křesťanství a slovanskou liturgii, čímž položila základy slovanské kultury a písemnictví, které ovlivnily i české země a další slovanské národy (zejména jižní a východní Slovany).
Právní systém: Byl vytvořen první slovanský zákoník, Zákon sudnyj ljudem.

Pro laiky

Představte si, že kdysi dávno, ještě před králi a princeznami, existovala na území naší Moravy a části Slovenska taková velká a důležitá země, které se říkalo Velká Morava. Byl to vlastně takový první velký stát našich předků, Slovanů. Vládli mu knížata jako Rastislav nebo slavný Svatopluk, za kterého byla Velká Morava nejsilnější. Nejdůležitější ale je, že sem z daleké Byzance přišli dva učenci, Cyril a Metoděj. Ti přinesli křesťanství, ale hlavně vymysleli speciální písmo pro Slovany (říká se mu hlaholice) a přeložili do slovanského jazyka (staroslověnštiny) Bible a církevní texty. To bylo něco jako když dostanete svůj vlastní jazyk a knížky! Díky nim se na Velké Moravě rozvíjela kultura a vzdělanost. I když Velká Morava nakonec zanikla kvůli nájezdům Maďarů, to, co nám odkázali Cyril a Metoděj, žije dál.

Externí odkazy

Kategorie

@@ Řádek 38: / Řádek 38: @@
 == Pro laiky ==
-Představte si, že kdysi dávno, ještě před králi a princeznami, existovala na území naší [[Morava|Moravy]] a části [[Slovensko|Slovenska]] taková velká a důležitá země, které se říkalo **Velká Morava**. Byl to vlastně takový první velký stát našich předků, Slovanů. Vládli mu knížata jako [[Rastislav (velkomoravský kníže)|Rastislav]] nebo slavný [[Svatopluk I.|Svatopluk]], za kterého byla Velká Morava nejsilnější. Nejdůležitější ale je, že sem z daleké Byzance přišli dva učenci, [[Cyril a Metoděj|Cyril a Metoděj]]. Ti přinesli křesťanství, ale hlavně vymysleli speciální písmo pro Slovany (říká se mu [[hlaholice]]) a přeložili do slovanského jazyka (staroslověnštiny) Bible a církevní texty. To bylo něco jako když dostanete svůj vlastní jazyk a knížky! Díky nim se na Velké Moravě rozvíjela kultura a vzdělanost. I když Velká Morava nakonec zanikla kvůli nájezdům [[Maďaři|Maďarů]], to, co nám odkázali Cyril a Metoděj, žije dál.
+Představte si, že kdysi dávno, ještě před králi a princeznami, existovala na území naší [[Morava|Moravy]] a části [[Slovensko|Slovenska]] taková velká a důležitá země, které se říkalo '''Velká Morava'''. Byl to vlastně takový první velký stát našich předků, Slovanů. Vládli mu knížata jako [[Rastislav (velkomoravský kníže)|Rastislav]] nebo slavný [[Svatopluk I.|Svatopluk]], za kterého byla Velká Morava nejsilnější. Nejdůležitější ale je, že sem z daleké Byzance přišli dva učenci, [[Cyril a Metoděj|Cyril a Metoděj]]. Ti přinesli křesťanství, ale hlavně vymysleli speciální písmo pro Slovany (říká se mu [[hlaholice]]) a přeložili do slovanského jazyka (staroslověnštiny) Bible a církevní texty. To bylo něco jako když dostanete svůj vlastní jazyk a knížky! Díky nim se na Velké Moravě rozvíjela kultura a vzdělanost. I když Velká Morava nakonec zanikla kvůli nájezdům [[Maďaři|Maďarů]], to, co nám odkázali Cyril a Metoděj, žije dál.
 == Externí odkazy ==