Rumuni

Rozbalit box

Obsah boxu

Rumuni
Soubor:Romanian peasants from the Gotha collection.jpg
Rumunští rolníci v tradičních krojích (kolem roku 1850)
Základní údaje
Populace	přibližně 23–24 milionů
Jazyky	Rumunština
Náboženství	Převážně rumunské pravoslaví, menšiny římskokatolické, řeckokatolické, protestantství
Regiony a rozšíření
Oblasti	Rumunsko: 16 792 868 (sčítání 2011) Moldavsko: 2 068 058 (sčítání 2014, deklarovaní Moldavané a Rumuni) Itálie: ~1 100 000 Španělsko: ~700 000 Německo: ~880 000 Spojené království: ~540 000 Spojené státy americké: ~480 000 Kanada: ~240 000 Ukrajina: 150 989 (sčítání 2001) Srbsko: 29 332 (sčítání 2011) Francie: ~200 000
Příbuznost
Příbuzné skupiny	Aromuni, Meglenorumuni, Istrorumuni, ostatní románské národy (Italové, Francouzi, Španělé, Portugalci)

Rumuni (rumunsky Români) jsou románský národ pocházející z oblasti jihovýchodní Evropy, který primárně obývá Rumunsko a sousední Moldavsko. Jsou definováni především společným původem, kulturou a užíváním rumunského jazyka. Rumuni představují jazykový ostrov v regionu, kde dominují Slované a Maďaři. Významné rumunské diaspory se nacházejí v Itálii, Španělsku, Německu, Spojeném království a Severní Americe.

Celkový počet Rumunů se odhaduje na 23 až 24 milionů. Většina z nich se hlásí k pravoslaví, konkrétně k Rumunské pravoslavné církvi, která hrála klíčovou roli v utváření národní identity.

🌍 Geografické rozšíření a demografie

Největší koncentrace Rumunů je v Rumunsku, kde podle sčítání lidu z roku 2011 tvořili téměř 89 % populace, což představovalo přibližně 16,8 milionu obyvatel.

Druhou nejvýznamnější zemí je Moldavská republika, kde je etnická a jazyková identita předmětem politických debat. Podle sčítání z roku 2014 se 7 % obyvatel přímo identifikovalo jako Rumuni a 73 % jako Moldavané. Většina lingvistů však považuje moldavštinu za dialekt rumunštiny a z etnického hlediska jsou obě skupiny prakticky totožné. Deklarace nezávislosti Moldavska z roku 1991 označila rumunštinu za státní jazyk.

diaspora

Po pádu komunistického režimu v roce 1989 a zejména po vstupu Rumunska do Evropské unie v roce 2007 došlo k masivní emigraci. Největší rumunské komunity v zahraničí se nacházejí:

• Itálie a Španělsko: Tyto dvě země hostí nejpočetnější rumunskou diasporu, dohromady čítající téměř 2 miliony lidí. Důvodem je jazyková a kulturní blízkost románských zemí.
• Německo a Spojené království: Staly se významnými cíli pro pracovní migraci, zejména po plném otevření pracovních trhů.
• USA a Kanada: Hostí starší diasporu, která vznikala ve vlnách již od konce 19. století, zejména z oblastí jako Transylvánie a Banát.
• Sousední země: Autochtonní rumunské menšiny žijí v Ukrajině (oblasti Severní Bukoviny a Budžaku), Srbsku (oblasti Vojvodiny a údolí řeky Timok) a Maďarsku.

📜 Historie a původ

Původ Rumunů je úzce spjat s historií římské provincie Dácie.

🏛️ Etnogeneze a dáko-římská kontinuita

Teorie dáko-římské kontinuity je nejrozšířenějším výkladem původu rumunského národa. Podle ní jsou Rumuni potomky starověkých Dáků a dalších thráckých kmenů, které byly po dobytí Dácie římským císařem Traianem v letech 101–106 n. l. intenzivně romanizovány. Během 165 let římské nadvlády se na území dnešního Rumunska rozšířila latina a římská kultura.

Klíčovým bodem teorie je tvrzení, že i po stažení římských legií a administrativy z Dácie v roce 271 n. l. na příkaz císaře Aureliana zde zůstala významná část romanizovaného obyvatelstva. Toto obyvatelstvo si udrželo svůj románský jazyk a identitu i během staletí migrací a nadvlády Gótů, Hunů, Gepidů, Avarů a později Slovanů. Právě kontakt se Slovany v 6. až 10. století výrazně ovlivnil rumunštinu, která přijala mnoho slovanských slov.

Alternativní teorie, prosazovaná především některými maďarskými historiky, tvrdí, že rumunský národ vznikl jižně od Dunaje a na území dnešního Rumunska se přistěhoval až ve 12. a 13. století, tedy po příchodu Maďarů do Panonské pánve.

⚔️ Středověk a formování států

Během raného středověku žili předci Rumunů, známí jako Valaši, v malých, autonomních venkovských komunitách (obști). Postupně se začali organizovat do větších politických útvarů zvaných voievodate a cnezate.

Ve 14. století vznikla dvě hlavní rumunská knížectví:

• Valašsko (Țara Românească), založené kolem roku 1330 Basarabem I., který porazil maďarského krále Karla Roberta z Anjou v bitva u Posady.
• Moldávie (Moldova), založené kolem roku 1359 Bogdanem I., který se vymanil z maďarské nadvlády.

Třetí historická oblast, Transylvánie (Sedmihradsko), byla od 10. století součástí Uherského království a rumunské obyvatelstvo zde mělo po staletí podřízené postavení.

Obě knížectví si po staletí udržovala autonomii, i když se stala vazalskými státy Osmanské říše. V této době se proslavili vládci jako Mircea I., Štěpán III. Veliký a Vlad III. Dracula, kteří vedli odpor proti osmanské expanzi.

🇷🇴 Moderní dějiny a sjednocení

Myšlenka sjednocení všech Rumunů do jednoho státu zesílila v 19. století. V roce 1859 došlo k personální unii Valašska a Moldávie zvolením Alexandra Ioana Cuzy společným knížetem. Tím byl položen základ moderního rumunského státu. V roce 1866 byl Cuza nahrazen německým princem Karlem z Hohenzollern-Sigmaringen, který se stal prvním rumunským králem. Plná nezávislost na Osmanské říši byla vyhlášena v roce 1877 a mezinárodně uznána o rok později na Berlínském kongresu.

Po první světové válce, ve které Rumunsko bojovalo na straně Dohody, došlo v roce 1918 k vytvoření tzv. Velkého Rumunska (România Mare) připojením Transylvánie, Besarábie a Bukoviny. Toto období však netrvalo dlouho. Během druhé světové války Rumunsko ztratilo část těchto území. Po válce se země dostala do sféry vlivu Sovětského svazu a nastalo období komunistické diktatury v čele s Gheorghem Gheorghiu-Dejem a později Nicolaem Ceaușescem. Komunistický režim padl během krvavé revoluce v prosinci 1989.

🗣️ Jazyk

Rumunština (limba română) je románský jazyk, který patří do východorománské podskupiny. Je jediným románským jazykem, který se historicky vyvíjel v geografické izolaci od ostatních románských jazyků, obklopen slovanskými a ugrofinskými jazyky.

Charakteristické rysy rumunštiny:

• Latinský základ: Slovní zásoba a gramatická struktura jsou převážně latinského původu.
• Slovanský vliv: Přibližně 10–15 % slovní zásoby pochází ze slovanských jazyků, což je důsledek staletého soužití.
• Balkánský jazykový svaz: Sdílí některé gramatické rysy s dalšími balkánskými jazyky, jako je bulharština, albánština a řečtina (např. postpozitivní určitý člen – lup (vlk) vs. lupul (ten vlk)).
• Zachování pádů: Na rozdíl od většiny ostatních románských jazyků si rumunština zachovala zbytky latinského pádového systému (nominativ/akuzativ, genitiv/dativ a vokativ).

Do 19. století se k zápisu rumunštiny používala cyrilice. V 60. letech 19. století byla nahrazena upravenou latinskou abecedou.

✝️ Náboženství

Dominantním náboženstvím mezi Rumuny je křesťanství, konkrétně pravoslaví. Přibližně 87 % obyvatel Rumunska se hlásí k Rumunské pravoslavné církvi, která je autokefální (nezávislá) a patří k druhé největší pravoslavné církvi na světě podle počtu věřících. Křesťanství má na tomto území dlouhou historii, sahající až do doby římské nadvlády.

Menší náboženské skupiny zahrnují římské katolíky (asi 5 %), řeckokatolíky (jejichž církev byla za komunismu zakázána a po roce 1989 obnovena) a různé protestantské denominace, zejména baptisté a letniční.

🎭 Kultura a tradice

Rumunská kultura je syntézou římského dědictví, vlivů sousedních národů a silné pravoslavné tradice.

🎶 Folklór a mytologie

Rumunský folklór je mimořádně bohatý. Mezi nejznámější tradice patří Mărțișor, svátek příchodu jara slavený 1. března, kdy si lidé dávají červenobílé pletené šňůrky pro zdraví a štěstí. Lidová hudba je velmi rozmanitá, s regionálními styly a nástroji jako je nai (panova flétna) nebo cimbal. Tradiční tanec hora je společenský kruhový tanec. V mytologii se objevují postavy jako strigoi (nemrtvé bytosti podobné upírům) a iele (mytologické ženské bytosti).

🍲 Kuchyně

Rumunská kuchyně je ovlivněna balkánskou, osmanskou, rakousko-uherskou a ruskou kuchyní. Mezi typická jídla patří:

• Mămăligă: Kukuřičná kaše, obdoba italské polenty, často podávaná se sýrem a smetanou.
• Sarmale: Závitky z mletého masa v zelných nebo vinných listech.
• Mici (nebo Mititei): Grilované válečky z mletého masa, podobné čevabčiči.
• Ciorbă: Tradiční kyselá polévka, připravovaná na mnoho způsobů (např. ciorbă de burtă – dršťková).

✍️ Literatura a umění

Za národního básníka je považován Mihai Eminescu (1850–1889), klíčová postava rumunského romantismu. Ve 20. století se Rumunsko proslavilo řadou světových umělců, jako byli:

• Constantin Brâncuși: Sochař, průkopník moderního sochařství.
• George Enescu: Skladatel a houslista, autor Rumunských rapsodií.
• Eugen Ionescu: Dramatik, jeden z hlavních představitelů absurdního divadla.
• Emil Cioran: Filozof a esejista.
• Tristan Tzara: Spoluzakladatel dadaistického hnutí.

💡 Pro laiky

• Románský ostrov: Rumuni jsou unikátní tím, že mluví jazykem odvozeným z latiny (jako je francouzština nebo italština), ale jsou geograficky obklopeni národy mluvícími slovanskými jazyky (Bulhaři, Srbové, Ukrajinci) a maďarštinou. Je to jako by v srdci východní Evropy zůstal pozůstatek Římské říše.
• Původ z Dáků a Římanů: Zjednodušeně řečeno, předci Rumunů byli starověcí Dákové, kteří se smísili s římskými kolonisty. I když římská armáda po čase odešla, jazyk a kultura zde zůstaly a vyvíjely se po staletí.
• Nezaměňovat s Romy: V mnoha jazycích zní slova "Rumun" (Romanian) a "Rom" (Romani) podobně, což vede k častým záměnám. Rumuni jsou etnická skupina spojená s Rumunskem, zatímco Romové jsou etnická skupina původem z indického subkontinentu, která žije v diaspoře po celém světě, včetně Rumunska. Jde o dvě zcela odlišné skupiny.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025