1789: Porovnání verzí
Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache) |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
Rok 1789 je synonymem pro začátek [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]], série událostí, které svrhly [[Ancien régime]] a nastolily nové principy svobody, rovnosti a bratrství. | Rok 1789 je synonymem pro začátek [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]], série událostí, které svrhly [[Ancien régime]] a nastolily nové principy svobody, rovnosti a bratrství. | ||
* | * '''Leden:''' [[Emmanuel Joseph Sieyès]] publikuje svůj vlivný pamflet ''[[Co je třetí stav?]]'', v němž argumentuje, že třetí stav (měšťanstvo a rolnictvo) představuje celý národ. | ||
* | * '''5. května:''' Král {{Vlajka|Francie}} [[Ludvík XVI.]] svolal po 175 letech do [[Versailles]] zasedání [[Generální stavy|Generálních stavů]], aby vyřešil katastrofální finanční situaci země. Zástupci třetího stavu požadovali hlasování podle hlav, nikoli podle stavů, což bylo zamítnuto. | ||
* | * '''17. června:''' Zástupci třetího stavu se prohlašují za [[Národní shromáždění]], čímž si nárokují právo zastupovat celý francouzský národ. | ||
* | * '''20. června:''' Poté, co král nechal uzavřít jejich zasedací sál, se poslanci Národního shromáždění sešli v nedaleké [[Míčovna (Versailles)|Míčovně]] a složili zde [[Přísaha v míčovně|přísahu]], že se nerozejdou, dokud nepřijmou ústavu. | ||
* | * '''9. července:''' Národní shromáždění se přejmenovalo na [[Ústavodárné národní shromáždění]]. | ||
* | * '''14. července:''' Pařížský lid, pobouřený odvoláním populárního ministra [[Jacques Necker|Jacquese Neckera]] a soustřeďováním královských vojsk kolem [[Paříž]]e, zaútočil na pevnost a vězení [[Bastila]]. [[Pád Bastily]] se stal symbolem pádu královského absolutismu a dodnes je ve [[Francie|Francii]] státním svátkem. | ||
* | * '''Červenec–Srpen:''' Na francouzském venkově propuká tzv. [[Velký strach]] (''Grande Peur''), vlna rolnických povstání proti šlechtě, doprovázená pálením feudálních archivů a útoky na zámky. | ||
* | * '''4. srpna:''' Ústavodárné národní shromáždění v reakci na venkovská povstání zrušilo [[feudalismus]], šlechtická privilegia a daňové výjimky. | ||
* | * '''26. srpna:''' Shromáždění přijalo [[Deklarace práv člověka a občana]], klíčový dokument revoluce, který definoval základní lidská a občanská práva. | ||
* | * '''5.–6. října:''' [[Ženský pochod na Versailles]]: Dav pařížských žen, nespokojených s vysokými cenami chleba, pochodoval do [[Versailles]], donutil krále [[Ludvík XVI.|Ludvíka XVI.]] s rodinou přesídlit do [[Paříž]]e (do [[Palác Tuileries|paláce Tuileries]]) a schválit srpnové dekrety. Král se tak stal de facto zajatcem revoluce. | ||
* | * '''2. listopadu:''' Majetek [[katolická církev|církve]] byl znárodněn, aby se vyřešila státní finanční krize. | ||
=== 🇺🇸 Spojené státy americké === | === 🇺🇸 Spojené státy americké === | ||
* | * '''4. února:''' [[George Washington]] je jednomyslně zvolen [[Kolegium volitelů (Spojené státy americké)|Sborem volitelů]] prvním [[prezident Spojených států amerických|prezidentem Spojených států]]. [[John Adams]] se stává viceprezidentem. | ||
* | * '''4. března:''' V [[New York|New Yorku]] se poprvé sešel [[Kongres Spojených států amerických]] a vstoupila v platnost [[Ústava Spojených států amerických]]. | ||
* | * '''30. dubna:''' {{Vlajka|USA}} [[George Washington]] složil ve Federal Hall v New Yorku prezidentskou přísahu a stal se tak prvním prezidentem USA. | ||
* | * '''27. července:''' Bylo založeno [[Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických|Ministerstvo zahraničí]]. | ||
* | * '''2. září:''' Bylo založeno [[Ministerstvo financí Spojených států amerických|Ministerstvo financí]], prvním ministrem se stal [[Alexander Hamilton]]. | ||
* | * '''25. září:''' Kongres navrhl [[Listina práv (Spojené státy americké)|Listinu práv]], prvních deset dodatků k ústavě. | ||
* | * '''21. listopadu:''' [[Severní Karolína]] jako 12. stát ratifikovala [[Ústava Spojených států amerických|Ústavu Spojených států]]. | ||
=== 🌍 Zbytek světa === | === 🌍 Zbytek světa === | ||
* | * '''Leden:''' V [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]] císař [[Josef II.]] pod tlakem odporu odvolal většinu svých reforem pro [[Uhersko]]. | ||
* | * '''28. dubna:''' Na lodi {{Vlajka|Spojené království}} [[HMS Bounty]] došlo ke slavné [[Vzbouřenci na lodi Bounty|vzpouře]] pod vedením [[Fletcher Christian|Fletchera Christiana]] proti kapitánovi [[William Bligh|Williamu Blighovi]]. Bligh byl s 18 věrnými vysazen na člun a podnikl pozoruhodnou plavbu dlouhou 6 701 km na [[Timor]]. | ||
* | * '''7. dubna:''' [[Selim III.]] se stal sultánem [[Osmanská říše|Osmanské říše]] po smrti [[Abdülhamid I.|Abdülhamida I.]] | ||
* | * '''28. září:''' V [[bitva u Rymniku]] porazila spojená rusko-rakouská vojska pod velením [[Alexandr Vasiljevič Suvorov|Alexandra Suvorova]] a prince [[Josias Koburský|Josia Koburského]] osmanskou armádu. | ||
* V [[Belgie|Belgii]] (tehdy [[Rakouské Nizozemí]]) vypukla [[Brabantská revoluce]] proti reformám císaře [[Josef II.|Josefa II.]] | * V [[Belgie|Belgii]] (tehdy [[Rakouské Nizozemí]]) vypukla [[Brabantská revoluce]] proti reformám císaře [[Josef II.|Josefa II.]] | ||
== 🔬 Věda a umění == | == 🔬 Věda a umění == | ||
* | * '''Věda:''' | ||
* {{Vlajka|Francie}} [[Antoine Lavoisier]] publikoval ''Traité Élémentaire de Chimie'' (Pojednání o základech chemie), které je považováno za první moderní učebnici [[chemie]]. Formuloval v něm [[Zákon zachování hmotnosti|zákon zachování hmotnosti]] a definoval [[chemický prvek]]. | * {{Vlajka|Francie}} [[Antoine Lavoisier]] publikoval ''Traité Élémentaire de Chimie'' (Pojednání o základech chemie), které je považováno za první moderní učebnici [[chemie]]. Formuloval v něm [[Zákon zachování hmotnosti|zákon zachování hmotnosti]] a definoval [[chemický prvek]]. | ||
* Německý chemik {{Vlajka|Prusko}} [[Martin Heinrich Klaproth]] objevil prvky [[uran]] a [[zirkonium]]. | * Německý chemik {{Vlajka|Prusko}} [[Martin Heinrich Klaproth]] objevil prvky [[uran]] a [[zirkonium]]. | ||
* | * '''Literatura:''' | ||
* {{Vlajka|Spojené království}} [[William Blake]] vydal svou sbírku básní ''[[Písně nevinnosti]]''. | * {{Vlajka|Spojené království}} [[William Blake]] vydal svou sbírku básní ''[[Písně nevinnosti]]''. | ||
* {{Vlajka|Spojené království}} [[Olaudah Equiano]] publikoval svou autobiografii ''The Interesting Narrative of the Life of Olaudah Equiano'', která se stala důležitým dílem v boji za zrušení [[otroctví]]. | * {{Vlajka|Spojené království}} [[Olaudah Equiano]] publikoval svou autobiografii ''The Interesting Narrative of the Life of Olaudah Equiano'', která se stala důležitým dílem v boji za zrušení [[otroctví]]. | ||
* | * '''Hudba:''' | ||
* [[Wolfgang Amadeus Mozart]] zkomponoval [[Klarinetový kvintet A dur]]. | * [[Wolfgang Amadeus Mozart]] zkomponoval [[Klarinetový kvintet A dur]]. | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2026, 02:06
Rozbalit box
Obsah boxu
| 1789 | |
|---|---|
| Století | 18. století |
| Desetiletí | 1780–1789 |
| Předchozí rok | 1788 |
| Následující rok | 1790 |
| Významné události | Začátek Velké francouzské revoluce, Pád Bastily, George Washington se stal prvním prezidentem USA |
Rok 1789 (MDCCLXXXIX) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem. Tento rok je považován za jeden z nejzásadnějších v novověkých dějinách, především kvůli vypuknutí Velké francouzské revoluce, která trvale změnila politickou a společenskou mapu Evropy i světa. Ve Spojených státech amerických byla uvedena v platnost nová ústava a George Washington byl inaugurován jako první prezident.
📜 Události
🇫🇷 Francie – Velká francouzská revoluce
Rok 1789 je synonymem pro začátek Velké francouzské revoluce, série událostí, které svrhly Ancien régime a nastolily nové principy svobody, rovnosti a bratrství.
- Leden: Emmanuel Joseph Sieyès publikuje svůj vlivný pamflet Co je třetí stav?, v němž argumentuje, že třetí stav (měšťanstvo a rolnictvo) představuje celý národ.
- 5. května: Král
Ludvík XVI. svolal po 175 letech do Versailles zasedání Generálních stavů, aby vyřešil katastrofální finanční situaci země. Zástupci třetího stavu požadovali hlasování podle hlav, nikoli podle stavů, což bylo zamítnuto. - 17. června: Zástupci třetího stavu se prohlašují za Národní shromáždění, čímž si nárokují právo zastupovat celý francouzský národ.
- 20. června: Poté, co král nechal uzavřít jejich zasedací sál, se poslanci Národního shromáždění sešli v nedaleké Míčovně a složili zde přísahu, že se nerozejdou, dokud nepřijmou ústavu.
- 9. července: Národní shromáždění se přejmenovalo na Ústavodárné národní shromáždění.
- 14. července: Pařížský lid, pobouřený odvoláním populárního ministra Jacquese Neckera a soustřeďováním královských vojsk kolem Paříže, zaútočil na pevnost a vězení Bastila. Pád Bastily se stal symbolem pádu královského absolutismu a dodnes je ve Francii státním svátkem.
- Červenec–Srpen: Na francouzském venkově propuká tzv. Velký strach (Grande Peur), vlna rolnických povstání proti šlechtě, doprovázená pálením feudálních archivů a útoky na zámky.
- 4. srpna: Ústavodárné národní shromáždění v reakci na venkovská povstání zrušilo feudalismus, šlechtická privilegia a daňové výjimky.
- 26. srpna: Shromáždění přijalo Deklarace práv člověka a občana, klíčový dokument revoluce, který definoval základní lidská a občanská práva.
- 5.–6. října: Ženský pochod na Versailles: Dav pařížských žen, nespokojených s vysokými cenami chleba, pochodoval do Versailles, donutil krále Ludvíka XVI. s rodinou přesídlit do Paříže (do paláce Tuileries) a schválit srpnové dekrety. Král se tak stal de facto zajatcem revoluce.
- 2. listopadu: Majetek církve byl znárodněn, aby se vyřešila státní finanční krize.
🇺🇸 Spojené státy americké
- 4. února: George Washington je jednomyslně zvolen Sborem volitelů prvním prezidentem Spojených států. John Adams se stává viceprezidentem.
- 4. března: V New Yorku se poprvé sešel Kongres Spojených států amerických a vstoupila v platnost Ústava Spojených států amerických.
- 30. dubna:
George Washington složil ve Federal Hall v New Yorku prezidentskou přísahu a stal se tak prvním prezidentem USA. - 27. července: Bylo založeno Ministerstvo zahraničí.
- 2. září: Bylo založeno Ministerstvo financí, prvním ministrem se stal Alexander Hamilton.
- 25. září: Kongres navrhl Listinu práv, prvních deset dodatků k ústavě.
- 21. listopadu: Severní Karolína jako 12. stát ratifikovala Ústavu Spojených států.
🌍 Zbytek světa
- Leden: V Habsburské monarchii císař Josef II. pod tlakem odporu odvolal většinu svých reforem pro Uhersko.
- 28. dubna: Na lodi
HMS Bounty došlo ke slavné vzpouře pod vedením Fletchera Christiana proti kapitánovi Williamu Blighovi. Bligh byl s 18 věrnými vysazen na člun a podnikl pozoruhodnou plavbu dlouhou 6 701 km na Timor. - 7. dubna: Selim III. se stal sultánem Osmanské říše po smrti Abdülhamida I.
- 28. září: V bitva u Rymniku porazila spojená rusko-rakouská vojska pod velením Alexandra Suvorova a prince Josia Koburského osmanskou armádu.
- V Belgii (tehdy Rakouské Nizozemí) vypukla Brabantská revoluce proti reformám císaře Josefa II.
.svg){kind=small}
🔬 Věda a umění
- Věda:
*Martin Heinrich Klaproth objevil prvky uran a zirkonium.
.svg){kind=small}
- Literatura:
*
- Hudba:
* Wolfgang Amadeus Mozart zkomponoval Klarinetový kvintet A dur.
👶 Narození
- 16. března – Georg Ohm, německý fyzik († 1854)
- 15. září – James Fenimore Cooper, americký spisovatel († 1851)
- 21. srpna – Augustin Louis Cauchy, francouzský matematik († 1857)
- 23. srpna – Hana Knyplová, babička Boženy Němcové († 1841)
- 28. srpna – Stéphanie de Beauharnais, adoptivní dcera Napoleona Bonaparta († 1860)
- 9. září – William Cranch Bond, americký astronom († 1859)
- 25. října – Carlos María de Alvear, argentinský politik († 1852)
⚰️ Úmrtí
- 21. ledna – Paul-Henri Thiry von Holbach, francouzský filozof a encyklopedista (* 1723)
- 12. února – Ethan Allen, americký generál a hrdina války za nezávislost (* 1738)
- 7. dubna – Abdülhamid I., sultán Osmanské říše (* 1725)
- 15. července – Jacques Duphly, francouzský hudební skladatel (* 1715)
- 3. prosince – Claude Joseph Vernet, francouzský malíř (* 1714)
- Václav Jan Kopřiva, český hudební skladatel a varhaník (* 1708)
⏰ Tento článek je aktuální k datu 18.12.2025