Zimní olympijské hry

Rozbalit box

Obsah boxu

Zimní olympijské hry jsou významný mezinárodní multisportovní podnik, který se koná jednou za čtyři roky a je zaměřen na zimní sporty. První zimní hry se uskutečnily v roce 1924 ve francouzském Chamonix. Hry organizuje Mezinárodní olympijský výbor (MOV), který rovněž řídí Letní olympijské hry. Původně se konaly ve stejném roce jako letní hry, od roku 1994 se však jejich termín posunul na střídání s letními olympiádami (rozdíl dvou let).

Zimní olympijské hry se vyvinuly z menších mezinárodních sportovních soutěží, konkrétně ze Severských her, které se poprvé konaly v roce 1901. Během prvních desetiletí existence zimních her se jejich program neustále rozšiřoval o nové disciplíny a kategorie. V původním programu figurovaly sporty jako běh na lyžích, severská kombinace, skoky na lyžích, rychlobruslení, krasobruslení, lední hokej a bob. Naopak sporty jako akrobatické lyžování, short track, snowboarding a curling byly přidány do programu v pozdějších letech.

🗓 Současnost

V současné době (leden 2026) se svět připravuje na Zimní olympijské hry 2026, které se mají uskutečnit v italských městech Milán a Cortina d'Ampezzo. Tyto hry budou historicky první, které pořádají dvě města společně. Itálie bude hostit zimní olympiádu poprvé od roku 2006, kdy se hry konaly v Turín. Zimní olympijské hry v roce 2026 se stanou již 25. ročníkem v historii.

Olympijský pohyb se v současnosti potýká s výzvami, jako jsou rostoucí náklady na pořádání her, což vede ke snaze o udržitelnost a snižování ekologického dopadu. MOV také prosazuje inkluzivitu a rovnost pohlaví, což se odráží v neustálém rozšiřování disciplín pro ženy i smíšených soutěží. Dalším trendem je snaha přilákat mladší diváky, což vedlo k zařazení sportů jako big air nebo monobob.

⏳ Historie

Počátky před rokem 1924

První zimní sportovní událostí, která předcházela dnešním olympijským hrám, byly Severské hry, založené v roce 1901 generálem Viktorem Balckem ze Švédska. Tyto hry se konaly pravidelně až do roku 1926 a byly zaměřeny především na severské disciplíny. V roce 1911 navrhl italský hrabě Eugenio Brunetta d'Usseaux, člen MOV, uspořádat týden zimních sportů jako součást plánovaných Letních olympijských her 1912 ve Stockholmu. Organizátoři však odmítli, obávající se, že by to ohrozilo existenci Severských her.

První zimní sporty se na olympijských hrách objevily v létě. Na hrách v roce 1908 v Londýně se konal turnaj v kachlové a krasobruslení. Na hrách v Antverpách v roce 1920 byl do programu přidán i lední hokej. V té době byl lední hokej považován za letní sport, protože se v létě nedalo hrát na přírodním ledě v severní Evropě a Severní Americe.

Založení zimních her (1924)

Na kongresu MOV v roce 1921 v Lausanne bylo rozhodnuto o uspořádání „Mezinárodního týdne zimních sportů“ v roce 1924 v Chamonix. Tato akce byla retrospektivně MOV v roce 1926 uznána jako první zimní olympijské hry. Hry trvaly 11 dní a zúčastnilo se jich 258 sportovců z 16 národů, kteří soutěžili v 16 disciplínách.

Klíčovým momentem her byl úspěch Sonje Henie v krasobruslení, které v té době bylo teprve jedenáct let. Získala zlatou medaili a stala se jednou z největších hvězd zimních her. Dalším významným úspěchem bylo vítězství Karla Schäfera v rychlobruslení pro Rakousko.

Období mezi válkami a druhá světová válka

Po úspěchu v Chamonix se zimní hry staly pravidelnou součástí olympijského cyklu. Hry v roce 1928 se konaly v Svatém Mořici ve Švýcarsku, zatímco hry v roce 1932 hostilo americké Lake Placid. Tyto hry poznamenaly hospodářská krize a omezená mezinárodní účast, což vedlo k finančním ztrátám pořadatelů.

Hry v roce 1936 se vrátily do Evropy, konaly se v Garmisch-Partenkirchen v nacistickém Německu. Byly to první hry, které se staly předmětem politického bojkotu. Několik zemí, včetně Francie a Velké Británie, zvažovalo bojkot kvůli diskriminačním politickým opatřením nacistického režimu. Hry se však konaly a byly propagandisticky využity k prezentaci „nového Německa“.

Plánované hry na rok 1940 (Sapporo, poté přesunuty do Garmisch-Partenkirchenu) a 1944 (Cortina d'Ampezzo) byly zrušeny kvůli vypuknutí druhé světové války.

Poválečný rozvoj a rozšíření her

Zimní olympijské hry obnovily v roce 1948, opět ve švýcarském Svatém Mořici. Tyto hry se konaly bez Německa a Japonska, které nebyly po válce pozvány. Tento ročník se také proslavil tím, že poprvé použil olympijský slib a slavnostní zapálení olympijského ohně, ačkoliv oheň nebyl přenesen z Olympie.

V 50. a 60. letech 20. století došlo k výraznému rozvoji zimních sportů a technologií. Hry v roce 1952 v Oslo (Norsko) byly první, které se konaly v hlavním městě hostitelské země. Na hrách v Cortině d'Ampezzo v roce 1956 poprvé soutěžily sportovkyně z Sovětského svazu, kteří okamžitě dominovali v medailovém pořadí. Hry v roce 1960 v Squaw Valley (USA) byly vůbec prvními, které byly televizně přenášeny po celém světě, což výrazně zvýšilo jejich popularitu a komerční potenciál.

Oddělení od letních her

Až do roku 1992 se zimní olympijské hry konaly ve stejném roce jako letní. Pořadatelé zimních her často pociťovali tlak vzhledem k tomu, že museli organizovat velkou událost jen dva roky po letních. V roce 1986 MOV rozhodl o rozdělení termínů, kdy se zimní hry posunou na střídání s letními (o dva roky později). Tato změna vstoupila v platnost v roce 1994, kdy se konaly zimní hry v Lillehammer v Norsku, pouhé dva roky po předchozích hrách v Albertville (Francie). Tento krok zvýšil viditelnost zimních her a umožnil jim budovat si vlastní identitu nezávisle na letních olympiádách.

Moderní éra (21. století)

Zimní olympijské hry v 21. století se vyznačují masivním nárůstem nákladů, komerčním rozmachem a rostoucím důrazem na technologický pokrok a mediální pokrytí. Hry v roce 2002 v Salt Lake City (USA) byly poznamenány skandálem kolem výběru pořadatele, který vedl k rezignaci několika členů MOV a reformám procesu výběru.

Hry v roce 2010 ve Vancouver (Kanada) a 2014 v Soči (Rusko) stanovily nové rekordy v počtu zemí, disciplín a sportovců. Hry v Soči byly zároveň nejnákladnějšími v historii olympijského hnutí s odhadovanými náklady přesahujícími 50 miliard dolarů.

Hry v roce 2018 v Pchjongčchang (Jižní Korea) přinesly rekordní počet účastnických zemí a poprvé se na nich představily disciplíny jako Big Air ve snowboardingu a smíšené týmy v curlingu. Hry v roce 2022 v Pekingu (Čína) se staly prvním městem, které hostilo jak letní (2008), tak zimní olympijské hry. Tyto hry se konaly v přísném režimu kvůli pandemii covidu-19.

🏟 Sporty a disciplíny

Program zimních olympijských her se postupem času výrazně rozšířil. Z původních 6 sportů se program rozrostl na 7 sportovních odvětví s 15 disciplínami a 109 soutěžemi (stav k roku 2022). Pro zařazení sportu do programu musí být široce provozován v nejméně 25 zemích na třech kontinentech.

• Běh na lyžích: Nejstarší lyžařský disciplína, zahrnuje sprinty, dlouhé tratě a štafety.
• Biathlon: Kombinace běhu na lyžích a střelby z pušky. Je to jeden z nejoblíbenějších sportů v Evropě.
• Bob: Jízda ve speciálním sáňkovém voze po ledové dráze. Existují disciplíny pro dvojice a čtyřky.
• Krasobruslení: Jedna z nejstarších zimních disciplín, zahrnuje sólové jezdce, dvojice a taneční páry.
• Curling: Týmový sport, který spočívá v posouvání kamenů po ledě k cíli. Na programu je od roku 1998.
• Lední hokej: Týmový kontaktní sport na ledě. Mužský turnaj je součástí her od roku 1924, ženský od roku 1998.
• Saně: Jízda na saních vleže po ledové dráze.
• Short track: Závodní bruslení na krátké ovály, známé pro svou rychlost a dramatické předjíždění.
• Skeleton: Jízda na malých saních vleže hlavou napřed, velmi nebezpečný a rychlý sport.
• Akrobatické lyžování: Zahrnuje styl ( mogul ) a akrobatické prvky ( jízda v terénu ).
• Alpské lyžování: Sjezdové disciplíny jako sjezd, super-G, obří slalom a slalom.
• Snowboarding: Disciplíny jako paralelní slalom, snowboardcross a U-rampa.
• Skoky na lyžích: Sport, který se koná na velkých můstcích (K90, K120) s hodnocením délky a stylu.
• Severská kombinace: Kombinace skoků na lyžích a běhu na lyžích.
• Rychlobruslení: Závodění na dlouhé dráze, od sprintů po maratonské tratě.

👶 Pro laiky

Zimní olympijské hry si lze představit jako nejslavnější světový veletrh sportů na sněhu a ledu. Přirovnat je můžeme k Mistrovství světa ve fotbale, ale místo jednoho sportu se zde utkávají sportovci v desítkách různých disciplín. Je to období, kdy se svět zastaví a sleduje, kdo je nejrychlejší, nejsilnější a nejšikovnější na zasněžených kopcích i v ledových arénách.

Na rozdíl od běžných mistrovství světa, která se konají každoročně, se olympiáda koná jednou za čtyři roky, což z ní dělá událost s neuvěřitelnou nábojností. Pro sportovce je start na olympiádou splněním životního snu a vrcholem kariéry. Pro diváky je to příležitost vidět sporty, které běžně nevidí, jako je skákání na lyžích z obřích můstků nebo precizní bruslení v tanečních párech. Zimní hry také ukazují, jak lidská odvaha a technologie posouvají hranice toho, co je na sněhu a ledu možné.

🏆 Medailové pořadí a nejúspěšnější země

Historicky nejúspěšnější zemí v celkovém pořadí získaných medailí je Norsko. Norové, pro které jsou zimní sporty národní tradicí, dominovali zejména v disciplínách jako je běh na lyžích, biathlon a skoky na lyžích. Na druhém místě se historicky umisťují USA, které mají silné zastoupení v mnoha disciplínách, od lyžování po short track a rychlobruslení. Třetí místo tradičně patří Německu (včetně výsledků Západního Německa a sjednoceného Německa, někdy i počítáno s NDR), které je silné v bobu, saních a akrobatickém lyžování.

Dalšími tradičními mocnostmi jsou Rusko (a dříve Sovětský svaz), Kanada, Rakousko, Švédsko, Finsko a Švýcarsko. V posledních letech se do popředí dostávají i země, které nemají tradičně silnou zimní kulturu, jako je Čína (zejména díky investicím do přípravy na Peking 2022) nebo Jižní Korea. Česko (a předtím Československo) má také bohatou medailovou tradici, s úspěchy zejména v běhu na lyžích, rychlobruslení a hokeji.

🏅 Symboly a tradice

Zimní olympijské hry sdílí základní symboliku s letními hrami, ale vyvinuly si i své specifické tradice.

• Olympijské kruhy: Pět spojených kruhů (modrý, žlutý, černý, zelený, červený) na bílém pozadí reprezentuje sjednocenost pěti obydlených kontinentů. Na zimních hrách se někdy používá varianta s tmavším pozadím pro lepší kontrast se sněhem.
• Olympijský oheň: Tradice zapalování olympijského ohně ve vypuknutí her byla u zimních her zavedena až v roce 1952 v Oslu. Oheň je zapálen v Olympii v Řecku a následně je přenesen štafetou do dějiště her. Štafeta často prochází významnými místy hostitelské země.
• 'Maskoti: První maskot zimních her se objevil v roce 1968 v Grenoblu, kdy byl neoficiálním symbolem lyžař Schuss. Od roku 1976 v Innsbrucku se stal maskot povinnou součástí. Mezi nejslavnější patří medvěd Misha (Moskva 1980, ačkoliv to byly letní hry, styl byl podobný), sněhulák Vucko (Sarajevo 1984), orli Hidi a Howdy (Calgary 1988) nebo pandy Bing Dwen Dwen (Peking 2022).
• 'Medaile: Vítězové získávají zlaté, stříbrné a bronzové medaile. Přední strana medaile obsahuje obvykle jméno Olympijských her, řeckou bohyni vítězství Níké a název sportu nebo disciplíny. Rubová strana je navržena pořadatelskou zemí.

⚔ Kritika a kontroverze

Zimní olympijské hry se nevyhnuly kritice a kontroverzím.

• Vysoké náklady: Pořádání her je extrémně drahé. Náklady na infrastrukturu (stadiony, trati, ubytování) často převyšují desítky miliard dolarů. Například hry v Soči 2014 stály odhadem 51 miliard USD, což je nejvíce v historii zimních her. Mnoho sportovišť se po skončení her stává „bílými slony“ – objekty, které nejsou dále využívány a jejich údržba je nákladná.
• 'Doping: Zimní sporty mají svou historii dopingu. Jedním z největších skandálů byl tzv. „McLarenova zpráva“, která odhalila státem řízený doping program v Rusku před a během her v Soči 2014. To vedlo k vyloučení ruské vlajky z her v Pchjongčchangu 2018 (ruským sportovcům dovoleno startovat pod neutrální vlajkou).
• 'Ekologické dopady: Výstavba sportovišť v horských a citlivých ekosystémech vyvolává obavy environmentalistů. Kácení lesů pro sjezdovky, masivní spotřeba vody na výrobu umělého sněhu a dopad dopravy na ovzduší jsou hlavními body kritiky. MOV se snaží tyto dopady mitigovat standardy udržitelnosti.
• 'Oprávněnost sportů: Existují diskuse o tom, co vlastně tvoří „olympijský sport“. Některé sporty, jako krasobruslení, jsou často kritizovány za subjektivní rozhodování poroty, zatímco jiné, jako snowboarding, byly v počátcích zpochybňovány starší gardou olympijského hnutí.

📊 Ekonomické údaje a komercializace

Ekonomika zimních olympijských her se výrazně proměnila od 80. let 20. století. Tehdy začala generovat významné příjmy z prodeje televizních práv a sponzorství.

• Televizní práva: Prodej práv na vysílání je největším zdrojem příjmů MOV. Hry sledují miliony diváků po celém světě, což přináší obrovské příjmy, které jsou následně redistribuovány mezi mezinárodní sportovní federace a národní olympijské výbory.
• Sponzorství (TOP Program): MOV provozuje program „The Olympic Partner“ (TOP), který zahrnuje globální partnery, kteří investují miliardy dolarů do podpory olympijského hnutí. Tito partneři mají exkluzivní práva na marketing a propagaci v souvislosti s hrami.
• Cena pořádání: Ačkoliv MOV tvrdí, že hry mohou být ekonomicky přínosné díky turismu a zlepšení infrastruktury, nezávislé studie často ukazují opak. Mnoho měst se potýká s dlouhodobými dluhy pořádáním her. Například Atény 2004 (letní) nebo Montreal 1976 (letní) jsou klasickými příklady, ale u zimních her se finanční problémy objevovaly v Lake Placid 1980, Calgary 1988 nebo Turín 2006.

🏟️ Seznam zimních olympijských her

Níže je uveden přehled všech dosavadních (systémový čas leden 2026) a nadcházejících zimních olympijských her:

Rok	Hry (Město, Země)	Poznámka
1924	Chamonix, Francie	I. zimní olympijské hry (původně „Mezinárodní týden zimních sportů“)
1928	Svatý Mořic, Švýcarsko	Hry poznamenané teplem a nedostatkem sněhu v některých disciplínách
1932	Lake Placid, USA	První hry v USA, malá účast kvůli Velké hospodářské krizi
1936	Garmisch-Partenkirchen, Německo	Politicky poznamenané hry v nacistickém Německu
1940	–	Zrušeno kvůli druhé světové válce (plánováno Sapporo / Garmisch-Partenkirchen)
1944	–	Zrušeno kvůli druhé světové válce (plánováno Cortina d'Ampezzo)
1948	Svatý Mořic, Švýcarsko	První poválečné hry, Německo a Japonsko vyloučeny
1952	Oslo, Norsko	První hry v hlavním městě, uveden olympijský oheň
1956	Cortina d'Ampezzo, Itálie	První hry v Itálii, televizní přenos v Itálii
1960	Squaw Valley, USA	První hry s počítačem pro výsledky, rozsáhlé televizní pokrytí
1964	Innsbruck, Rakousko	Zimní hry přiděleny až dvěma lety předem kvůli nedostatku sněhu v původním dějišti
1968	Grenoble, Francie	První dopingová kontrola, zaveden gender test
1972	Sapporo, Japonsko	První hry v Asii, kontroverze kolem „profesionálních“ hokejistů
1976	Innsbruck, Rakousko	Hry přiděleny Denveru (USA), který je odmítl v referendu; Innsbruck je nahradil
1980	Lake Placid, USA	Druhé hry v Lake Placid, „zázrak na ledu“ v hokeji
1984	Sarajevo, Jugoslávie	První (a zatím poslední) hry v zemi socialistického bloku
1988	Calgary, Kanada	Prodloužení her na 16 dní, zavedení super-G v alpském lyžování
1992	Albertville, Francie	Poslední hry ve stejném roce jako letní
1994	Lillehammer, Norsko	První hry po posunu termínu (dva roky po předchozích)
1998	Nagano, Japonsko	První zavedené ženské turnaje v curlingu a hokeji
2002	Salt Lake City, USA	Skandál s korupcí při výběru dějiště, největší účast v historii
2006	Turín, Itálie	Druhé hry v Itálii, úspěšné hry pro italskou výpravu
2010	Vancouver, Kanada	Hry, při nichž se zabil gruzínský sáňkař Nodar Kumaritašvili během tréninku
2014	Soči, Rusko	Nejdražší hry v historii, dopingový skandál
2018	Pchjongčchang, Jižní Korea	Hry v nejnižší nadmořské výšce v historii, velký úspěch Norska
2022	Peking, Čína	První město, které hostilo letní i zimní hry, hry bez diváků kvůli covidu
2026	Milán – Cortina d'Ampezzo, Itálie	Plánované (nastávající) hry – první společné pořádání dvěma městy

✨ Význam a odkaz

Zimní olympijské hry mají obrovský význam nejen pro sportovní svět, ale i pro kulturní a společenský rozvoj. Propojují národy kultur, které se v běžném životě možná nevyznají. Hry slouží jako platforma pro mír a mezinárodní spolupráci, a to i v dobách politického napětí.

Pro hostitelská města a regiony mohou být hry impulzem pro rozvoj turismu, zlepšení dopravní infrastruktury a sportovních zařízení pro širokou veřejnost. Ačkoliv existují kritiky ohledně nákladů, mnoho sportovišť po hrách slouží jako tréninková centra pro budoucí generace sportovců.

Olympijské ideály, které propagují fair play, vzájemný respekt a snahu o lidské maximum, zůstávají středobodem zájmu. Hry také často inspirují mladé lidi k pohybu a aktivnímu životnímu stylu, což je v době rostoucího sedavého způsobu života klíčové.

Zdroje

• Oficiální stránky Mezinárodního olympijského výboru
• Česká Wikipedie - Zimní olympijské hry
• IOC Winter Olympic Games Archive
• Encyclopaedia Britannica - Winter Olympic Games
• Sport.cz - Zpravodajství ze ZOH