Alpské lyžování

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox sport Alpské lyžování, často označované také jako sjezdové lyžování, je zimní olympijský sport, který spočívá ve sjíždění zasněžených svahů na lyžích s pevně upnutou patou boty k vázání. Cílem je projet vytyčenou trať v co nejkratším čase. Název je odvozen od Alp, kde tento sport v moderní podobě vznikl. Jedná se o jeden z nejpopulárnějších a nejsledovanějších zimních sportů na světě, který je zastřešen Mezinárodní lyžařskou federací (FIS).

Alpské lyžování se dělí na rychlostní a technické disciplíny. Mezi rychlostní patří sjezd a Super-G, které kladou důraz na vysokou rychlost a odvahu. Technické disciplíny, slalom a obří slalom, vyžadují precizní techniku, hbitost a schopnost rychle měnit směr v hustě postavených brankách. Kromě toho existují i kombinované a paralelní soutěže.

📜 Historie

Ačkoliv lyžování jako způsob dopravy v zasněžených oblastech existuje po tisíciletí, alpské lyžování jako sportovní disciplína je relativně mladé. Jeho kořeny sahají do 19. století, kdy se v horských oblastech Evropy, především v Norsku a Alpách, začalo lyžovat pro zábavu.

🏔️ Počátky v Alpách

Za kolébku moderního sjezdového lyžování jsou považovány Alpy. Průkopníci jako Rakušan Mathias Zdarsky na přelomu 19. a 20. století vyvinuli tzv. přívratný pluh (stem-turn), který umožnil lyžařům kontrolovat rychlost a zatáčet na strmých svazích. To byl zásadní krok od severského stylu, který byl primárně určen pro pohyb v mírnějším terénu.

Klíčovou postavou pro vznik závodního lyžování byl Brit Sir Arnold Lunn. V roce 1922 ve švýcarském Mürrenu zorganizoval první moderní závod ve slalomu, kde byly branky postaveny tak, aby testovaly schopnost lyžaře zatáčet, nikoliv jen sjíždět přímo dolů. Lunn také prosazoval kombinaci slalomu a sjezdu jako komplexní test lyžařských dovedností.

🏆 Vznik moderních soutěží

V roce 1924 byla v Chamonix založena Mezinárodní lyžařská federace (FIS), která se stala hlavním řídícím orgánem pro lyžařské sporty. První Mistrovství světa v alpském lyžování se konalo v roce 1931 právě v Mürrenu. Na programu byl sjezd a slalom pro muže i ženy.

Do programu Zimních olympijských her bylo alpské lyžování zařazeno v roce 1936 v Garmisch-Partenkirchen. Tehdy se soutěžilo pouze v alpské kombinaci (sjezd a slalom). Po druhé světové válce se sport rychle rozvíjel a na ZOH 1948 ve Svatém Mořici se již jely samostatné závody ve sjezdu a slalomu. Obří slalom byl přidán na ZOH 1952 v Oslo a Super-G na ZOH 1988 v Calgary.

Nejprestižnější seriál závodů, Světový pohár v alpském lyžování, byl založen v roce 1967 skupinou lyžařských expertů a novinářů. Tento seriál probíhá celou zimní sezónu v různých střediscích po celém světě a na jeho konci jsou korunováni celkoví vítězové (držitelé velkého křišťálového glóbu) a vítězové jednotlivých disciplín (držitelé malých křišťálových glóbů).

⛷️ Disciplíny

Soutěžní alpské lyžování se skládá z několika disciplín, které se liší délkou trati, počtem branek, jejich vzdáleností a dosahovanou rychlostí.

💨 Rychlostní disciplíny

Tyto disciplíny se jezdí na jeden závodní běh a dosahují se v nich nejvyšších rychlostí.

Sjezd (Downhill)

Sjezd je nejrychlejší a nejnebezpečnější disciplínou. Tratě jsou dlouhé, s velkým převýšením a obsahují dlouhé rovné úseky, skoky a technické pasáže. Branky jsou umístěny pouze pro orientaci a korigování směru jízdy. Závodníci dosahují rychlostí přes 130 km/h, na některých tratích (např. Wengen) i přes 160 km/h. Vyžaduje maximální odvahu, cit pro skluz a fyzickou sílu.

Super-G (Super Giant Slalom)

Super-G je kombinací sjezdu a obřího slalomu. Je pomalejší než sjezd, ale rychlejší než obří slalom. Trať je kratší než ve sjezdu, ale branky jsou blíže u sebe, což vyžaduje více zatáčení. Na rozdíl od sjezdu si závodníci nemohou trať projet v plné rychlosti před závodem, což klade vysoké nároky na její zapamatování během prohlídky.

⚙️ Technické disciplíny

Tyto disciplíny se jezdí na dvě kola na kratších a strmějších svazích. O konečném pořadí rozhoduje součet časů z obou kol.

Obří slalom (Giant Slalom)

Obří slalom je považován za základní disciplínu alpského lyžování. Branky jsou rozmístěny dále od sebe než ve slalomu, což umožňuje plynulejší a rychlejší jízdu ve středně dlouhých obloucích. Vyžaduje kombinaci techniky, síly a citu pro rytmus.

Slalom

Slalom je nejpomalejší, ale technicky nejnáročnější disciplínou. Trať je nejkratší, ale branky (jednotlivé tyče) jsou postaveny velmi blízko u sebe. Závodníci musí provádět rychlé a krátké oblouky a často se tyčí dotýkají chrániči na rukou a holeních. Vyžaduje mimořádnou hbitost, rytmus a přesnost.

➕ Kombinované disciplíny

Alpská kombinace / Superkombinace

Alpská kombinace tradičně sestávala ze sjezdu a dvoukolového slalomu. Modernější formát, tzv. superkombinace, se skládá z jednoho kola rychlostní disciplíny (sjezd nebo Super-G) a jednoho kola slalomu. Cílem je prověřit všestrannost lyžaře.

🤝 Týmové a paralelní disciplíny

Paralelní slalom / Obří slalom

V paralelních závodech startují dva závodníci současně na dvou identických, vedle sebe postavených tratích. Jedná se o velmi atraktivní formát pro diváky. Jezdí se vyřazovacím systémem.

Týmová soutěž

Smíšené týmy (obvykle dva muži a dvě ženy z jedné země) soutěží proti sobě v paralelním slalomu. Body se sčítají a vítězný tým postupuje do dalšího kola. Tato disciplína je součástí mistrovství světa a od roku 2018 i olympijských her.

🎿 Vybavení

Vybavení v alpském lyžování je vysoce specializované a liší se pro jednotlivé disciplíny.

• Lyže: Pro slalom jsou krátké a silně krojené pro snadné zatáčení. Pro sjezd jsou naopak velmi dlouhé (až 225 cm) a méně krojené pro maximální stabilitu ve vysokých rychlostech.
• Vázání: Spojuje botu s lyží a jeho klíčovou funkcí je bezpečnostní vypnutí při pádu, aby se předešlo zranění.
• Lyžařské boty (lyžáky): Pevné plastové boty, které přenášejí pohyby nohou na lyže. Jejich tvrdost (flex index) se liší podle výkonnosti lyžaře a disciplíny.
• Hůlky: Používají se pro udržení rovnováhy a odpich na startu. Pro rychlostní disciplíny jsou zahnuté, aby se přizpůsobily aerodynamickému postoji lyžaře.
• Bezpečnostní vybavení: Helma je povinná ve všech disciplínách FIS. V rychlostních disciplínách se navíc používá chránič páteře. Nezbytné jsou také lyžařské brýle chránící zrak před UV zářením, větrem a sněhem.

🏆 Významné soutěže

• Zimní olympijské hry: Konají se jednou za čtyři roky a vítězství je považováno za nejvyšší metu v kariéře sportovce.
• Mistrovství světa v alpském lyžování: Koná se každé dva roky (v lichých letech) a udělují se zde tituly mistrů světa v jednotlivých disciplínách.
• Světový pohár v alpském lyžování: Celosezónní seriál závodů, který nejlépe prověří konzistentnost výkonů lyžaře. Vítězství v celkovém hodnocení (velký křišťálový glóbus) je vysoce ceněno.

⭐ Legendy sportu

Alpské lyžování má mnoho ikonických postav, které posunuly hranice tohoto sportu.

• Muži:

   *    Ingemar Stenmark: Technický génius, držitel rekordu v počtu vítězství ve Světovém poháru (86).
   *    Hermann Maier: "Herminátor", známý svou neuvěřitelnou silou a návratem po těžké nehodě.
   *    Marcel Hirscher: Dominátor moderní éry, držitel rekordních osmi velkých křišťálových glóbů v řadě.
   *    Alberto Tomba: "Tomba la Bomba", charismatický a úspěšný specialista na technické disciplíny.
   *    Kjetil André Aamodt: Nejúspěšnější lyžař v historii olympijských her a mistrovství světa co do počtu medailí.

• Ženy:

   *    Annemarie Moser-Pröll: Dominantní sjezdařka 70. let.
   *    Lindsey Vonn: Nejúspěšnější žena v historii Světového poháru co do počtu vítězství (82).
   *    Mikaela Shiffrin: Podle dostupných údajů k roku 2025 překonala Stenmarkův rekord v počtu vítězství a je považována za nejlepší lyžařku všech dob.
   *    Janica Kostelić: Mimořádně všestranná lyžařka, která dokázala vyhrávat ve všech disciplínách.
   *    Vreni Schneider: Vynikající specialistka na technické disciplíny.

🇨🇿 Alpské lyžování v Česku

Ačkoliv Česko nepatří mezi alpinské velmoci, mělo v historii několik výrazných osobností. V éře Československa to byla především Olga Charvátová, která získala bronzovou medaili ve sjezdu na ZOH 1984 v Sarajevu.

V novodobé historii dosáhla největších úspěchů Šárka Strachová (rozená Záhrobská), která se stala mistryní světa ve slalomu v roce 2007 a získala bronz na ZOH 2010 ve Vancouveru. Mezi muži se prosadil zejména Ondřej Bank, všestranný lyžař, který dosahoval skvělých výsledků v kombinaci. V posledních letech na sebe upozorňuje především Ester Ledecká, která sice primárně závodí na snowboard, ale senzačně vyhrála Super-G na ZOH 2018 v Pchjongčchangu.

💡 Pro laiky

• Rozdíl mezi slalomem a obřím slalomem: Představte si, že jedete autem přes kužely. Ve slalomu jsou kužely (branky) velmi blízko u sebe, takže musíte neustále točit volantem a jet pomaleji. V obřím slalomu jsou kužely dál od sebe, můžete jet rychleji a dělat delší, plynulejší zatáčky.
• Rychlostní vs. technické disciplíny: Rychlostní disciplíny (sjezd, Super-G) jsou jako sprint na 400 metrů – hlavně o rychlosti a síle na dlouhé trati. Technické disciplíny (slalom, obří slalom) jsou spíše jako překážkový běh – klíčová je hbitost a preciznost na krátkém úseku.
• Co je to "špicar"?: Jedná se o pád, při kterém se lyžaři zkříží špičky lyží. Často k němu dochází ve slalomu, když lyžař vnitřní lyží zachytí o brankovou tyč.
• Proč se lyžaři ve sjezdu krčí?: Jde o aerodynamiku. V tzv. "vajíčku" (sjezdovém postoji) kladou svému tělu co nejmenší odpor vzduchu, což jim umožňuje dosáhnout maximální rychlosti. Každý centimetr navíc znamená ztrátu cenných setin sekundy.

📊 Zajímavosti a rekordy

• Nejvyšší oficiálně změřená rychlost v závodě Světového poháru ve sjezdu je přes 161,9 km/h. Dosáhl jí Francouz Johan Clarey v roce 2013 ve Wengenu.
• Nejvíce vítězství v závodech Světového poháru drží Mikaela Shiffrin (žen) a Ingemar Stenmark (muži).
• Nejtěsnější rozdíl v cíli olympijského závodu byl 0,01 sekundy, když Ester Ledecká vyhrála Super-G na ZOH 2018.
• Nejstarším vítězem závodu Světového poháru se stal opět Johan Clarey, který vyhrál sjezd v Kitzbühelu ve věku 42 let.

Šablona:Aktualizováno