Přeskočit na obsah

Podstatné jméno: Porovnání verzí

Z Infopedia
Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)
 
m Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“
 
Řádek 16: Řádek 16:
=== 🧠 Podle významu ===
=== 🧠 Podle významu ===
*  '''Konkrétní podstatná jména''' (konkréta) označují osoby, zvířata a věci, které jsou smyslově vnímatelné.
*  '''Konkrétní podstatná jména''' (konkréta) označují osoby, zvířata a věci, které jsou smyslově vnímatelné.
**Příklady:** ''stůl, [[pes]], [[dům]], [[Praha]], [[Karel IV.]]''
'''Příklady:''' ''stůl, [[pes]], [[dům]], [[Praha]], [[Karel IV.]]''
*  '''Abstraktní podstatná jména''' (abstrakta) označují jevy, které nelze vnímat smysly, jako jsou vlastnosti, děje, stavy a vztahy.
*  '''Abstraktní podstatná jména''' (abstrakta) označují jevy, které nelze vnímat smysly, jako jsou vlastnosti, děje, stavy a vztahy.
**Příklady:** ''[[láska]], [[nenávist]], [[radost]], [[rychlost]], [[myšlení]], [[demokracie]]''
'''Příklady:''' ''[[láska]], [[nenávist]], [[radost]], [[rychlost]], [[myšlení]], [[demokracie]]''


=== 🅰️ Podle obecnosti ===
=== 🅰️ Podle obecnosti ===
*  '''Obecná podstatná jména''' (apelativa) označují libovolný prvek dané třídy nebo druhu. Píší se s malým počátečním písmenem.
*  '''Obecná podstatná jména''' (apelativa) označují libovolný prvek dané třídy nebo druhu. Píší se s malým počátečním písmenem.
**Příklady:** ''[[město]], [[řeka]], [[planeta]], [[člověk]], [[kniha]]''
'''Příklady:''' ''[[město]], [[řeka]], [[planeta]], [[člověk]], [[kniha]]''
*  '''Vlastní jména''' (propria) označují konkrétní, jedinečnou osobu, zvíře, místo nebo věc. Slouží k jejich identifikaci a píší se s velkým počátečním písmenem.
*  '''Vlastní jména''' (propria) označují konkrétní, jedinečnou osobu, zvíře, místo nebo věc. Slouží k jejich identifikaci a píší se s velkým počátečním písmenem.
**Příklady:** ''[[Brno]], [[Vltava]], [[Země]], [[Petr Novák]], [[Alík]]''
'''Příklady:''' ''[[Brno]], [[Vltava]], [[Země]], [[Petr Novák]], [[Alík]]''


=== 🔢 Podle počitatelnosti ===
=== 🔢 Podle počitatelnosti ===
Řádek 30: Řádek 30:


*  '''Hromadná''' (kolektiva) mají tvar [[jednotné číslo|jednotného čísla]], ale označují soubor více prvků stejného druhu, chápaný jako jeden celek. Nelze je obvykle použít s číslovkami.
*  '''Hromadná''' (kolektiva) mají tvar [[jednotné číslo|jednotného čísla]], ale označují soubor více prvků stejného druhu, chápaný jako jeden celek. Nelze je obvykle použít s číslovkami.
**Příklady:** ''listí'' (soubor listů), ''obyvatelstvo'' (soubor obyvatel), ''nábytek'', ''uhlí'', ''hmyz''.
'''Příklady:''' ''listí'' (soubor listů), ''obyvatelstvo'' (soubor obyvatel), ''nábytek'', ''uhlí'', ''hmyz''.
*  '''Látková''' (materiália) označují hmotu nebo látku, kterou nelze dělit na jednotlivé kusy a počítat je. Můžeme je měřit pouze pomocí jednotek.
*  '''Látková''' (materiália) označují hmotu nebo látku, kterou nelze dělit na jednotlivé kusy a počítat je. Můžeme je měřit pouze pomocí jednotek.
**Příklady:** ''[[voda]], [[písek]], [[mouka]], [[zlato]], [[vzduch]]''. (Můžeme říci ''tři litry vody'', ale ne ''tři vody'').
'''Příklady:''' ''[[voda]], [[písek]], [[mouka]], [[zlato]], [[vzduch]]''. (Můžeme říci ''tři litry vody'', ale ne ''tři vody'').
*  '''Pomnožná''' (pluralia tantum) mají pouze tvary [[množné číslo|množného čísla]], i když mohou označovat jednu jedinou věc.
*  '''Pomnožná''' (pluralia tantum) mají pouze tvary [[množné číslo|množného čísla]], i když mohou označovat jednu jedinou věc.
**Příklady:** ''[[dveře]], [[nůžky]], [[kalhoty]], [[brýle]], [[záda]], [[Vánoce]], [[Čechy]]''.
'''Příklady:''' ''[[dveře]], [[nůžky]], [[kalhoty]], [[brýle]], [[záda]], [[Vánoce]], [[Čechy]]''.


== ⚙️ Mluvnické kategorie ==
== ⚙️ Mluvnické kategorie ==
Řádek 52: Řádek 52:
[[Mluvnický rod|Rod]] je mluvnická vlastnost, která nemusí souviset s přirozeným pohlavím. Určujeme ho pomocí ukazovacích zájmen ''ten, ta, to''.
[[Mluvnický rod|Rod]] je mluvnická vlastnost, která nemusí souviset s přirozeným pohlavím. Určujeme ho pomocí ukazovacích zájmen ''ten, ta, to''.
*  '''[[Mužský rod|Rod mužský]]''' (maskulinum) – ''ten''
*  '''[[Mužský rod|Rod mužský]]''' (maskulinum) – ''ten''
**Životný:** ''ten pán, ten pes, ten učitel'' (v 4. pádě j.č. má tvar 2. pádu: vidím pána)
'''Životný:** ''ten pán, ten pes, ten učitel'' (v 4. pádě j.č. má tvar 2. pádu: vidím pána)
**Neživotný:** ''ten hrad, ten stůl, ten les'' (v 4. pádě j.č. má tvar 1. pádu: vidím hrad)
'''Neživotný:** ''ten hrad, ten stůl, ten les'' (v 4. pádě j.č. má tvar 1. pádu: vidím hrad)
*  '''[[Ženský rod|Rod ženský]]''' (femininum) – ''ta''
*  '''[[Ženský rod|Rod ženský]]''' (femininum) – ''ta''
**Příklady:** ''ta žena, ta růže, ta píseň, ta kost''
'''Příklady:''' ''ta žena, ta růže, ta píseň, ta kost''
*  '''[[Střední rod|Rod střední]]''' (neutrum) – ''to''
*  '''[[Střední rod|Rod střední]]''' (neutrum) – ''to''
**Příklady:** ''to město, to moře, to kuře, to stavení''
'''Příklady:''' ''to město, to moře, to kuře, to stavení''


=== 🔢 Číslo (numerus) ===
=== 🔢 Číslo (numerus) ===
Řádek 109: Řádek 109:
Nová podstatná jména v [[čeština|češtině]] často vznikají odvozováním (derivací) z jiných slovních druhů pomocí předpon a přípon.
Nová podstatná jména v [[čeština|češtině]] často vznikají odvozováním (derivací) z jiných slovních druhů pomocí předpon a přípon.
*  '''Z [[sloveso|sloves]]''':
*  '''Z [[sloveso|sloves]]''':
**Názvy činitelské:** ''učit → učit-el'', ''soudit → soud-ce'', ''vyrábět → výrob-ce''
'''Názvy činitelské:** ''učit → učit-el'', ''soudit → soud-ce'', ''vyrábět → výrob-ce''
**Názvy dějové:** ''běhat → běh'', ''stavět → stav-ba'', ''orat → or-ba''
'''Názvy dějové:** ''běhat → běh'', ''stavět → stav-ba'', ''orat → or-ba''
**Názvy výsledků děje:** ''vynalézt → vynález'', ''objevit → objev''
'''Názvy výsledků děje:''' ''vynalézt → vynález'', ''objevit → objev''
*  '''Z [[přídavné jméno|přídavných jmen]]''':
*  '''Z [[přídavné jméno|přídavných jmen]]''':
**Názvy vlastností:** ''mladý → mlád-í'', ''rychlý → rychl-ost'', ''dobrý → dobr-o''
'''Názvy vlastností:''' ''mladý → mlád-í'', ''rychlý → rychl-ost'', ''dobrý → dobr-o''
*  '''Z jiných podstatných jmen''':
*  '''Z jiných podstatných jmen''':
**[[Přechylování]] (tvoření ženských protějšků):** ''lev → lv-ice'', ''doktor → doktor-ka''
'''[[Přechylování]] (tvoření ženských protějšků):** ''lev → lv-ice'', ''doktor → doktor-ka''
**Zdrobněliny (deminutiva):** ''dům → dom-ek'', ''stůl → stol-eček''
'''Zdrobněliny (deminutiva):** ''dům → dom-ek'', ''stůl → stol-eček''


== 💡 Pro laiky ==
== 💡 Pro laiky ==

Aktuální verze z 5. 1. 2026, 06:12

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - Slovní druh

Podstatné jméno (odborně substantivum) je slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a stavů. Patří mezi ohebné slovní druhy, což znamená, že mění svůj tvar – skloňují se. V češtině a mnoha dalších jazycích tvoří podstatná jména základní stavební kámen věty, nejčastěji v roli podmětu nebo předmětu. Na podstatná jména se ptáme pádovými otázkami (Kdo, co? Koho, čeho? atd.).

📖 Dělení podstatných jmen

Podstatná jména lze třídit podle několika různých kritérií, která se vzájemně prolínají.

🧠 Podle významu

  • Konkrétní podstatná jména (konkréta) označují osoby, zvířata a věci, které jsou smyslově vnímatelné.

Příklady: stůl, pes, dům, Praha, Karel IV.

  • Abstraktní podstatná jména (abstrakta) označují jevy, které nelze vnímat smysly, jako jsou vlastnosti, děje, stavy a vztahy.

Příklady: láska, nenávist, radost, rychlost, myšlení, demokracie

🅰️ Podle obecnosti

  • Obecná podstatná jména (apelativa) označují libovolný prvek dané třídy nebo druhu. Píší se s malým počátečním písmenem.

Příklady: město, řeka, planeta, člověk, kniha

  • Vlastní jména (propria) označují konkrétní, jedinečnou osobu, zvíře, místo nebo věc. Slouží k jejich identifikaci a píší se s velkým počátečním písmenem.

Příklady: Brno, Vltava, Země, Petr Novák, Alík

🔢 Podle počitatelnosti

Toto dělení je specifické a důležité pro správné skloňování a používání.

  • Hromadná (kolektiva) mají tvar jednotného čísla, ale označují soubor více prvků stejného druhu, chápaný jako jeden celek. Nelze je obvykle použít s číslovkami.

Příklady: listí (soubor listů), obyvatelstvo (soubor obyvatel), nábytek, uhlí, hmyz.

  • Látková (materiália) označují hmotu nebo látku, kterou nelze dělit na jednotlivé kusy a počítat je. Můžeme je měřit pouze pomocí jednotek.

Příklady: voda, písek, mouka, zlato, vzduch. (Můžeme říci tři litry vody, ale ne tři vody).

  • Pomnožná (pluralia tantum) mají pouze tvary množného čísla, i když mohou označovat jednu jedinou věc.

Příklady: dveře, nůžky, kalhoty, brýle, záda, Vánoce, Čechy.

⚙️ Mluvnické kategorie

U podstatných jmen v češtině určujeme čtyři základní mluvnické kategorie, které ovlivňují jejich tvar při skloňování.

1️⃣ Pád (casus)

Pád vyjadřuje vztah podstatného jména k ostatním slovům ve větě. Čeština má 7 pádů:

  1. Nominativ (1. pád): Kdo, co? – Pán stojí.
  2. Genitiv (2. pád): Koho, čeho? – Bez pána.
  3. Dativ (3. pád): Komu, čemu? – Dám pánovi.
  4. Akuzativ (4. pád): Koho, co? – Vidím pána.
  5. Vokativ (5. pád): Oslovujeme, voláme – Pane!
  6. Lokál (6. pád): O kom, o čem? – Mluvím o pánovi.
  7. Instrumentál (7. pád): Kým, čím? – S pánem.

🚻 Rod (genus)

Rod je mluvnická vlastnost, která nemusí souviset s přirozeným pohlavím. Určujeme ho pomocí ukazovacích zájmen ten, ta, to.

Životný:** ten pán, ten pes, ten učitel (v 4. pádě j.č. má tvar 2. pádu: vidím pána) Neživotný:** ten hrad, ten stůl, ten les (v 4. pádě j.č. má tvar 1. pádu: vidím hrad)

Příklady: ta žena, ta růže, ta píseň, ta kost

Příklady: to město, to moře, to kuře, to stavení

🔢 Číslo (numerus)

Číslo vyjadřuje počet.

  • Jednotné číslo (singulár) – označuje jeden prvek.
  • Množné číslo (plurál) – označuje více prvků.

Zvláštní případy jsou již zmíněná podstatná jména hromadná (jen tvary j.č.) a pomnožná (jen tvary mn.č.).

📋 Vzor (paradigma)

Vzor je soubor koncovek pro skloňování určité skupiny podstatných jmen. Každý rod má své vlastní vzory.

Přehled základních vzorů podstatných jmen v češtině
Rod mužský životný Rod mužský neživotný Rod ženský Rod střední
pán hrad žena město
muž stroj růže moře
předseda píseň kuře
soudce kost stavení

🏛️ Funkce ve větě

Podstatné jméno může ve větě zastávat funkci téměř každého větného členu:

🔄 Odvozování podstatných jmen

Nová podstatná jména v češtině často vznikají odvozováním (derivací) z jiných slovních druhů pomocí předpon a přípon.

Názvy činitelské:** učit → učit-el, soudit → soud-ce, vyrábět → výrob-ce Názvy dějové:** běhat → běh, stavět → stav-ba, orat → or-ba Názvy výsledků děje: vynalézt → vynález, objevit → objev

Názvy vlastností: mladý → mlád-í, rychlý → rychl-ost, dobrý → dobr-o

  • Z jiných podstatných jmen:

Přechylování (tvoření ženských protějšků):** lev → lv-ice, doktor → doktor-ka Zdrobněliny (deminutiva):** dům → dom-ek, stůl → stol-eček

💡 Pro laiky

Představte si jazyk jako obrovskou stavebnici. Podstatná jména jsou ty nejdůležitější a nejzákladnější kostky. Jsou to vlastně "jmenovky" pro všechno na světě – pro lidi (maminka, policista), zvířata (kočka, slon), věci (počítač, auto), ale i pro to, co nevidíme, ale cítíme nebo o tom přemýšlíme (strach, čas, nápad).

Když tyto "jmenovky" dáváte do vět, musíte je často trochu ohnout, aby tam správně zapadly. Tomuto ohýbání říkáme skloňování a ty různé tvary jedné "jmenovky" jsou pády. Proto neřekneme "vidím pes", ale "vidím psa". Ten tvar "psa" je prostě jen ohnutá základní kostka "pes", aby pasovala za slovo "vidím". Stejně tak máme různé druhy kostek – pro kluky (ten hrad), pro holky (ta škola) a pro "to" (to auto). To je rod. Podstatná jména jsou tedy základem, na kterém stojí celá naše komunikace.


Tento článek je aktuální k datu 12.12.2025