Přeskočit na obsah

Guyana: Porovnání verzí

Z Infopedia
Automaticky vytvořený článek pomocí TvůrceNejčastějiChybějícíchČlánků (Gemini 2.5 Pro, Infopedia Protocol 2.4R)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 18. 11. 2025, 22:42

Rozbalit box

Obsah boxu

Guyanská kooperativní republika
Název originálCo-operative Republic of Guyana
MottoOne people, one nation, one destiny (Jeden lid, jeden národ, jeden osud)
HymnaDear Land of Guyana, of Rivers and Plains
Rozloha214 970
Počet obyvatel813 834
Hustota zalidnění3,8
Úřední jazykAngličtina
Typ vládyPoloprezidentská republika
Hlavní městoGeorgetown
Největší městoGeorgetown
Souřadnice hl. města6°48′ s. š., 58°10′ z. d.
MěnaGuyanský dolar (GYD)
HDP nominální42,94 miliard USD
HDI▲ 0.743 (vysoký)
Národní doména.gy
VznikNezávislost na Spojeném království

Guyanská kooperativní republika (anglicky Co-operative Republic of Guyana), zkráceně Guyana, je přímořský stát na severním pobřeží Jižní Ameriky. Je jedinou zemí Commonwealthu na jihoamerickém kontinentu a zároveň jediným státem v regionu, kde je úředním jazykem angličtina. Na východě sousedí se Surinamem, na jihu a jihozápadě s Brazílií, na západě s Venezuelou a na severu je omývána Atlantským oceánem.

Země je kulturně úzce spjata s karibskou oblastí, zejména s anglicky mluvícími ostrovními státy, a je sídlem Karibského společenství (CARICOM). Od roku 2015 prochází Guyana bezprecedentní ekonomickou transformací díky objevu obrovských ropných ložisek u jejího pobřeží. Tento objev ji katapultoval na pozici nejrychleji rostoucí ekonomiky světa, což přináší jak obrovské příležitosti, tak i značné výzvy spojené s udržitelným rozvojem a správou nově nabytého bohatství. Historicky je země poznamenána koloniálním dědictvím a složitými etnickými vztahy, které dodnes ovlivňují její politickou scénu.

🌍 Geografie a příroda

Guyana leží severně od rovníku a její geografie je velmi rozmanitá. Území lze rozdělit do tří hlavních geografických oblastí. První je úzký a bažinatý pobřežní pás, kde žije přibližně 90 % populace. Tato oblast leží z velké části pod úrovní hladiny moře a je chráněna systémem hrází a kanálů vybudovaných již za dob nizozemské kolonizace. Nachází se zde hlavní město Georgetown a většina zemědělské půdy, kde se pěstuje především cukrová třtina a rýže.

Druhou oblastí je pás bílých písků, který se nachází dále ve vnitrozemí. Tento region je tvořen nízkými písečnými kopci a savanami a je bohatý na nerostné suroviny, zejména bauxit, zlato a diamanty. Třetí a největší částí země je rozsáhlá vnitrozemská vysočina, která je součástí Guyanské vysočiny. Je pokryta hustými deštnými pralesy a protkaná sítí řek a vodopádů. Zde se nachází i nejvyšší hora země, Roraima (2 835 m n. m.), ležící na trojmezí Guyany, Venezuely a Brazílie.

Guyana je zemí řek, z nichž nejvýznamnější jsou Essequibo, Demerara a Berbice. Řeka Essequibo je nejdelší řekou v zemi a jednou z nejdelších v Jižní Americe. Na řece Potaro, přítoku Essequiba, se nachází majestátní vodopád Kaieteur, který je s výškou 226 metrů jedním z nejvyšších jednostupňových vodopádů na světě a hlavní turistickou atrakcí země. Klima je tropické, horké a vlhké, se dvěma obdobími dešťů ročně.

🌳 Životní prostředí a biodiverzita

Guyana je jednou z ekologicky nejzachovalejších zemí na světě. Přibližně 87 % jejího území pokrývají nedotčené deštné pralesy, které jsou součástí jednoho z největších neporušených pralesních bloků na planetě. Tato oblast, známá jako Guiana Shield, je centrem mimořádné biodiverzity. V guyanských lesích a řekách žije obrovské množství druhů, z nichž mnohé jsou ohrožené nebo endemické.

Mezi ikonické druhy místní fauny patří jaguár, vydra obrovská, tapír jihoamerický, mravenečník velký, opice a více než 800 druhů ptáků, včetně majestátní harpyje pralesní. Vodní toky jsou domovem černých kajmanů, anakond a největší sladkovodní ryby na světě, arapaiky velké. Země se aktivně snaží chránit své přírodní dědictví prostřednictvím sítě chráněných území, jako je Národní park Kaieteur nebo prales Iwokrama, který slouží jako mezinárodní centrum pro výzkum a udržitelný rozvoj.

Navzdory tomuto přírodnímu bohatství čelí Guyana rostoucím ekologickým hrozbám. Těžba zlata a bauxitu, často prováděná nelegálně, způsobuje odlesňování a znečištění vodních toků rtutí. Prudký rozvoj ropného průmyslu navíc přináší riziko ropných skvrn a zvyšuje tlak na křehké pobřežní ekosystémy. Vláda se snaží vyvážit ekonomický rozvoj s ochranou životního prostředí, například prostřednictvím iniciativ financovaných z mezinárodních fondů na ochranu klimatu a lesů.

⏳ Historie

Původními obyvateli Guyany byly domorodé kmeny, především Aravakové a Karibové. Prvními Evropany, kteří se v oblasti trvale usadili, byli na počátku 17. století Nizozemci. Založili zde tři kolonie: Essequibo, Demerara a Berbice, kde na plantážích s cukrovou třtinou využívali práce otroky přivážené z Afriky. Během napoleonských válek na přelomu 18. a 19. století převzala kontrolu nad oblastí Velká Británie.

V roce 1831 byly všechny tři kolonie sjednoceny do jediné entity nazvané Britská Guyana. Po zrušení otroctví v Britském impériu v roce 1834 čelili plantážníci nedostatku pracovních sil. To vedlo k masivnímu náboru smluvních dělníků, především z Britské Indie, ale také z Portugalska a Číny. Tento proces zásadně a trvale změnil demografickou a kulturní tvář země.

Hnutí za nezávislost začalo sílit po druhé světové válce. Politická scéna byla dominována dvěma hlavními postavami: Cheddi Jaganem, indo-guyanského původu, a Forbesem Burnhamem, afro-guyanského původu. Jejich politická rivalita, často se opírající o etnickou příslušnost, vedla k sociálním nepokojům v 60. letech 20. století. Guyana získala nezávislost na Spojeném království 26. května 1966 a 23. února 1970 se stala republikou v rámci Commonwealthu. V roce 1978 se země dostala do centra světové pozornosti kvůli masové sebevraždě více než 900 členů americké sekty Chrám lidu v jejich osadě Jonestown.

🏛️ Politický systém a vláda

Guyana je parlamentní republika s poloprezidentským systémem. Hlavou státu a vlády je prezident, který je vůdcem politické strany, jež získá nejvíce hlasů v parlamentních volbách. Prezident jmenuje předsedu vlády a kabinet ministrů. Současným prezidentem je od srpna 2020 Irfaan Ali a předsedou vlády je Mark Phillips.

Zákonodárnou moc vykonává jednokomorové Národní shromáždění (National Assembly), které má 65 členů. Z nich je 40 voleno na základě celostátního poměrného zastoupení a 25 zastupuje deset geografických regionů země. Volební období trvá pět let. Politická scéna je tradičně polarizovaná a do značné míry kopíruje etnické rozdělení společnosti. Dvěma hlavními politickými silami jsou Lidová pokroková strana (People's Progressive Party/Civic - PPP/C), která má podporu především u indo-guyanské populace, a Lidový národní kongres (People's National Congress - PNC), jehož voličskou základnu tvoří převážně afro-guyanská komunita.

Soudní systém je založen na anglickém zvykovém právu (common law). Nejvyšším odvolacím soudem pro Guyanu není její vlastní nejvyšší soud, ale Karibský soudní dvůr (Caribbean Court of Justice), sídlící v Trinidadu a Tobagu, což posiluje právní integraci v rámci karibského regionu. Přes demokratické instituce čelí země výzvám v podobě politické polarizace, korupce a potřeby reformy státní správy, aby dokázala efektivně spravovat rostoucí příjmy z ropy.

⚔️ Územní spory

Nejvýznamnějším a nejcitlivějším zahraničněpolitickým problémem Guyany je dlouhodobý územní spor s Venezuelou o region Guayana Esequiba. Tento spor se týká přibližně 160 000 km² území západně od řeky Essequibo, což představuje zhruba dvě třetiny celkové rozlohy Guyany. Kořeny sporu sahají do koloniálního období. Hranice byla stanovena mezinárodním arbitrážním tribunálem v Paříži v roce 1899, jehož výsledek Venezuela po více než 60 letech odmítla a označila za neplatný.

Napětí se dramaticky vystupňovalo po roce 2015, kdy byla v pobřežních vodách patřících k regionu Essequibo objevena obrovská ložiska ropy. Venezuela obnovila své nároky s novou intenzitou, což vedlo k diplomatickým roztržkám a vojenským hrozbám. Guyana se v roce 2018 obrátila na Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu, aby potvrdil platnost arbitrážního rozhodnutí z roku 1899. Soud v roce 2020 potvrdil svou jurisdikci v případu, který je k roku 2025 stále v procesu projednávání. Spor představuje vážnou hrozbu pro regionální stabilitu.

Kromě sporu s Venezuelou má Guyana také menší, a v současnosti méně vyhrocený, hraniční spor se svým východním sousedem, Surinamem. Tento spor se týká oblasti známé jako New River Triangle (Tigri) ve vnitrozemí a také námořní hranice. Námořní spor byl vyřešen v roce 2007 rozhodnutím mezinárodního tribunálu, které oběma zemím umožnilo zahájit průzkum ložisek ropy a plynu ve svých vodách. Pozemní hranice však zůstává předmětem sporu.

📈 Ekonomika

Ekonomika Guyany prochází od roku 2015 nejradikálnější transformací v její historii. Objev více než 11 miliard barelů vytěžitelných zásob ropy a zemního plynu konsorciem vedeným společností ExxonMobil v pobřežním bloku Stabroek proměnil zemi v globální energetickou velmoc. Díky tomu zaznamenává Guyana od roku 2020 nejvyšší tempo růstu HDP na světě, které v některých letech přesahovalo 50 %. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu se očekává, že tento trend bude pokračovat i v roce 2025 a v následujících letech.

Před ropnou érou byla guyanská ekonomika závislá na exportu několika základních komodit: cukru, rýže, bauxitu a zlata. Tato odvětví, ačkoliv jsou nyní zastíněna ropným sektorem, stále zaměstnávají významnou část populace. Vláda se snaží využít příjmy z ropy k diverzifikaci ekonomiky a masivním investicím do dlouhodobě zanedbané infrastruktury, jako jsou silnice, mosty, energetika a zdravotnictví.

Pro správu ropného bohatství byl zřízen státní suverénní fond (Natural Resource Fund), který má zajistit transparentní využití prostředků a úspory pro budoucí generace. Hlavními výzvami jsou zabránění tzv. holandské nemoci (poklesu konkurenceschopnosti tradičních odvětví), boj proti korupci, zajištění spravedlivého rozdělení bohatství mezi obyvatelstvo a budování kvalifikované pracovní síly, která by se mohla podílet na novém ekonomickém modelu země.

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo a demografie

Guyana je etnicky a kulturně velmi rozmanitá země, což je přímý důsledek její koloniální historie. Podle posledních odhadů tvoří největší etnickou skupinu Indo-Guyanci, potomci smluvních dělníků z Indie, kteří představují přibližně 40 % populace. Druhou největší skupinou jsou Afro-Guyanci, potomci afrických otroků, tvořící zhruba 30 %. Významnou část populace, asi 20 %, tvoří lidé smíšeného původu. Původní obyvatelé, souhrnně označovaní jako Amerindiáni, tvoří asi 10 % populace a žijí převážně ve vnitrozemí. Menší komunity tvoří potomci evropských (hlavně portugalských) a čínských přistěhovalců.

Tato etnická mozaika se odráží i v náboženském složení. Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství (přes 60 %), zejména protestantské a katolické denominace. Druhým největším náboženstvím je hinduismus (cca 25 %), následovaný islámem (cca 7 %). Tato náboženská rozmanitost je v Jižní Americe unikátní.

Populace je velmi nerovnoměrně rozmístěna. Drtivá většina obyvatel žije na úzkém pobřežním pásu, zatímco rozlehlé vnitrozemí je jen velmi řídce osídleno. Guyana se dlouhodobě potýká s vysokou mírou emigrace. Mnoho Guyanců, zejména těch s vyšším vzděláním, odchází za lepšími příležitostmi do Spojených států, Kanady a Spojeného království. Ropný boom však začíná tento trend pomalu obracet, protože se v zemi objevují nové pracovní příležitosti.

🎭 Kultura a společnost

Guyanská kultura je živou směsicí karibských, jihoasijských, afrických, evropských a domorodých vlivů. Tato fúze se projevuje v hudbě, kuchyni, festivalech i každodenním životě. Díky své historii a geografické poloze má blíže ke karibským ostrovům jako Trinidad a Tobago nebo Barbados než k latinskoamerickým sousedům.

Hudební scéna je ovlivněna žánry jako calypso, soca, reggae a také indickou hudbou, z čehož vznikl unikátní styl známý jako chutney music. Národní kuchyně je stejně rozmanitá. Mezi typická jídla patří Pepperpot, tradiční dušené maso amerindiánského původu, Roti a Curry s jihoasijskými kořeny, nebo Cook-up rice, jídlo z jednoho hrnce podobné africkému stylu vaření.

Nejpopulárnějším sportem v zemi je jednoznačně kriket. Guyana je součástí týmu Západní Indie (West Indies), který soutěží na mezinárodní úrovni. Místní tým, Guyana Amazon Warriors, je jedním z nejúspěšnějších v karibské profesionální lize Caribbean Premier League. Mezi další populární sporty patří fotbal a basketbal. Významnými kulturními událostmi jsou svátky jako křesťanské Vánoce a Velikonoce, hinduistický Díválí a Phagwah (Holi) nebo muslimský Íd al-fitr, které oslavují všechny komunity společně.

⚛️ Pro laiky: Ropný zázrak a jeho úskalí

Představte si, že máte malou zahradu, která vám dává jen tolik zeleniny, abyste se uživili. A jednoho dne při kopání najdete obrovskou truhlu plnou zlata. Přesně to se stalo Guyaně, ale místo zlata našla pod mořským dnem ropu – a to v obrovském množství. Z jedné z nejchudších zemí západní polokoule se přes noc stala zemí s potenciálně největším bohatstvím na jednoho obyvatele na světě. Peníze z ropy mohou postavit nové školy, nemocnice, silnice a zajistit lidem lepší život.

Tento "ropný zázrak" má ale i svá rizika, kterým se říká „zdrojová kletba“. Je to jako když výherce v loterii utratí všechny peníze za drahá auta a večírky, místo aby je investoval do budoucnosti. Když se země příliš zaměří jen na ropu, může zapomenout na ostatní věci, jako je pěstování rýže nebo těžba bauxitu. Tyto staré obory pak mohou zaniknout. Dalším nebezpečím je korupce – pokušení politiků a úředníků použít obrovské sumy peněz pro svůj vlastní prospěch místo pro dobro všech lidí. Úkolem pro Guyanu je tedy použít své nově nalezené bohatství moudře, aby z něj měli prospěch všichni obyvatelé, a to i za 50 let, až ropa třeba dojde.

🔗 Doprava a infrastruktura

Dopravní infrastruktura Guyany je historicky nedostatečně rozvinutá a představuje jednu z hlavních překážek pro rozvoj vnitrozemí. Většina zpevněných silnic se nachází v hustě osídleném pobřežním pásu, kde spojuje hlavní města jako Georgetown, Linden a New Amsterdam. Cestování do rozlehlého vnitrozemí je obtížné a často závislé na nezpevněných cestách, které jsou v období dešťů nesjízdné. Doprava po