Córdobský emirát

Rozbalit box

Obsah boxu

Córdobský emirát (arabsky إمارة قرطبة, Imárah Qurtubah) byl nezávislý islámský státní útvar na Pyrenejském poloostrově, který existoval v letech 756 až 929. Hlavním městem byla Córdoba (arabsky Qurṭuba). Emirát založil Abd ar-Rahmán I., jediný přeživší člen dynastie Umajjovců, který unikl masakru své rodiny v Damašku a vybudoval na západě Evropy novou mocnost vzdorující Abbásovcům v Bagdádu.

Toto období představuje formativní éru islámského Al-Andalusu, kdy byly položeny základy pro pozdější kulturní a vědecký "zlatý věk". Emirát se vyznačoval složitou vnitřní politikou, neustálými boji s křesťanskými královstvími na severu (Asturské království, Navarrské království) a potlačováním vnitřních vzpour Muladiů (konvertitů) a Berberů. V roce 929 se tehdejší emír Abd ar-Rahmán III. prohlásil chalífou, čímž emirát formálně zanikl a transformoval se v mocnější Córdobský chalífát.

⏳ Historie

Pád Damašku a útěk prince (750–755)

V roce 750 došlo na Blízkém východě k zásadnímu politickému převratu. Dynastie Abbásovců svrhla vládnoucí Umajjovce a zahájila jejich systematické vyvražďování. Většina rodiny byla pobita během "hostiny" u řeky Nahr Abí Futrus, ale mladému princi **Abd ar-Rahmánovi ibn Mu'ávijovi** (vnukovi chalífy Hišáma) se podařilo uprchnout.

Jeho pětiletý útěk se stal legendou islámské historie. Putoval přes Palestinu, Egypt a severní Afriku, neustále pronásledován abbásovskými agenty. Nakonec našel útočiště u berberských kmenů v dnešním Maroku, odkud pocházela jeho matka. S jejich pomocí a s podporou syrských vojenských jednotek (tzv. Džund), které byly dříve vyslány do Španělska a zůstaly loajální památce Umajjovců, se v roce 755 vylodil na pobřeží Al-Muñécar v jižním Španělsku.

Založení emirátu (756)

Situace v Al-Andalusu byla v té době chaotická. Provincie byla zmítána kmenovými spory mezi Araby ze severu (Kajsovci) a jihu (Jemenité) a nespokojenými Berbery. Abd ar-Rahmán I. využil této nejednoty. Spojil se s jemenskými klany a v rozhodující **bitvě u Musarah** (poblíž Córdoby) v květnu 756 porazil vojska guvernéra Júsufa al-Fihrího, který vládl jménem Abbásovců.

Vítězný Abd ar-Rahmán I. vstoupil do Córdoby a prohlásil se nezávislým emírem. Ačkoliv uznal náboženskou autoritu chalífy v Bagdádu (zpočátku nechal číst páteční kázání Chutba neutrálně), politicky se zcela odtrhl. Abbásovský chalífa Al-Mansúr ho později s respektem nazval "Sokolem z Kurajšovců" (Saqr Quraish), protože dokázal sám, bez prostředků, vybudovat říši na druhém konci světa.

Éra konsolidace (756–822)

První desetiletí emirátu byla poznamenána neustálým bojem o přežití.

• **Abd ar-Rahmán I. (vládl 756–788):** Musel potlačit desítky povstání. Odrazil invazi Karla Velikého v roce 778 (ústup Franků přes Pyreneje dal vzniknout Písni o Rolandovi). Zahájil stavbu Velké mešity v Córdobě.
• **Hišám I. (vládl 788–796):** Zbožný syn zakladatele, který zavedl málikovskou právní školu jako oficiální doktrínu státu. Podporoval džihád proti křesťanům na severu.
• **Al-Hakam I. (vládl 796–822):** Vládl tvrdou rukou. Čelil velkým vzpourám v Toledu a v samotné Córdobě (vzpoura na předměstí Arraval v roce 818). Vzbouřence z Córdoby nechal zmasakrovat nebo vyhnat (část exulantů později dobyla Krétu a založila tam pirátský emirát). Vybudoval profesionální armádu složenou z žoldnéřů, včetně "němých" (kteří neuměli arabsky), aby nebyli ovlivnitelní místním obyvatelstvem.

Kulturní rozkvět za Abd ar-Rahmána II. (822–852)

Vláda **Abd ar-Rahmán II.** je považována za první vrcholné období emirátu. Emír reorganizoval státní správu podle perského/abbásovského vzoru.

• **Ekonomika:** Rozvoj zemědělství (irigace, nové plodiny jako rýže a citrusy) a řemesel.
• **Kultura:** Na jeho dvůr přišel z Bagdádu slavný hudebník a polyhistor **Zirjáb**, který způsobil revoluci v módě, hudbě a stolování (zavedl např. střídání chodů, skleněné poháry místo kovových, či sezónní oblečení).
• **Vikingové:** V roce 844 zaútočili na emirát Vikingové (v arabských pramenech Madžús), vyplenili Sevillu, ale Abd ar-Rahmán II. je následně porazil a vybudoval silné válečné loďstvo na ochranu pobřeží.

Krize a hrozba rozpadu (852–912)

Ve druhé polovině 9. století se emirát dostal do hluboké krize, která téměř vedla k jeho zániku. Centrální moc v Córdobě ztrácela kontrolu nad provinciemi.

• **Mučednické hnutí v Córdobě:** Skupina fanatických křesťanů (tzv. Córdobští mučedníci) úmyslně urážela proroka Mohameda, aby vyprovokovala svou popravu a protestovala proti islamizaci společnosti.
• **Povstání Muladiů:** Největším nebezpečím bylo povstání **Umara ibn Hafsúna**. Tento šlechtic vizigótského původu (Muladi) vybudoval v horách u Rondy nedobytnou pevnost Bobastro a ovládal velkou část jižního Andalusu. Konvertoval zpět ke křesťanství a spojil se s africkými Fátimovci. Emírové Muhammad I. a Abdulláh nedokázali povstání potlačit a jejich moc se omezila prakticky jen na město Córdobu a jeho bezprostřední okolí.

Nástup Abd ar-Rahmána III. a konec emirátu (912–929)

V roce 912 nastoupil na trůn mladý **Abd ar-Rahmán III.** (vnuk emíra Abdulláha). Byl to energický a bezohledný vládce, který si předsevzal obnovit autoritu státu. 1. **Pacifikace:** Postupně dobýval jednu vzbouřeneckou pevnost za druhou. V roce 928 konečně padlo Bobastro (po smrti ibn Hafsúna). 2. **Hrozba Fátimovců:** V severní Africe (dnešní Tunisko) vznikl v roce 909 Fátimovský chalífát, jehož vládci se prohlásili za chalífy a potomky Fátimy (dcery Proroka). To představovalo pro sunnitské Umajjovce existenciální i teologickou hrozbu. 3. **Vyhlášení chalífátu:** Aby Abd ar-Rahmán III. čelil nárokům Fátimovců a potvrdil svou suverenitu, prohlásil se 16. ledna 929 chalífou a "Knížetem věřících" (Amír al-Mu'minín). Tím Córdobský emirát formálně zanikl a začala éra Córdobského chalífátu, absolutního vrcholu moci islámského Španělska.

🏛️ Státní správa a společnost

Společenská hierarchie

Emirát byl multikulturní a multietnickou společností, kde však vládla přísná hierarchie:

• **Arabové (Chássa):** Elita. Zastávali nejvyšší úřady, vlastnili nejlepší půdu. Často pohrdali ostatními muslimy.
• **Berbeři:** Tvořili většinu armády a osadníků v horských oblastech. Často se bouřili proti arabské dominanci.
• **Muladiové (Muwalladun):** Původní obyvatelé (Hispano-Románi a Vizigóti), kteří konvertovali k islámu. Tvořili rychle rostoucí skupinu, která se domáhala rovnoprávnosti s Araby (což byl důvod ibn Hafsúnova povstání).
• **Dhimmí:** "Lidé knihy" (Křesťané a Židé). Platili speciální daň (Džizja), ale měli náboženskou svobodu a vlastní soudy pro vnitřní záležitosti. Křesťané, kteří přijali arabskou kulturu a jazyk, se nazývali Mozarabové.
• **Otroci (Saqaliba):** Často slovanského nebo germánského původu, dovážení ze severní Evropy. Sloužili v armádě a ve státní správě jako eunuchové.

Administrativa

V čele stál **emír**, který měl absolutní moc. Jeho prvním ministrem byl **hádžib** (komoří/vezír). Stát byl rozdělen na provincie (kura), které spravovali guvernéři (wálí). Soudní moc vykonávali **kádíové**, kteří soudili podle islámského práva Šaría.

🕌 Kultura a architektura

Velká mešita v Córdobě (Mezquita)

Nejvýznamnějším odkazem emirátu je Mezquita. Její stavbu zahájil Abd ar-Rahmán I. v roce 785 na místě vizigótského kostela sv. Vincenta (který byl předtím rozdělen mezi muslimy a křesťany). Architektonicky je unikátní svým "lesem sloupů" s dvojitými oblouky z červených cihel a bílého kamene (Vápenec). Tento design byl inspirován římskými akvadukty (např. v Méridě) a umožnil vytvořit obrovský, vzdušný prostor. Za vlády dalších emírů byla mešita několikrát rozšiřována.

Věda a vzdělání

Již v době emirátu se Córdoba začala stávat centrem vzdělanosti. Emírové posílali agenty na Blízký východ, aby nakupovali knihy a zvali učence. To položilo základy pro pozdější proslulou Córdobskou knihovnu. Rozvíjela se Astronomie, Matematika a Poezie. Ženy z vyšších vrstev měly přístup ke vzdělání a často působily jako kopistky Koránu.

Zirjáb a andaluský životní styl

Perský polyhistor Zirjáb (přezdívaný "Kos"), který uprchl z Bagdádu před žárlivostí svého učitele, přinesl do Córdoby rafinovanost východu. Založil první hudební konzervatoř v Evropě, přidal pátou strunu na loutnu (úd), zavedl používání zubní pasty, deodorantů a stříhání vlasů podle módy ("na ofinu"). Jeho vliv na andaluskou kulturu je patrný dodnes.

🛡️ Armáda

Armáda emirátu se původně spoléhala na kmenové milice (džundy), což se ukázalo jako nespolehlivé kvůli kmenovým sporům. Emír Al-Hakam I. proto začal budovat profesionální armádu (has a vazíra), včetně osobní gardy tvořené cizími žoldnéři (často nazývanými "Němí", protože neuměli arabsky). Tato reforma byla klíčová pro udržení moci dynastie proti vnitřním i vnějším nepřátelům. Významnou složkou bylo i námořnictvo, vybudované po vikinském nájezdu, se základnami v Almeríi a Pechině.

💡 Pro laiky: Proč je to jako "Hra o trůny"?

Příběh Córdobského emirátu je jedním z největších "příběhů přežití" v historii. Představte si to jako scénář z Hry o trůny: 1. Máte mocnou královskou rodinu (Umajjovce), která vládne světu z Damašku. 2. Přijde převrat, celá rodina je pozvána na hostinu a tam brutálně povražděna konkurenčním rodem (Abbásovci). 3. Jeden jediný mladý princ (**Abd ar-Rahmán I.**) skočí do řeky a uplave. 4. Pět let prchá přes pouště, skrývá se v přestrojení, o vlásek uniká vrahům. 5. Dostane se na úplný konec známého světa (Španělsko), kde nikoho nezná. 6. Místo aby se jen schoval, tak tam s hrstkou věrných svrhne místního vládce a vybuduje vlastní říši, která se stane víc "cool" a vyspělejší než ta, co mu ukradli doma.

Díky tomuto emirátu mělo středověké Španělsko dlážděné ulice, pouliční osvětlení a tekoucí vodu v době, kdy se v Londýně nebo Paříži brodili blátem.

📊 Statistika emirátu

• **Počet emírů:** 8
• **Délka trvání:** 173 let
• **Hlavní město:** Córdoba (v 10. století pravděpodobně největší město západní Evropy)
• **Náboženské složení:** Zpočátku muslimská menšina vládnoucí křesťanské většině; na konci období emirátu se poměr začal obracet ve prospěch muslimů (konverze).
• **Největší vojenská porážka:** Ztráta Barcelony (801) ve prospěch Franků.
• **Největší stavební počin:** Velká mešita (Mezquita), jejíž střecha spočívala na více než 850 sloupech (v konečné fázi).

Zdroje

• Encyclopaedia Britannica - Muslim Spain
• The Metropolitan Museum of Art - The Art of the Umayyad Period in Spain
• World History Encyclopedia - Cordoba
• KENNEDY, Hugh. *Muslim Spain and Portugal: A Political History of al-Andalus*. London: Longman, 1996.
• FLETCHER, Richard. *Moorish Spain*. University of California Press, 2006.