Přeskočit na obsah

Trias

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Geologický věk

Trias je nejstarší geologická perioda druhohorní (mezozoické) éry. Začal přibližně před 251,9 miliony let a skončil asi před 201,3 miliony let. Jeho počátek je definován největším známým masovým vymíráním v dějinách Země, vymíráním na rozhraní permu a triasu, které vyhladilo přibližně 95 % mořského a 70 % suchozemského života. Konec triasu je naopak vymezen dalším velkým vymíráním na rozhraní triasu a jury.

Během triasu byl téměř veškerý pevninský masiv spojen v jediném superkontinentu zvaném Pangea. Klima bylo převážně horké a suché. Toto období je klíčové pro evoluci života, neboť po permském vymírání se začaly formovat nové ekosystémy. Objevili se první dinosauři, létající pterosauři, mořští plazi jako ichthyosauři a plesiosauři, a také první praví savci. Přesto dinosauři ještě nebyli dominantní skupinou; tou se stali až po vymírání na konci triasu, které uvolnilo ekologické niky obsazené do té doby jinými velkými plazy, především ze skupiny Crurotarsi.

📖 Etymologie a členění

Název "trias" pochází z latinského slova pro číslovku tři (trias). V roce 1834 jej takto pojmenoval německý geolog Friedrich von Alberti, protože v Německu a severozápadní Evropě se horniny tohoto období zřetelně dělí na tři odlišné vrstvy (zvané též "Trias germanica"):

  • Buntsandstein (pestrý pískovec) – spodní, převážně červené pískovce.
  • Muschelkalk (lasturnatý vápenec) – střední, mořské vápence bohaté na fosilie.
  • Keuper (jílovec) – svrchní, jílovce a evapority.

Toto trojčlenné dělení je typické pro kontinentální sedimentaci, zatímco v mořských oblastech (např. v oblasti oceánu Tethys) se ukládaly převážně vápence a dělení není tak zřetelné.

Chronostratigraficky se trias dělí na tři epochy (útvary) a sedm věků (stupňů):

  • Svrchní trias (před 237–201,3 mil. let)
  • Střední trias (před 247,2–237 mil. let)
  • Spodní trias (před 251,9–247,2 mil. let)

🌍 Paleogeografie a klima

🗺️ Superkontinent Pangea

Dominantním rysem triasové geografie byl superkontinent Pangea, který se rozkládal od pólu k pólu a byl obklopen jediným globálním oceánem zvaným Panthalassa. Od východu do Pangey zasahoval obrovský záliv ve tvaru písmene "C", oceán Tethys. Existence jediného obřího kontinentu měla dramatický dopad na globální klima a oceánské proudění.

V průběhu triasu se Pangea začala pomalu rozpadat. Vznikaly první riftové systémy, zejména mezi budoucí Severní Amerikou, Afrikou a Evropou, které předznamenaly vznik Atlantického oceánu. Tento proces byl doprovázen masivní sopečnou činností.

☀️ Klima

Klima v triasu bylo celkově mnohem teplejší než dnes. Neexistovaly žádné polární ledové čepce. Vnitrozemí Pangey bylo extrémně suché a tvořily se zde rozsáhlé pouště. Teplotní rozdíly mezi rovníkem a póly byly menší, ale rozdíly mezi dnem a nocí a mezi létem a zimou byly naopak obrovské, což je typické pro kontinentální klima.

Pobřežní oblasti, zejména kolem oceánu Tethys, byly ovlivňovány silnými monzunovými dešti, které přinášely sezónní srážky. Celkově lze klima charakterizovat jako horké a suché s výraznou sezónností. Hladina světového oceánu byla relativně nízko, ale v průběhu středního triasu začala stoupat, což vedlo k zaplavení některých okrajových částí kontinentu.

🦖 Život v triasu

Život v triasu se pomalu vzpamatovával z katastrofálního vymírání na konci permu. Ekosystémy byly zpočátku zjednodušené a trvalo miliony let, než se plně obnovila jejich diverzita.

🌱 Flóra

Suchozemské flóře dominovaly nahosemenné rostliny. Kvetoucí krytosemenné rostliny ještě neexistovaly. Typickými zástupci byly:

🌊 Mořský život

Mořské ekosystémy se obnovovaly pomaleji než ty suchozemské.

  • Bezobratlí: Po permském vymírání se znovu rozšířili ammoniti, kteří se stali klíčovými vůdčími fosiliemi pro datování druhohorních hornin. Rozvíjeli se také moderní typy korálů, které začaly budovat první útesy.
  • Ryby: Kostnaté ryby se dále diverzifikovaly.
  • Mořští plazi: Trias byl svědkem explozivní evoluce mořských plazů, kteří obsadili uvolněné niky po vyhynulých predátorech. Patřili mezi ně:
    • Ichthyosauři: Plazi s rybovitým tělem, podobní dnešním delfínům. Byli plně přizpůsobeni životu ve vodě.
    • Plesiosauři a Nothosauři: Plazi s dlouhým krkem a pádlovitými končetinami. Nothosauři byli pravděpodobně obojživelní.
    • Plakodonti: Měli zploštělé tělo a silné zuby uzpůsobené k drcení schránek měkkýšů.

🐾 Suchozemská fauna

Obnova po vymírání

Spodnímu triasu dominovali přeživší z permu. Nejhojnějším suchozemským obratlovcem byl býložravý therapsid rodu Lystrosaurus, jehož fosilie se nacházejí po celé Pangei a slouží jako důkaz kontinentálního driftu.

Věk archosaurů

Střední a svrchní trias se stal věkem archosaurů, skupiny plazů, která se rozdělila na dvě hlavní linie:

  • Pseudosuchia (Crurotarsi): Linie vedoucí ke krokodýlům. V triasu byli mnohem rozmanitější a zahrnovali dominantní suchozemské predátory, jako byli obří, po dvou chodící Postosuchus nebo obrnění býložraví aetosauři.
  • Avemetatarsalia (Ornithodira): Linie vedoucí k dinosaurům a pterosaurům.

První dinosauři

První skuteční dinosauři se objevili ve svrchním triasu (stupeň karn) přibližně před 230 miliony let na území dnešní Jižní Ameriky. Mezi nejstarší známé rody patří Eoraptor a Herrerasaurus. Byli to relativně malí, dvounozí masožravci. Později se objevili první býložraví prosauropodi, jako byl Plateosaurus, kteří dosahovali značných rozměrů. Dinosauři však v triasu ještě nebyli dominantní skupinou a museli konkurovat mnohem hojnějším a větším pseudosuchiím.

První savci a další obratlovci

Ve svrchním triasu se z pokročilých cynodontů (skupina therapsidů) vyvinuli první praví savci (nebo přesněji Mammaliaformes). Byli to malí, noční tvorové podobní dnešním rejskům, jako například Megazostrodon.

Kromě plazů a savců byli hojní také velcí obojživelníci ze skupiny Temnospondyli, kteří často dosahovali velikosti krokodýla a žili ve sladkovodních ekosystémech.

🦇 První letci

Na konci triasu se do vzduchu vznesli první obratlovci – pterosauři. Nebyli to dinosauři, ale jejich blízcí příbuzní. Měli křídla tvořená kožovitou blánou napnutou mezi tělem a extrémně prodlouženým čtvrtým prstem.

☄️ Vymírání na konci triasu

Trias byl zakončen dalším z pěti největších masových vymírání v historii, vymíráním na rozhraní triasu a jury (před cca 201,3 mil. let). Ačkoliv nebylo tak devastující jako permské, mělo zásadní dopad na další vývoj života.

  • Oběti vymírání: Zcela zmizeli konodonti (skupina primitivních strunatců). Vymřela většina velkých obojživelníků, mnoho mořských plazů (kromě ichthyosaurů a plesiosaurů) a především většina linií archosaurů z kmene Pseudosuchia, včetně velkých suchozemských predátorů.
  • Příčiny: Nejpravděpodobnější příčinou byla masivní sopečná činnost spojená s rozpadem Pangey, konkrétně vznik Středoatlantské magmatické provincie (CAMP). Obrovské výlevy lávy uvolnily do atmosféry masivní množství oxidu uhličitého a dalších plynů, což vedlo ke skleníkovému efektu, globálnímu oteplení a okyselení oceánů.
  • Důsledky: Vymření dominantních pseudosuchií uvolnilo ekologické niky na souši. Této příležitosti se chopili dinosauři, kteří byli zřejmě lépe adaptováni na nové podmínky. V následující juře a křídě se stali na dalších 135 milionů let naprosto dominantní skupinou suchozemských obratlovců.

🇨🇿 Trias na území Česka

Horniny triasového stáří se na území České republiky vyskytují jen velmi vzácně. Český masiv byl v té době převážně souší a docházelo k jeho zvětrávání a odnosu materiálu. Pouze na okrajích byl občas zaplaven mělkým mořem oceánu Tethys. Slabé vrstvy triasových pískovců a jílovců (tzv. germánský vývoj) se nacházejí v podloží české křídové pánve na severu Čech. Vzácné mořské vápence (alpský vývoj) byly nalezeny v tektonických útržcích v oblasti Moravy.

💡 Pro laiky

  • Pangea: Představte si, že všechny dnešní kontinenty (Amerika, Evropa, Asie, Afrika, Austrálie a Antarktida) byly spojené do jedné obrovské pevniny. To byla Pangea. Proto se fosilie stejných zvířat z té doby nacházejí na místech, která jsou dnes oddělena oceány.
  • Archosauři: "Vládnoucí plazi". Je to velká skupina plazů, která se v triasu rozdělila na dvě hlavní větve. Z jedné se vyvinuli krokodýli a jejich příbuzní, z druhé dinosauři, pterosauři a nakonec i ptáci. V triasu byli krokodýlí příbuzní často větší a silnější než první dinosauři.
  • Vymírání na konci permu: Byla to největší ekologická katastrofa v dějinách Země, která se stala těsně před začátkem triasu. Vyhubila skoro všechen život a trias tak začínal na téměř "prázdné" planetě, což dalo šanci na vznik úplně nových skupin živočichů.
  • Nahosemenné rostliny: Rostliny, které se rozmnožují semeny, ale nemají květy ani plody (jako dnešní jehličnany, cykasy nebo jinany). V triasu tvořily prakticky veškeré lesy.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Trias&oldid=19028“