Šáhdžahán
Obsah boxu
Šáhdžahán (persky شاه جهان, doslova „Král světa“; plným jménem Abú 'l-Muzaffar Šiháb ud-dín Muhammad Churram, * 5. ledna 1592, Láhaur – † 22. ledna 1666, Ágra) byl pátý císař Mughalské říše, který vládl na Indickém subkontinentu v letech 1628 až 1658. Jeho vláda je považována za zlatý věk mughalské architektury a umění. Šáhdžahán je celosvětově známý především jako iniciátor stavby Tádž Mahalu, velkolepého mauzolea pro svou milovanou manželku Mumtáz Mahal.
Jeho panování představovalo vrchol kulturní a stavitelské nádhery Mughalské říše, ale bylo také poznamenáno obrovskými náklady na tyto projekty, vojenskými kampaněmi a krutým bojem o následnictví, který nakonec vedl k jeho uvěznění vlastním synem Aurangzébem.
📜 Život před nástupem na trůn
🤴 Princ Churram
Narodil se jako princ Churram, třetí syn císaře Džahángíra a jeho manželky, rádžputské princezny Džagat Gósáiní. Již od mládí projevoval velký talent, inteligenci a ambice. Jeho dědeček, císař Akbar Veliký, ho měl ve velké oblibě. Získal vynikající vzdělání v oblasti vojenství, správy, poezie a umění.
Jako mladý princ vedl několik úspěšných vojenských tažení, čímž si získal respekt armády a svého otce. V roce 1617 po úspěšném tažení v Dekánu mu otec udělil titul Šáhdžahán (Král světa), pod kterým později vstoupil do historie. Jeho vztahy s otcem se však postupně zhoršovaly, zejména kvůli vlivu Džahángírovy mocné manželky Núr Džahán, která prosazovala na trůn svého zetě (a Šáhdžahánova mladšího bratra) Šahrjára.
❤️ Sňatek s Mumtáz Mahal
V roce 1612 se oženil s Ardžumand Bánú Bégam, neteří Núr Džahán. Byla to láska na první pohled a jejich manželství bylo mimořádně šťastné a pevné. Po jeho nástupu na trůn jí udělil titul Mumtáz Mahal („Vyvolená paláce“). Stala se jeho nejbližší rádkyní a důvěrnicí, doprovázela ho i na vojenských taženích. Během devatenácti let manželství mu porodila čtrnáct dětí, z nichž sedm se dožilo dospělosti. Její předčasná smrt v roce 1631 při porodu čtrnáctého dítěte Šáhdžahána zdrtila a inspirovala ho k vybudování největšího pomníku lásky na světě.
⚔️ Vzpoura a boj o moc
V roce 1622, v obavě, že bude odsunut z následnictví, se Šáhdžahán otevřeně vzbouřil proti svému otci Džahángírovi. Následovala několikaletá občanská válka, ve které byl nakonec poražen. Požádal otce o odpuštění, které mu bylo uděleno, ale musel poslat své dva syny, Dáru Šikóha a Aurangzéba, jako rukojmí ke dvoru. Po Džahángírově smrti v roce 1627 se Šáhdžahán s podporou svého tchána Ásafa Chána rychle zmocnil trůnu a nechal popravit všechny své mužské příbuzné, kteří by mohli ohrozit jeho nárok, včetně svého bratra Šahrjára.
👑 Vláda (1628–1658)
Šáhdžahánova třicetiletá vláda je často označována za vrcholné období Mughalské říše. Dvůr oplýval nesmírným bohatstvím a nádherou, která ohromovala evropské cestovatele.
🌍 Vojenské kampaně
Ačkoliv je jeho vláda spojována především s mírem a prosperitou, vedl Šáhdžahán i několik významných vojenských kampaní:
- Dekánské sultanáty: Pokračoval v expanzi na jih a podařilo se mu podrobit si sultanáty Ahmadnagar, Golkonda a Bídžápur, které přinutil platit tribut.
- Safíovci: Vedl vleklé války s perskými Safíovci o strategické město Kandahár (v dnešním Afghánistánu). Město několikrát změnilo majitele a Mughalská říše ho nakonec ztratila, což byla pro Šáhdžahána významná porážka.
- Střední Asie: Pokusil se dobýt Balch a Badachšán, země svých předků Timúrovců, ale tato kampaň skončila neúspěchem a velkými ztrátami.
💰 Správa a ekonomika
Říše byla za jeho vlády na vrcholu své ekonomické síly. Obchod s Evropou vzkvétal a do pokladnice proudilo obrovské bohatství z daní a obchodu. Toto bohatství umožnilo financovat velkolepé stavební projekty. Na druhou stranu byla daňová zátěž pro rolníky velmi vysoká. Jeho vládu také poznamenal ničivý hladomor v letech 1630–1632 v Gudžarátu a Dekánu, který si vyžádal miliony obětí.
🕌 Architektonický odkaz
Šáhdžahánova největší vášeň byla architektura. Jeho stavby se vyznačují dokonalou symetrií, elegancí, použitím drahých materiálů jako bílý mramor a polodrahokamy a fúzí perských, indických a islámských prvků.
💎 Tádž Mahal: Věčný pomník lásky
Nejslavnější stavbou a jedním z nových divů světa je Tádž Mahal v Ágře. Stavba byla zahájena v roce 1632, rok po smrti Mumtáz Mahal, a trvala přibližně 22 let. Na stavbě pracovalo přes 20 000 dělníků a řemeslníků z celé Asie. Komplex z bílého mramoru, zdobený technikou pietra dura (intarzie z polodrahokamů), je považován za vrcholné dílo mughalské architektury a symbol věčné lásky.
🏙️ Šáhdžahánábád: Nové hlavní město
V roce 1638 se Šáhdžahán rozhodl přesunout hlavní město z Ágry a založil na břehu řeky Jamuny nové město, které nazval Šáhdžahánábád. Dnes je tato oblast známá jako Staré Dillí. Město bylo navrženo jako velkolepá metropole s širokými bulváry, mešitami a paláci.
🏰 Červená pevnost (Lál Kila)
Dominantou nového hlavního města se stala Červená pevnost (Lál Kila), masivní palácový komplex z červeného pískovce, který sloužil jako sídlo mughalských císařů až do roku 1857. Uvnitř se nacházely nádherné sály, jako je Síň veřejných audiencí (Díván-i-Ám) a Síň soukromých audiencí (Díván-i-Chás), kde stával legendární Paví trůn.
🦚 Paví trůn
Jedním z nejlegendárnějších pokladů Šáhdžahánova dvora byl Paví trůn (Tacht-i-Távus). Byl vyroben ze zlata a posetý nejvzácnějšími drahokamy, včetně slavných diamantů jako Kúh-e Núr. Trůn byl symbolem moci a bohatství Mughalské říše. V roce 1739 byl uloupen perským vládcem Nádirem Šáhem během jeho invaze do Dillí a odvezen do Persie, kde byl později rozebrán.
🕌 Další stavby
Mezi další významné stavby z jeho éry patří:
- Džama Masdžid v Dillí, jedna z největších mešit v Indii.
- Šalimarovy zahrady v Láhauru (dnešní
). - Rozsáhlé přestavby v pevnosti v Ágře a Láhauru, kde nechal postavit mramorové pavilony jako Mótí Masdžid (Perlová mešita).
📉 Úpadek a konec života
⚔️ Válka o následnictví
V roce 1657 Šáhdžahán vážně onemocněl. Tato zpráva okamžitě spustila nelítostný boj o trůn mezi jeho čtyřmi syny:
- Dára Šikóh: Nejstarší a otcem preferovaný syn, liberální a intelektuálně založený, zajímal se o súfismus a srovnávací religionistiku.
- Šáh Šudžá: Guvernér Bengálska, schopný, ale požitkářský.
- Aurangzéb: Třetí syn, guvernér Dekánu. Byl to schopný vojevůdce, mazaný politik a přísný sunnitský muslim.
- Murád Bakš: Nejmladší syn, guvernér Gudžarátu, statečný, ale naivní a prchlivý.
Aurangzéb se ukázal jako nejprohnanější a vojensky nejzdatnější. Postupně porazil všechny své bratry – Dára Šikóh byl zajat a popraven, Šáh Šudžá uprchl a zemřel v exilu a Murád Bakš byl lstí zajat a později také popraven.
⛓️ Uvěznění v Ágře
Poté, co se Šáhdžahán zotavil ze své nemoci, zjistil, že moc je již pevně v rukou Aurangzéba. Ten ho v roce 1658 prohlásil za neschopného vládnout a uvěznil ho v luxusním domácím vězení v pevnosti v Ágře. Zde strávil posledních osm let svého života v péči své nejstarší dcery Džahánáry Bégam. Jeho komnaty údajně poskytovaly výhled přes řeku Jamunu na Tádž Mahal.
⚰️ Smrt a pohřeb
Šáhdžahán zemřel v lednu 1666 ve věku 74 let. Aurangzéb mu nařídil prostý pohřeb. Jeho tělo bylo uloženo do krypty v Tádž Mahalu po boku jeho milované manželky Mumtáz Mahal. Jeho kenotaf je jediným prvkem, který narušuje dokonalou symetrii celého komplexu, protože byl umístěn vedle centrálně položeného kenotafu Mumtáz.
🏛️ Odkaz a hodnocení
Šáhdžahán zanechal po sobě rozporuplný odkaz. Na jedné straně je oslavován jako jeden z největších patronů umění a architektury v dějinách, jehož stavby dodnes symbolizují vrchol islámského umění v Indii. Jeho jméno je navždy spojeno s Tádž Mahalem, symbolem lásky a architektonické dokonalosti.
Na druhé straně je kritizován za obrovské plýtvání státními prostředky na své velkolepé projekty, zatímco části říše trpěly hladomorem. Jeho neschopnost zvládnout následnickou krizi mezi svými syny vedla k bratrovražedné válce, která oslabila říši a předznamenala nástup rigidnější a méně tolerantní vlády jeho syna Aurangzéba, která je často považována za začátek úpadku Mughalské říše.