Španělská Armada
Obsah boxu
Šablona:Infobox Válečný konflikt Španělská Armada (španělsky Grande y Felicísima Armada, v překladu Velké a nejšťastnější loďstvo) byla flotila 130 lodí, kterou v roce 1588 vyslal španělský král Filip II. s cílem provést invazi do Anglie, svrhnout protestantskou královnu Alžbětu I. a obnovit v zemi katolictví. Navzdory své velikosti a pověsti "neporazitelné" Armady byla tato výprava katastrofálně neúspěšná. Kombinace taktických chyb, efektivní anglické obrany a především nepříznivého počasí vedla ke zničení velké části španělského loďstva a znamenala klíčový moment v historii obou zemí.
Porážka Armady byla obrovskou propagandistickou výhrou pro Anglii a protestantskou věc v celé Evropě. Upevnila vládu Alžběty I., podpořila anglickou národní hrdost a položila základy pro budoucí vzestup Královského námořnictva jako dominantní námořní síly. Pro Španělsko znamenala tato porážka těžkou ránu prestiži a financím, a přestože španělská námořní moc nebyla okamžitě zlomena, událost je často vnímána jako počátek jejího pozvolného úpadku.
📜 Historické pozadí
Napětí mezi habsburským Španělskem a tudorovskou Anglií narůstalo po několik desetiletí. Příčiny byly politické, náboženské i ekonomické.
✝️ Náboženský konflikt
Po anglické reformaci za Jindřicha VIII. se Anglie stala převážně protestantskou zemí. Filip II. Španělský, oddaný katolík a nejmocnější panovník Evropy, se považoval za ochránce katolictví. Vnímal protestantskou Anglii jako hrozbu a kacířský stát. Poprava katolické skotské královny Marie Stuartovny v roce 1587 na příkaz Alžběty I. byla pro Filipa poslední kapkou, neboť Marie mu odkázala svůj nárok na anglický trůn.
💰 Ekonomická a koloniální rivalita
Angličtí mořeplavci, často operující jako korzáři s tichou podporou koruny, systematicky napadali španělské lodě a kolonie v Novém světě. Nejznámějším z nich byl Sir Francis Drake, který svými útoky na španělské stříbrné flotily způsobil španělské pokladně obrovské škody. Pro Španěly byl pirátem, pro Angličany národním hrdinou.
🇳🇱 Podpora nizozemského povstání
Anglie také otevřeně podporovala nizozemské povstání proti španělské nadvládě ve Španělském Nizozemí. Vyslání anglických vojsk na pomoc nizozemským rebelům bylo v Madridu vnímáno jako přímý válečný akt.
🚢 Složení a plán invaze
Filip II. investoval do přípravy Armady obrovské prostředky. Cílem bylo vytvořit největší flotilu, jakou kdy Evropa viděla.
🇪🇸 Španělská strana
Armada čítala přibližně 130 lodí různého typu, včetně mohutných galeon, obchodních lodí přeměněných na válečné (karaky a hulky) a čtyř velkých galeas s vesly i plachtami. Na palubách bylo přes 8 000 námořníků a 18 000 elitních vojáků. Původním velitelem měl být zkušený admirál Álvaro de Bazán, ten však před vyplutím zemřel. Na jeho místo Filip II. jmenoval vévodu z Mediny-Sidonie, schopného administrátora, avšak bez jakýchkoli námořních zkušeností, který navíc trpěl mořskou nemocí. Španělská taktika se tradičně spoléhala na přiblížení k nepřátelské lodi, její zahákování a dobytí v boji muže proti muži.
🇬🇧 Anglická strana
Anglická flotila byla početnější (kolem 200 lodí), ale skládala se z menších, rychlejších a lépe manévrovatelných plavidel. Klíčovou výhodou Angličanů byla jejich výzbroj – jejich lodě nesly více dálkových děl menší ráže. To jim umožňovalo útočit na španělské lodě z bezpečné vzdálenosti a vyhýbat se přímému boji. Velitelem anglické flotily byl Lord Howard z Effinghamu, kterému asistovali zkušení mořští vlci jako Sir Francis Drake a Sir John Hawkins.
🗺️ Španělský plán
Plán invaze byl komplexní a závislý na dokonalé koordinaci. Armada měla vyplout z Lisabonu, proplout Lamanšským průlivem a zakotvit u pobřeží Flander. Zde se měla spojit s třicetitisícovou armádou vévody z Parmy, veteránů ze španělského tažení v Nizozemí. Tuto armádu měla Armada následně přepravit přes průliv a vylodit ji na pobřeží Kentu v jihovýchodní Anglii. Plán však měl zásadní slabinu: neexistoval žádný hluboký přístav, kde by se obě síly mohly bezpečně setkat, a komunikace mezi oběma veliteli byla pomalá a nespolehlivá.
⚔️ Průběh střetnutí
Armada vyplula z Lisabonu v květnu 1588, ale bouře ji donutily k opravám v La Coruni. Definitivně se na cestu vydala až v červenci.
🌊 Cesta Lamanšským průlivem
Když se Armada objevila u pobřeží Cornwallu, anglická flotila vyplula z Plymouthu. Španělé se zformovali do půlměsícové obranné formace, která byla velmi odolná proti útokům. Během následujícího týdne Angličané podnikli několik útoků, ale nedokázali španělskou formaci narušit. Podařilo se jim pouze poškodit několik osamocených lodí. Španělská flotila pomalu postupovala průlivem směrem k Calais.
🔥 Útok zápalnými loděmi u Calais
Dne 6. srpna zakotvila Armada v otevřené rejdě u Calais, kde čekala na zprávy od vévody z Parmy, jehož armáda ještě nebyla připravena k nalodění. V noci z 7. na 8. srpna využili Angličané této zranitelné pozice. Poslali osm zápalných lodí (staré lodě naplněné střelným prachem, smolou a dřevem) přímo do středu kotvící španělské flotily. Ačkoli zápalné lodě nezpůsobily přímé škody, vyvolaly mezi Španěly obrovskou paniku. V obavách z výbuchů a požáru přeřezali mnozí španělští kapitáni kotevní lana a nechali se unášet větrem a proudem na otevřené moře. Tím byla jejich neprostupná obranná formace definitivně rozbita.
💥 Bitva u Gravelines
Ráno 8. srpna se anglická flotila vrhla na dezorganizované a rozptýlené španělské lodě u Gravelines. V této rozhodující bitvě se plně projevily výhody anglické taktiky. Anglické lodě využívaly svou rychlost a obratnost k tomu, aby se držely mimo dostřel španělských těžkých děl, zatímco samy zasypávaly španělské galeony palbou ze svých dálkových kanónů. Během osmihodinové bitvy bylo několik španělských lodí potopeno a mnoho dalších těžce poškozeno. Španělům se nepodařilo přiblížit a zahájit abordáž.
🌪️ Zkáza na zpáteční cestě
Po bitvě u Gravelines byl vévoda z Mediny-Sidonie nucen invazi odvolat. Poškozená a demoralizovaná flotila se nemohla vrátit Lamanšským průlivem, který blokovali Angličané. Jedinou možností byla nebezpečná cesta na sever, obeplutí Skotska a Irska a návrat do Španělska přes Atlantský oceán.
Tato cesta se ukázala být ještě ničivější než samotné bitvy. Flotilu zasáhla série silných bouří. Mnoho lodí bylo zničeno na skalnatém pobřeží Irska a Skotska. Námořníci, kteří přežili ztroskotání a dostali se na břeh, byli často zabiti místními obyvateli nebo anglickými posádkami v Irsku. Z původních 130 lodí se do Španělska vrátila jen asi polovina. Ztráty na životech dosáhly až 20 000 mužů.
📈 Důsledky a význam
- Propagandistické vítězství: Pro Anglii a protestantskou Evropu byla porážka Armady vnímána jako boží znamení a důkaz správnosti jejich víry. Vznikl mýtus o "protestantském větru", který zničil katolickou flotilu.
- Vzestup Anglie: Událost posílila pozici Anglie jako významné námořní mocnosti a odstartovala éru její námořní dominance, která vyvrcholila v 18. a 19. století.
- Pokračování války: Porážka Armady neznamenala konec anglo-španělské války, která trvala až do roku 1604. Španělsko rychle obnovilo svou flotilu a v následujících letech dokonce úspěšně odrazilo několik anglických námořních útoků.
- Psychologický dopad: Pro Španělsko to byla těžká rána národní hrdosti a mýtu o neporazitelnosti. Pro Anglii to naopak znamenalo obrovské posílení národního sebevědomí a alžbětinského kultu.
💡 Pro laiky
- Galeona: Představte si velkou, pomalou, ale silně vyzbrojenou plovoucí pevnost. Byla to hlavní válečná loď Španělů, navržená pro boj zblízka.
- Zápalná loď: Jednoduchá, ale účinná zbraň. Vezmete starou loď, naplníte ji vším, co hoří (střelný prach, dehet), zapálíte ji a pošlete po větru na nepřátelské lodě, které kotví blízko u sebe. Cílem je spíše vyvolat paniku a rozbít formaci než potopit lodě.
- Korzár: Oficiálně pověřený pirát. Zatímco pirát loupí pro sebe, korzár měl od své vlády (v tomto případě od královny Alžběty) povolení přepadat lodě nepřátelského státu (Španělska). Kořist si pak dělil se státem.
- Lamanšský průliv: Úzký pás moře mezi Anglií a Francií. Pro invazní flotilu to byl nebezpečný "trychtýř", kde se dala snadno napadnout.
🧐 Zajímavosti
- Legenda praví, že když Sir Francis Drake obdržel zprávu o připlutí Armady, trval na tom, že nejprve dohraje svou partii v kuželkách (bowls) v Plymouthu, s komentářem, že je dost času na hru i na poražení Španělů.
- Vévoda z Mediny-Sidonie před vyplutím prosil krále Filipa II., aby ho velení zbavil, protože neměl žádné zkušenosti s velením na moři a trpěl mořskou nemocí. Král jeho žádost zamítl.
- Na anglické straně po odražení invaze zemřelo na nemoci (především tyfus a úplavice) mnohem více námořníků než v samotných bojích.
- Mnoho kanónů ze ztroskotaných lodí Armady bylo vyzvednuto a v průběhu staletí znovu použito.