Zimní slunovrat
Obsah boxu
| Zimní slunovrat | |
|---|---|
| Soubor:Stonehenge winter solstice.jpg | |
| Východ Slunce nad Stonehenge během zimního slunovratu | |
| Datum | Severní polokoule: 20., 21. nebo 22. prosince Jižní polokoule: 20. nebo 21. června |
| Místo | Celosvětově (s rozdílnými projevy) |
| Typ | Astronomický jev, sezónní událost |
Zimní slunovrat je astronomický jev, při kterém nastává na dané polokouli Země nejkratší den a nejdelší noc v roce. Tento okamžik také označuje začátek astronomické zimy. Na severní polokouli připadá zimní slunovrat obvykle na 21. nebo 22. prosince, zatímco na jižní polokouli nastává 20. nebo 21. června. Slovo slunovrat (latinsky solstitium) znamená „Slunce stojí“, což odkazuje na skutečnost, že Slunce v tento den dosahuje své nejjižnější (na severní polokouli) nebo nejsevernější (na jižní polokouli) polohy na obloze a zdánlivě se na několik dní zastaví, než začne svou pouť zpět k nebeskému rovníku.
Tento jev měl a stále má hluboký kulturní, náboženský a symbolický význam pro mnoho civilizací po celém světě, které jej spojovaly se znovuzrozením světla, nadějí a oslavami příchodu delších dnů.
🔭 Astronomické pozadí
Příčinou střídání ročních období a existence slunovratů není vzdálenost Země od Slunce, ale sklon zemské osy. Zemská osa je pomyslná přímka procházející severním a jižním pólem, kolem které se planeta otáčí. Tento sklon činí přibližně 23,44° vůči rovině její oběžné dráhy kolem Slunce (rovině ekliptiky).
Během zimního slunovratu na severní polokouli je severní pól maximálně odkloněn od Slunce. V důsledku toho dopadají sluneční paprsky na severní polokouli pod velmi ostrým úhlem, což způsobuje menší ohřev zemského povrchu a kratší dobu slunečního svitu. V tento den se Slunce v poledne nachází přímo nad obratníkem Kozoroha (23,44° jižní šířky). Pro pozorovatele na severní polokouli se Slunce v poledne nachází nejníže nad obzorem za celý rok a opisuje na obloze nejkratší oblouk.
Naopak na jižní polokouli je situace přesně opačná – jižní pól je maximálně přikloněn ke Slunci, nastává zde letní slunovrat, nejdelší den v roce a začátek astronomického léta.
Datum slunovratu se může mírně lišit (mezi 20. a 23. prosincem) kvůli tomu, že kalendářní rok trvá 365 dní, zatímco tropický rok (doba mezi dvěma jarními rovnodennostmi) je o přibližně 6 hodin delší. Tento rozdíl je korigován pomocí přestupných let v gregoriánském kalendáři.
🌍 Projevy na Zemi
- Nejkratší den a nejdelší noc: Nejviditelnějším projevem je minimální délka slunečního svitu. Čím dále od rovníku se pozorovatel nachází, tím je tento efekt výraznější.
- Polární noc: V oblastech za severním polárním kruhem (přibližně 66,5° severní šířky) Slunce během zimního slunovratu vůbec nevychází nad obzor a nastává zde tzv. polární noc. Na samotném severním pólu trvá polární noc půl roku.
- Nejnižší výška Slunce: V poledne dosahuje Slunce své nejnižší kulminační výšky nad jižním obzorem za celý rok. To má za následek nejdelší stíny vrhané objekty.
- Začátek zimy: Z astronomického hlediska označuje zimní slunovrat začátek zimy, která trvá až do jarní rovnodennosti. Meteorologická zima však často začíná již 1. prosince.
📜 Historie a kulturní význam
Zimní slunovrat byl pro starověké kultury klíčovým okamžikem roku. V dobách závislosti na zemědělství představoval nejisté období, kdy zásoby potravin docházely a lidé čelili chladu a tmě. Návrat delších dnů po slunovratu byl proto důvodem k velkým oslavám a rituálům, které měly zajistit návrat sluneční síly a úrodnost pro příští rok.
🏛️ Pravěké observatoře
Mnoho megalitických staveb po celém světě je orientováno podle polohy Slunce při slunovratech, což dokazuje jejich význam pro pravěké lidi.
- Stonehenge (
Velká Británie): Tento slavný monument je primárně spojen s letním slunovratem, ale jeho osa je významná i pro západ Slunce při zimním slunovratu. - Newgrange (
Irsko): Chodbová hrobka v Irsku, starší než pyramidy v Gíze, je postavena tak, aby v den zimního slunovratu pronikl úzkým otvorem nad vchodem paprsek vycházejícího Slunce a na několik minut osvítil vnitřní komoru. - Karnacké kameny (
Francie): Rozsáhlé řady menhirů ve francouzské Bretani jsou rovněž spojovány s astronomickými pozorováními, včetně slunovratů.
.svg){kind=small}
🎉 Pohanské svátky
Mnoho evropských pohanských tradic mělo své hlavní svátky právě v období zimního slunovratu.
- Yule (Germánské a severské národy): Jeden z nejdůležitějších svátků, který oslavoval znovuzrození Slunce. Tradice zahrnovaly pálení yulského polena, zdobení stromů (předchůdce vánočního stromečku), hodování a pití piva či medoviny. Věčně zelené rostliny jako jmelí, cesmína a jehličnany symbolizovaly nezdolnost života.
- Saturnálie (
Římská říše): Velkolepý svátek na počest boha Saturna, boha zemědělství a sklizně. Probíhal v týdnu okolo slunovratu. Během Saturnálií se dočasně stíraly společenské rozdíly, otroci mohli hodovat se svými pány, lidé si dávali dárky, pořádaly se hostiny a hazardní hry byly povoleny. - Koleda (Slovanské národy): Slovanský svátek oslavující narození nového slunečního boha (Dažbog, Svarožic). Lidé chodili po domech, zpívali písně (koledy) a přáli hospodářům zdraví a úrodu.
✝️ Vliv na křesťanství
Datum oslavy Vánoc, tedy narození Ježíše Krista, bylo stanoveno na 25. prosinec pravděpodobně ve 4. století. Toto datum není v Bibli přímo zmíněno a historici se domnívají, že bylo zvoleno záměrně, aby se krylo s existujícími pohanskými oslavami zimního slunovratu, zejména s římským svátkem Dies Natalis Solis Invicti (Narození nepřemožitelného Slunce). Tímto krokem se církev snažila usnadnit konverzi pohanů na křesťanství tím, že nahradila jejich tradiční svátky novým, křesťanským obsahem. Symbolika zrození světla (Krista) uprostřed největší tmy (pohanství, zima) byla velmi silná.
🎉 Moderní oslavy a tradice
I v moderní, převážně sekulární společnosti si zimní slunovrat udržuje svůj význam.
- Neopohanské a wickanské komunity: Pro tyto skupiny je Yule jedním z osmi hlavních svátků (sabatů) v roce. Pořádají rituály, které oslavují návrat světla a ctí přírodní cykly.
- Veřejná shromáždění: Každoročně se tisíce lidí scházejí na historických místech jako Stonehenge nebo Newgrange, aby společně sledovali východ či západ Slunce a oslavili tento astronomický okamžik.
- Symbolika a osobní rozvoj: Pro mnoho lidí je období kolem zimního slunovratu časem pro zklidnění, introspekci a reflexi uplynulého roku. Symbolizuje naději, že i po nejtemnějším období přichází světlo a nový začátek.
💡 Pro laiky: Zjednodušené vysvětlení
Představte si Zemi jako mírně nakloněnou káču, která obíhá kolem lampy (Slunce). Kvůli tomuto náklonu je po část roku ke Slunci více přikloněna severní polovina a po druhou část roku jižní polovina. Zimní slunovrat je přesně ten moment, kdy je naše, severní polovina, od Slunce nejvíce odkloněná. Proto na ni dopadá nejméně světla a pod nejmenším úhlem. Výsledkem je, že den je nejkratší a noc nejdelší z celého roku. Od tohoto dne se ale pomyslná káča na své dráze začíná opět pomalu přiklánět ke Slunci, takže dny se začnou postupně prodlužovat a světla přibývat. Je to tedy bod obratu, kdy tma dosáhne svého vrcholu a začne ustupovat světlu.
🤔 Zajímavosti a omyly
- Nejčasnější západ Slunce není o slunovratu: Mnoho lidí se mylně domnívá, že v den zimního slunovratu zapadá Slunce nejdříve a vychází nejpozději. Ve skutečnosti nastává nejčasnější západ Slunce několik dní před slunovratem a nejpozdější východ několik dní po něm. Tento jev je způsoben kombinací sklonu zemské osy a eliptické dráhy Země kolem Slunce, což popisuje tzv. časová rovnice. Nejkratší den je však skutečně v den slunovratu.
- Původ slova: Jak již bylo zmíněno, latinské slovo solstitium se skládá ze slov sol (slunce) a sistere (stát, zastavit se). Starověcí pozorovatelé si všimli, že bod na horizontu, kde Slunce vychází a zapadá, se den co den posouvá, ale v období kolem slunovratů se tento pohyb na několik dní zdánlivě zastaví, než se obrátí.