Kalendářní rok

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - časová jednotka Kalendářní rok je časová jednotka, která se používá ve většině kalendářů po celém světě. Jeho hlavním účelem je aproximovat dobu jednoho oběhu Země kolem Slunce, známou jako tropický rok, aby se zajistil soulad kalendáře s ročními obdobími. V nejpoužívanějším gregoriánském kalendáři má kalendářní rok délku buď 365 dní (běžný rok), nebo 366 dní (přestupný rok).

Kalendářní rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince. Dělí se na 12 měsíců, 52 týdnů a jeden nebo dva dny. Struktura kalendářního roku je výsledkem staletí trvajícího vývoje, jehož cílem bylo vytvořit co nejpřesnější systém pro měření času a organizaci společenského, náboženského a hospodářského života.

📜 Historie a vývoj

Koncept roku jako cyklické jednotky času je starý jako lidská civilizace. První kalendáře byly často lunární nebo lunisolární a snažily se sladit cyklus Měsíce s cyklem Slunce.

☀️ Astronomický základ

Základem pro kalendářní rok je tropický rok (také solární rok). Je to doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími průchody Slunce jarním bodem, což odpovídá cyklu střídání ročních období. Jeho délka je přibližně 365,2422 dne. Protože počet dní v roce musí být celé číslo, vzniká potřeba pravidelně vkládat dny navíc, aby se kalendář nerozcházel s astronomickou skutečností.

Dalším typem je siderický rok, který představuje dobu, za kterou Země dokončí jeden oběh kolem Slunce vzhledem ke vzdáleným hvězdám. Je o přibližně 20 minut delší než tropický rok. Pro civilní kalendáře je však klíčový tropický rok, protože zajišťuje, že například letní slunovrat připadne vždy na červen.

🏛️ Starověké kalendáře

Jedním z prvních solárních kalendářů byl egyptský kalendář. Měl 365 dní rozdělených do 12 měsíců po 30 dnech a na konci roku se přidávalo 5 dodatečných svátečních dnů. Tento systém však neobsahoval přestupné roky, a proto se pomalu opožďoval za ročními obdobími.

Římský kalendář byl původně ještě méně přesný. Měl jen 10 měsíců a rok začínal v březnu. Později byly přidány leden a únor. Kalendář byl však chaotický a často manipulován politickými a náboženskými autoritami.

📅 Juliánská reforma

Významný zlom přišel v roce 46 př. n. l., kdy Julius Caesar na radu astronoma Sosigena zavedl juliánský kalendář. Tento kalendář pevně stanovil délku roku na 365 dní a zavedl pravidlo přestupného roku: každý čtvrtý rok měl 366 dní. Tím se průměrná délka roku ustálila na 365,25 dne.

Juliánský kalendář byl obrovským zlepšením, ale stále nebyl dokonalý. Jeho průměrný rok byl o přibližně 11 minut a 14 sekund delší než tropický rok. Tato malá odchylka způsobila, že se za 128 let kalendář opozdil o jeden celý den.

🇻🇦 Gregoriánská reforma

Do 16. století se chyba juliánského kalendáře nahromadila na přibližně 10 dní, což způsobovalo problémy, zejména při výpočtu data Velikonoc, které je vázáno na jarní rovnodennost. Proto papež Řehoř XIII. v roce 1582 vydal bulu Inter gravissimas, kterou zavedl gregoriánský kalendář.

Reforma obsahovala dva klíčové kroky:

1. Jednorázová korekce: Po čtvrtku 4. října 1582 následoval ihned pátek 15. října 1582, čímž se vymazalo 10 přebytečných dní.
2. Zpřesnění pravidla pro přestupné roky:
   • Rok je přestupný, pokud je dělitelný 4.
   • Výjimka: Rok, který je dělitelný 100, je přestupný pouze tehdy, pokud je zároveň dělitelný 400.

Díky této úpravě není rok 1900 přestupný, ale rok 2000 ano. Průměrná délka roku v gregoriánském kalendáři je 365,2425 dne, což se velmi blíží délce tropického roku (365,2422 dne). Odchylka činí pouhý jeden den za zhruba 3300 let.

⚙️ Struktura kalendářního roku

Gregoriánský kalendářní rok je pevně strukturován a organizován do menších jednotek.

🗓️ Měsíce a dny

Rok se dělí na 12 měsíců s různým počtem dní:

• Leden (31 dní)
• Únor (28 dní v běžném roce, 29 v přestupném)
• Březen (31 dní)
• Duben (30 dní)
• Květen (31 dní)
• Červen (30 dní)
• Červenec (31 dní)
• Srpen (31 dní)
• Září (30 dní)
• Říjen (31 dní)
• Listopad (30 dní)
• Prosinec (31 dní)

🔢 Další dělení

• Týden: Rok má 52 týdnů a 1 den (běžný rok) nebo 52 týdnů a 2 dny (přestupný rok).
• Čtvrtletí: Rok se často dělí na čtyři čtvrtletí (kvartály), což je důležité zejména v ekonomice a účetnictví.
  • 1. čtvrtletí: Leden – Březen
  • 2. čtvrtletí: Duben – Červen
  • 3. čtvrtletí: Červenec – Září
  • 4. čtvrtletí: Říjen – Prosinec
• Pololetí: Dělení na dvě pololetí (semestry) je běžné ve školství.

🌍 Typy kalendářních roků

Kromě standardního civilního roku existují i další specifické typy roků používané v různých kontextech.

• Běžný rok (anglicky common year): Má 365 dní.
• Přestupný rok (anglicky leap year): Má 366 dní, s přidaným dnem 29. února.
• Fiskální rok: Jedná se o dvanáctiměsíční období používané vládami a podniky pro účetní a rozpočtové účely. Nemusí začínat 1. ledna. Například v USA začíná fiskální rok federální vlády 1. října.
• Akademický rok: Období, během kterého probíhá výuka na školách a univerzitách. V Evropě a Severní Americe obvykle začíná na podzim (září/říjen) a končí na jaře nebo v létě následujícího roku.
• Liturgický rok: Cyklus liturgických období v křesťanských církvích, který určuje, kdy se slaví svátky jako Vánoce, Velikonoce a další. Začíná první nedělí adventní.

🌐 Kalendářní rok v různých kulturách

Ačkoliv je gregoriánský kalendář mezinárodním standardem, mnoho kultur stále používá své tradiční kalendáře, často souběžně s gregoriánským.

• Čínský kalendář: Je lunisolární kalendář, což znamená, že kombinuje měsíční a sluneční cykly. Čínský Nový rok je pohyblivý svátek, který připadá na leden nebo únor.
• Islámský kalendář: Je čistě lunární kalendář. Rok má 12 měsíců, ale je přibližně o 11 dní kratší než solární rok. Z tohoto důvodu se islámské svátky, jako je Ramadán, každoročně posouvají v rámci gregoriánského kalendáře.
• Židovský kalendář: Je také lunisolární. Přestupné měsíce se vkládají v pravidelných intervalech, aby se kalendář udržel v souladu s ročními obdobími. Židovský Nový rok, Roš ha-šana, se slaví na podzim.
• Perský kalendář: Je solární kalendář, který je považován za jeden z nejpřesnějších na světě. Nový rok (Nourúz) začíná přesně v okamžiku jarní rovnodennosti.

💡 Pro laiky

Představa kalendářního roku se může zdát složitá, ale v jádru jde o jednoduchý koncept.

• Proč máme kalendářní rok?

Potřebujeme způsob, jak sledovat čas ve větším měřítku než jen dny nebo týdny. Kalendářní rok nám pomáhá plánovat zemědělské práce (setí, sklizeň), slavit svátky a výročí a organizovat si život. Je navržen tak, aby odpovídal cyklu ročních období – jaro, léto, podzim a zima.

• Co je to přestupný rok a proč existuje?

Cesta Země kolem Slunce netrvá přesně 365 dní, ale přibližně 365 a čtvrt dne. Kdybychom tento čtvrt den ignorovali, náš kalendář by se každý rok o kousek opozdil. Po 100 letech by se léto posunulo o 25 dní. Abychom to napravili, jednou za čtyři roky přidáme do kalendáře jeden den navíc – 29. únor. Tomuto roku říkáme přestupný.

• Proč je pravidlo pro přestupný rok tak složité?

Ukázalo se, že cesta Země kolem Slunce netrvá přesně 365,25 dne, ale o malinko méně (asi 365,2422 dne). Přidávat přestupný den každé čtyři roky je tedy o trochu moc. Proto bylo zavedeno zpřesňující pravidlo: roky, které končí na "00" (např. 1700, 1800, 1900), přestupné nejsou, pokud je nelze dělit číslem 400. Proto rok 2000 přestupný byl, ale rok 2100 přestupný nebude. Tímto trikem je náš kalendář téměř dokonale synchronizován s přírodou na tisíce let dopředu.

Šablona:Aktualizováno