Zimní olympijské hry 1956/Lední hokej

Rozbalit box

Obsah boxu

Turnaj v ledním hokeji na Zimních olympijských hrách 1956 se uskutečnil v italském středisku Cortina d'Ampezzo v srdci Dolomit. Soutěž proběhla v termínu od 26. ledna do 4. února 1956.

Tento turnaj je v hokejových kronikách zapsán červeným písmem jako počátek nové éry. Poprvé v historii se zimních olympijských her zúčastnil Sovětský svaz (SSSR). "Sborná", která vstoupila na mezinárodní scénu teprve v roce 1954 (kdy hned vyhrála MS), přijela do Itálie s jediným cílem: sesadit z trůnu Kanadu.

To se Sovětům podařilo v grandiozním stylu. Vyhráli všech sedm zápasů na turnaji, inkasovali pouze 5 gólů a ve finálové skupině porazili jak USA (4:0), tak Kanadu (2:0). Získali tak své historicky první olympijské zlato a zahájili éru dominance, která (s výjimkou let 1960 a 1980) trvala až do rozpadu SSSR.

Pro Kanadu znamenaly hry v Cortině šok. Tým Kitchener-Waterloo Dutchmen nejenže nevyhrál zlato, ale po prohře s USA skončil až na třetím místě, což byl v té době nejhorší výsledek v kanadské olympijské historii.

Československo zažilo turnaj plný rozpaků. Tým plný hvězd jako Vlastimil Bubník nebo Vladimír Zábrodský sice prošel základní skupinou, ale ve finálové skupině selhal. Prohry se Švédskem, USA, Kanadou a SSSR odsunuly národní tým na konečné 5. místo.

🏟️ Dějiště: Hokej pod štíty Dolomit

Hry v Cortině byly posledními v historii, kde se hokej hrál na přírodním (resp. uměle chlazeném, ale nezastřešeném) stadionu pod širým nebem.

Stadio Olimpico del Ghiaccio

Hlavním dějištěm byl nově postavený Olympijský zimní stadion.

Architektura: Stadion byl vybudován tak, aby tribuny (kapacita 12 000 diváků) nebránily výhledu na okolní hory. Hráči tak nastupovali s kulisou masivu Tofane v zádech.
Podmínky: Ačkoliv měl stadion umělé chlazení (čpavek), kvalita ledu byla závislá na počasí. Slunce přes den led měnilo na "kaši", zatímco večer při teplotách pod -10 °C led praskal. Sněžení během zápasů nebylo výjimkou – v takovém případě museli nastoupit četaři s lopatami, protože rolby ještě neexistovaly.

Apollonio Stadium

Menší stadion, který sloužil pro některé zápasy základních skupin.

📜 Formát a účastníci

Turnaje se zúčastnilo 10 zemí. Systém byl následující: 1. Základní skupiny: Týmy byly rozděleny do tří skupin (A, B, C).

  * Skupina A (4 týmy), Skupina B (3 týmy), Skupina C (3 týmy).

2. Postup:** Dva nejlepší týmy z každé skupiny postoupily do **Finálové skupiny (celkem 6 týmů). 3. Útěcha: Zbylé 4 týmy hrály skupinu o 7.–10. místo. 4. Finálová skupina:** Hrálo se systémem každý s každým. Výsledky ze základních skupin se **nepřenášely (hrálo se znovu).

🇷🇺 Nástup Rudé mašiny: SSSR

Sovětský tým, vedený trenéry Arkadijem Černyševem** a **Vladimirem Jegorovem (Tarasov byl tehdy ještě v pozadí jako teoretik, *korekce: Tarasov byl u týmu, ale hlavní slovo měl Černyšev*), přinesl do hokeje revoluci.

Kondice: Sověti trénovali 11 měsíců v roce, často třífázově. Fyzicky převyšovali amatéry ze západu.
Kolektivismus: Zatímco Kanaďané spoléhali na individuality a nahazování puků, Sověti hráli kombinační hokej na pětky, s držením puku a neustálým pohybem.
Hvězdy:** Kapitánem byl legendární Vsevolod Bobrov**, fotbalista i hokejista, který měl geniální přehled ve hře. V brance zářil **Nikolaj Pučkov, který jako první sovětský brankář začal chytat i puky, které letěly mimo bránu, aby zrychlil rozehrávku. V obraně tvrdil muziku **Nikolaj Sologubov.

🇺🇸 USA: Překvapivé stříbro

Američané nebyli favority. Tým vedl trenér John Mariucci, který se snažil prosadit "americký styl" proti importu kanadských hráčů.

Hvězda:** Klíčovým hráčem byl obránce/útočník **John Mayasich, považovaný za jednoho z nejlepších amatérských hokejistů historie. V zápase proti Kanadě vstřelil hattrick.
Úspěch: Výhra 4:1 nad Kanadou byla senzací a zajistila USA stříbro, ačkoliv se Sověty prohráli 0:4.

🇨🇦 Kanada: Konec mýtu

Kanadu reprezentoval tým Kitchener-Waterloo Dutchmen.

Styl: Hráli typický kanadský hokej – tvrdý, přímočarý, fyzický.
Problém: Na širokém evropském kluzišti v Cortině jejich styl "dump and chase" (nastřel a bež) nefungoval proti rychlým Sovětům a Američanům. Kanaďané byli pomalejší a takticky zaostalí.
Pád: Prohra 1:4 s USA a následně 0:2 se SSSR znamenala bronz. V Kanadě to vyvolalo zděšení a debaty o nutnosti změny systému (což vedlo k vytvoření národního týmu otcem Bauerem v 60. letech).

🇨🇿 Československo: Turnaj promarněných šancí

Československý tým přijel s velkými ambicemi. V týmu byli mistři světa z let 1947 a 1949. Trenérem byl Vladimír Bouzek.

Sestava

Útok:** Hvězdou byl Vlastimil Bubník, který stejně jako Bobrov vynikal i ve fotbale. Dále **Vladimír Zábrodský (kapitán), **Bronislav Danda, **Slavomír Bartoň.
Brankáři:** Jan Vodička a **Ján Jendek.

Průběh turnaje

1. Základní skupina: Češi začali výborně. Porazili USA 4:3 (góly: Pantůček 2, Danda, Heim - *pozn.: tento zápas se hrál ve skupině a do finále se nepřenášel!*) a Polsko 8:3. Postoupili z 1. místa. 2. Finálová skupina: Zde se stroj zasekl.

  * Kanada (3:6): Češi vedli 1:0 a 2:1, ale ve třetí třetině fyzicky odpadli. Kanadská tvrdost slavila úspěch.
  * Švédsko (0:5):** Totální kolaps. Švédové, vedení **Svenem Tumbou, Čechoslováky přejeli. Tato prohra vzala týmu naději na medaili.
  * SSSR (2:5): Bojovný výkon, ale na "Rudou mašinu" to nestačilo.
  * USA (1:4): Odveta za skupinu se nepovedla. Američané, povzbuzeni výhrou nad Kanadou, nedali Čechoslovákům šanci.
  * SRN (9:3): Jediná výhra ve finálové skupině zajistila alespoň 5. místo.

Kritika

Po návratu čelil tým kritice za špatnou fyzickou připravenost a "zastaralý" styl hry, který nestačil na moderní pojetí Sovětů a dravost Američanů. Vladimír Zábrodský byl kritizován za přílišný individualismus.

📊 Konečné pořadí a statistiky

Finálová skupina

Poř.	Tým	Z	V	R	P	Skóre	Body
🥇	SSSR	5	5	0	0	25:5	10
🥈	USA	5	4	0	1	26:12	8
🥉	Kanada	5	3	0	2	23:11	6
4.	Švédsko	5	1	1	3	10:17	3
5.	Československo	5	1	0	4	20:30	2
6.	Německo (Sjednocený tým)	5	0	1	4	6:35	1

Kanadské bodování

Nejproduktivnějším hráčem turnaje se stal Kanaďan James Logan.

Hráč	Z	G	A	B
James Logan	8	7	8	15
Paul Knox	8	7	7	14
Vsevolod Bobrov	7	9	3	12
Gerry Theberge	8	9	3	12
John Mayasich	7	7	3	10
Alexej Guryšev	7	7	3	10

(Poznámka: Vlastimil Bubník byl nejlepším Čechem s 9 body).*

🏆 Ocenění turnaje

Direktoriát IIHF vyhlásil nejlepší hráče:

Nejlepší brankář: Willard Ikola (Původem Fin, klíčová postava stříbrného týmu).
Nejlepší obránce: Nikolaj Sologubov (První velká cena pro sovětského obránce).
Nejlepší útočník: Jack McKenzie (Cena útěchy).

🌟 Zajímavosti

Bobrovův unikát: Vsevolod Bobrov je jediným sportovcem v historii, který byl kapitánem fotbalové (LOH 1952) i hokejové (ZOH 1956) reprezentace své země na olympijských hrách.
Role Itálie: Domácí Italové hráli ve skupině A s Kanadou, Německem a Rakouskem. Ačkoliv nepostoupili, remíza 2:2 s Německem a vyrovnané zápasy zvedly zájem o hokej v zemi.
Německý tým: Naposledy (a poprvé) se turnaje zúčastnil tzv. Sjednocený německý tým (EUA), složený z hráčů SRN, kteří vyhráli kvalifikaci nad NDR. Skončili šestí, ale remizovali se Švédskem.

Zdroje