Veniamin Alexandrov
| Veniamin Alexandrov | |
|---|---|
| Celé jméno | Veniamin Veniaminovič Alexandrov |
| Datum narození | 18. dubna 1937 |
| Místo narození | Moskva, RSFSR |
| Datum úmrtí | 6. listopadu 1991 |
| Místo úmrtí | Moskva, Rusko |
| Státní příslušnost | |
| Povolání | hokejista, hokejový trenér |
| Aktivní od | 1955 |
| Aktivní do | 1969 |
Veniamin Veniaminovič Alexandrov (rusky Вениамин Вениаминович Александров) byl sovětský reprezentant v ledním hokeji, který celou svou čtrnáctiletou profesionální kariéru odehrál v elitním armádním klubu CSKA Moskva na pozici levého křídelního útočníka. Z hlediska historických statistik patří k nejproduktivnějším hráčům počátků sovětské hokejové hegemonie a je dvojnásobným olympijským vítězem.
V rámci sovětské ligy i národního týmu vytvořil legendární útočnou formaci společně se středním útočníkem Alexandrem Almetovem a pravým křídlem Konstantinem Loktěvem. Tato řada, známá pod přezdívkou „Akademici“, dominovala světovému hokeji na počátku šedesátých let 20. století. Alexandrov s klubem CSKA Moskva získal celkem deset titulů mistra Svazu sovětských socialistických republik (SSSR). Na mezinárodní scéně reprezentoval sovětský národní tým v letech 1957 až 1968, přičemž vybojoval šest titulů mistra světa v řadě (1963–1968) a stal se vítězem kanadského bodování na Mistrovství světa 1966.
Po ukončení aktivní hráčské kariéry působil jako trenér, mimo jiné vedl armádní celek SKA Leningrad či bulharský tým CSKA Sofia. V roce 2007 byl in memoriam slavnostně uveden do Síně slávy Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF).
👤 Životopis a hokejové začátky
Veniamin Alexandrov se narodil 18. dubna 1937 v Moskvě. Stejně jako většina jeho vrstevníků v předválečném a válečném Sovětském svazu se v zimních měsících původně věnoval tradičnímu bandy hokeji (hře s míčkem na velké ledové ploše). Teprve s masivní celostátní propagací „kanadského hokeje“ s pukem na přelomu čtyřicátých a padesátých let se přeorientoval na tento dynamičtější sport.
Díky mimořádnému bruslařskému talentu, který si přinesl z bandy hokeje (vyznačujícího se dlouhými skluzy), byl brzy zařazen do mládežnického systému armádního sportovního klubu CSKA Moskva. Zde prošel intenzivním drilem a postupně se vypracoval v jednoho z technicky nejvyspělejších dorostenců v tehdejší Moskvě, což mu v roce 1955 vyneslo pozvánku do seniorského A-mužstva.
💼 Klubová kariéra v sovětské lize
Vstup do CSKA Moskva (1955–1958)
Do prvního týmu CSKA Moskva (v té době nesoucího název CSK MO) naskočil Alexandrov v osmnácti letech v sezóně 1955/1956. Tým pod vedením trenéra Anatolije Tarasova právě procházel generační obměnou, kdy se do popředí tlačili mladí odchovanci. Alexandrov okamžitě ukázal svůj střelecký potenciál a s týmem hned ve své nováčkovské sezóně slavil první titul mistra SSSR.
Tarasovův tréninkový systém, založený na extrémní fyzické kondici, vícefázových trénincích na uzavřené armádní základně a absolutní disciplíně, Alexandrovovi zpočátku činil problémy, neboť byl typem technického, kreativního hráče. Navzdory tomu se dokázal adaptovat a do konce padesátých let se vyprofiloval v jedno z nejlepších levých křídel v lize.
Zrození formace "Akademiků"
Historický zlom v Alexandrovově kariéře nastal na přelomu padesátých a šedesátých let, kdy k němu trenér Tarasov trvale přiřadil středního útočníka Alexandra Almetova a pravé křídlo Konstantina Loktěva. Tato formace se stala synonymem pro sovětský kombinační hokej.
Rozdělení rolí v této trojici bylo klíčem k jejich dominanci:
- Konstantin Loktěv (Pravé křídlo): Fyzicky hrající útočník, „motor“ formace, jehož úkolem bylo napadání rozehrávky, získávání puků u mantinelu a vytváření prostoru.
- Alexandr Almetov (Centr): Defenzivně zodpovědný mozek útoku, tvůrce hry se skvělým přehledem, který zajišťoval zpětné návraty a distribuci přihrávek.
- Veniamin Alexandrov (Levé křídlo): Zakončovatel a elitní technik. Využíval práce svých spoluhráčů k nacházení volných prostorů v útočném pásmu a zakončování přesnou střelou tahem.
S klubem CSKA Moskva získal Alexandrov neuvěřitelných deset titulů mistra SSSR (v sezónách 1955/1956, 1957/1958, 1958/1959, 1959/1960, 1960/1961, 1962/1963, 1963/1964, 1964/1965, 1965/1966 a 1967/1968). Dále s klubem čtyřikrát triumfoval v tehdejším Sovětském poháru. Za čtrnáct let strávených v nejvyšší soutěži (Vysšaja liga) odehrál přibližně 400 utkání a vstřelil 239 branek. Svoji hráčskou kariéru ukončil na jaře 1969.
🌍 Reprezentační kariéra
V národním dresu Sovětského svazu nastoupil Veniamin Alexandrov k 161 oficiálním i přípravným mezistátním utkáním a nastřílel v nich celkem 119 branek (na vrcholných turnajích mistrovství světa a olympijských hrách zasáhl do 76 zápasů a zaznamenal 68 branek).
První medaile a olympijský bronz (1957–1961)
Do reprezentace byl poprvé nominován pro Mistrovství světa v roce 1957, které se konalo na otevřeném stadionu v moskevských Lužnikách. Sovětský výběr zde vybojoval stříbrné medaile, když v klíčovém duelu nedokázal porazit Švédsko. Stříbro Alexandrov s týmem zopakoval i v letech 1958 a 1959.
Na svém prvním olympijském turnaji, ZOH 1960 ve Squaw Valley, obsadil sovětský tým konečné třetí místo za týmy USA a Kanady. Zisk bronzové medaile byl v SSSR vnímán jako neúspěch. Alexandrov na tomto turnaji zaznamenal 7 branek.
Zlatá dekáda a dominance na MS 1966 (1963–1968)
Od roku 1963 započala v mezinárodním hokeji nepřerušená devítiletá zlatá éra Sovětského svazu, u jejíhož zrodu Alexandrov stál. Postupně získal titul mistra světa v letech 1963, 1964, 1965, 1966, 1967 a 1968.
Na Zimních olympijských hrách v Innsbrucku (1964) vybojoval svoji první zlatou olympijskou medaili. V osmi utkáních vstřelil 7 branek a přidal 4 asistence.
Individuálním vrcholem jeho reprezentační dráhy bylo Mistrovství světa 1966 v jugoslávské Lublani. Alexandrov ovládl produktivitu celého šampionátu a s 17 kanadskými body (9 branek a 8 asistencí) v sedmi utkáních suverénně vyhrál kanadské bodování. Akreditovaní novináři jej formálně zařadili na pozici levého křídla do All-Star týmu turnaje společně s jeho spoluhráčem Konstantinem Loktěvem.
Posledním velkým turnajem v jeho kariéře byly ZOH v Grenoblu (1968). Zde podruhé získal zlatou olympijskou medaili, přestože jeho role v týmu (ve věku 31 let) již nebyla tak dominantní jako v polovině dekády.
🏒 Herní profil a odkaz
Typologicky byl Veniamin Alexandrov prototypem moderního rychlostního křídla. Při výšce 180 centimetrů a váze zhruba 79 kilogramů nevynikal robustností a nevyhledával ostré fyzické střety, jež přenechával silovějším obráncům a defenzivním centrům. Jeho devizou byla vytříbená technika hole, schopnost obejít protihráče v plné rychlosti (často využíval prohození puku mezi nohama obránce) a precizní bekhendová střelba. Byl známý svou hokejovou elegancí, která ostře kontrastovala s jinak velmi strohým a systémovým pojetím hry Tarasovova CSKA.
🎓 Trenérská dráha a závěr života
Ihned po ukončení hráčské dráhy v roce 1969 nastoupil k trenérské profesi. V rámci armádních struktur byl přesunut do Leningradu, kde v sezóně 1973/1974 vedl jako hlavní trenér prvoligový armádní klub SKA Leningrad. S týmem však nedosáhl výraznějších úspěchů a v tvrdé konkurenci moskevských celků se pohyboval ve středu tabulky.
Následně působil v Bulharsku, kde v rámci politické a sportovní výpomoci spřáteleným zemím trénoval armádní celek CSKA Sofia, se kterým vyhrál tamní lokální ligu. Dlouhodobě se rovněž věnoval práci s mládeží v systému CSKA Moskva. V osmdesátých letech se ze zdravotních důvodů ze sportovního prostředí postupně stáhl.
Veniamin Veniaminovič Alexandrov zemřel 6. listopadu 1991 v Moskvě ve věku 54 let, zhruba měsíc před formálním rozpadem Sovětského svazu. Pochován je na moskevském hřbitově.
📈 Statistiky
Klubové statistiky (Vysšaja liga)
Následující tabulka obsahuje absolutně kompletní výpis všech odehraných sezón Veniamina Alexandrova v elitní sovětské soutěži. Z důvodu nekompletnosti digitalizovaných archivů sovětské ligy ze stalinistické a chruščovovské éry nebyly údaje o asistencích, obdržených trestných minutách a přesném počtu odehraných zápasů u všech hráčů centrálně a spolehlivě zaneseny do mezinárodních databází (zejména pro 50. léta). Pro striktní zachování faktografické přesnosti jsou tyto chybějící bloky označeny jako nedostupné, žádná sezóna však není vynechána.
| Sezóna | Tým | Liga | Zápasy | Góly | Asistence | Body | Trestné minuty |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1955/56 | CSK MO Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | 18 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1956/57 | CSK MO Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | 18 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1957/58 | CSK MO Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | 32 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1958/59 | CSK MO Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | 14 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1959/60 | CSKA Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | 19 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1960/61 | CSKA Moskva | Vysšaja liga | data nejsou dostupná | 19 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1961/62 | CSKA Moskva | Vysšaja liga | 36 | 21 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1962/63 | CSKA Moskva | Vysšaja liga | 38 | 53 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1963/64 | CSKA Moskva | Vysšaja liga | 36 | 39 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1964/65 | CSKA Moskva | Vysšaja liga | 33 | 25 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1965/66 | CSKA Moskva | Vysšaja liga | 32 | 31 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1966/67 | CSKA Moskva | Vysšaja liga | 42 | 27 | 11 | 38 | 16 |
| 1967/68 | CSKA Moskva | Vysšaja liga | 37 | 23 | 11 | 34 | 18 |
| 1968/69 | CSKA Moskva | Vysšaja liga | 24 | 1 | 1 | 2 | 4 |
- (Během čtrnácti let v první sovětské lize vstřelil doložitelných 239 branek při celkovém odhadovaném počtu cca 400 utkání).*
Reprezentační statistiky
Kompletní výpis startů Veniamina Alexandrova na vrcholných turnajích organizovaných IIHF a MOV. (Olympijské turnaje z let 1960, 1964 a 1968 byly IIHF souběžně ratifikovány jako plnohodnotná mistrovství světa, z nichž se udělovaly i samostatné medaile mistrů Evropy).
| Rok | Tým | Událost | Zápasy | Góly | Asistence | Body | Trestné minuty | Konečné umístění |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1957 | SSSR | MS 1957 | 7 | 8 | 1 | 9 | data nejsou dostupná | 2. místo (Stříbro) |
| 1958 | SSSR | MS 1958 | 7 | 9 | 3 | 12 | 2 | 2. místo (Stříbro) |
| 1959 | SSSR | MS 1959 | 8 | 4 | 3 | 7 | 0 | 2. místo (Stříbro) |
| 1960 | SSSR | ZOH 1960 (a MS) | 7 | 7 | 6 | 13 | 16 | 3. místo (Bronz) |
| 1961 | SSSR | MS 1961 | 7 | 6 | 2 | 8 | 4 | 3. místo (Bronz) |
| 1963 | SSSR | MS 1963 | 7 | 4 | 6 | 10 | 2 | 1. místo (Zlato) |
| 1964 | SSSR | ZOH 1964 (a MS) | 8 | 7 | 4 | 11 | 7 | 1. místo (Zlato) |
| 1965 | SSSR | MS 1965 | 7 | 4 | 5 | 9 | 8 | 1. místo (Zlato) |
| 1966 | SSSR | MS 1966 | 7 | 9 | 8 | 17 | 4 | 1. místo (Zlato) |
| 1967 | SSSR | MS 1967 | 7 | 7 | 7 | 14 | 4 | 1. místo (Zlato) |
| 1968 | SSSR | ZOH 1968 (a MS) | 4 | 3 | 3 | 6 | 0 | 1. místo (Zlato) |
- (Během 76 zápasů na vrcholných turnajích vstřelil 68 branek a zaznamenal 48 asistencí).*
Zdroje
- Lidé
- Rusové
- Sověti
- Muži
- Narození 18. dubna
- Narození 1937
- Narození v Moskvě
- Úmrtí 6. listopadu
- Úmrtí 1991
- Úmrtí v Moskvě
- Zesnulí lidé
- Sportovci
- Hokejisté
- Hokejoví útočníci
- Hráči CSKA Moskva
- Sovětští hokejoví reprezentanti
- Mistři světa v ledním hokeji
- Olympijští vítězové v ledním hokeji
- Zlatí olympijští medailisté
- Sovětští zlatí olympijští medailisté
- Bronzoví olympijští medailisté
- Hokejoví trenéři
- Trenéři SKA Petrohrad
- Členové Ruské a sovětské hokejové síně slávy
- Členové Síně slávy IIHF
- Účastníci Zimních olympijských her 1960
- Účastníci Zimních olympijských her 1964
- Účastníci Zimních olympijských her 1968
- Beran (znamení)
- Vytvořeno Gemini (FilmedyBot 3.2)