Válečné zločiny
Obsah boxu
| Válečné zločiny | |
|---|---|
| Právní základ | Ženevské úmluvy, Římský statut Mezinárodního trestního soudu |
| Příklady | Úmyslné zabíjení civilistů, mučení, ničení civilního majetku, deportace obyvatelstva, znásilnění |
| Nepromlčitelnost | Ano |
Válečné zločiny jsou závažná porušení mezinárodního humanitárního práva (také známého jako válečné právo), spáchaná během ozbrojeného konfliktu, která jsou postihována mezinárodním trestním právem. Tyto činy mohou být páchány jak v mezinárodních ozbrojených konfliktech, tak i v konfliktech nemajících mezinárodní povahu, tedy v vnitrostátních ozbrojených konfliktech. Válečné zločiny představují jednu ze čtyř hlavních kategorií zločinů podle mezinárodního práva, vedle genocidy, zločinů proti lidskosti a zločinu agrese.
📜 Historie a právní základ
Koncept válečných zločinů se vyvíjel po staletí, ale moderní chápání a systematické stíhání získalo na významu až ve 20. století.
- Haagské úmluvy (1899 a 1907) byly jedny z prvních mezinárodních smluv, které kodifikovaly válečné právo a stanovily pravidla vedení války, včetně zákazu určitých zbraní a metod boje.
- Ženevské úmluvy z roku 1949 a jejich dodatkové protokoly (1977) tvoří základ moderního mezinárodního humanitárního práva. Chrání oběti ozbrojených konfliktů a stanovují pravidla pro zacházení s válečnými zajatci, civilním obyvatelstvem, raněnými a zdravotnickým personálem. Vážná porušení těchto úmluv jsou považována za válečné zločiny.
- Norimberské procesy (1945–1946) byly klíčové pro rozvoj mezinárodního trestního práva. Představitelé nacistického Německa byli souzeni za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Tyto procesy položily základy pro individuální trestní odpovědnost za mezinárodní zločiny.
- Římský statut Mezinárodního trestního soudu (přijat 1998, v platnost vstoupil 2002) poskytuje jeden z nejúplnějších katalogů válečných zločinů a definuje pravomoc Mezinárodního trestního soudu (ICC) nad těmito zločiny.
⚖️ Definice a typy válečných zločinů
Podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu se válečnými zločiny rozumí:
- Vážná porušení Ženevských úmluv z 12. srpna 1949, zaměřená proti osobám nebo majetku požívajícím ochrany. Mezi ně patří úmyslné zabití, mučení, nelidské zacházení, úmyslné způsobení velkého utrpení, rozsáhlé ničení a přivlastňování majetku, nucení válečných zajatců ke službě v nepřátelské armádě, svévolné zbavení práva na spravedlivé řízení, protiprávní deportace či přesun nebo protiprávní zbavení osobní svobody a braní rukojmí.
- Jiné závažné porušení zákonů a obyčejů platných v mezinárodních ozbrojených konfliktech, jako jsou úmyslné útoky proti civilnímu obyvatelstvu nebo civilním objektům, útoky na humanitární pomoc nebo mírové operace, úmyslné útoky na budovy určené k náboženským, vzdělávacím, uměleckým, vědeckým nebo charitativním účelům, plenění města nebo místa, znásilnění, sexuální otroctví, nucená prostituce, nucené těhotenství, nucená sterilizace nebo jiné formy sexuálního násilí. Dále sem patří používání zakázaných zbraní (např. chemické a biologické zbraně, nášlapné miny, kazetová munice), hladovění civilistů jako metoda boje, nebo využívání přítomnosti civilistů jako živých štítů.
- Válečné zločiny mohou být spáchány i v rámci ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní povahu, tedy například v občanských válkách.
🏛️ Stíhání válečných zločinů
Stíhání válečných zločinů je komplexní a probíhá na několika úrovních:
- Národní soudy: Každý stát má povinnost stíhat válečné zločiny spáchané na jeho území nebo jeho občany. V České republice jsou tyto zločiny stíhány podle trestního zákoníku jako trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy.
- Ad hoc tribunály: V minulosti byly zřizovány Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu pro konkrétní konflikty.
- Mezinárodní trestní soud (ICC): Se sídlem v Haagu, Nizozemsku, je stálým soudním orgánem, který stíhá jednotlivce za válečné zločiny spáchané po 1. červenci 2002. Jeho jurisdikce je komplementární k národním soudům, což znamená, že zasahuje pouze tehdy, pokud státy samy nejsou schopny nebo ochotny tyto zločiny stíhat. ICC má mezinárodněprávní subjektivitu.
- Pravomoc ICC: Zahrnuje zločiny spáchané na území smluvní strany nebo občany smluvní strany. I stát, který není smluvní stranou, může přijmout pravomoc soudu nad konkrétním zločinem. Rada bezpečnosti OSN může rovněž požádat ICC o stíhání zločinů spáchaných kýmkoli a kdekoli.
- Promlčitelnost: Válečné zločiny jsou nepromlčitelné.
- Aktuální výzvy (2025): K prosinci 2025 Mezinárodní trestní soud nadále potvrzuje platnost zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina a Mariju Lvovovou-Bělovovou kvůli údajným válečným zločinům spočívajícím v nezákonné deportaci ukrajinských dětí. ICC rovněž zvažuje slyšení v případech týkajících se izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti, pokud by se obžalovaní nedostavili. Některé státy, jako například Maďarsko, se v roce 2025 rozhodly odstoupit od Mezinárodního trestního soudu, což je krok, který kritici vnímají jako politizaci soudu.
🌍 Příklady válečných zločinů
Seznam válečných zločinů je dlouhý a zahrnuje širokou škálu činů, které porušují základní principy humanity během ozbrojených konfliktů. Mezi nejčastější patří:
- Útoky na civilisty a civilní objekty: Úmyslné vedení útoků proti civilnímu obyvatelstvu jako takovému nebo proti civilním objektům (např. nemocnice, školy, kulturní památky, obytné budovy), které nejsou vojenskými cíli.
- Mučení a nelidské zacházení: S válečnými zajatci, civilisty nebo jinými chráněnými osobami.
- Deportace a nucené přesuny obyvatelstva: Zejména dětí, z okupovaných území.
- Používání zakázaných zbraní: Například kazetová munice, chemické zbraně nebo biologické zbraně, které nerozlišují mezi bojovníky a civilisty.
- Plenění a ničení majetku: Rozsáhlé ničení a přivlastňování majetku, které není ospravedlněno vojenskou nutností.
- Sexuální násilí: Včetně znásilnění, sexuální otroctví a nucené prostituce.
- Hladovění civilistů: Úmyslné využívání hladovění civilních osob jako metody boje.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si, že je válka. Ale i ve válce platí určitá pravidla, něco jako pravidla sportu, i když je to mnohem vážnější. Válečné zločiny jsou jako, když někdo tato pravidla hrubě poruší. Například, když fotbalista úmyslně a ošklivě fauluje protihráče tak, že ho zraní. Ve válce jsou pravidla, která říkají, že nesmíte útočit na lidi, kteří nebojují (civilisty), na nemocnice, na školy nebo na zdravotníky. Nesmíte mučit zajatce nebo je nutit bojovat proti jejich vlastní zemi. Také nesmíte ničit věci, které nemají nic společného s bojem, jako jsou kostely nebo domy, jen tak pro zábavu.
Tyto "pravidla války" jsou sepsána v důležitých smlouvách, jako jsou Ženevské úmluvy. Když někdo tato pravidla poruší, říkáme tomu válečný zločin. A ti, kdo tyto zločiny spáchají, by měli být potrestáni. K tomu slouží speciální soud, který se jmenuje Mezinárodní trestní soud v Haagu. Ten se snaží zajistit, aby i v té nejhorší situaci, jako je válka, platila nějaká spravedlnost a aby ti, kdo se dopustili krutostí, za své činy nesli odpovědnost. Je to snaha chránit ty nejslabší a udržet alespoň nějakou lidskost i v době, kdy se lidé navzájem zabíjejí.