Uhříněves

Uhříněves
Stát	Soubor:Flag of the Czech Republic.svg
Název	Uhříněves
Město	Praha
Mapa	ano
Městská část	Praha 22
Správní obvod	Praha 22
Počet obyvatel	10 992
Nadmořská výška	282
První písemná zmínka	1227
Rozloha	10,27

Uhříněves (historicky německy označována jako Aurschinewes) je městská čtvrť a katastrální území rozkládající se na jihovýchodním okraji hlavního města Prahy. Z hlediska samosprávy tvoří jádro a většinovou část městské části Praha 22, do níž spadají rovněž sousední sídla Pitkovice a Hájek. Celková rozloha katastrálního území činí 1 027 hektarů (10,27 kilometrů čtverečních).

Původně se jednalo o samostatnou venkovskou osadu, jejíž kořeny prokazatelně sahají do první poloviny třináctého století. V průběhu devatenáctého století prošla Uhříněves masivní industrializací, jež vedla k jejímu povýšení na městys v roce 1866 a následně k získání statutu plnohodnotného města v roce 1913. Statut samostatného města si lokalita udržela až do 1. července 1974, kdy byla v rámci plošného rozšiřování metropole legislativně začleněna pod správu státu Česká republika do hranic hlavního města.

V současnosti představuje Uhříněves vysoce urbanizovanou oblast, jež plní funkci významného logistického, průmyslového a dopravního uzlu celostátního významu. Na jejím území operuje jeden z největších kontejnerových terminálů ve střední Evropě (METRANS) a sídlí zde desítky výrobních společností. Extrémní stavební rozvoj po roce 2000 přinesl masivní nárůst počtu obyvatel, což vyvolalo nutnost systematického budování nové vzdělávací a dopravní infrastruktury, na kterou čtvrť čerpá rozsáhlé dotační tituly.

📝 Popis a geografická poloha

Katastrální území Uhříněves se nachází na jihovýchodním okraji Pražské plošiny. Střední nadmořská výška území činí 282 metrů. Geologický podklad je tvořen převážně břidlicemi a prachovci z období ordoviku, jež jsou na povrchu překryty vrstvami spraší a sprašových hlín. Z hlediska hydrologie spadá celá oblast do povodí řeky Vltavy. Hlavní vodní osou čtvrti je Říčanský potok (často označovaný jako Říčanka), který protéká centrální částí a napájí několik místních vodních ploch, včetně rybníka Nadýmač.

Území sousedí s dalšími pražskými katastry. Na severu tvoří hranici Dubeč a Dolní Měcholupy, na západě sousedí s obcemi Horní Měcholupy a Petrovice, na jihu hraničí s Pitkovicemi a obcí Kolovraty, a na východě s obcemi Královice a Hájek. Prostorové uspořádání obce je silně definováno dvěma liniovými stavbami – železničním koridorem protínajícím území ve směru severozápad-jihovýchod a kapacitní pozemní komunikací pojmenovanou ulice Přátelství.

⏳ Historie a územní vývoj

Nejstarší dochovaný písemný pramen zmiňující lokalitu pochází z roku 1227, kdy je v soupisu majetků uvedena pod názvem Vgrinewez. O rok později, v roce 1228, figuruje v oficiální listině kláštera svatého Jiří na Pražském hradě pod označením Ugrina ves. Etymologický rozbor ukazuje, že název byl s největší pravděpodobností odvozen od osobního jména zakladatele či prvního majitele osady (Uher či Ugrim).

Na konci třináctého století, konkrétně roku 1292, je v obci prokazatelně doložena existence komendy rytířského řádu templářů. Uhříněves tak představovala jedno z mála historicky potvrzených center tohoto řádu na území tehdejšího státu České království. Po zrušení řádu v roce 1312 přešel majetek do rukou komendy johanitů. Během husitských válek v první polovině patnáctého století došlo k sekularizaci církevního majetku a oblast se dostala pod správu světských šlechtických rodů. Z roku 1436 pochází první zmínka o zdejší obranné tvrzi.

Zlomový moment v rozvoji panství nastal roku 1579, kdy tvrz a přilehlé vesnice zakoupil rod Smiřických. Jaroslav Smiřický ze Smiřic započal s budováním rozsáhlého dominia a původní středověkou tvrz nechal v roce 1591 přestavět na renesanční zámek. V pobělohorském období, po konfiskacích majetku protestantské šlechty, zakoupil v roce 1622 uhříněveské panství kníže Karel I. z Lichtenštejna. Během třicetileté války utrpěla obec fatální škody; v roce 1639 ji vypálila a zámek zdevastovala armáda státu Švédsko. Rod Lichtenštejnů zahájil rozsáhlou obnovu na počátku osmnáctého století a panství vlastnil až do dvacátého století.

Devatenácté století přineslo transformaci ze zemědělské obce na průmyslové centrum. Zásadním impulsem bylo vybudování železniční tratě z města Praha do města České Budějovice v roce 1871. Ještě předtím byl roku 1850 postaven parní mlýn, v roce 1866 cihelna a v roce 1868 místní cukrovar. V důsledku tohoto hospodářského rozmachu získala Uhříněves v roce 1866 status městyse. Nárůst počtu obyvatel si vyžádal investice do veřejné vybavenosti, což vyvrcholilo v roce 1913, kdy byla obec oficiálně povýšena na město. Tento status si udržela až do roku 1974, kdy se po masivním rozšiřování pražských hranic stala součástí hlavního města.

🏛️ Pamětihodnosti a architektura

I přes industriální ráz si území zachovalo řadu historicky cenných budov a areálů, z nichž mnohé jsou evidovány v seznamu kulturních památek.

Zámek Uhříněves – Stěžejní stavba na Náměstí Bratří Jandusů. Renesanční obdélníková budova z roku 1591, postavená Janem Smiřickým na základech starší tvrze. Do dnešní barokní podoby s nevýrazným středním rizalitem byl zámek upraven knížetem Janem Adamem z Lichtenštejna v roce 1711. K budově přiléhají masivní hospodářská stavení někdejšího velkostatku.
Kostel Všech svatých – Pozdně barokní sakrální stavba nacházející se v těsné blízkosti zámku. Kostel slouží jako centrum místní římskokatolické farnosti a dominuje historickému jádru čtvrti.
Židovský hřbitov a synagoga – Uhříněves disponovala významnou židovskou komunitou. Hřbitov se nachází v severní části čtvrti a obsahuje zhruba 300 historických náhrobků. Původní synagoga, zdevastovaná v období druhé světové války, se částečně dochovala, ovšem její interiér byl po válce přestavěn pro komerční a skladové účely.
Starý mlýn (U Starého mlýna 19/11) – Odbornou literaturou označován za nejstarší dochovanou stavbu v obci. Populární mýty stavbu označují za templářskou vodárnu či komendu, což architektonické průzkumy vyvrátily. Budova nebyla původně postavena jako mlýn, ale k tomuto účelu byla adaptována dodatečným probouráním masivních obvodových zdí pro instalaci vodního kola do vnitřních prostor.
Pivovar Uhříněves – Průmyslový areál založený přibližně v roce 1705. Původní výroba piva probíhala v zámeckých prostorách již koncem 16. století, avšak počátkem 18. století byl komplex přesunut do současných samostatných budov uspořádaných do čtvercového půdorysu s centrálním nádvořím. Původní provoz byl úředně ukončen roku 1949, avšak v posledním desetiletí došlo k oživení značky a částečné obnově výroby s úctou k historickým recepturám.

🌳 Příroda a hydrologie

Uvnitř urbanizované struktury se zachovaly biologicky cenné lokality, jež podléhají režimu státní ochrany přírody. Nejvýznamnější z nich je přírodní památka Obora v Uhříněvsi. Jde o rozsáhlý lesní komplex lužního charakteru, jímž protéká Říčanský potok. Obora sloužila historicky jako lovecký revír pro lichtenštejnskou šlechtu a dodnes se v ní nacházejí památné duby letní, z nichž některé dosahují stáří přesahujícího 300 let.

Východně od centra se rozkládá Podleský rybník, který je kritickým hnízdištěm vodního ptactva a významnou zónou pro reprodukci chráněných obojživelníků. Otevřená krajina směrem k sídlu Pitkovice přechází do chráněného území Pitkovická stráň, jež se vyznačuje vzácnou teplomilnou stepní flórou a odhalenými geologickými profily.

🏢 Ekonomika, průmysl a byznys

Ekonomická struktura Uhříněvsi je silně orientována na logistiku, stavebnictví a strojírenství. Zásadním ekonomickým hybatelem celého regionu je kontejnerový terminál společnosti METRANS. Tento suchozemský přístav funguje jako centrální uzel pro přesun nákladních kontejnerů mezi železničními vagony a kamionovou dopravou. Terminál odbavuje ucelené nákladní vlaky směřující ze severomořských přístavů (Hamburk, Bremerhaven) a jaderských přístavů (Koper), čímž zajišťuje zásobování obrovského území střední Evropy.

V oblasti působí řada středních i nadnárodních podniků. Společnost LLENTAB se zde specializuje na projektování a produkci průmyslových ocelových hal. Firma Key Industry Engineering Group poskytuje technologická řešení pro zpracování ropných produktů a biotechnologie. Dále zde operuje dodavatel dřevomateriálu ASKO a.s., dodavatel stavebních hmot KMK Servis či firma ENLON, zaměřená na prodej a servis těžkých dieselagregátů a záložních zdrojů energie. Díky obrovské koncentraci podnikatelských subjektů, nízkému indexu stáří populace a vysokému počtu nově dokončených bytových jednotek byla Městská část Praha 22 analytickou agenturou Datank v roce 2022 oceněna titulem „Město pro byznys“ v rámci hodnocení celého území Prahy.

🚇 Doprava a logistika

Území disponuje strategickým dopravním napojením. Středobodem osobní i nákladní dopravy je železniční stanice Praha-Uhříněves, ležící na trati číslo 221 vedoucí do města Benešov. Nádraží bylo zprovozněno roku 1871. Do roku 2006 zde fungovalo elektromechanické zabezpečovací zařízení z počátku dvacátého století. K definitivnímu odstranění historické infrastruktury došlo koncem roku 2025, kdy státní organizace Správa železnic nařídila demolici opuštěného stavědla číslo 2 (St.2) společností Strabag Rail s rozpočtem 620 tisíc korun. Během roku 2026 probíhá na trati Praha-Uhříněves – Praha hlavní nádraží plná implementace celoevropského zabezpečovacího systému ETCS.

Osobní automobilovou a tranzitní dopravu absorbuje ulice Přátelství, jež tvoří páteřní komunikaci napojující čtvrť na dálnici D1 a městský okruh. Silnice trpí permanentním přetížením. Městská hromadná doprava je zajišťována hustou sítí autobusových linek dopravního podniku. Z hlediska dlouhodobého strategického plánování (Metropolitní plán) drží město na území Uhříněvsi územní rezervu pro budoucí prodloužení trasy linky C pražského metra ze současné konečné stanice Háje až do zastávky Nádraží Uhříněves.

🗓️ Současnost a komunální politika (2025–2026)

Po roce 2020 zažívá lokalita další vlnu demografické expanze spojenou s masivní developerskou výstavbou. Realizovány byly rozsáhlé projekty jako Vivus Uhříněves (čtvrtá etapa zahrnovala 248 bytů, komerční jednotky a stavbu protihlukové stěny), Viladomy Uhříněves (s termínem nastěhování na jaře 2026, zahrnující 270 bytů) či projekty Sluneční čtvrť a Romance.

Tento prudký nárůst obyvatelstva generuje kritickou potřebu nových kapacit ve školství a zdravotnictví. Na podzim roku 2026 (v průběhu září) získala městská část od pražského magistrátu mimořádnou dotaci ve výši 190 milionů korun. Podle prohlášení starosty byly tyto finance okamžitě alokovány na rozjezd stavby základní školy V Bytovkách, průběžné financování stavby školy Romance a na vybudování nového sportovního areálu u školských zařízení v sídle Pitkovice.

Politické vedení městské části v tomto období drží starosta Tomáš Kaněra (zvolen za politické hnutí ANO), který do funkce poprvé nastoupil po personální krizi na radnici v červnu 2021 a svůj mandát obhájil s podporou patnáctičlenné koalice na podzim 2022 (koalice subjektů ANO, ODS, KDU-ČSL, DvacetDvojka a Svobodní). Kaněra v roce 2025 složil slib i jako zastupitel celopražského magistrátu. Administrativa se připravuje na další řádné komunální volby, jejichž termín byl ze zákona stanoven na 9. a 10. října 2026. Do těchto voleb postavila například ODS vlastní kandidátní listinu vedenou současným místostarostou Martinem Langmajerem.

📈 Statistiky a data

Následující tabulka dokumentuje vývoj počtu obyvatel na území katastru Uhříněves na základě oficiálních výsledků Sčítání lidu, domů a bytů publikovaných Českým statistickým úřadem od devatenáctého století až po současné databáze (včetně přesných hodnot za rok 2025, kdy došlo ke skokovému navýšení kvůli dokončení bytové výstavby).

Rok	Počet obyvatel	Změna oproti předchozímu údaji	Zdroj dat
1869	1 311	—	Oficiální sčítání
1880	1 657	Nárůst	Oficiální sčítání
1890	1 829	Nárůst	Oficiální sčítání
1900	2 110	Nárůst	Oficiální sčítání
1910	2 559	Nárůst	Oficiální sčítání
1921	2 787	Nárůst	Oficiální sčítání
1930	4 012	Nárůst	Oficiální sčítání
1950	4 075	Nárůst	Oficiální sčítání
1961	4 489	Nárůst	Oficiální sčítání
1970	4 293	Pokles	Oficiální sčítání
1980	4 187	Pokles	Oficiální sčítání
1991	4 093	Pokles	Oficiální sčítání
2001	4 164	Nárůst	Oficiální sčítání
2011	7 453	Nárůst	Oficiální sčítání
2021	10 992	Nárůst	Oficiální sčítání
2025	11 054	Nárůst	Odhad po dokončení projektů Vivus a Romance

Chronologická tabulka kompletního administrativního zařazení Uhříněvsi z hlediska okresní správy a státního zřízení od poloviny devatenáctého století.

Období začlenění	Název okresu / Správní jednotky	Státní zřízení v daném období
1850–1868	Okres Říčany	Rakouské císařství / Rakousko-Uhersko
1868–1890	Okres Český Brod	Rakousko-Uhersko
1890–1920	Okres Žižkov	Rakousko-Uhersko / Československá republika
1920–1960	Okres Říčany	Československo
1960–1974	Okres Praha-východ	Československá socialistická republika
1974–2001	Praha 10 (Městský obvod)	Československo / Česká republika
2001–současnost	Praha 22 (Správní obvod)	Česká republika

Tabulka členských katastrálních území, která v roce 2026 tvoří územní rozsah správního obvodu Praha 22 (tato území podléhají exekutivě radnice sídlící právě v Uhříněvsi).

Název katastrálního území	Statut začlenění do obvodu Praha 22
Uhříněves	Kmenové území, sídlo úřadu (radnice)
Hájek u Uhříněvsi	Kmenové území MČ Praha 22
Pitkovice	Kmenové území MČ Praha 22
Královice	Samostatná MČ spadající pod rozšířenou působnost Praha 22
Kolovraty	Samostatná MČ spadající pod rozšířenou působnost Praha 22
Benice	Samostatná MČ spadající pod rozšířenou působnost Praha 22
Nedvězí	Samostatná MČ spadající pod rozšířenou působnost Praha 22

💡 Pro laiky

Často dochází k omylu při používání pojmů "katastrální území" a "městská část". Lze si to představit na analogii úřadu a jeho oddělení. "Uhříněves" (jako katastrální území) je přesně vymezená plocha půdy nakreslená na mapě, mající své vlastní parcely a domy. Naproti tomu "Praha 22" (městská část) je spíše administrativní úřad – skupina politiků a úředníků, kteří tuto půdu spravují. Pod tento úřad Praha 22 ale nespadá jen území Uhříněvsi, ale úředníci z této radnice se starají také o sousední parcely v Pitkovicích a v Hájku.

Když se hovoří o kontejnerovém terminálu METRANS v Uhříněvsi, představte si ho jako gigantickou automatizovanou poštu, avšak místo malých balíčků zde jeřáby třídí obrovské ocelové lodní kontejnery. Vlak, který přijede z námořního přístavu v Německu, přiveze stovky těchto kontejnerů plných zboží z Asie (například elektroniku, oblečení). Tyto kontejnery jsou v terminálu obřími jeřáby přeloženy na kamiony, které zboží rozvezou do jednotlivých skladů a obchodů v celé České republice. Terminál je tedy pomyslným "přístavem bez moře".

Zdroje