Učená společnost České republiky

Učená společnost České republiky
Zkratka	US ČR
Typ	vědecký spolek
Datum založení	10. května 1994
Sídlo	Národní 1009/3, 110 00 Praha 1
Předseda	Ivo Starý
	[learned.cz Oficiální web]

Učená společnost České republiky (v mezinárodním styku anglicky The Learned Society of the Czech Republic) je výběrový spolek sdružující přední vědecké pracovníky napříč všemi akademickými obory působícími na území České republiky. Organizace byla založena 10. května 1994 v Praze z iniciativy vědců Otty Wichterleho a Rudolfa Zahradníka. Posláním společnosti je podpora svobodného pěstování vědy, kultivace racionálního společenského prostředí, podpora úrovně vzdělanosti a formulace nezávislých expertních stanovisek k otázkám vědní politiky a výzkumného financování.

Z právního hlediska jde o spolek evidovaný ve spolkovém rejstříku, který formálně navazuje na činnost a tradice historických vědeckých uskupení působících v českých zemích od 18. století, zejména na Královskou českou společnost nauk a Českou akademii věd a umění. Členství ve společnosti je limitováno stanovami na maximálně 111 řádných členů a je podmíněno striktním výběrovým řízením posuzujícím celoživotní badatelský přínos nominovaných osob.

Společnost aktivně spolupracuje s Akademií věd České republiky na základě zákonného ustanovení a rámcové smlouvy o materiální podpoře podepsané v roce 2006. Své cíle realizuje organizováním veřejných i uzavřených diskusí, publikací stanovisek k celospolečenským i akademickým problémům a každoročním udílením medailí a cen za zásluhy o rozvoj vědy pro vědecké pracovníky, pedagogy i talentované studenty.

🗓 Současnost

V roce 2026 působí Učená společnost jako plně etablovaná a respektovaná platforma české vědecké komunity. Zásadní událostí kalendářního roku 2026 se stalo XXXII. valné shromáždění, které proběhlo 11. května. Během tohoto zasedání došlo k pravidelné obměně užšího vedení organizace. Do funkce úřadujícího předsedy nastoupil chemik Ivo Starý z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB), jenž nahradil matematika Martina Loebla z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ten se v souladu se stanovami automaticky přesunul do pozice minulého (2.) místopředsedy. Funkci vědecké tajemnice v tomto funkčním období zastává matematička Šárka Nečasová z Matematického ústavu AV ČR.

V průběhu první poloviny roku 2026 vydala Rada Učené společnosti několik odborných a společenských stanovisek. Zásadním způsobem se vymezila například proti hrozícím škrtům ve financování předmětových olympiád organizovaných domy dětí a mládeže. V červnu 2026 vydala prohlášení podporující Českou konferenci rektorů v požadavku na stabilní a předvídatelné financování veřejnoprávních médií. Na poli lidských práv ve vědě publikovala společně s dalšími akademickými institucemi veřejný apel za propuštění ruské filozofky Světlany Mesjac, která byla v Rusku zatčena a umístěna do domácího vězení.

Během XXXII. valného shromáždění byly rovněž uděleny výroční ceny za rok 2026. Medaili Učené společnosti obdržela iberoamerikanistka Anna Housková z Filozofické fakulty UK a aplikovaný matematik Willi Jäger působící na Heidelberské univerzitě. Cenu v kategorii vědecký pracovník získal Jiří Rosický z Masarykovy univerzity za výsledky v oblasti teorie kategorií. V kategorii mladších vědců společnost ocenila imunologa Jana Dobeše z Přírodovědecké fakulty UK a fyzičku Andreu Konečnou působící na VUT v Brně.

⏳ Historie a tradice

Učená společnost České republiky byla založena v roce 1994, ve svých programových dokumentech a deklaracích se však hlásí k přímé institucionální a myšlenkové kontinuitě organizací pocházejících z období osvícenství a národního obrození.

Nejstarším historickým předchůdcem byla Societas incognitorum, první učená společnost v českých zemích a rakouské monarchii. Založena byla roku 1746 v Olomouci svobodným pánem Josefem Petraschem. Přestože existovala pouhých pět let, položila základy kritického vědeckého myšlení na území státu. Druhou a podstatně trvalejší institucí byla Královská česká společnost nauk (KČSN), jež vznikla roku 1784 v Praze za přispění osobností jako Ignác Born či Josef Dobrovský. KČSN fungovala v různých formách a pod různými názvy nepřetržitě 168 let. Třetím zásadním pilířem tradice je Česká akademie věd a umění (ČAVU), založená roku 1890 z iniciativy a finančního daru mecenáše Josefa Hlávky.

Fungování KČSN i ČAVU bylo v roce 1952 nuceně ukončeno zákonem vydaným komunistickým režimem, který obě organizace začlenil do nově ustavené a politicky kontrolované Československé akademie věd (ČSAV). Od tohoto okamžiku ztratili českoslovenští badatelé možnost sdružovat se ve svobodné vědecké reprezentaci, která by nebyla podřízena státnímu aparátu.

Po pádu režimu v roce 1989 začaly probíhat diskuse o obnově nezávislé učené společnosti. Proces iniciovali chemici Otto Wichterle (tehdejší předseda vznikající AV ČR) a Rudolf Zahradník. Ustavující shromáždění nové organizace se konalo 10. května 1994 ve Vlasteneckém sále pražského Karolina. Během aktu podepsalo 36 vědců takzvanou Deklaraci Učené společnosti. Dne 25. května 1994 přijal členy zakládajícího grémia tehdejší prezident republiky Václav Havel. Organizace byla formálně registrována Ministerstvem vnitra k 23. červnu 1994 jako občanské sdružení.

Od roku 2005 je existence a podpora Učené společnosti zakotvena přímo v legislativě České republiky. Zákon č. 342/2005 Sb., kterým se novelizoval zákon o Akademii věd ČR, explicitně uložil Akademii povinnost tuto organizaci podporovat. Na základě nové úpravy občanského zákoníku z roku 2014 byla právní forma sdružení přetransformována na spolek.

🏛 Organizační struktura

Legislativní fungování Učené společnosti podléhá psaným stanovám. Nejvyšším rozhodovacím orgánem organizace je Valné shromáždění. Účastní se jej všichni řádní, zahraniční i emeritní členové. Koná se obvykle v květnu v prostorách Karolina nebo jiných akademických institucí. Valné shromáždění schvaluje rozpočet, volí nové členy a každé dva roky hlasuje o novém složení Rady.

Výkonnou moc a strategické řízení zajišťuje osmičlenná Rada Učené společnosti. Funguje na principu plynulé personální kontinuity, takzvaného trojlístku předsedů. V Radě zasedá:

Úřadující předseda (vykonává mandát po dobu 2 let)
1. místopředseda (zvolený budoucí předseda, který převezme úřad po skončení mandátu úřadujícího)
2. místopředseda (bývalý předseda, který předal úřad)
Vědecký tajemník (zodpovídá za administrativní chod a dokumentaci)
Čtyři předsedové odborných sekcí

Členská základna a odborné agendy jsou rozděleny do čtyř základních sekcí podle oborového zaměření:

Sekce matematicko-fyzikálních věd
Sekce chemických věd
Sekce biologicko-medicínských věd
Sekce společenských a humanitních věd

Financování provozu je zajištěno prostřednictvím členských příspěvků, dobrovolných darů a na základě Rámcové smlouvy o spolupráci, uzavřené s Akademií věd ČR v lednu 2006.

👥 Členství

Stanovy společnosti definují pro přijetí nových členů striktní kvalitativní parametry. Kandidáti musí prokázat výrazný a mezinárodně uznávaný tvůrčí přínos v konkrétním vědním oboru a zároveň splňovat předpoklady vysoké mravní integrity. Jména kandidátů mohou navrhovat výhradně stávající řádní a zahraniční členové. Návrhy posuzují oborové sekce a Rada. O konečném přijetí rozhoduje Valné shromáždění, přičemž ke zvolení je nezbytný souhlas dvoutřetinové většiny přítomných řádných členů.

Společnost eviduje tři typy členství:

Řádní členové: Omezeni maximálním celkovým počtem 111 osob. Řádným členem se může stát pouze vědec, jehož primární odborné působiště se nachází na území České republiky.
Zahraniční členové: (Před úpravou stanov v roce 2015 označováni jako čestní členové). Limitováni počtem 50 osob. Zahraničním členem může být zvolen výhradně badatel, který primárně působí v zahraničí (včetně českých vědců v exilu nebo těch, kteří natrvalo přesídlili).
Emeritní členové: Kategorie vytvořená pro stávající členy, kteří se z důvodu věku, zdravotního stavu nebo vlastního rozhodnutí stáhnou z aktivního chodu a uvolní tím místo pro přijetí mladších řádných členů.

Ačkoliv stanovy vyžadují prokazatelný a časem ověřený celoživotní přínos, organizace vykazuje v posledních letech snahu o věkové omlazení. V roce 2024 byli například přijati vědci patřící ke generaci narozené po roce 1980 (imunoonkoložka Jitka Palich Fučíková, biofyzik Robert Vácha či matematik Libor Barto). Historickým rekordmanem z hlediska věku při přijetí zůstává molekulární biolog Jan Konvalinka, jenž byl do organizace zvolen v roce 2003 bezprostředně po dosažení čtyřiceti let.

🏆 Ocenění a medaile

Jedním z ústředních bodů činnosti je rozeznávání a podpora vědecké excelence v domácím akademickém i pedagogickém prostoru. Udílení ocenění probíhá na jarním Valném shromáždění a dělí se do několika kategorií.

Medaile Učené společnosti za zásluhy o rozvoj vědy Jde o nejvyšší statutární ocenění, udělované výjimečným vědeckým osobnostem za celoživotní dílo a rozvoj jejich domovské disciplíny v mezinárodním kontextu. Ocenění má charakter čestné medaile. Mezi dosavadní nositele se zařadili mimo jiné chemik Antonín Holý, historik František Šmahel, hmotnostní spektrometrista Vladimír Hanuš, astronom Jan Palouš či aplikovaný matematik Willi Jäger.

Ceny Učené společnosti v kategorii vědecký pracovník Jsou udělovány aktivním badatelům za konkrétní, mimořádně významný vědecký výsledek nebo soubor prací s celosvětovým ohlasem, obvykle publikovaných v prestižních časopisech. Cena je spojená s finanční odměnou, která v historii dosahovala výše okolo 100 000 Kč. Ocenění získali v minulosti například chemik Miloslav Frumar, historik Eduard Maur nebo matematik Jiří Rosický.

Ceny Učené společnosti v kategorii mladší vědecký pracovník Určeno pro talentované výzkumníky v rané fázi kariéry. Toto ocenění hraje významnou roli při etablování mladých vědců v nezávislých pozicích a při žádostech o mezinárodní granty. Ocenění obdrželi v minulosti například bioložka Jana Humpolíčková, matematička Marta Štefánková, mikrobiolog Štěpán Coufal či imunolog Jan Dobeš.

Společnost dále pravidelně honoruje finančním darem nejlepší pedagogy na středních školách, kteří prokazatelně vychovávají nadané studenty k vědecké práci, a rovněž oceňuje vítěze vědeckých středoškolských soutěží v kategorii studentských prací (SOČ).

🗣 Činnost a veřejné působení

Kromě interních zasedání vyvíjí spolek aktivitu směrem k odborné i laické veřejnosti. Veřejné působení probíhá dvěma primárními kanály: vzdělávací činností a formulací stanovisek.

Vzdělávací aktivity jsou realizovány formou odborných sympozií a přednášek. Pro veřejnost jsou koncipovány specifické formáty jako například "Série přednášek Bernarda Bolzana" a "Série přednášek Františka Palackého". Novodobým formátem se stal cyklus "Masterclass Učené společnosti", který představuje formát přednášek prezentovaných fyzicky i streamovaných online, zacílených primárně na středoškoláky (své přednášky v tomto bloku prezentovali např. Martin Loebl s tématem výpočetních technologií, Julius Lukeš zaměřený na tajemství genetického kódu nebo Petr Slavíček zabývající se chemickou analýzou v historickém kontextu).

Stanoviska Rady představují nástroj nezávislého připomínkování veřejných událostí spojených s vědní politikou, etikou a vzděláváním. Stanoviska jsou publikována formou otevřených dopisů příslušným ministrům, parlamentu či veřejným institucím. Společnost se ohrazuje proti systémovým zásahům redukujícím rozpočet do výzkumu, vzdělávání a podpory mládežnických soutěží.

📊 Seznam předsedů Učené společnosti

Tato tabulka obsahuje chronologicky kompletní soupis všech vědců, kteří zastávali funkci předsedy od založení Učené společnosti České republiky v roce 1994. V letech 1994 až 2008 bylo pro výkon funkce běžné kumulovat dvě na sebe navazující dvouletá období, od roku 2008 se stal standardem jednotný dvouletý mandát definovaný stanovami a plynulou rotací z pozice prvního místopředsedy. Data pokrývají vývoj až do konce funkčního období v roce 2028.

Funkční období	Jméno předsedy	Odborné zaměření	Domovská instituce v době výkonu funkce
1994–1997	Rudolf Zahradník	teoretická a fyzikální chemie	Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
1998–2002	Josef Koutecký	dětská onkologie	2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
2002–2004	František Šmahel	historie	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
2004–2008	Jiří Grygar	astronomie a astrofyzika	Fyzikální ústav AV ČR
2008–2010	Helena Illnerová	fyziologie a biochemie	Fyziologický ústav AV ČR
2010–2012	Václav Pačes	biochemie a molekulární genetika	Ústav molekulární genetiky AV ČR
2012–2014	Petr Pokorný	evangelická teologie a biblistika	Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy
2014–2016	Jiří Bičák	teoretická fyzika a astrofyzika	Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
2016–2018	Zdeněk Havlas	teoretická a kvantová chemie	Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
2018–2020	Blanka Říhová	imunologie a mikrobiologie	Mikrobiologický ústav AV ČR
2020–2022	Pavel Jungwirth	fyzikální chemie	Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
2022–2024	Libor Grubhoffer	virologie a biochemie	Biologické centrum AV ČR
2024–2026	Martin Loebl	diskrétní matematika	Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
2026–2028	Ivo Starý	organická a chirální chemie	Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

💡 Pro laiky

Učenou společnost si lze představit jako určitý neoficiální parlament sestavený z nejuznávanějších badatelů v dané zemi. Nejde o klasický státní úřad, který by zaměstnával úředníky, a nejedná se ani o výzkumný ústav nebo univerzitu. Společnost nikoho nezaměstnává na plný úvazek k tomu, aby bádal v laboratoři pod její hlavičkou, ani neuděluje akademické tituly studentům.

Funguje naopak jako exkluzivní spolek. Do tohoto spolku se nelze přidat prostým zasláním přihlášky nebo zaplacením poplatku. Noví členové se přijímají výhradně na základě hlasování stávajících členů, kteří hodnotí, zda daný badatel během svého života skutečně přinesl vědě prokazatelné a mezinárodně platné objevy. Stanovený horní limit počtu členů na 111 zaručuje, že se dovnitř dostane jen absolutní minimum osob s nejpřísnějším vědeckým kreditem.

Hlavním smyslem existence takového uskupení je vytvořit naprosto nezávislý orgán, který není přímo vázán na státní rozpočet, politické vlivy ministerstev nebo zájmy konkrétní školy. Pokud stát plánuje neuvážené zásahy do školství, nebo když se ve společnosti objeví šíření dezinformací, může Učená společnost vydat expertní stanovisko. Díky obrovské odborné reputaci zúčastněných vědců má takové slovo vysokou váhu u politiků i v médiích. Ceny a medaile udělované Učenou společností pak představují jedno z nejvyšších uznání v českém vědeckém prostředí právě proto, že pocházejí od vědecké elity samotné, nikoliv od úředníků.

Zdroje