Tony Granato
| Tony Granato | |
|---|---|
| Výška | 180 |
| Váha | 84 |
| Pozice | levé křídlo |
| Draft | 120. celkově (1982) |
Tony Granato (celým jménem Anthony Lewis Granato, * 25. července 1964 ve městě Downers Grove, stát Illinois) je americký bývalý profesionální lední hokejista, hokejový trenér a sportovní televizní analytik. Během své hráčské kariéry v severoamerické NHL nastupoval na pozici levého křídla a odehrál třináct sezón, během nichž hájil barvy organizací New York Rangers, Los Angeles Kings a San Jose Sharks. V základní části elitní soutěže nastoupil do 773 utkání, ve kterých zaznamenal 492 kanadských bodů za 248 branek a 244 asistencí. V roce 1997 obdržel prestižní Bill Masterton Memorial Trophy za oddanost hokeji poté, co se úspěšně vrátil na led po devastačním zranění hlavy a operaci mozku.
Po ukončení aktivní hráčské činnosti v roce 2001 se plynule přesunul na trenérskou lavičku. V NHL působil jako hlavní trenér celku Colorado Avalanche a jako asistent u týmů Pittsburgh Penguins a Detroit Red Wings. Následně se přesunul do univerzitního systému NCAA, kde v letech 2016 až 2023 vedl z pozice hlavního trenéra tým University of Wisconsin. Na mezinárodní scéně působil jako hlavní trenér mužské reprezentace Spojených států amerických na Zimních olympijských hrách 2018 v Pchjongčchangu. V roce 2020 byl slavnostně uveden do Síně slávy amerického hokeje (United States Hockey Hall of Fame). Od roku 2024, po úspěšném překonání rakovinového onemocnění (non-Hodgkinova lymfomu), působí jako mediální analytik pro stanice NHL Network a od sezóny 2025/2026 i pro mediální tým Los Angeles Kings.
👤 Mládí a univerzitní kariéra
Anthony Lewis Granato se narodil a vyrůstal ve městě Downers Grove na předměstí Chicaga ve státě Illinois. Pochází z mimořádně silného hokejového rodu, který zásadním způsobem formoval americký hokej napříč několika dekádami. Jeho sestra Cammi Granato se stala jednou z historicky nejúspěšnějších ženských hokejistek planety, vybojovala zlatou medaili na olympijských hrách v Naganu a byla jako první žena uvedena do americké hokejové Síně slávy. Jeho bratr Don Granato se rovněž vydal na trenérskou dráhu a v budoucnu působil jako hlavní trenér organizace Buffalo Sabres.
Své dovednosti rozvíjel Tony nejprve v lokálních dorosteneckých soutěžích v oblasti Illinois. Díky svému ofenzivnímu talentu si zajistil pozornost skautů a v roce 1982 byl ve vstupním draftu NHL vybrán v 6. kole (celkově 120. v pořadí) organizací New York Rangers. Namísto okamžitého vstupu do profesionálního hokeje zvolil cestu univerzitního vzdělání spojeného s elitním mládežnickým programem.
V letech 1983 až 1987 nastupoval za tým Badgers na University of Wisconsin. Během čtyř sezón v těžké konferenci WCHA (Western Collegiate Hockey Association) odehrál 152 zápasů a zaznamenal úctyhodných 226 kanadských bodů (100 branek a 126 asistencí). Postupně se stal hlavním ofenzivním lídrem mužstva. Ve své závěrečné seniorské sezóně 1986/1987 nasbíral 73 bodů ve 35 utkáních, čímž definitivně potvrdil svou připravenost na přechod k profesionálům a zajistil si stabilní místo v amerických národních programech.
🏒 Profesionální začátky a New York Rangers
Po ukončení univerzitní kariéry na jaře 1987 se Granato rozhodl odložit svůj start v NHL o další rok, aby se mohl zúčastnit celoroční přípravy s reprezentačním výběrem Spojených států amerických před nadcházejícím olympijským turnajem. Během tohoto přípravného cyklu nastoupil ke 49 utkáním a připsal si 71 bodů.
Plnohodnotný debut na scéně NHL absolvoval v sezóně 1988/1989 v barvách New York Rangers. Jeho nástup do nejvyšší soutěže měl razantní průběh. Jako nováček odehrál 78 utkání základní části, ve kterých nastřílel 36 branek a přidal 27 asistencí. Ziskem 63 bodů si okamžitě vybudoval pozici klíčového křídelního útočníka. Granato se na ledě prezentoval nejen ofenzivní produktivitou, ale i enormním fyzickým nasazením a agresivitou, o čemž svědčí skutečnost, že ve své nováčkovské sezóně nasbíral 140 trestných minut. Tato kombinace střelce a neústupného bojovníka (tzv. grit) z něj činila velmi cenného hráče.
Ročník 1989/1990 zahájil rovněž v New Yorku, avšak v lednu 1990 zasáhl do jeho kariéry jeden z nejvýraznějších přestupů té doby. Vedení Rangers přistoupilo k masivní hráčské výměně, při které byli Tony Granato a jeho spoluhráč Tomas Sandström odesláni do klubu Los Angeles Kings. Opačným směrem, na východní pobřeží, zamířil elitní ofenzivní centr Bernie Nicholls.
👑 Hvězdná éra v Los Angeles Kings
Přesun do Kalifornie odstartoval nejslavnější hráčské období Granatovy kariéry. V dresu Los Angeles Kings se okamžitě zařadil do ofenzivních struktur týmu, který v té době těžil z fenomenálních dovedností Waynea Gretzkyho a Luca Robitaillea. Granato těžil z prostoru, který tito hráči na ledě vytvářeli, a stal se spolehlivým zakončovatelem.
V sezóně 1990/1991 pokořil hranici 30 vstřelených branek (ve 68 zápasech) a přidal 154 trestných minut, čímž potvrdil svůj tvrdý herní projev. O rok později (1991/1992) svou produktivitu ještě navýšil na 39 gólů v 80 utkáních. Absolutní statistický vrchol jeho kariéry přišel v historické sezóně 1992/1993. Granato v základní části odehrál 81 zápasů, nastřílel 37 branek, zapsal 45 asistencí a dosáhl osobního maxima 82 kanadských bodů (společně se 171 trestnými minutami).
V tomtéž ročníku zažili Los Angeles Kings památné tažení ve vyřazovacích bojích o Stanleyův pohár. Tým postupně vyřadil celky Calgary Flames, Vancouver Canucks a v epickém sedmizápasovém finále Campbellovy konference překonal i Toronto Maple Leafs. Los Angeles se tak poprvé v klubové historii probojovalo až do finále Stanley Cupu, kde nakonec podlehlo celku Montreal Canadiens. Granato patřil k základním kamenům tohoto úspěchu – odehrál všech 24 utkání play-off a připsal si v nich 17 bodů (6 branek a 11 asistencí). V organizaci Kings působil stabilně až do sezóny 1995/1996 a dodnes patří k výrazným osobnostem historie tohoto kalifornského klubu.
⚕️ Vážné zranění mozku a návrat v San Jose Sharks
V průběhu sezóny 1995/1996 čelil Granato situaci, která bezprostředně ohrozila nejen jeho sportovní dráhu, ale i samotný život. Na konci ledna 1996, po hrubém zákroku během utkání proti Hartford Whalers, utrpěl masivní poranění hlavy. Lékařská vyšetření odhalila subdurální hematom (krvácení do prostoru mezi tvrdou plenou mozkovou a pavučnicí). Tento akutní a život ohrožující stav vyžadoval okamžitou neurochirurgickou operaci k odstranění krevní sraženiny a uvolnění nitrolebečního tlaku. Původní lékařské prognózy byly k dalšímu pokračování v profesionálním sportu silně skeptické.
Granato však prokázal enormní vůli. Podstoupil náročnou rekonvalescenci a v létě 1996, kdy mu v Los Angeles vypršel kontrakt, podepsal jako volný hráč smlouvu s konkurenčním klubem San Jose Sharks. Jeho návrat na ledová kluziště v sezóně 1996/1997 se stal jedním z nejpůsobivějších příběhů v lize. V dresu Sharks odehrál 76 utkání základní části, nastřílel 25 branek a celkově nasbíral 40 bodů. Za svou mimořádnou oddanost sportu, vytrvalost a schopnost překonat fatální zranění mu byla na konci sezóny udělena prestižní Bill Masterton Memorial Trophy.
V organizaci San Jose Sharks setrval dalších pět let. Jeho role na ledě se postupně transformovala; z ofenzivního střelce se přeorientoval na pozici defenzivního, zkušeného veterána (tzv. checking forward), který plnil úkoly v oslabení a zajišťoval disciplínu v kabině. Svou aktivní hráčskou kariéru definitivně a oficiálně ukončil po sezóně 2000/2001.
👔 Trenérská dráha v NHL a NCAA
Bezprostředně po ukončení hráčské kariéry se přesunul do oblasti trenérství a sportovního managementu. V roce 2002 přijal pozici asistenta trenéra u organizace Colorado Avalanche. Po odvolání hlavního trenéra Boba Hartleyho v prosinci 2002 jej vedení povýšilo na pozici hlavního kouče. V této roli dovedl Avalanche k diviznímu titulu, ale v roce 2004 byl na postu hlavního trenéra nahrazen Joelem Quennevillem a Granato se vrátil do role asistenta. Když Quenneville klub v roce 2008 opustil, Granato znovu převzal otěže jako hlavní trenér pro sezónu 2008/2009. Po výsledkově neúspěšném ročníku byl však v létě 2009 z funkce odvolán.
Své zkušenosti následně uplatnil jako asistent trenéra v organizaci Pittsburgh Penguins (kde působil od roku 2009 do 2014) a později u Detroit Red Wings (2014–2016). Během svého působení v Detroitu pomáhal s rozvojem defenzivních i ofenzivních systémů po boku hlavních stratégů.
Zásadní kariérní krok mimo NHL učinil na jaře 2016, kdy přijal nabídku stát se hlavním trenérem své alma mater, týmu Wisconsin Badgers na University of Wisconsin. Univerzitní program vedl celých sedm sezón. Jeho největším trenérským triumfem na akademické půdě byl rok 2021, kdy tým dovedl k vítězství v silné konferenci Big Ten a následně byl oceněn titulem Trenér roku konference Big Ten. Během svého univerzitního angažmá pomohl vychovat řadu budoucích hvězd, jakými byli například útočník Cole Caufield nebo obránce K'Andre Miller. Vzhledem k poklesu výkonnosti týmu v pozdějších letech byl z funkce na univerzitě v březnu 2023 propuštěn.
🌍 Reprezentační kariéra a olympijské výzvy
Spojení Tonyho Granata s národním programem USA Hockey trvá desítky let. Jako aktivní hráč reprezentoval Spojené státy americké na mistrovství světa juniorů v letech 1983 a 1984 a následně na třech po sobě jdoucích seniorských mistrovstvích světa (1985, 1986, 1987). Vrcholem jeho reprezentační hráčské dráhy byla účast na Zimních olympijských hrách 1988 v kanadském Calgary, kde za americký výběr nastoupil k sedmi zápasům (tým skončil na 7. místě).
Reprezentační kruh se uzavřel během jeho trenérské kariéry. V roce 2014 působil na Zimních olympijských hrách v Soči v pozici asistenta trenéra. Když vedení NHL odmítlo uvolnit své hráče pro Zimní olympijské hry 2018 v jihokorejském Pchjongčchangu, byl Tony Granato jmenován hlavním trenérem národního týmu Spojených států amerických. Tým složený převážně z evropských krajánků a univerzitních hráčů dovedl ke konečnému 7. místu.
🎙️ Televizní kariéra a projekt Fight for Life
Po odchodu z trenérského postu ve Wisconsinu se Granato v roce 2024 přesunul k televizní mikrofonu. Využil svých hlubokých analytických schopností a začal pracovat pro národní vysílatel NHL Network a také pro regionální televize NBC Sports Chicago a posléze Chicago Sports Network, kde pokrýval zápasy místních klubů. V prosinci 2025 ohlásila organizace Los Angeles Kings, že se Tony Granato připojuje k jejich oficiálnímu televiznímu týmu (FanDuel Sports Network), kde z pozice televizního analytika začal komentovat vybrané zápasy po boku play-by-play reportéra Johna Kellyho.
V roce 2025 se Granato stal tváří a moderátorem dokumentární série "Fight for Life with Tony Granato" (Boj o život s Tonym Granatem), jež byla vysílána na NHL Network. Tento hluboce osobní projekt představuje syrové rozhovory s profesionálními sportovci, kteří během svého života museli čelit extrémním traumatům – ať už šlo o devastační zranění (jako v případě řezných ran Clinta Malarchuka a Richarda Zedníka), drogovou závislost nebo těžké psychické poruchy. Granato, který sám překonal těžké onemocnění mozku a následně i rakovinu, propůjčil pořadu obrovskou míru autenticity. V rámci tohoto projektu úzce spolupracoval s Next Level Player Development Hockey Academy s cílem šířit povědomí o duševním zdraví mezi sportovci.
🎗️ Boj s rakovinou a osobní život
V prosinci roku 2023 zasáhla Tonyho Granata a celou hokejovou veřejnost zpráva o jeho závažném onemocnění. Oznámil, že mu byl diagnostikován non-Hodgkinův lymfom, a musel okamžitě přerušit svou mediální práci, aby mohl podstoupit agresivní režim chemoterapie a ozařování. Tento životní boj vedl se stejnou bojovností a nezlomností, jakou vykazoval během své hráčské kariéry. V červenci 2024 s úlevou oficiálně oznámil, že jeho léčba byla úspěšná a nemoc přešla do stádia úplné remise, což mu umožnilo návrat k aktivnímu profesnímu životu.
Během nejtěžších fází léčby jej podporovala jeho rodina. Zmínění sourozenci Cammi Granato a Don Granato byli po celou dobu jeho oporou. Jeho mimořádný přínos sportu byl formálně oceněn na nejvyšší národní úrovni koncem roku 2020, kdy byl za svou hráčskou a trenérskou kariéru slavnostně uveden do Síně slávy amerického hokeje (United States Hockey Hall of Fame), čímž se připojil ke své sestře Cammi.
📈 Kompletní statistiky
Následující tabulky obsahují absolutně kompletní výčet všech statistických záznamů z kariéry Tonyho Granata, striktně rozdělených podle jednotlivých úrovní soutěží (univerzitní NCAA, nižší profesionální IHL a elitní NHL). Žádná z odehraných sezón v základní části ani v play-off není vynechána.
- (Poznámka k play-off: U univerzitní soutěže NCAA se standardní formát play-off statisticky neeviduje v oddělených tabulkách s trestnými minutami, a je proto nahrazen pomlčkami. V NHL u sezón, kde se Granatův tým neprobojoval do vyřazovacích bojů, nebo kde nezasáhl do hry z důvodu zranění, je aplikována pomlčka. V kolonkách trestných minut pro play-off v IHL a v mezinárodních soutěžích, u nichž historické archivy exaktní čísla neuchovávají, je na základě pravidel pro absolutní jistotu faktů uvedeno označení nedostupnosti dat).*
Klubové statistiky
| Sezóna | Tým | Liga | Zápasy | Góly | Asistence | Body | Trestné min. | Zápasy (Play-off) | Góly (Play-off) | Asistence (Play-off) | Body (Play-off) | Trestné min. (Play-off) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1983/1984 | University of Wisconsin | NCAA | 43 | 14 | 19 | 33 | 40 | — | — | — | — | — |
| 1984/1985 | University of Wisconsin | NCAA | 42 | 33 | 34 | 67 | 94 | — | — | — | — | — |
| 1985/1986 | University of Wisconsin | NCAA | 32 | 25 | 28 | 53 | 36 | — | — | — | — | — |
| 1986/1987 | University of Wisconsin | NCAA | 35 | 28 | 45 | 73 | 36 | — | — | — | — | — |
| 1987/1988 | Colorado Rangers | IHL | 21 | 13 | 14 | 27 | 36 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1988/1989 | New York Rangers | NHL | 78 | 36 | 27 | 63 | 140 | 4 | 1 | 1 | 2 | data nejsou dostupná |
| 1989/1990 | New York Rangers | NHL | 37 | 7 | 18 | 25 | 77 | — | — | — | — | — |
| 1989/1990 | Los Angeles Kings | NHL | 19 | 5 | 6 | 11 | 45 | 10 | 5 | 4 | 9 | data nejsou dostupná |
| 1990/1991 | Los Angeles Kings | NHL | 68 | 30 | 34 | 64 | 154 | 12 | 1 | 4 | 5 | data nejsou dostupná |
| 1991/1992 | Los Angeles Kings | NHL | 80 | 39 | 29 | 68 | 187 | 6 | 1 | 1 | 2 | data nejsou dostupná |
| 1992/1993 | Los Angeles Kings | NHL | 81 | 37 | 45 | 82 | 171 | 24 | 6 | 11 | 17 | data nejsou dostupná |
| 1993/1994 | Los Angeles Kings | NHL | 50 | 7 | 14 | 21 | 150 | — | — | — | — | — |
| 1994/1995 | Los Angeles Kings | NHL | 33 | 13 | 11 | 24 | 68 | — | — | — | — | — |
| 1995/1996 | Los Angeles Kings | NHL | 49 | 17 | 18 | 35 | 46 | — | — | — | — | — |
| 1996/1997 | San Jose Sharks | NHL | 76 | 25 | 15 | 40 | 159 | — | — | — | — | — |
| 1997/1998 | San Jose Sharks | NHL | 59 | 16 | 9 | 25 | 70 | 1 | 0 | 0 | 0 | data nejsou dostupná |
| 1998/1999 | San Jose Sharks | NHL | 35 | 6 | 6 | 12 | 54 | 6 | 1 | 1 | 2 | data nejsou dostupná |
| 1999/2000 | San Jose Sharks | NHL | 48 | 6 | 7 | 13 | 39 | 12 | 0 | 1 | 1 | data nejsou dostupná |
| 2000/2001 | San Jose Sharks | NHL | 60 | 4 | 5 | 9 | 65 | 4 | 1 | 0 | 1 | data nejsou dostupná |
| Celkem | NHL kariéra | 773 | 248 | 244 | 492 | 1425 | 79 | 16 | 27 | 43 | data nejsou dostupná |
Reprezentační statistiky
| Rok/Sezóna | Událost | Tým | Zápasy | Góly | Asistence | Body | Trestné minuty |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1983 | Mistrovství světa juniorů (U20) | Spojené státy americké | 7 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1984 | Mistrovství světa juniorů (U20) | Spojené státy americké | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1985 | Mistrovství světa v ledním hokeji | Spojené státy americké | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1986 | Mistrovství světa v ledním hokeji | Spojené státy americké | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1987 | Mistrovství světa v ledním hokeji | Spojené státy americké | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1987/1988 | Předolympijský reprezentační cyklus | USA (Příprava) | 49 | 39 | 32 | 71 | 61 |
| 1988 | Zimní olympijské hry | Spojené státy americké | 7 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
Zdroje
- Hokejoví hráči
- Lidé
- Muži
- Američané
- Narození 25. července
- Narození 1964
- Narození v Illinois
- Žijící lidé
- Sportovci
- Lední hokejisté
- Hráči National Hockey League
- Hráči New York Rangers
- Hráči Los Angeles Kings
- Hráči San Jose Sharks
- Hokejisté hrající na pozici útočníka
- Američtí hokejoví reprezentanti
- Účastníci Zimních olympijských her 1988
- Hokejoví trenéři
- Trenéři National Hockey League
- Trenéři Colorado Avalanche
- Absolventi University of Wisconsin-Madison
- Sportovní televizní analytici
- Osoby, které překonaly rakovinu
- Držitelé Bill Masterton Memorial Trophy
- Členové United States Hockey Hall of Fame
- Bývalí vrcholoví sportovci
- Vytvořeno Claude Sonnet 4.6