Svatý Jan Pavel II.

Rozbalit box

Obsah boxu

Svatý Jan Pavel II. (latinsky Ioannes Paulus PP. II., občanským jménem Karol Józef Wojtyła; 18. května 1920 Wadowice, Polsko – 2. dubna 2005 Vatikán) byl 264. papež římskokatolické církve. Jeho pontifikát, trvající od 16. října 1978 až do jeho smrti, byl druhým nejdelším v moderních dějinách. Byl první netalianský papež od roku 1523 a první slovanský papež v historii.

Je považován za jednu z nejvlivnějších osobností 20. století. Zásadním způsobem přispěl k pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě, zmodernizoval a globalizoval papežský úřad svými rozsáhlými zahraničními cestami a zanechal po sobě rozsáhlé teologické dílo. V roce 2014 byl svatořečen.

😇 Dětství a mládí v Polsku

Karol Józef Wojtyła se narodil v malém polském městě Wadowice nedaleko Krakova. Jeho otec, Karol Wojtyła starší, byl poručíkem v polské armádě, a matka, Emilia Kaczorowska, byla v domácnosti. Jeho mládí bylo poznamenáno tragickými ztrátami. V osmi letech mu zemřela matka, o tři roky později i starší bratr Edmund, který byl lékařem a nakazil se spálou od své pacientky.

Karol byl nadaným a všestranným studentem, sportovcem (hrál fotbal, lyžoval) a měl velký talent pro divadlo a poezii. Po maturitě v roce 1938 se zapsal na Jagellonskou univerzitu v Krakově, kde studoval polskou filologii a literaturu.

⛪ Cesta ke kněžství a akademická dráha

Nadějná studia přerušila druhá světová válka a německá okupace Polska. Univerzity byly uzavřeny a mladý Karol musel pracovat, nejprve v kamenolomu a později v chemické továrně Solvay, aby se vyhnul deportaci na nucené práce do Německa. V této době v něm dozrálo rozhodnutí stát se knězem. V roce 1942 vstoupil do tajného kněžského semináře, který fungoval v arcibiskupském paláci v Krakově. Současně byl aktivním členem podzemního divadelního souboru.

Po skončení války byl 1. listopadu 1946 vysvěcen na kněze. Následně byl vyslán na další studia do Říma, kde získal doktorát z teologie. Po návratu do Polska působil jako kněz a zároveň se věnoval akademické dráze. V roce 1958 byl jmenován pomocným biskupem krakovským a stal se tak nejmladším biskupem v Polsku. V roce 1964 se stal krakovským arcibiskupem a v roce 1967 ho papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Jako biskup a kardinál se aktivně účastnil Druhého vatikánského koncilu, který zásadně ovlivnil jeho pohled na moderní církev.

🇻🇦 Zvolení papežem

Rok 1978 se stal v katolické církvi známým jako "rok tří papežů". Po smrti papeže Pavla VI. byl v srpnu zvolen Jan Pavel I., jehož pontifikát však trval pouhých 33 dní. Po jeho náhlé smrti se kardinálové sešli na druhém konkláve v témže roce.

Po několika dnech volby, 16. října 1978, byl 58letý krakovský kardinál Karol Wojtyła nečekaně zvolen papežem. Stal se prvním neitalským papežem po 455 letech (od Hadriána VI. v roce 1523) a prvním slovanským papežem v historii. Zvolil si jméno Jan Pavel II. na počest svého přímého předchůdce. Jeho zvolení bylo vnímáno jako zlomový okamžik nejen pro církev, ale i pro světovou politiku, zejména ve vztahu ke komunistickému bloku.

✈️ Papež poutník

Jedním z nejvýraznějších rysů pontifikátu Jana Pavla II. byly jeho rozsáhlé zahraniční cesty. Během 26 let v úřadu podnikl 104 apoštolských cest mimo Itálii, při kterých navštívil 129 zemí na všech kontinentech. Tím zcela proměnil povahu papežského úřadu, přenesl jeho centrum z Vatikánu do celého světa a stal se nejvíce cestujícím papežem v historii.

Jeho cesty nebyly jen pastoračními návštěvami. Byly to pečlivě připravené události, které přitahovaly obrovské davy, často v řádech milionů lidí (rekordní účast byla na Filipínách v roce 1995, odhadovaná na 5 milionů). Měl mimořádný dar komunikace s masami, zejména s mládeží. Právě z jeho iniciativy vznikly Světové dny mládeže, pravidelná mezinárodní setkání mladých katolíků s papežem, která se stala jedním z jeho nejúspěšnějších projektů.

Návštěvy Československa a Česka

Jan Pavel II. navštívil české země celkem třikrát: 1. 1990 (Československo): Jeho první, historická návštěva se uskutečnila jen pět měsíců po sametové revoluci. Byla vnímána jako symbolický návrat svobody a duchovní obnovy země. Navštívil Prahu, Velehrad a Bratislavu. 2. 1995 (Česko): Přijel u příležitosti svatořečení Jana Sarkandera. Navštívil Olomouc a Prahu. 3. 1997 (Česko): Jeho poslední návštěva se konala u příležitosti 1000. výročí mučednické smrti svatého Vojtěcha. Navštívil Prahu a Hradec Králové.

Communism Pád komunismu

Jan Pavel II. je všeobecně považován za jednu z klíčových postav, které se zasloužily o pád komunistických režimů ve střední a východní Evropě na konci 80. let. Jeho role byla spíše morální a inspirační než přímo politická, ale její dopad byl obrovský.

První pouť do Polska (1979)

Zásadní a zlomovou událostí byla jeho první návštěva rodného Polska v červnu 1979. Komunistický režim se snažil návštěvu omezit, ale nemohl jí zabránit. Papež během devíti dnů kázal před miliony Poláků a jeho poselství o duchovní síle, lidské důstojnosti a svobodě elektrizovalo celý národ. Jeho slavná slova pronesená ve Varšavě – "Ať sestoupí Tvůj Duch a obnoví tvář země. Tuto zemi!" – byla vnímána jako výzva k duchovní a národní obnově.

Tato návštěva je považována za katalyzátor, který dodal Polákům odvahu a vedl o rok později ke vzniku nezávislého odborového hnutí Solidarita v čele s Lechem Wałęsou. Solidarita se stala první masovou opoziční silou v sovětském bloku.

Podpora opozice a tichá diplomacie

Jan Pavel II. a Vatikán po celá 80. léta morálně i materiálně podporovali Solidaritu a další disidentská hnutí v komunistických zemích. Jeho pontifikát představoval pro ateistické režimy trvalou ideologickou výzvu a oslaboval jejich legitimitu. Byl v úzkém kontaktu s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a britskou premiérkou Margaret Thatcherovou, se kterými sdílel odhodlání čelit sovětskému bloku. Poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov později uznal, že Jan Pavel II. sehrál v událostech, které vedly k pádu komunismu, zásadní roli.

📖 Učení a teologie

Jan Pavel II. zanechal po sobě obrovské množství teologických textů. Napsal 14 encyklik, 15 apoštolských exhortací a desítky dalších dokumentů. Jeho učení bylo hluboce zakořeněno v personalismu a fenomenologii. Kladl důraz na důstojnost lidské osoby, svobodu a pravdu.

Mezi hlavní témata jeho pontifikátu patřila:

• Teologie těla: Série přednášek o lidské lásce, sexualitě a manželství.
• Nová evangelizace: Výzva k obnově víry v sekularizovaném světě.
• Kultura života vs. kultura smrti: Ostrá kritika potratů, eutanazie a trestu smrti.
• Sociální spravedlnost: Ve svých sociálních encyklikách (např. Laborem exercens, Centesimus annus) kritizoval jak marxistický kolektivismus, tak "divoký" kapitalismus a zdůrazňoval důstojnost práce a solidaritu.

Zároveň byl v mnoha ohledech teologicky konzervativní. Pevně trval na tradičním učení církve v otázkách kněžského celibátu, svěcení žen, antikoncepce a homosexuality.

💥 Pokus o atentát

Dne 13. května 1981, na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu, byl Jan Pavel II. během generální audience vážně zraněn při pokusu o atentát. Turecký ultranacionalista Mehmet Ali Ağca na něj čtyřikrát vystřelil z pistole a zasáhl ho do břicha, pravého lokte a ukazováčku. Papež ztratil velké množství krve a jeho život byl v ohrožení. Podstoupil pětihodinovou operaci a po dlouhé rekonvalescenci se zotavil.

Pozadí atentátu nebylo nikdy plně objasněno. Ağca byl členem extremistické skupiny Šedí vlci, ale spekuluje se o zapojení bulharské tajné služby a sovětské KGB, které se měly obávat papežova vlivu na Polsko a celý východní blok. Tato "bulharská stopa" se však nikdy nepodařilo jednoznačně prokázat.

Sám Jan Pavel II. věřil, že jeho život zachránila Panna Maria Fatimská, protože atentát se odehrál ve výroční den jejího prvního zjevení ve Fátimě. V roce 1983 navštívil Ağcu ve vězení a osobně mu odpustil.

🤝 Mezináboženský dialog a omluvy

Jan Pavel II. se stal prvním papežem, který se systematicky a intenzivně věnoval dialogu s ostatními světovými náboženstvími.

• Vztah k judaismu: V roce 1986 jako první papež v historii navštívil římskou synagogu a modlil se zde. Označil Židy za "naše starší bratry ve víře" a přispěl k historickému usmíření mezi katolíky a Židy. V roce 2000 navštívil Izrael a u Zdi nářků v Jeruzalémě zanechal modlitbu za odpuštění hříchů, kterých se křesťané v minulosti dopustili na Židech.
• Vztah k islámu: Byl prvním papežem, který vstoupil do mešity (v Damašku v roce 2001). Setkával se s muslimskými vůdci a vyzýval ke smíření a dialogu mezi křesťanstvím a islámem.
• Světový den modliteb za mír v Assisi: V roce 1986 svolal do Assisi historické setkání představitelů všech hlavních světových náboženství, aby se společně modlili za mír.

Zároveň se Jan Pavel II. stal papežem, který se jménem katolické církve omluvil za historická selhání a hříchy jejích členů. Během Svatého roku 2000 pronesl omluvu za náboženské války, inkvizici, hříchy proti Židům a další provinění.

⚖️ Kontroverze a kritika

Přes obrovskou popularitu a autoritu čelil Jan Pavel II. i významné kritice, a to jak z liberálních, tak z konzervativních kruhů.

Konzervativní postoje v sexuální morálce

Liberální kritici mu vyčítali nekompromisní postoj v otázkách sexuální etiky.

• Antikoncepce: Důrazně odmítal všechny formy umělé antikoncepce, což bylo kritizováno jako nerealistické a nebezpečné zejména v kontextu šíření HIV/AIDS v Africe, kde církev místo kondomů prosazovala pouze sexuální abstinenci.
• Svěcení žen a homosexualita: Kategoricky odmítal možnost kněžského svěcení žen a označoval homosexuální jednání za hříšné.

Skandály se sexuálním zneužíváním

Nejzávažnější kritika, která zesílila zejména po jeho smrti, se týká jeho reakce na krizi spojenou se sexuálním zneužíváním dětí a mladistvých ze strany kněží. Je mu vyčítáno, že problém dlouho podceňoval, nejednal dostatečně razantně a často upřednostňoval ochranu pověsti církve a kněží před ochranou obětí.

Kritizován je zejména za podporu mexického kněze Marciala Maciela, zakladatele Legionářů Kristových, který byl později odhalen jako masivní sexuální predátor, a za jmenování a povyšování kardinálů, jako byl Theodore McCarrick, kteří zneužívání kryli nebo se ho sami dopouštěli. Ačkoliv v závěru pontifikátu přijal některá opatření, podle kritiků byla nedostatečná a opožděná.

Vztah k teologii osvobození

Jan Pavel II. ostře vystupoval proti tzv. teologie osvobození, hnutí populárnímu zejména v Latinské Americe, které propojovalo křesťanskou víru s marxistickou analýzou a bojem proti chudobě a útlaku. Obával se, že toto hnutí příliš politizuje víru a otevírá dveře marxismu.

👴 Poslední roky a smrt

Zdraví Jana Pavla II. se začalo zhoršovat po atentátu v roce 1981, po kterém nikdy plně neregeneroval. V 90. letech se u něj začaly projevovat příznaky Parkinsonovy choroby, které se postupně zhoršovaly. Trpěl také silnou artritidou, která mu ztěžovala chůzi.

Navzdory viditelnému fyzickému úpadku, třesu a potížím s mluvením odmítal rezignovat a svůj úřad vykonával až do samého konce. Své utrpení, které bylo patrné při každém veřejném vystoupení, vnímal jako součást svého poslání a svědectví o hodnotě lidského života i ve stáří a nemoci. Jeho odhodlání mu vyneslo obdiv mnoha lidí po celém světě.

Jan Pavel II. zemřel 2. dubna 2005 ve svých komnatách v Apoštolském paláci ve Vatikánu. Zpráva o jeho smrti vyvolala celosvětovou vlnu smutku. Jeho pohřbu, který se konal 8. dubna 2005, se zúčastnilo více než 200 hlav států a náboženských představitelů, což z něj učinilo jednu z největších událostí svého druhu v historii. Miliony poutníků se s ním přijely rozloučit do Říma. Během pohřbu dav skandoval heslo "Santo Subito!" (Ať je svatý hned!).

✨ Odkaz a svatořečení

Odkaz

Odkaz Jana Pavla II. je obrovský a mnohovrstevnatý.

• Globální papežství: Definitivně proměnil papežský úřad z ryze evropské instituce v globální.
• Pád komunismu: Je nezpochybnitelné, že jeho morální autorita a podpora svobody zásadně přispěly k mírovému pádu komunismu v Evropě.
• Mezináboženský dialog: Udělal historické kroky ke smíření s judaismem a k dialogu s islámem a dalšími náboženstvími.
• Inspirace pro mládež: Dokázal oslovit a nadchnout miliony mladých lidí po celém světě a založil tradici Světových dnů mládeže.
• Konzervativní pilíř: Pro mnoho katolíků představoval pevnou oporu v tradičních morálních hodnotách v rychle se měnícím světě.

Jeho pontifikát však zanechal i stíny, zejména v podobě nedostatečně řešené krize sexuálního zneužívání v církvi, což zůstává bolestivým tématem.

Proces svatořečení

V reakci na volání "Santo Subito!" zahájil nástupce Jana Pavla II., papež Benedikt XVI., proces blahoslavení jen několik týdnů po jeho smrti, čímž obešel standardní pětiletou čekací lhůtu.

• Blahořečení: Jan Pavel II. byl blahořečen 1. května 2011 poté, co mu byl přiznán zázrak uzdravení francouzské jeptišky z Parkinsonovy choroby.
• Svatořečení: Po uznání druhého zázraku (uzdravení kostarické ženy z mozkového aneurysmatu) byl papežem Františkem svatořečen dne 27. dubna 2014, společně s papežem Janem XXIII.. Jeho svátek v katolickém kalendáři připadá na 22. října, den výročí jeho inaugurace.

💡 Pro laiky

Jan Pavel II. byl papež, který pocházel z Polska a jeho skutečné jméno bylo Karol Wojtyła. Byl to jeden z nejvýznamnějších a nejoblíbenějších papežů v historii.

Představte si ho jako duchovního "superhrdinu" 20. století:

• Bojovník proti komunismu: Jako Polák dobře věděl, co je to komunistická diktatura. Svými kázáními a návštěvou Polska dodal lidem odvahu, aby se postavili režimu. Mnozí věří, že bez něj by komunismus v Evropě neskončil tak rychle a pokojně.
• Cestovatel: Byl to první papež, který cestoval po celém světě. Navštívil 129 zemí, setkával se s miliony lidí a přiblížil tak církev celému světu. Třikrát navštívil i Česko.
• Přítel mládeže: Měl obrovský dar mluvit s mladými lidmi a rozumět jim. Založil Světové dny mládeže, obrovská setkání, kam za ním jezdily statisíce mladých z celého světa.
• Stavitel mostů: Jako první papež navštívil synagogu a mešitu a omluvil se za historické chyby, kterých se církev dopustila. Snažil se o smíření mezi různými náboženstvími.

I on měl své kritiky, kteří mu vyčítali příliš přísné názory na antikoncepci nebo to, že dostatečně neřešil skandály kněží. Pro většinu světa ale zůstává symbolem naděje, svobody a lidskosti.