Střelná zbraň

Rozbalit box

Obsah boxu

Střelná zbraň je zařízení, které vystřeluje jeden nebo více projektilů vysokou rychlostí pomocí energie plynů vznikajících při rychlém hoření výmetné náplně (typicky střelný prach). V širším smyslu se může jednat i o zbraně využívající jiné principy, jako je stlačený plyn (vzduchovka) nebo mechanická energie, ale v běžném a právním pojetí se termín vztahuje primárně na zbraně palné. Střelné zbraně zásadně ovlivnily vojenskou historii, společnost, právo a technologický vývoj od svého vzniku až po současnost.

📜 Historie

Vývoj střelných zbraní je neoddělitelně spjat s vynálezem a zdokonalováním střelného prachu.

🇨🇳 Vynález střelného prachu

První směs podobná střelnému prachu byla objevena v Číně pravděpodobně v 9. století taoistickými alchymisty, kteří hledali elixír nesmrtelnosti. Původně se používala pro ohňostroje a signální rakety. První primitivní střelné zbraně, jako například "ohnivá kopí" (bambusové trubice naplněné střelným prachem a malými projektily), se objevily v 10. a 11. století. Tyto zbraně měly spíše psychologický efekt než skutečnou smrtící účinnost. Znalost střelného prachu se postupně rozšířila po Hedvábné stezce na Střední východ a do Evropy, kam se dostala pravděpodobně ve 13. století díky mongolským invazím.

🏹 První evropské střelné zbraně

V Evropě se první skutečné střelné zbraně, známé jako ruční kanóny (ruční píšťaly), objevily ve 14. století. Jednalo se o jednoduché kovové trubice, které se nabíjely zepředu (předovky) a odpalovaly přiložením hořícího dřívka nebo doutnáku k malé dírce (zátravce). Byly nepřesné, pomalé a nespolehlivé.

Klíčovým pokrokem byl vývoj zápalných mechanismů, které usnadnily míření a střelbu:

Doutnákový zámek (15. století): Mechanismus s doutnákem drženým v čelistech, který se po stisknutí spouště sklopil do pánvičky s prachem. Umožnil střelci mířit oběma rukama.
Kolečkový zámek (začátek 16. století): Složitý a drahý mechanismus, který fungoval na principu křesání jisker otáčejícím se ocelovým kolečkem o pyrit. Byl spolehlivější než doutnákový zámek, ale používal se hlavně u drahých loveckých a osobních zbraní.
Křesadlový zámek (17. století): Kombinoval jednoduchost a spolehlivost. Křesací kamínek (pazourek) udeřil do ocelové destičky (ocílky), čímž vytvořil jiskry, které zapálily prach na pánvičce. Tento systém dominoval střelným zbraním po více než dvě století.

⚙️ Průmyslová revoluce a modernizace

19. století přineslo revoluční změny, které definovaly moderní střelné zbraně:

Perkusní zámek (cca 1820): Využíval třaskavou směs v malé měděné kapsli (perkusní zápalce), na kterou udeřil kohout. Tento systém byl mnohem odolnější vůči vlhkosti a spolehlivější než křesadlový zámek.
Drážkovaný vývrt hlavně: Spirálovité drážky uvnitř hlavně udělily střele rotaci, což ji gyroskopicky stabilizovalo, výrazně zvýšilo přesnost a dostřel.
Zadovky: Zbraně nabíjené zezadu umožnily mnohem rychlejší střelbu, protože střelec nemusel vstávat a nabíjet zbraň zepředu. První úspěšnou zadovkou byla pruská jehlovka.
Jednotný náboj: Nejzásadnější inovace, která spojila střelu, výmetnou náplň, nábojnici a zápalku do jednoho celku. To dramaticky zrychlilo nabíjení a otevřelo cestu pro vývoj opakovacích a automatických zbraní.

💥 20. století a automatizace

Na přelomu 19. a 20. století byl vynalezen bezdýmný střelný prach, který byl mnohem výkonnější a produkoval méně kouře, což zlepšilo viditelnost na bojišti. Tento vynález umožnil konstrukci prvních skutečně funkčních automatických zbraní.

Kulomet: První praktický kulomet zkonstruoval Hiram Maxim v roce 1884. Zbraň využívala energii zpětného rázu k automatickému cyklu nabíjení a střelby.
Samonabíjecí a automatické zbraně: Během první a druhé světové války došlo k masovému zavedení samopalů, samonabíjecích pušek (např. M1 Garand) a nakonec útočných pušek (např. německá StG 44 nebo sovětská AK-47), které se staly standardní výzbrojí pěchoty.
Moderní éra: Po druhé světové válce pokračoval vývoj s použitím nových materiálů jako polymery a hliníkové slitiny, zdokonalováním optických zaměřovačů a modularitou zbraňových systémů.

⚙️ Princip funkce

Základní princip moderní střelné zbraně je založen na cyklu výstřelu s použitím jednotného náboje.

1. Iniciace: Stisknutím spoušťě se uvolní mechanismus (kohout nebo úderník). 2. Úder: Úderník nebo zápalník udeří na zápalku na dně nábojnice. 3. Zážeh: Zápalka obsahuje citlivou třaskavinu, která po úderu exploduje a vytvoří malý plamen. 4. Hoření: Plamen zažehne výmetnou náplň (střelný prach) uvnitř nábojnice. 5. Expanze plynů: Střelný prach začne extrémně rychle hořet (deflagrovat), čímž vzniká obrovský objem plynů o vysokém tlaku a teplotě. 6. Pohyb střely: Tlak plynů působí na dno střely a tlačí ji dopředu, ven z nábojnice a skrze hlaveň. 7. Rotace: Pokud má hlaveň drážkovaný vývrt, střela se při průchodu roztočí kolem své podélné osy. Tato rotace ji gyroskopicky stabilizuje za letu, podobně jako roztočený míč na americký fotbal, což zvyšuje její přesnost. 8. Vyhození nábojnice: U samonabíjecích a automatických zbraní je část energie plynů nebo zpětného rázu využita k pohybu závěru dozadu, vyhození prázdné nábojnice a nabití nového náboje do komory.

🗂️ Dělení střelných zbraní

Střelné zbraně lze dělit podle mnoha kritérií.

Podle délky hlavně a způsobu držení

Krátké zbraně: Určené pro střelbu jednou nebo oběma rukama, bez opory o rameno.
- Pistole: Obvykle samonabíjecí, se zásobníkem v rukojeti. Příklad: Glock 17, Colt M1911.
- Revolver: Má otočný válec s nábojovými komorami. Příklad: Colt Python, Smith & Wesson Model 10.
Dlouhé zbraně: Určené pro střelbu s oporou o rameno.
- Puška: Dlouhá zbraň s drážkovaným vývrtem určená pro přesnou střelbu na delší vzdálenosti. Dělí se na opakovací, samonabíjecí a útočné. Příklad: Remington 700, AR-15, AK-47.
- Brokovnice: Dlouhá zbraň s hladkým vývrtem, střílející obvykle hromadnou brokovou střelou. Příklad: Remington 870, Mossberg 500.
- Samopal: Automatická zbraň používající pistolové střelivo, určená pro boj na krátké vzdálenosti. Příklad: Heckler & Koch MP5, Uzi.
- Kulomet: Plně automatická zbraň určená pro vedení nepřetržité palby, obvykle s pásovým podáváním nábojů. Příklad: M2 Browning, PKM.

Podle stupně automatizace

Jednoranové zbraně: Po každém výstřelu je nutné ručně vložit nový náboj (např. některé lovecké pušky, historické zbraně).
Opakovací zbraně: Mají zásobník a po každém výstřelu je nutné ručně ovládat mechanismus (např. pohybem páky nebo závěru) k vyhození prázdné nábojnice a nabití nového náboje.
Samonabíjecí zbraně (poloautomatické): Energie výstřelu je využita k automatickému nabití dalšího náboje. Pro každý další výstřel je však nutné znovu stisknout spoušť. Většina moderních pistolí a civilních pušek funguje na tomto principu.
Automatické zbraně: Po stisknutí spouště zbraň střílí nepřetržitě (dávkou), dokud je spoušť stisknutá a v zásobníku jsou náboje. Jejich držení je ve většině zemí přísně regulováno nebo zakázáno pro civilní osoby.

Podle vývrtu hlavně

Hladký vývrt: Hlaveň je zevnitř hladká. Používá se u brokovnic pro střelbu broky a u některých historických zbraní.
Drážkovaný vývrt: Vnitřek hlavně má spirálovité drážky, které udělují střele rotaci a zvyšují její přesnost. Používá se u naprosté většiny moderních pistolí a pušek.

⚖️ Právní regulace

Vlastnictví a používání střelných zbraní je celosvětově předmětem rozsáhlé legislativní regulace, která se v jednotlivých zemích dramaticky liší.

Spojené státy mají jednu z nejliberálnějších legislativ, zakotvenou v Druhém dodatku Ústavy, ačkoliv i zde existují federální a státní omezení.
Česká republika a mnoho dalších evropských zemí má systém založený na licencích (zbrojní průkaz), kdy žadatel musí splnit zákonné podmínky (věk, bezúhonnost, zdravotní způsobilost, odborná způsobilost) pro získání oprávnění k držení zbraně.
Některé země, jako Spojené království nebo Japonsko, mají extrémně přísné zákony, které civilní držení většiny typů střelných zbraní prakticky znemožňují.

Běžné prvky regulace zahrnují:

**Kategorizace zbraní**: Dělení zbraní do kategorií podle jejich nebezpečnosti (např. zakázané, na povolení, na ohlášení).
**Prověrky žadatelů**: Kontrola trestní minulosti a psychického stavu.
**Pravidla pro skladování**: Požadavky na bezpečné uložení zbraní (např. v trezorech).
**Omezení určitých typů zbraní**: Zákazy automatických zbraní, tlumičů hluku výstřelu nebo zásobníků s vysokou kapacitou.

💥 Vliv na společnost a vojenství

Střelné zbraně představovaly technologický skok, který trvale změnil povahu války. Učinily tradiční brnění a opevnění zastaralými a přesunuly důraz z boje zblízka na boj na dálku. Umožnily menším, ale technologicky vyspělejším armádám porazit početně silnější protivníky.

Ve společnosti hrály střelné zbraně klíčovou roli při osidlování nových území (např. americký Divoký západ), v rukou orgánů činných v trestním řízení i zločinců. Jsou také nedílnou součástí sportovních disciplín (sportovní střelba) a lovu. Zároveň jsou střelné zbraně ústředním bodem neustálých společenských a politických debat o rovnováze mezi právem na sebeobranu a potřebou veřejné bezpečnosti.

🤓 Pro laiky

Střelný prach: Není to klasický "prach", ale směs chemikálií, která při zapálení velmi rychle hoří a vytváří obrovské množství horkého plynu. Tento plyn funguje jako píst, který tlačí střelu dopředu.
Ráže: Je to v podstatě průměr hlavně (a střely). Větší ráže obvykle znamená větší a těžší střelu. Uvádí se v milimetrech (např. 9 mm) nebo v setinách či tisícinách palce (např. .45 ACP nebo .223 Remington).
Zpětný ráz: Je to "kopnutí" zbraně dozadu po výstřelu. Je to důsledek třetího Newtonova zákona (akce a reakce) – jak plyn tlačí střelu dopředu, tlačí stejnou silou i zbraň a střelce dozadu.
Samonabíjecí vs. Automatická: Samonabíjecí (poloautomatická) zbraň vystřelí jednou pokaždé, když stisknete spoušť. Sama si nabije další náboj. Automatická zbraň střílí dávkou, dokud držíte spoušť. Většina civilních zbraní je samonabíjecí.

Šablona:Aktualizováno