Srbsko a Černá Hora
Obsah boxu
| Srbsko a Černá Hora | |
|---|---|
.svg) | |
 | |
| Název česky | Státní společenství Srbsko a Černá Hora |
| Hymna | Hej, Slované |
| Rozloha | 102 350 |
| Počet obyvatel | 10 832 545 (odhad 2006) |
| Hustota zalidnění | 106 |
| Úřední jazyk | Srbština |
| Forma vlády | Federace (1992–2003) Konfederace (2003–2006) |
| Hlava státu | Prezident |
| Hlavní město | Bělehrad |
| Měna | Jugoslávský dinár (do 2003) Srbský dinár (v Srbsku) Euro (de facto v Černé Hoře) |
| Vznik | 27. dubna 1992 (jako Svazová republika Jugoslávie) 4. února 2003 (transformace na Srbsko a Černou Horu) |
| Zánik | 3. června 2006 (vyhlášení nezávislosti Černé Hory) 5. června 2006 (vyhlášení nezávislosti Srbska) |
| Předchůdce | Socialistická federativní republika Jugoslávie |
| Nástupce |  Srbsko Černá Hora |
Srbsko a Černá Hora (srbsky Србија и Црна Гора / Srbija i Crna Gora), oficiálním názvem Státní společenství Srbsko a Černá Hora, byl stát v jihovýchodní Evropě, který existoval v letech 2003 až 2006. Vznikl transformací Svazové republiky Jugoslávie (SRJ), která byla založena 27. dubna 1992 jako federace dvou zbývajících republik po rozpadu SFRJ. Státní společenství bylo volným svazkem dvou republik, Srbska a Černé Hory, který se po referendu o nezávislosti v Černé Hoře v květnu 2006 mírovou cestou rozpadl na dva samostatné a suverénní státy.
Hlavním městem byl Bělehrad, který sloužil jako administrativní a politické centrum. Podgorica byla sídlem Soudního dvora. Stát byl členem Organizace spojených národů a usiloval o integraci do Evropské unie.
📜 Historie
Historie tohoto státního útvaru je neoddělitelně spjata s dramatickým rozpadem velké Jugoslávie na počátku 90. let 20. století.
🏛️ Vznik Svazové republiky Jugoslávie (1992–2003)
Po odtržení Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Makedonie v letech 1991–1992 se zbývající republiky, Srbsko a Černá Hora, rozhodly pokračovat ve společném státě. 27. dubna 1992 byla vyhlášena Svazová republika Jugoslávie (SRJ), často označovaná jako "třetí" nebo "zbytková" Jugoslávie.
Toto období bylo poznamenáno jugoslávskými válkami, ve kterých SRJ, zejména pod vedením srbského prezidenta Slobodana Miloševiće, hrála kontroverzní roli, podporovala srbské menšiny v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. Kvůli tomu byla země vystavena tvrdým mezinárodním sankcím ze strany Rady bezpečnosti OSN, které vedly k hluboké ekonomické krizi a hyperinflaci.
Klíčovým konfliktem konce 90. let byla válka v Kosovu (1998–1999) mezi jugoslávskými bezpečnostními složkami a kosovsko-albánskými separatisty. Konflikt vyvrcholil v březnu 1999, kdy NATO zahájilo 78denní leteckou kampaň proti SRJ, která donutila jugoslávské síly stáhnout se z Kosova. Kosovo se následně dostalo pod mezinárodní správu OSN.
Po pádu Miloševićova režimu v říjnu 2000 se nová demokratická vláda snažila normalizovat vztahy se světem a zahájit proces reforem.
🔄 Transformace na Státní společenství (2003–2006)
Vztahy mezi Srbskem a Černou Horou se postupně zhoršovaly. Černohorská vláda pod vedením Mila Đukanoviće stále více usilovala o nezávislost, zavedla jako paralelní měnu německou marku (později euro) a vedla vlastní zahraniční politiku.
Aby se zabránilo dalšímu rozpadu a destabilizaci regionu, Evropská unie, zejména prostřednictvím svého vysokého představitele Javiera Solany, zprostředkovala dohodu o restrukturalizaci federace. 4. února 2003 byla přijata nová ústavní charta a stát byl přejmenován na Státní společenství Srbsko a Černá Hora. Jednalo se o velmi volnou konfederaci se sdílenou obranou, zahraniční politikou a několika dalšími institucemi. Obě republiky si ponechaly vlastní ekonomiky, měny, celní systémy a legislativu.
Ústavní charta obsahovala klauzuli, která po třech letech umožňovala kterékoli z republik vyhlásit referendum o nezávislosti.
🕊️ Mírový rozpad (2006)
Černá Hora využila svého práva a 21. května 2006 uspořádala referendum o nezávislosti. Pro vystoupení ze svazku se Srbskem se vyslovilo 55,5 % voličů, čímž byla těsně překročena hranice 55 % stanovená Evropskou unií jako podmínka pro uznání výsledku.
3. června 2006 parlament Černé Hory formálně vyhlásil nezávislost. 5. června 2006 pak srbský parlament prohlásil Srbsko za nástupnický stát Srbska a Černé Hory, čímž státní společenství definitivně zaniklo. Rozpad proběhl zcela mírovou a demokratickou cestou, což bylo v ostrém kontrastu s krvavým rozpadem velké Jugoslávie o 15 let dříve.
🌍 Geografie a administrativní dělení
Srbsko a Černá Hora se nacházelo na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. Sousedilo s Maďarskem na severu, Rumunskem a Bulharskem na východě, Makedonií a Albánií na jihu a Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou na západě. Mělo přístup k Jaderskému moři přes černohorské pobřeží.
Stát se skládal ze dvou členských republik:
- Srbsko – Větší, vnitrozemská republika (s výjimkou přístupu k Dunaji). Zahrnovalo dvě autonomní oblasti:
- Vojvodina na severu.
- Kosovo a Metochie na jihu (od roku 1999 pod správou OSN).
- Černá Hora – Menší, hornatá republika s pobřežím Jaderského moře.
Hlavními městy byly Bělehrad (hlavní město Srbska a celého společenství) a Podgorica (hlavní město Černé Hory).
🏛️ Politický systém
Státní společenství Srbsko a Černá Hora bylo unikátním politickým útvarem, který fungoval na principech konfederace. Společné instituce měly omezené pravomoci a jejich sídla byla rozdělena mezi obě republiky.
- Prezident Srbska a Černé Hory: Byl zároveň předsedou Rady ministrů. Funkce byla rotační. Jediným prezidentem byl Černohorec Svetozar Marović.
- Rada ministrů: Skládala se z pěti ministerstev (zahraniční věci, obrana, mezinárodní ekonomické vztahy, vnitřní ekonomické vztahy a lidská a menšinová práva).
- Parlament Srbska a Černé Hory: Jednokomorový sbor se 126 poslanci (91 ze Srbska, 35 z Černé Hory), kteří byli delegováni parlamenty obou republik.
- Soudní dvůr Srbska a Černé Hory: Měl sídlo v Podgorici a řešil spory mezi republikami a soulad jejich zákonů s ústavní chartou.
Každá republika měla vlastního prezidenta, vládu, parlament a soudní systém.
💰 Ekonomika
Ekonomika země byla po celou dobu její existence ve složité situaci. Dědictvím 90. let byly mezinárodní sankce, škody způsobené bombardováním NATO a ztráta trhů po rozpadu SFRJ.
Po roce 2000 začaly ekonomické reformy, privatizace a snaha o přilákání zahraničních investic. Klíčovým problémem však byla existence dvou oddělených ekonomických systémů:
- V Srbsku se používal srbský dinár.
- V Černé Hoře byla od roku 2002 oficiální měnou euro (jednostranně přijaté), což dále posilovalo ekonomickou odluku od Srbska.
Mezi republikami existovaly celní bariéry, což komplikovalo obchod a vytvářelo dojem dvou samostatných států. Hlavními odvětvími byly zemědělství, průmysl (zejména potravinářský a strojírenský) a v Černé Hoře rostoucí sektor cestovního ruchu.
🏆 Sport
Navzdory politickým a ekonomickým problémům byl sport jednou z mála oblastí, kde Srbsko a Černá Hora vystupovalo jednotně a dosahovalo významných mezinárodních úspěchů. Společné reprezentační týmy soutěžily pod tímto názvem v letech 2003 až 2006.
- Basketbal: Mužská reprezentace patřila ke světové špičce. Jako SRJ vyhrála Mistrovství světa v basketbalu mužů 2002 a Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2001.
- Vodní pólo: Tým Srbska a Černé Hory byl dominantní silou, vyhrál Mistrovství světa v plavání 2005 a Mistrovství Evropy ve vodním pólu 2003.
- Fotbal: Fotbalová reprezentace se kvalifikovala na Mistrovství světa ve fotbale 2006 v Německu. Kuriozitou je, že na turnaji již reprezentovala neexistující stát, protože společenství se rozpadlo několik týdnů před jeho začátkem.
- Volejbal: Mužská reprezentace získala jako SRJ zlatou medaili na olympijských hrách v Sydney.
📖 Pro laiky
Představte si dva velmi blízké sourozence (Srbsko a Černá Hora), kteří po rozpadu velké rodiny (Jugoslávie) zůstali bydlet spolu v jednom domě. Zpočátku se snažili fungovat jako jedna domácnost (Svazová republika Jugoslávie), ale postupem času si každý začal zařizovat svůj pokoj podle svého. Jeden sourozenec si vymaloval jinou barvou a začal používat jinou měnu (euro v Černé Hoře) než ten druhý (dinár v Srbsku). Po několika letech se dohodli, že i když se mají rádi, bude pro oba lepší, když se ten dům rozdělí na dva samostatné byty. Domluvili se na tom v klidu, podali si ruce a od té doby žijí jako dobří sousedé ve dvou nezávislých bytech. Přesně takto vzniklo a zaniklo Srbsko a Černá Hora – mírovou dohodou.