Springfield Indians

Springfield Indians
Liga	American Hockey League (AHL)
Zanikl	1994 (přesun do Worcesteru)
Město	Springfield, Massachusetts,
Barvy	Modrá, bílá, červená (většinu historie)
Úspěchy	Calder Cup (7×): 1960, 1961, 1962, 1971 (jako Kings), 1975, 1990, 1991

Springfield Indians byl profesionální americký klub ledního hokeje, který sídlil ve městě Springfield ve státě Massachusetts. Klub působil v soutěži American Hockey League (AHL) a patří mezi nejvýznamnější a nejúspěšnější značky v historii nižších zámořských soutěží. Tým byl založen již v roce 1926 a s přestávkami a jednou změnou názvu (na Springfield Kings v letech 1967–1974) fungoval až do roku 1994, kdy byla franšíza prodána a přestěhována do Worcesteru, kde pokračovala pod názvem Worcester IceCats.

Historie Springfield Indians je neoddělitelně spjata s osobou Eddieho Shorea, legendárního obránce NHL, který klub vlastnil téměř čtyři desetiletí. Pod jeho excentrickým a často tyranským vedením se Indians stali dominantní silou AHL, zejména na přelomu 50. a 60. let 20. století, kdy jako jediný tým v historii ligy vyhráli Calder Cup třikrát za sebou (1960, 1961, 1962). Celkem klub získal sedm mistrovských titulů, což jej řadí mezi nejúspěšnější týmy v dějinách soutěže, hned za Hershey Bears a Cleveland Barons.

Klub byl známý nejen svými sportovními úspěchy, ale také bouřlivou historií vztahů mezi hráči a vedením, která v roce 1967 vyvrcholila stávkou hráčů, jež vedla k založení Asociace profesionálních hokejistů (Professional Hockey Players' Association - PHPA). Springfield Indians byli v průběhu let farmou mnoha týmů NHL, včetně Boston Bruins, New York Rangers či Hartford Whalers, a jejich dresem prošly stovky hráčů, kteří se později stali hvězdami světového hokeje.

📜 Historie a vývoj klubu Dějiny hokeje ve Springfieldu sahají hluboko do 20. let 20. století, což činí z tohoto města jednu z kolébek profesionálního hokeje ve Spojených státech.

Počátky a vstup do CAHL (1926–1936)

Původní tým Springfield Indians byl založen v roce 1926 a stal se jedním ze zakládajících členů kanadsko-americké hokejové ligy (Canadian-American Hockey League - CAHL). Domácí zápasy hrál v aréně Eastern States Coliseum, která se díky své atmosféře a specifickému chladu stala legendární. V prvních letech klub bojoval o svou identitu a ekonomické přežití v konkurenci silnějších týmů z větších měst. V roce 1933 klub dočasně přerušil činnost a přejmenoval se na krátkou dobu, ale značka Indians se brzy vrátila.

Éra Eddieho Shorea (1939–1976)

Zlomový moment nastal v roce 1939, kdy klub koupil Eddie Shore. Shore byl v té době stále aktivní hvězdou Boston Bruins, ale po ukončení kariéry v NHL v roce 1940 se do Springfieldu přesunul natrvalo. Stal se majitelem, generálním manažerem, trenérem a zpočátku i hráčem týmu. Shoreova éra byla definována dvěma aspekty: brutálními tréninkovými metodami a neuvěřitelným úspěchem. Shore byl známý svou lakotou a tvrdostí. Hráči museli často sami udržovat led, natírat sedačky v aréně nebo provádět údržbářské práce. Tréninky byly vyčerpávající a Shore neváhal pokutovat hráče za drobné prohřešky. Navzdory, nebo možná právě díky tomuto přístupu, se Indians stali líhní talentů.

V roce 1940 se CAHL sloučila s International-American Hockey League a vznikla moderní American Hockey League (AHL). Během druhé světové války, kdy byl nedostatek hráčů, Shore dokázal udržet tým v chodu. Po válce začala zlatá éra.

Dynastie 60. let (1960–1962)

Nejslavnější období klubu nastalo na přelomu 50. a 60. let. Shore vybudoval tým, který neměl v lize konkurenci. Opíral se o hráče, kteří byli pro NHL příliš staří nebo problémoví, ale v AHL dominovali. Hvězdami byli útočníci Bill Sweeney a Brian Kilrea, obránce Kent Douglas a brankář Marcel Paille.

1960: První titul po porážce Rochester Americans ve finále.
1961: Obhajoba titulu, Indians ve finále smetli Hershey Bears 4:0 na zápasy.
1962: Dokončení "hattricku". Ve finále porazili Buffalo Bisons a stali se prvním týmem, který vyhrál Calder Cup třikrát v řadě. Tento rekord zůstal nepřekonán po desítky let.

Stávka hráčů a změna na Kings (1967–1974)

V roce 1967 dosáhla nespokojenost hráčů s praktikami Eddieho Shorea vrcholu. Shore suspendoval tři hráče (Bill White, Dave Amadio, Brian Kilrea) bez platu za to, co považoval za "lhostejný výkon". Zbytek týmu odmítl nastoupit k dalšímu zápasu, dokud nebudou suspendace zrušeny a Shore nezačne jednat s hráčskou asociací. Tato událost, známá jako "stávka ve Springfieldu", vedla k zásadním změnám v právech hráčů v nižších soutěžích a k upevnění pozice PHPA.

V důsledku expanze NHL v roce 1967 se Indians stali farmou nového týmu Los Angeles Kings. Aby se zdůraznilo toto partnerství a možná i proto, aby se změnila image po stávce, byl klub přejmenován na Springfield Kings. Pod tímto názvem získali v roce 1971 svůj čtvrtý Calder Cup, když v sestavě zářil brankář Billy Smith, pozdější legenda New York Islanders.

Návrat Indians a éra Civic Center (1974–1994)

V roce 1974 se klub vrátil k tradičnímu názvu Springfield Indians. O dva roky později, v roce 1976, Eddie Shore klub prodal, čímž skončila jedna z nejdelších a nejkontroverznějších vlád jednoho muže ve sportovní historii. Klub se přestěhoval do nové arény Springfield Civic Center (nyní MassMutual Center). V roce 1975 získali Indians pátý titul. Následovalo období střídavých úspěchů a hledání stabilního partnera v NHL. V 80. letech klub spolupracoval s New York Rangers či Minnesota North Stars.

Poslední triumfy (1990, 1991)

Závěr existence klubu byl paradoxně velmi úspěšný. V sezóně 1989/1990, kdy byli Indians farmou New York Islanders, se tým podceňovaných hráčů dostal až do finále a vyhrál šestý Calder Cup. O rok později, v sezóně 1990/1991, se jako farma Hartford Whalers stali opět šampiony. Sedmý titul získali pod vedením trenéra Jima Robertse.

V roce 1994 byla franšíza prodána skupině investorů, kteří ji přesunuli do Worcesteru, kde vznikl tým Worcester IceCats. Aby Springfield nezůstal bez hokeje, byla okamžitě založena nová franšíza Springfield Falcons, která navázala na tradici, ale právně se jednalo o nový subjekt.

🏟️ Arény a zázemí Domácí prostředí hrálo v historii Indians klíčovou roli.

Eastern States Coliseum (1926–1972)

Tato aréna, přezdívaná "The Big E", byla domovem Indians po většinu jejich existence. Byla známá svým malým kluzištěm, strmými tribunami a především chladem. Eddie Shore často odmítal topit, aby ušetřil peníze, což nutilo diváky chodit na hokej v zimních kabátech a dekách. Atmosféra v hale byla pro hostující týmy zastrašující. Fanoušci byli blízko ledu a hluk se v uzavřeném prostoru násobil.

Springfield Civic Center (1972–1994)

V roce 1972 se klub přestěhoval do modernějšího Springfield Civic Center v centru města. Hala nabízela větší komfort a kapacitu pro téměř 7 000 diváků. Zde Indians získali své poslední tři tituly (1975, 1990, 1991). Hala je dodnes využívána týmem Springfield Thunderbirds.

👤 Osobnost Eddieho Shorea Nelze psát o Springfield Indians a vynechat detailní popis vlivu Eddieho Shorea. Jeho metody byly na hranici lidské důstojnosti, ale zároveň produkovaly výsledky.

Tréninky: Shore nutil brankáře, aby si přivázali krk k horní tyčce branky, aby se odnaučili klesat do rozkleku ("butterfly" styl, který Shore nenáviděl). Hráči museli bruslit hodiny bez puku.
Medicína: Shore nedůvěřoval lékařům. Zranění léčil svými metodami, často masážemi, které byly bolestivější než samotné zranění, nebo aplikací podivných mastí.
Obchodník: Shore prodal hvězdného obránce Dalea Rolfea do NHL (New York Rangers) za tehdy astronomickou částku, aniž by to Rolfe věděl, dokud ho nevytáhli z autobusu.

Přes všechnu krutost byl Shore uveden do Hokejové síně slávy jako budovatel (Builder) právě za svůj přínos rozvoji AHL skrze Springfield Indians.

🌟 Významní hráči a trenéři Dresem Indians prošly stovky hráčů, z nichž mnozí se stali legendami.

Hráči

Don Cherry: Známý televizní komentátor a trenér hrál za Indians v 50. a 60. letech. Byl jedním z mála, kteří se Shoreovi postavili, přesto ho Shore uznával pro jeho pracovitost.
Brian Kilrea: Jeden z nejproduktivnějších hráčů historie AHL, klíčová postava dynastie 60. let.
Bill Sweeney: Trojnásobný vítěz bodování AHL v dresu Indians.
Billy Smith: Brankář, který dovedl Kings k titulu v roce 1971, později čtyřnásobný vítěz Stanley Cupu s Islanders.
Bruce Boudreau: Známý trenér NHL, byl hvězdou Indians v 80. letech a v roce 1988 získal Fred T. Hunt Memorial Award.
Willie O'Ree: První černoch v NHL hrál za Indians v několika sezónách.
Felix Potvin: Brankář, který zářil při titulu v roce 1991.

Trenéři

Kromě Eddieho Shorea vedli tým například:

Jim Roberts: Dovedl tým ke dvěma titulům v letech 1990 a 1991.
John Paddock: Úspěšný trenér v AHL, působil i u Indians.

🏆 Úspěchy a trofeje Springfield Indians jsou jedním z nejdekorovanějších týmů v historii AHL.

Týmové úspěchy

Calder Cup (Vítěz play-off): 1959/60, 1960/61, 1961/62, 1970/71 (jako Kings), 1974/75, 1989/90, 1990/91.
F. G. "Teddy" Oke Trophy (Vítěz divize): 1959/60, 1960/61, 1961/62, 1970/71, 1974/75, 1989/90, 1990/91, 1991/92, 1992/93.

Individuální ocenění

Hráči Indians získali řadu ligových trofejí.

Les Cunningham Award (MVP):**

1961, 1962, 1963 – Bill Sweeney (jediný trojnásobný vítěz v řadě v historii)

- 1960 – Fred Glover
- 1951 – Jack Gelineau
John B. Sollenberger Trophy (Nejproduktivnější hráč):**

1961, 1962, 1963 – Bill Sweeney

- 1976 – Jean-Guy Gratton
- 1988 – Bruce Boudreau
- 1991 – James Black

🎓 Pro laiky Proč je tento klub tak slavný, i když už neexistuje?

Představte si hokejový klub, který vlastní šílený génius. Eddie Shore byl jako hokejový "Willy Wonka", ale místo čokolády rozdával modřiny a psychický teror. Springfield Indians jsou legendární, protože:

Byli nezničitelní: Vyhrát ligu třikrát po sobě (1960–1962) je v profesionálním sportu téměř nemožné. Jim se to povedlo s týmem složeným z "odpadlíků", které nikdo jiný nechtěl.
Inspirace pro film: Slavný film Slap Shot (Nakládačka) s Paulem Newmanem čerpal inspiraci z divokých poměrů v nižších ligách té doby, a právě Springfield Indians byli jedním z předobrazů té tvrdé, staré školy hokeje.
Změnili práva hráčů: Kvůli tomu, jak majitel Shore zacházel s hráči (neplatil jim, pokutoval je za nesmysly), došlo v roce 1967 ke stávce. Díky hrdinství hráčů Springfieldu mají dnešní hokejisté v nižších ligách odbory a garantované podmínky.

Klub sice v roce 1994 zanikl (resp. se přestěhoval), ale hokej ve Springfieldu přežil. Následovali Springfield Falcons a dnes Springfield Thunderbirds, kteří se hrdě hlásí k odkazu Indians. V hale stále visí modro-bílo-červené bannery připomínající oněch sedm titulů.

📊 Statistický souhrn Přehled klíčových statistik za celou dobu existence franšízy.

Statistika	Hodnota
Počet sezón	59 (včetně éry Kings)
Nejvíce gólů v sezóně	Michel Picard (56 gólů, 1990/91)
Nejvíce bodů v sezóně	Bruce Boudreau (116 bodů, 1987/88)
Nejvíce trestných minut	Mick Vukota (372 TM, 1987/88)
Historicky nejlepší střelec	Jim Anderson (273 gólů)
Historicky nejvíce bodů	Harry Pidhirny (600 bodů)

== Zdroje