Slavkovský formát

Slavkovský formát
Zkratka	S3
Originální název	Slavkovská spolupráca / Austerlitz-Format
Typ	Regionální politická a hospodářská aliance
Datum založení	29. ledna 2015
Sídlo	Bez stálého sekretariátu (rotační princip)

Slavkovský formát (v mezinárodní diplomatické komunikaci nejčastěji označovaný anglickým termínem Austerlitz format, případně zkracován jako S3) je platforma mezivládní a regionální spolupráce sdružující tři sousedící středoevropské státy: Českou republiku, Slovenskou republiku a Rakouskou republiku. Toto multilaterální fórum bylo formálně ustaveno 29. ledna 2015 na základě podpisu takzvané Slavkovské deklarace, k němuž došlo na historickém zámku ve Slavkově u Brna.

Struktura tohoto formátu záměrně nedisponuje žádným stálým byrokratickým sekretariátem. Její fungování je postaveno na flexibilním rotačním principu, kdy předsednickou roli přebírá vždy jeden z členských států na období jednoho kalendářního roku (od 1. července do 30. června roku následujícího). Agenda spolupráce je definována prostřednictvím každoročně schvalovaných pracovních plánů, jež se soustředí primárně na pragmatické sektorové otázky – budování přeshraniční dopravní infrastruktury, integraci energetických trhů, koordinaci postupů v rámci orgánů Evropské unie a rozvojovou pomoc. K roku 2026 vykonává v pořadí již čtvrté předsednictví Slovenská republika, přičemž mandát v červenci 2026 převezme Rakousko.

📝 Koncepce a cíle spolupráce

Slavkovský formát byl koncipován jako vysoce pragmatický nástroj regionálního dialogu, který se vyhýbá hlubokým ideologickým sporům a zaměřuje se na exaktní problémy ovlivňující každodenní život občanů ve středoevropském prostoru.

Hlavními kontaktními body pro řízení formátu jsou takzvaní národní koordinátoři, kteří operují na úrovni náměstků ministrů zahraničních věcí či státních tajemníků. Mezi dlouhodobé priority definované v pracovních plánech patří:

Dopravní konektivita: Akcelerace výstavby a modernizace vysokorychlostních železničních koridorů spojujících Prahu, Bratislavu a Vídeň. Řešení krizových situací na silničních hraničních přechodech (např. synchronizace výběru mýta na dálnici D2).
Energetická bezpečnost a tranzice: Koordinace při diverzifikaci zdrojů zemního plynu, ochrana kritické infrastruktury a debaty ohledně regulace evropského trhu s elektrickou energií.
Přeshraniční krizové řízení: Implementace bilaterálních a trilaterálních dohod umožňujících bezbariérové zásahy složek integrovaného záchranného systému (především sanitních vozů a hasičů) na suverénním území sousedního státu v případě ohrožení života.
Zahraniční politika: Společná podpora rozšiřování Evropské unie o státy ležící v oblasti západního Balkánu a koordinace humanitární pomoci v mezinárodních krizových oblastech.

⏳ Historický kontext a vznik (2014–2015)

Geneze Slavkovského formátu úzce souvisí s limity fungování Visegrádské skupiny (V4), jež sdružuje Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Na jaře roku 2014 vystoupil tehdejší český prezident Miloš Zeman na tiskové konferenci v Lublani s návrhem na rozšíření Visegrádské skupiny o Rakousko a Slovinsko. Tento návrh byl však okamžitě a kategoricky zamítnut maďarským ministerstvem zahraničí.

Kromě maďarského odmítnutí zkomplikovala kohezi V4 ruská anexe Krymu a vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu v roce 2014. Zatímco Polsko prosazovalo tvrdý sankční postup vůči Ruské federaci, postoje České republiky, Slovenska a nezúčastněného Rakouska byly v té době zdrženlivější a orientované na ochranu vlastních ekonomických zájmů.

Tato divergence postojů a nutnost těsnější integrace rakouského hospodářského prostoru s českým a slovenským vedla k hledání nového formátu. Dne 29. ledna 2015 se na zámku ve Slavkově u Brna (v německém jazyce historicky označovaném jako Austerlitz) sešli tehdejší čeští, slovenští a rakouští premiéři: Bohuslav Sobotka, Robert Fico a Werner Faymann. Výsledkem jednání byl podpis Slavkovské deklarace a formální spuštění nového uskupení. Vznik formátu vyvolal počáteční diplomatickou nervozitu v Polsku, jehož představitelé se obávali marginalizace Visegrádské skupiny. Tehdejší náměstek českého ministra zahraničí Petr Drulák tyto obavy oficiálně rozptýlil prohlášením, že S3 není konkurentem, nýbrž doplňkem V4.

🏢 Institucionální struktura a řízení

Agenda Slavkovského formátu se realizuje v ročních cyklech. Předsednický (takzvaný líderský) stát vypracuje pro své funkční období závazný pracovní plán. Předávání předsednictví je doprovázeno formálním aktem – předáním symbolického štafetového kolíku S3 na úrovni ministrů zahraničních věcí.

Historicky se ukázalo, že navzdory odlišným politickým orientacím vlád (včetně rakouské ústavně zakotvené vojenské neutrality) dokáže formát generovat závazné celoregionální dokumenty. Dne 30. června 2021, na závěr rakouského předsednictví, podepsali ministři zahraničí Alexander Schallenberg, Jakub Kulhánek a Ivan Korčok (společně s dolnorakouskou hejtmankou Johannou Mikl-Leitnerovou) takzvanou Poysdorfskou deklaraci o digitálním humanismu. Tento dokument definoval společný postup tří států proti zneužívání digitálních technologií k šíření dezinformací a vyzval k regulaci umělé inteligence s důrazem na dodržování lidských práv.

🗓 Aktuální vývoj a klíčové summity v letech 2025 a 2026

Období let 2025 a 2026 znamenalo pro Slavkovský formát bezprecedentní posílení jeho významu. Zatímco do té doby probíhala jednání převážně na úrovni premiérů a ministrů, k desátému výročí založení byla úroveň spolupráce povýšena i na formát hlav států a šéfů parlamentů.

První prezidentský summit (Slavkov u Brna, březen 2025)

Dne 5. března 2025 hostil český prezident Petr Pavel své protějšky – slovenského prezidenta Petera Pellegriniho a rakouského spolkového prezidenta Alexandera Van der Bellena. Tento summit se symbolicky konal na zámku ve Slavkově, čímž připomněl desetileté jubileum organizace.

Prezidenti zde projednávali zcela konkrétní infrastrukturní překážky. Ústředním tématem se stala havarijní uzavírka přeshraničního dálničního mostu přes řeku Moravu, spojujícího moravské město Lanžhot se slovenským městem Kúty na dálnici D2. V důsledku tohoto summitu slovenské ministerstvo dopravy dočasně zrušilo dálniční poplatky na přilehlém úseku pro osobní automobily. Dále byla projednána a podpořena rámcová dohoda mezi Českem a Slovenskem o přeshraničním působení zdravotnické záchranné služby. Tento model, který již léta spolehlivě fungoval na česko-rakouské hranici, umožňuje sanitkám zasahovat na území sousedního státu výhradně na základě dojezdové vzdálenosti bez ohledu na státní hranice. Jihomoravský hejtman Jan Grolich na summitu navíc prezentoval plány rozvoje vysokorychlostních železnic v celém středoevropském trojúhelníku.

Zasedání předsedů parlamentů (Bratislava, prosinec 2025)

Dne 3. prosince 2025 se v Bratislavě sešli předsedové zákonodárných sborů členských států. Jednání se zúčastnil předseda Národní rady Slovenské republiky Richard Raši, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Tomio Okamura a předseda rakouského parlamentu Walter Rosenkranz. Českou delegaci doplňoval rovněž místopředseda sněmovny Jiří Barták a předseda koaličního uskupení Motoristé sobě Petr Macinka, společně s předsedou zahraničního výboru Radkem Vondráčkem a velvyslancem Rudolfem Jindrákem.

Politici na tomto fóru tvrdě kritizovali vybrané regulační mechanismy Evropské unie. Richard Raši v tiskovém prohlášení uvedl, že státy S3 nesmí být pouhými pasivními příjemci evropských regulací. Shoda panovala na kritice systému emisních povolenek ETS2 a na odporu vůči zákazu prodeje vozidel se spalovacími motory plánovanému na rok 2035, což představitelé Česka i Slovenska označili za existenční hrozbu pro svůj rozsáhlý automobilový průmysl a životní úroveň obyvatelstva.

Setkání předsedů vlád (Bratislava, únor 2026)

Dne 10. února 2026 se v Bratislavě uskutečnil summit exekutivních lídrů. Českou republiku reprezentoval znovuzvolený premiér Andrej Babiš, Slovensko premiér Robert Fico a Rakousko nově úřadující spolkový kancléř Christian Stocker.

Jednání odhalilo jak styčné plochy, tak i trvající rozpory. Všichni tři státníci se shodli na nutnosti plošného potírání nelegální migrace do Evropy a na koordinaci postojů před nadcházejícím summitem Evropské rady, kde chtěli společně řešit vysoké ceny elektřiny ohrožující průmyslovou konkurenceschopnost. Otevřený názorový střet se naopak odehrál v otázce jaderné energetiky. Rakouský kancléř Stocker zopakoval tradiční rakouskou doktrínu odmítající atomovou energii jako nebezpečný zdroj. Český premiér Babiš reagoval konstatováním, že Česká republika nedisponuje takovým objemem obnovitelných zdrojů (zejména hydroelektráren) jako alpské Rakousko, a připomněl paradoxní fakt, že česká energetická soustava stabilně pokrývá celých 13 % celkové spotřeby rakouské elektrické sítě právě díky provozu svých jaderných bloků.

Summit o západním Balkánu (Tirana, duben 2026)

Dne 30. dubna 2026 vycestovali zástupci Slavkovského formátu do Tirany v Albánii. Slovenskou delegaci vedl ministr zahraničí Juraj Blanár, rakouskou diplomatku zastupovala ministryně Beate Meinl-Reisingerová a Česko reprezentoval místopředseda vlády Petr Macinka. Tento výjezd demonstroval jednotnou podporu zemí S3 pro urychlení procesu integrace států západního Balkánu do struktur Evropské unie.

Druhý prezidentský summit (Bratislava, květen 2026)

Ve dnech 12. května 2026 se uskutečnilo druhé společné setkání hlav států, tentokrát na území předsedajícího Slovenska. Prezidenti Petr Pavel, Peter Pellegrini a Alexander Van der Bellen zahájili svůj program slavnostním ceremoniálem na hradě Děvín, kde položili věnce u památníku Brána svobody. Následně se přesunuli na palubu lodi plující po řece Dunaj a v jednáních pokračovali v muzeu moderního umění Danubiana v bratislavské městské části Čunovo.

Hlavním tématem summitu byl dopad umělé inteligence (AI) na moderní vzdělávací procesy a s tím spojená bezpečnostní rizika pro mladou generaci. K prezentaci byli přizváni středoškolští studenti ze všech tří zemí, kteří prezidentům předvedli své úspěšné technologické projekty (za českou stranu šlo o vesmírný projekt LASAR, edukativní videohru Mourning Tide a kráčejícího robota Arnolda). Diskutována byla rovněž energetická bezpečnost a společný postup vůči vnějším zahraničněpolitickým hrozbám.

📊 Statistické tabulky a přehledy

Kompletní chronologie předsednických cyklů (2015–2027)

Následující tabulka exaktně mapuje rotaci předsednictví Slavkovského formátu. Předsednictví vždy začíná 1. července a končí 30. června následujícího kalendářního roku. Tabulka striktně a záměrně nevynechává žádný cyklus v historii organizace.

Předsednický cyklus (1. červenec – 30. červen)	Předsedající členský stát	Pořadí předsednictví daného státu
2015/2016	Česká republika	1.
2016/2017	Slovenská republika	1.
2017/2018	Rakouská republika	1.
2018/2019	Česká republika	2.
2019/2020	Slovenská republika	2.
2020/2021	Rakouská republika	2.
2021/2022	Česká republika	3.
2022/2023	Slovenská republika	3.
2023/2024	Rakouská republika	3.
2024/2025	Česká republika	4.
2025/2026	Slovenská republika	4. (Probíhající mandát)
2026/2027	Rakouská republika	4. (Budoucí mandát od července 2026)

Přehled významných summitů (březen 2025 – květen 2026)

Tato matice shromažďuje detailní parametry všech strategických setkání zmapovaných v textu v daném období, bez vynechání jediné zdokumentované události.

Datum konání	Místo konání	Formát (úroveň delegace)	Hlavní zúčastnění představitelé	Primární projednávaná agenda
5. března 2025	Zámek Slavkov u Brna	Hlavy států (prezidenti)	Petr Pavel, Peter Pellegrini, Alexander Van der Bellen	Přeshraniční záchranné služby, dálnice D2, vysokorychlostní železnice, 10. výročí založení.
3. prosince 2025	Bratislava	Předsedové parlamentů	Tomio Okamura, Richard Raši, Walter Rosenkranz	Kritika unijních pravidel, emisní povolenky ETS2, zákaz spalovacích motorů.
10. února 2026	Bratislava	Předsedové vlád (premiéři)	Andrej Babiš, Robert Fico, Christian Stocker	Energetická bezpečnost, nelegální migrace, rozpor v otázce jaderné energie.
30. dubna 2026	Tirana, Albánie	Zástupci vlád a ministři	Petr Macinka, Juraj Blanár, Beate Meinl-Reisingerová	Integrace států západního Balkánu do struktur Evropské unie.
12. května 2026	Bratislava (Děvín, Čunovo)	Hlavy států (prezidenti)	Petr Pavel, Peter Pellegrini, Alexander Van der Bellen	Regulace umělé inteligence ve školství, prezentace studentských technologických projektů.

💡 Pro laiky

V prostředí mezinárodní politiky mají státy tendenci sdružovat se do nejrůznějších spolků a klubů, aby měly větší vyjednávací sílu. Většina Čechů a Slováků zná především Visegrádskou čtyřku (V4), do které kromě nás patří ještě Polsko a Maďarsko. Tento velký spolek však v posledních letech začal trpět hlubokými politickými spory, zejména kvůli rozdílnému pohledu na válku na Ukrajině a na to, jak by měla fungovat Evropská unie.

Z tohoto důvodu se ukázalo jako nesmírně prozíravé, že si čeští a slovenští politici v roce 2015 založili ještě jeden, podstatně nenápadnější klub. Přibrali do něj svého bohatého západního souseda – Rakousko – a podepsali dohodu na moravském zámku ve Slavkově. Tak vznikl Slavkovský formát.

Zatímco ve Visegrádské skupině se politici často hádají o velkou ideologii, ve Slavkovském formátu se řeší takzvané "přízemní", ale pro život naprosto klíčové věci. Projednává se zde například to, aby česká sanitka mohla v případě těžké havárie bez zdržování přejet státní hranici a ošetřit zraněného na Slovensku (což dříve zákony neumožňovaly). Domlouvá se zde zrušení dálničních poplatků v místech, kde se opravuje příhraniční most (jako u Lanžhota), a plánuje se, kudy přesně povedou koleje pro nové superrychlé vlaky mezi Vídní, Bratislavou a Prahou. Je to zkrátka vysoce praktická a klidná domovní schůze tří bezprostředních sousedů, kteří spolu musí řešit společné zdi, silnice a trubky, aniž by se u toho hádali o vysoké globální politice.

Zdroje