Safari Park Dvůr Králové

Šablona:Infobox Zoo

Safari Park Dvůr Králové (do roku 2018 oficiálně nesoucí název ZOO Dvůr Králové) je zoologická zahrada s přidruženým safari areálem, nacházející se ve městě Dvůr Králové nad Labem v Královéhradeckém kraji. Areál spravuje akciová společnost ZOO Dvůr Králové a.s., jejímž jediným akcionářem je Královéhradecký kraj. Zahrada je mezinárodně profilovaná na chov afrických zvířat, přičemž drží největší kolekci africké fauny na území Evropy.

Zahrada vznikla v roce 1946 v původně soukromých prostorech textilního továrníka Neumanna. Její celosvětový význam začal stoupat v šedesátých letech 20. století během funkčního období ředitele Josefa Vágnera, který prostřednictvím sérií afrických expedic importoval do tehdejšího Československa tisíce kusů exotické zvěře. Safari Park hraje rovněž klíčovou celosvětovou roli v projektech záchrany nosorožců tuponosých severních před vyhynutím a v mnoha dalších reintrodukčních programech zaměřených na návrat afrických kopytníků zpět do jejich přirozeného prostředí.

🗓 Současnost (2025–2026)

V roce 2026 Safari Park Dvůr Králové vstoupil do osmdesátého roku své existence. Celoroční program připomínající výročí 9. května 1946 zahrnoval poklepání na základní kámen zcela nové rozšiřující sekce safari, vydání speciální emise poštovních známek, a především oslavu pětapadesáti let systematického chovu nosorožců dvourohých. Součástí oslav bylo i jarní otevření kompletně zrekonstruovaného vnitřního pavilonu nosorožců, který zvířatům i chovatelům přinesl modernizované technologické zázemí.

V srpnu 2026 se instituce musela potýkat se závažnými výpadky dodávek elektrického proudu v regionu, což vedlo k omezení provozu elektronických turniketů, automatických bezpečnostních bran a k dočasnému pozastavení některých speciálních off-roadových exkurzí do safari. Systém byl plně obnoven během následujících čtyřiadvaceti hodin bez ohrožení chovaných zvířat.

Po chovatelské stránce přinesl rok 2026 řadu úspěchů a nových transportů. V červenci 2026 začal Safari Park poprvé chovat smrtelně jedovaté mamby zelené. Do expozic přibyla na jaře 2026 nová samice pralesní žirafy okapi dovezená z Itálie, a také nová samice nosorožce bílého z německého Magdeburku. Mezi jarní a letní přírůstky patřila mimo jiné mláďata cibetky africké, hrabáče kapského, hyenky hřivnaté a husice modrokřídlé. V březnu 2026 zorganizoval Safari Park pod dohledem mezinárodních koordinátorů z EAZA logisticky složitý transport čtyř vzácných antilop bongo horských k repatriaci do rezervací na území státu Keňa.

Jako tradiční partner zahrady figuroval v roce 2026 charitativní běh Safariběh (sponzorovaný bankou ČSOB), pro jehož 41. ročník vytvořila vizuální kampaň známá česká ilustrátorka Eliška Podzimková.

⏳ Historie a vývoj

Založení a první dekády (1946–1964)

Historie zahrady započala krátce po skončení druhé světové války. Na pozemcích znárodněné Neumannovy vily (bývalého majetku továrníka Richarda Neumanna, který vilu využíval pro svou uměleckou sbírku a chov drobných zvířat) vzniklo z iniciativy pozdějšího ředitele Zoo Praha Otakara Štěpánka královédvorské muzeum s malým zookoutkem. Správcem zookoutku se stal Josef Fabián, pod jehož vedením se brány pro veřejnost otevřely 9. května 1946. Na tehdejší ploše 4,6 hektaru byla chována primárně středoevropská zvířata, jako jsou srny, jezevci, lišky a sovy.

Na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století vedl zahradu František Císařovský. Pod jeho vedením probíhalo postupné rozšiřování plochy z necelých pěti na 28 hektarů. Většina staveb v tomto období vznikala v rámci tehdejší svépomocné formy komunistického režimu známé jako Akce Z. Během této etapy zahrada začala postupně chovat i exotická zvířata, avšak nedisponovala ještě vyhraněnou koncepcí.

Zlatá éra Josefa Vágnera (1965–1983)

Zásadní zlom v historii instituce představoval rok 1965, kdy do ředitelského křesla usedl lesník, zoolog a cestovatel Josef Vágner. Ten vypracoval strategii striktní orientace zahrady na africkou faunu a představil vizi vytvoření afrického safari na ploše mnoha desítek hektarů.

Pro naplnění této vize Vágner uspořádal na přelomu 60. a 70. let sedm velkých a dvě menší odchytové expedice do afrických zemí, ze kterých přivezl do Dvora Králové bezmála dva tisíce zvířat, zejména nosorožců, žiraf, zeber a různých druhů antilop. Tato masivní importní vlna vytvořila největší a geneticky nejcennější banku afrických kopytníků mimo africký kontinent. Vágner rovněž radikálně změnil způsob chovu – staré úzké klece začal nahrazovat rozlehlými výběhy oddělenými pouze příkopy.

Přechod k moderní zoo (1984–2011)

V letech 1984 až 1986 zahradu vedl Jiří Svoboda, který pokračoval v modernizaci odstraňováním zbývajícího mřížoví a instalací palisádových ohrazení. Samotné velké safari, po kterém se návštěvníci mohli pohybovat v upravených autobusech mezi volně se pasoucími stády, se podařilo pro veřejnost otevřít na jaře roku 1989. Od roku 1996 do října 2012 stála v čele instituce Dana Holečková. Během jejího vedení se safari v roce 2011 poprvé zpřístupnilo i pro soukromé vozy návštěvníků. Její funkční období nicméně provázely četné personální a odborné spory, které v roce 2012 vyústily k pozastavení a následnému vyloučení zahrady z prestižní světové organizace WAZA a evropské EAZA.

Doba Přemysla Rabase a transformace na Safari Park (od 2012)

Dne 1. prosince 2012 byl do funkce ředitele jmenován veterinář a bývalý politik Přemysl Rabas. Za jeho éry se diplomatické vztahy v rámci mezinárodní zoologické komunity postupně normalizovaly a instituce získala svá členství v mezinárodních organizacích zpět. Zahrada nadále masivně investovala do inovací výběhů. V roce 2015 bylo zprovozněno první Lví safari ve střední a východní Evropě. Aby instituce lépe reflektovala svou unikátní pozici, došlo v roce 2018 k oficiálnímu rebrandingu na Safari Park Dvůr Králové. Samotné původní "Africké safari Josefa Vágnera" bylo v roce 2016 zařazeno na seznam kulturních památek České republiky.

🦁 Členění areálu a hlavní expozice

Areál je rozdělen do dvou diametrálně odlišných zón – klasické pěší zahrady s tradičními i moderními pavilony a rozsáhlého safari areálu.

Pěší okruh a pavilony

Pěší zóna pokrývá celoroční provoz a sdružuje zvířata, která z bezpečnostních nebo klimatických důvodů nemohou obývat rozlehlé otevřené pláně safari. K nejvýznamnějším expozicím patří:

Ptačí svět a Vodní světy: Komplex obřích voliér a akvárií simulující tropické pralesy a vodní plochy.
Jedovatá Afrika: Expozice zaměřená na nejjedovatější africké hady a plazy (mamby, kobry, zmije útočné).
Jihozápadní Afrika: Komplex vybudovaný v roce 2022 zařazující historicky první expozici pro tučňáky brýlové v rámci České republiky, doplněný o výběhy hyen.
Pavilon nosorožců a hrošíků: Kryté prostory zimovišť pro nejtěžší suchozemské savce parku.
Pavilon šelem: Vnitřní zázemí a prosklené výběhy pro gepardy, levharty, surikaty a další šelmy.
Pavilon goril a šimpanzů: Slouží k chovu afrických lidoopů.

Africké a Lví safari

Safari tvoří největší turistické lákadlo v letní sezoně (od května do konce září).

Africké safari Josefa Vágnera: Na volných desítkách hektarů se společně pasou smíšená stáda stovek kusů afrických antilop (pakoně, impaly, vodušky, bonga), několika druhů zeber, pštrosů, jeřábů a od roku 2017 také žiraf. Trasou dlouhou několik kilometrů mohou návštěvníci projíždět speciálními safaribusy, safaritrucky či vlastními vozy.
Lví safari: Oddělená, striktně zabezpečená zóna o rozloze přes hektar a půl otevřená v roce 2015. Projíždějící automobily dělí od volně se pohybující smečky lvů pouze karoserie a sklo vlastního vozu, přičemž platí striktní zákaz stahování oken. Otevření dveří nebo oken je hlídáno kamerovými systémy a hlídkami.

Vzdělávací, historické a kulturní instituce

Správní a historická budova zvaná Neumannova vila neslouží k chovu živých zvířat, nýbrž funguje jako muzejní sekce. Zahrnuje Galerii Zdeňka Buriana, kde je trvale vystavena kolekce originálů kreseb pravěké fauny a flóry od tohoto proslulého českého ilustrátora. V roce 2018 byla ve vile otevřena rozsáhlá stálá expozice Umění pod kůží, která mapuje stavbu těl a osteologii (kostry) obratlovců. Klenotem výstavy je preparovaná kostra samice Nabiré, což byl poslední exemplář nosorožce tuponosého severního, který žil a uhynul na evropském území (2015).

🦏 Ochrana druhů a mezinárodní projekty

Poslání Safari Parku se v průběhu desetiletí přesunulo od importu exotických zvířat k jejich striktní ochraně a návratu zpět do původní divočiny.

Záchrana nosorožce tuponosého severního (Projekt BioRescue)

Safari Park Dvůr Králové je jedinou institucí na světě, které se kdy podařilo v zajetí rozmnožit vyhynutím ohroženého nosorožce tuponosého severního. Po přirozeném úhynu většiny jedinců odeslala zoo v roce 2009 poslední čtyři nadějné jedince (dva samce a dvě samice) do rezervace Ol Pejeta v Keni v naději, že africké prostředí podnítí přirozenou reprodukci. Přestože k přirozenému početí nedošlo a oba samci (Sudán a Suni) uhynuli z důvodu vysokého věku, obě samice (Najin a Fatu) nadále žijí v chráněném režimu.

V současnosti (2026) vede Safari Park celosvětové konsorcium zvané BioRescue. Pomocí metod in vitro fertilizace (umělého oplodnění) vědci úspěšně odebírají samici Fatu vajíčka, která jsou v laboratořích oplodňována zmrazeným spermatem z uhynulých samců. Vytvořená embrya se hluboce zmrazují v tekutém dusíku s cílem následného vložení do dělohy náhradních matek – samic blízce příbuzného nosorožce tuponosého jižního.

Repatriační programy dalších zvířat

Zoo aktivně realizuje transporty africké fauny zpět na africký kontinent:

Nosorožci dvourozí: Největší transport v historii instituce z Evropy směřoval do národního parku Akagera ve státě Rwanda. Na tuto logistickou operaci navázalo i narození mláděte přímo ve rwandské divočině dvorskou samicí jménem Jasiri. O úspěších programu jednal v dubnu 2024 ve Rwandě i prezident republiky Petr Pavel přímo s ředitelem Rabasem a vedoucím mezinárodních projektů Janem Stejskalem.
Antilopy koňské a Bonga horská: Safari Park se zaměřuje na doplňování genofondu volně žijících stád antilop v Eswatini (dřívější Svazijsko) a v Keni. Další expedice bonga horského, koordinovaná společně se zoologickými zahradami v Praze a Frankfurtu, byla realizována na jaře 2026.

📊 Chronologie klíčových událostí

Přehled zásadních historických a strukturálních momentů instituce od jejího založení:

Rok	Významný milník	Souvislosti a změny
1946	Založení a otevření instituce	9. května 1946 otevřen zookoutek u Neumannovy vily. Řízením pověřen správce Josef Fabián.
1953	Působení Františka Císařovského	Nástup nového ředitele, zahájení rozšiřování ploch ze 4,6 ha na 28 ha. Budování expozic (Akce Z).
1965	Příchod Josefa Vágnera	Josef Vágner se stává ředitelem. Změna koncepce na výhradně africkou zoologickou zahradu.
1967–1975	Zlatá éra afrických expedic	Uskutečnění odchytových expedic přímo na africkém kontinentu. Dovezeno cca 2 000 zvířat.
1984	Éra modernizace výběhů	Nástup ředitele Jiřího Svobody. Zahájení masového odstraňování mříží a výstavby přírodních expozic.
1989	Otevření Afrického safari	Po letech budování spuštěn provoz prvního safari, do kterého vjižděly upravené autobusy s návštěvníky.
1996	Nastupuje Dana Holečková	Stabilizace provozu, avšak začátek pozdějších konfliktů s EAZA a WAZA.
2009	Transport nosorožců do Keni	Poslední čtyři reprodukce schopní severní bílí nosorožci odesláni do keňské rezervace Ol Pejeta.
2011	Safari pro vlastní automobily	Africké safari poprvé v historii otevřeno i pro průjezd soukromých vozidel návštěvníků.
2012	Nástup Přemysla Rabase	Zklidnění mezinárodních vztahů, návrat instituce do EAZA a WAZA, začátek masivní modernizace areálu.
2015	Otevření Lvího safari	Zprovozněna první průjezdná lví rezervace ve střední Evropě (umožňující vjezd vozidel mezi smečku lvů).
2016	Vyhlášení národní památkou	Původní Africké safari Josefa Vágnera bylo zapsáno na seznam kulturních památek ČR.
2018	Přejmenování areálu	Oficiální změna názvu ze ZOO Dvůr Králové na Safari Park Dvůr Králové.
2022	Otevření Jihozápadní Afriky	Spuštění největšího komplexu pro tučňáky brýlové v zemi společně s novým výběhem hyen.
2026	Osmdesáté výročí instituce	Rok masivních oslav 80 let od otevření (1946–2026). Poklepání základního kamene nových sektorů.

💼 Ekonomika a návštěvnost

Financování Safari Parku zajišťuje kombinace krajských dotací, příjmů ze vstupného a výnosů z pronájmů a komerčních služeb. Zřizovatelem areálu je Královéhradecký kraj, který poskytuje instituci klíčový provozní a investiční rozpočet (např. na rok 2016 připravil investice za 45 milionů korun). Běžné komerční aktivity zaštiťuje divize Safari Park Resort. Do tohoto turistického segmentu spadá čtyřhvězdičkový Hotel Safari Lodge (zařízený v koloniálním africkém stylu s přímým výhledem do výběhů) a dále oblíbený Safari Kemp, jenž v létě funguje na stejném principu – umožňuje rekreantům stanovat a ubytovávat se bezprostředně u plotů ohraničujících pastviny afrických kopytníků.

Z hlediska návštěvnosti se jedná stabilně o jeden z vůbec nejvyhledávanějších turistických cílů v Královéhradeckém kraji a jednu z nejnavštěvovanějších zoo v republice, přičemž ji celostátně překonávají většinou jen Zoo Praha a Zoo Zlín. Po skončení pandemických restrikcí návštěvnost strmě rostla. V roce 2022 prošlo branami zahrady 669 432 osob (nejvíce od konce 80. let). Tento výsledek byl ještě překonán v roce 2023, po kterém následovala nepatrná stabilizace v roce 2024 na hodnotu 684 356 osob (pokles o 6 % oproti maximu 2023). Areál tedy každoročně operuje s takřka tři čtvrtě milionem příchozích hostů z České republiky, Polska i Německa.

💡 Pro laiky

Když se řekne "Zoologická zahrada", většina lidí si představí klasickou procházku parkem, kde chodíte po asfaltových cestičkách a díváte se přes skla, mříže nebo hluboké vodní příkopy na zvířata umístěná v poměrně striktně ohraničených prostorách.

"Safari" funguje přesně naopak. V safari části parku (jakou zavedl právě Dvůr Králové) nevstupuje do ohraničeného prostoru zvíře, ale člověk. V Africkém safari jsou rozlehlé pláně o velikosti několika fotbalových hřišť, kde se zcela volně mísí několik druhů zvířat – antilopy, zebry, pštrosi a ptáci žijí společně jako v reálné africké savaně. Návštěvník do tohoto obřího výběhu vjíždí ve svém vlastním autě a proplétá se po vyznačené prašné cestě přímo mezi procházejícími se stády. Auto tak funguje jako vaše "klec", z níž bezpečně a z bezprostřední blízkosti pozorujete zvířata v jejich přirozeném rozletu a svobodě.

Zdroje