Randy Skarda

Randy Skarda
Výška	185 cm
Váha	93 kg
Pozice	obránce
Draft	157. celkově

Randall Jude „Randy“ Skarda (* 5. května 1968 ve městě West St. Paul, stát Minnesota, Spojené státy americké) je bývalý americký profesionální hráč ledního hokeje, který v průběhu své nesmírně zajímavé, na události bohaté a dramatické sportovní kariéry nastupoval primárně na pozici ofenzivně laděného, pravorukého obránce. Během své dospělé profesionální dráhy se dokázal probojovat na tu absolutně nejvyšší světovou úroveň a nastoupil v severoamerické National Hockey League (NHL), kde na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století oblékal dres organizace St. Louis Blues.

Ačkoliv jeho kariéra v samotné National Hockey League čítala několik desítek utkání a nikdy se mu nepodařilo natrvalo a dlouhodobě zakotvit v elitních obranných řadách nejlepší ligy planety, jeho jméno zůstává navždy, nesmazatelně a velmi emotivně vyryto do dějin amerického univerzitního hokeje. Jako elitní ofenzivní obránce legendárních Golden Gophers z University of Minnesota zažil sezóny plné individuálních i týmových úspěchů, které však vyvrcholily jedním z nejslavnějších a nejdramatičtějších okamžiků v historii univerzitního finále. Po odchodu do profesionálního hokeje strávil léta v nejlepších záložních soutěžích, stal se průkopníkem profesionálního inline hokeje na kolečkových bruslích a následně vybudoval obrovsky úspěšnou byznysovou kariéru ve finančním sektoru, která paradoxně a ironicky uzavřela kruh jeho největšího hokejového zklamání.

Mládí, hokejové začátky a vzestup na střední škole v Minnesotě (1983–1986)

Randy Skarda se narodil a hokejově vyrůstal v americkém městě West St. Paul, které je pevnou a integrální součástí aglomerace takzvaných Dvojměstí (Twin Cities) ve státě Minnesota. Stát Minnesota, který je v zámoří naprosto oficiálně a hrdě označován jako "State of Hockey" (Stát hokeje), poskytl mladému Skardovi to absolutně nejlepší myslitelné prostředí pro jeho sportovní rozvoj. Hokejová kultura je zde na stejné, ne-li vyšší úrovni než v kanadských provinciích, a tisíce zamrzlých jezer i krytých hal produkují každoročně obrovské množství mimořádně talentovaných amerických hráčů.

Skarda od útlého dětství prokazoval naprosto výjimečný cit pro hru, vynikající bruslařské základy a obrovskou fyzickou sílu. Své tělesné parametry, kdy v dospělosti měřil solidních 185 centimetrů a vážil úctyhodných 93 kilogramů čisté svalové hmoty, dokázal dokonale skloubit s obrovským hokejovým intelektem. Své první koordinované kroky v elitním organizovaném mládežnickém hokeji učinil v lokálních ligách, ale skutečný zlom přišel s jeho přesunem na prestižní střední školu Saint Thomas Academy (zkráceně STA) v Mendota Heights.

V dresu středoškolského týmu Cadets ze Saint Thomas Academy se Skarda velmi rychle vypracoval v absolutní senzaci celého státu Minnesota. V polovině osmdesátých let patřil středoškolský hokej v Minnesotě (USHS-MN) mezi nejsledovanější mládežnické soutěže na světě a každoroční státní turnaj přitahoval do hledišť desetitisíce diváků. Skarda v tomto vysoce konkurenčním prostředí naprosto dominoval. Působil sice jako obránce, ale díky svému skvělému držení hole a dělové střelbě často nastupoval i na pozici útočníka a řídil ofenzivní akce celého týmu. O jeho nadpozemské dominanci na středoškolské úrovni jasně svědčí zachované statistiky, které hovoří o neuvěřitelných ofenzivních hodech. Jeho všestrannost a schopnost režírovat celou hru okamžitě přilákaly pozornost nejen univerzitních programů z celé země, ale i skautů ze samotné National Hockey League.

Zlatá léta v University of Minnesota a ofenzivní exploze (1986–1989)

Ačkoliv Skarda obdržel obrovské množství lukrativních nabídek sportovních stipendií od těch nejlepších vzdělávacích institucí z celých Spojených států amerických, jeho volba byla od samého počátku naprosto jasná. Jako hrdý rodák z Minnesoty se rozhodl zůstat doma a přijal plné stipendium na věhlasné University of Minnesota. Nastoupil do legendárního a fanoušky nesmírně milovaného týmu Golden Gophers, který působil ve vysoce ceněné, nesmírně tvrdé a prestižní konferenci Western Collegiate Hockey Association (WCHA), jež je jedním z hlavních a nejkvalitnějších pilířů první divize organizace National Collegiate Athletic Association (NCAA).

Program Golden Gophers v té době vedl legendární a přísný hlavní trenér Doug Woog, pod jehož vedením se univerzita stala absolutní celonárodní velmocí. Skarda se musel v nováčkovské sezóně 1986/1987 adaptovat na mnohem vyšší rychlost, sílu a taktickou svázanost dospělejšího univerzitního hokeje. Ve své premiérové sezóně nastoupil k 43 utkáním, ve kterých se dokázal bodově prosadit ziskem 13 kanadských bodů (za 3 vstřelené branky a 10 asistencí). Ačkoliv byla jeho ofenzivní produkce v prvním roce střídmější, ukázal svou fyzickou odolnost a nasbíral úctyhodných 77 trestných minut, čímž si zjednal u starších protihráčů obrovský respekt.

Skutečný ofenzivní uragán, nevídaná produktivita a naprostá exploze jeho talentu se však dostavily hned v následujícím ročníku 1987/1988. Randy Skarda se transformoval v absolutního lídra defenzivních i ofenzivních formací. Ve 42 zápasech dokázal jako obránce nastřílet ohromujících 19 branek a přidat 26 přesných asistencí, čímž dosáhl úžasného zisku 45 kanadských bodů (průměr více než jednoho bodu na zápas). K tomu přidal masivních 102 trestných minut. Jeho dominantní hra, tvrdá rána z pravého kruhu a schopnost režírovat přesilové hry mu vynesly obrovská individuální ocenění. Byl slavnostně jmenován do prvního hvězdného týmu celé konference (All-WCHA First Team) a následně byl odborníky zařazen do druhého celoamerického výběru (AHCA West Second-Team All-American). Univerzitu reprezentoval i v dalším, statisticky výborném ročníku 1988/1989, kde ve 43 zápasech posbíral 31 bodů (7 gólů a 24 asistencí).

Národní finále 1989: Zlomené srdce a milimetry od nesmrtelnosti

Zatímco individuální statistiky Randyho Skardy byly během univerzitních let naprosto fenomenální, jeho jméno je v hokejové historii Spojených států amerických navždy spojeno s jedním konkrétním okamžikem, který se udál na samém konci sezóny 1988/1989. Tým Golden Gophers v tomto ročníku disponoval pravděpodobně nejlepším kádrem v celé éře trenéra Douga Wooga. Mužstvo se pyšnilo hned devíti hráči, kteří překonali magickou hranici třiceti kanadských bodů, včetně olympionika Davea Snuggeruda, Toma Chorskeho či bratrů Bena a Petera Hankinsonových. Skarda, jako elitní obránce s 31 body, byl jedním z klíčových pilířů této neporazitelné mašiny.

Tým se zcela suverénně probojoval až do naprostého finále o celonárodní mistrovský titul (NCAA National Championship Game). Zápas se konal v naprosto elektrizující, domácí atmosféře v ohromné hale St. Paul Civic Center v Minnesotě, kterou do posledního místečka zaplnilo 15 861 bouřících fanoušků. Soupeřem Gophers byl nesmírně houževnatý a takticky vyspělý celek Harvard Crimson ze slavné bostonské univerzity Harvard. Utkání se zapsalo do historie jako jedna z nejlepších a nejkvalitnějších bitev v dějinách univerzitního hokeje. Zápas byl po základní hrací době nerozhodný a dospěl až do infarktového prodloužení (overtime).

Právě v prodloužení přišel okamžik, který Randymu Skardovi navždy změnil život a který se stal součástí hokejového folklóru. Hráči Minnesoty se v obrovské rychlosti vymanili z vlastního obranného pásma a přešli do drtivého protiútoku přes střední kluziště. Skarda se uvolnil, najel si s pukem na hokejce do pravého kruhu pro vhazování a z vynikající, slibné pozice vyslal na brankáře Harvardu bleskovou, tvrdou a naprosto přesně mířenou střelou zápěstím. Hala v ten moment zatajila dech. Puk obrovskou rychlostí proletěl kolem brankářovy lapačky, ale namísto toho, aby rozvlnil síť a odstartoval masové domácí oslavy mistrovského titulu, zasáhl s hlasitým a zlověstným kovovým cinknutím pravou tyč brankové konstrukce a odrazil se mimo nebezpečí.

Byla to otázka několika málo milimetrů, která rozhodla o tom, že se Skarda nestal nesmrtelným hrdinou státu Minnesota. Bolestivá ironie osudu zasáhla o pouhých několik minut později, přesně v čase 4 minuty a 15 sekund prodloužení, kdy hráč Harvardu Ed Krayer dokázal procedit puk za záda minnesotského brankáře a rozhodl o tom, že mistrovský titul putuje do Bostonu. Tento okamžik se stal v historii Minnesoty tak slavným, že i po desítkách let byli hráči a fanoušci schopni diskutovat o "té střele do tyče", kterou Randy Skarda vyslal. Sám Skarda o mnoho let později v dojemných rozhovorech s obrovským nadhledem přiznal: „Snažím se na to myslet co nejméně, ale lidé mi to dodnes občas připomenou. Byla to neuvěřitelná bitva plná obrovského talentu na obou stranách.“

Vstupní draft NHL a mezinárodní scéna v reprezentačním dresu (1986–1989)

Ještě dlouho před tímto dramatickým finále, bezprostředně po jeho vynikajících středoškolských úspěších, neunikl Skarda zrakům skautů ze samotné National Hockey League. Během tradičního a napjatého letního Vstupního draftu v roce 1986 si jeho jméno a hrací práva pro profesionální hokej smluvně zajistila americká organizace St. Louis Blues. Vedení Bluesmanů si robustního, tvrdého a ofenzivně nadaného obránce vybralo v osmém kole, jako celkově 157. hráče v tehdejším globálním pořadí.

Kromě vysokoškolských úspěchů se Skarda dočkal i obrovské a nesmírně vážené cti reprezentovat svou rodnou vlast na mezinárodní scéně. Díky své životní sezóně 1987/1988 byl nominován do oficiálního reprezentačního výběru Spojených států amerických pro nejsledovanější a nejprestižnější juniorský turnaj planety, Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji hráčů do 20 let (World Junior Championship) na přelomu let 1987 a 1988. Na tomto náročném mezinárodním šampionátu odehrál 6 těžkých utkání proti největším talentům světa. Skarda se na turnaji neztratil ani ofenzivně, ani fyzicky. Dokázal vstřelit jednu reprezentační branku, přidal dvě asistence a s celkovým počtem 26 trestných minut potvrdil svou pověst tvrdého a nekompromisního hráče, který se nenechá zastrašit ani sovětskou nebo kanadskou konkurencí.

Splněný sen v National Hockey League: Po boku legend v St. Louis (1989–1992)

Po prohře v univerzitním finále na jaře roku 1989 se Randy Skarda rozhodl, že jeho univerzitní poslání je naplněno a nadešel čas na přechod k dospělým profesionálům. S okamžitou platností podepsal lukrativní profesionální nováčkovskou smlouvu s organizací St. Louis Blues a vstoupil do drsného, konkurenčního světa tehdejší National Hockey League.

Před začátkem sezóny 1989/1990 se zúčastnil nesmírně těžkého tréninkového kempu prvního týmu St. Louis Blues. Tým tehdy vedl uznávaný a tvrdý hlavní trenér Brian Sutter. Kádr Blues byl v tomto ročníku doslova přeplněn obrovskými hokejovými superhvězdami a budoucími neochvějnými členy Síně slávy. V útoku absolutně a drtivě dominovala hvězdná dvojice Brett Hull (který v oné sezóně nastřílel fantastických 72 branek) a geniální nahrávač Adam Oates (který si připsal 102 asistencí). V obraně se pak mladý Skarda musel prát o místo v sestavě, kde neomezeně vládli nesmírně tvrdí a elitní zadáci jako Scott Stevens či Paul Cavallini.

Vstoupit do kabiny plné takových hokejových gigantů a probojovat se do užšího kádru byl pro jednadvacetiletého nováčka z univerzity úkol nesmírně složitý, nicméně Skarda v této zkoušce obstál s velkou ctí. Svůj oficiální a slavnostní debut v National Hockey League si odbyl v ročníku 1989/1990. Dostal obrovskou důvěru a v průběhu základní části naskočil do 25 soutěžních utkání. Ačkoliv plnil především defenzivní úkoly ve třetí obranné formaci, dokázal ukázat svůj přehled a rozehrávku, díky čemuž si připsal 5 kanadských bodů (za 5 asistencí). O jeho defenzivní zodpovědnosti v tomto hvězdném kádru vypovídá i velmi solidní kladná hodnota účasti na ledě při vstřelených a inkasovaných brankách (+2). Během těchto 25 zápasů inkasoval 11 trestných minut a prokazoval, že se tvrdé hry v NHL rozhodně nebojí.

I přes tento slibný začátek však byla konkurence v kádru St. Louis zkrátka obrovská. Většinu následujících sezón musel strávit v nižších soutěžích, přičemž svou naprosto poslední, definitivní a uzavírající příležitost v National Hockey League obdržel o dva roky později. V sezóně 1991/1992 odehrál v dresu St. Louis Blues ještě jedno jediné soutěžní utkání. Tím se jeho úctyhodná bilance na absolutním vrcholu severoamerického hokeje navždy a s konečnou platností uzavřela na čísle 26 odehraných zápasů.

Tvrdé bitvy na farmách a putování nezávislými soutěžemi (1989–1994)

Paralelně se svými pokusy udržet se v hlavním kádru NHL se Randy Skarda stal obrovsky důležitým, nepostradatelným a respektovaným pilířem v elitních severoamerických záložních profesionálních soutěžích. Převážnou většinu své zámořské profesionální dospělé kariéry spojil s tehdy finančně obrovsky silnou, nezávislou a nesmírně tvrdou ligou International Hockey League (IHL).

Jeho hlavním farmářským působištěm a na několik let prakticky druhým domovem se stal tradiční americký klub Peoria Rivermen. V organizaci Peorie zažil nesmírně úspěšná, plodná a ofenzivně vynikající léta. Hned v sezóně 1989/1990, kdy pendloval mezi farmou a NHL, zde ve 45 zápasech posbíral 19 bodů. Následující ročník 1990/1991 se pak pro tým Peoria Rivermen zapsal do dějin zlatým písmem. Klub disponoval fenomenálním kádrem (včetně hvězd jako Nelson Emerson či Michel Mongeau) a předváděl v lize drtivou nadvládu. Během základní části Rivermen dokonce zaznamenali neuvěřitelnou šňůru osmnácti vítězství v řadě. Skarda byl absolutním lídrem zadních řad, v 69 zápasech základní části nastřílel 6 branek a přidal 28 asistencí (34 bodů) a nasbíral masivních 104 trestných minut. Tým tuto fenomenální jízdu korunoval ziskem nejcennější ligové trofeje – legendárního Turnerova poháru (Turner Cup).

Své statistické maximum v International Hockey League si Skarda vytvořil v ročníku 1991/1992, kdy za Peorii odehrál 73 utkání a zaznamenal 41 kanadských bodů (11 gólů a 30 asistencí). Po tomto vrcholu však následovalo postupné putování a stěhování z klubu do klubu, což je u hráčů na rozmezí NHL a farmy poměrně běžný, ale nesmírně psychicky vyčerpávající úděl. V průběhu sezóny 1992/1993 byl vyměněn a oblékal dres celku Milwaukee Admirals (opět v IHL).

Následující rok, tedy sezóna 1993/1994, představovala začátek jeho konce v tradičním profesionálním ledním hokeji. Zkoušel najít štěstí v další slavné záložní lize, American Hockey League (AHL), kde podepsal kontrakt se slavným a historicky nesmírně uznávaným klubem Hershey Bears. Zde však odehrál pouze 24 utkání. Část ročníku musel následně strávit v ještě tvrdší, regionální lize East Coast Hockey League (ECHL), kde nastupoval za celek Johnstown Chiefs. Uvědomujíc si obrovské fyzické opotřebení, ztrátu pozice elitního prospekta a složitost neustálého kočovného života, se na prahu šestadvaceti let rozhodl svou profesionální dráhu v klasickém ledním hokeji nadobro a s hrdostí ukončit.

Exotika na kolečkových bruslích: Éra Roller Hockey International (1994–1996)

Konec v ledním hokeji však pro Randyho Skardu rozhodně neznamenal konec vášně pro hru a konec jeho sportovní výkonnosti. V polovině devadesátých let minulého století zažíval severoamerický kontinent obrovský, mediálně velmi podporovaný a komerční boom takzvaného inline hokeje na kolečkových bruslích. Vznikla profesionální a plně sponzorovaná letní liga s názvem Roller Hockey International (RHI), která nabízela vynikající finanční ohodnocení a možnost prodloužit si sportovní kariéru pro mnoho bývalých hráčů z NHL a nižších lig.

Tato soutěž se vyznačovala zcela odlišnými, mnohem ofenzivnějšími a revolučními pravidly – hrálo se ve formátu čtyři na čtyři (bez tradičního zakázaného uvolnění), což obrovsky otevíralo hru na ploše. Hrací doba byla rozdělena na čtvrtiny místo tradičních třetin. Skarda tuto inovativní a rychlou hru okamžitě přijal za svou a podepsal lukrativní smlouvu s celkem Minnesota Arctic Blast. Tým hrál svá velkolepá domácí utkání ve slavné ohromné hale Target Center a Skarda se díky svému vynikajícímu ofenzivnímu instinktu, skvělému perifernímu vidění a tvrdé střele okamžitě zařadil k nejlepším hráčům celé organizace.

V premiérové sezóně RHI v roce 1994 se z něj stala naprostá a nezastavitelná bodová mašina. Za Minnesota Arctic Blast odehrál v tomto roce 21 soutěžních utkání, ve kterých dokázal neuvěřitelně nastřílet 18 branek a rozdat fantastických 59 finálních asistencí. S celkovým počtem 77 kanadských bodů (což znamenalo astronomický průměr téměř čtyř bodů na jeden zápas) naprosto dominoval statistikám soutěže a prokazoval, že jeho hokejový intelekt je výjimečný. Do ligy se následně vrátil ještě na jednu sezónu v roce 1996, kdy rovněž za tým z Minnesoty (ve 22 zápasech) zapsal vynikajících 59 bodů. Tímto úspěšným angažmá na kolečkových bruslích se s profesionálním sportovním světem s definitivní platností rozloučil.

Život po hokeji: Úspěšná kariéra ve financích a bostonská ironie osudu

Přechod ze světa profesionálního hokeje, kabin a ledových ploch do běžného civilního života bývá pro mnoho sportovců bolestivý, avšak Randy Skarda prokázal, že jeho univerzitní vzdělání nebylo pouze pro ozdobu. Po pověšení bruslí na hřebík využil své vrozené vůdčí schopnosti, disciplínu, obrovskou pracovitost a kontakty k vybudování fenomenální a mimořádně úspěšné druhé kariéry v oboru korporátních financí a správy majetku.

Vypracoval se na vysoce prestižní, velmi váženou a lukrativní pozici regionálního ředitele (regional director) ve velké a mezinárodně uznávané americké investiční a správcovské společnosti Eaton Vance, která sídlí přímo v samotném srdci Bostonu. Skardova druhá kariéra v sobě skrývá naprosto dokonalou, úsměvnou a téměř až literární ironii osudu.

Boston je totiž domovem slavné Harvardovy univerzity – přesně té instituce a toho týmu Harvard Crimson, který mu v onom památném, nervy drásajícím národním finále v roce 1989 překazil jeho životní sen, když Skardova střela v prodloužení zasáhla pouze tyč. Jak se sám v četných a zábavných novinových rozhovorech svěřil, v jeho současném zaměstnání a korporátním prostředí v investiční firmě je doslova obklopen desítkami absolventů Harvardu. A ačkoliv od osudného finále uplynula již více než tři desetiletí, jeho bostonští kolegové a nadřízení mu tuto nešťastnou tyčku velmi rádi, s typickým dobráckým rýpáním a černým humorem, při mnoha neformálních příležitostech neustále připomínají. Skarda tuto situaci bere se širokým úsměvem, nadhledem a pýchou, což pouze potvrzuje jeho vynikající lidský charakter a skutečnost, že dokázal obrovskou hokejovou prohru proměnit ve svou obrovskou životní motivaci.

Komplexní analýza herního profilu a defenzivních předností

Z hlediska pokročilé a detailní hokejové analytiky byl Randy Skarda klasickým a vysoce oceňovaným prototypem obousměrného, pravorukého, ofenzivně laděného obránce (two-way defenceman). Zatímco mnozí obránci jeho éry byli ryzí defenzivní "štíty" beze smyslu pro tvoření hry, Skarda představoval jakéhosi "čtvrtého útočníka" na ledové ploše, který dokázal kdykoliv vyvézt puk z vlastního obranného pásma a podpořit rychlý protiútok.

Jeho největší a nejobávanější zbraní byla bezpochyby obrovsky tvrdá a nesmírně přesná střela příklepem i tahem od modré čáry, díky které s naprostou lehkostí a elegancí dokázal řídit jakoukoliv přesilovou hru. Tuto ofenzivní genialitu však dokázal skvěle kombinovat s drsnou, tvrdou a nekompromisní fyzickou hrou ve vlastním brankovišti. Díky masivním tělesným parametrům (185 cm, 93 kg) byl pro soupeřovy útočníky obrovskou překážkou, což dokazují jeho pravidelné stoprocentní zápisy stovek trestných minut prakticky v každé lize, ve které za svůj život nastoupil. Skutečnost, že si zahrál v obrovsky hvězdném kádru St. Louis Blues z konce osmdesátých let, je nezpochybnitelným důkazem jeho tehdejších vysokých a elitních sportovních kvalit.

Podrobný statistický přehled z dlouhodobých ligových soutěží

Následující historická, enormně rozsáhlá a extrémně detailní tabulka obsahuje kompletní statistická data ze všech základních částí dlouhodobých ligových soutěží v průběhu celé nesmírně tvrdé a rozmanité Skardovy hokejové i inline-hokejové kariéry. Za účelem zachování absolutní encyklopedické čistoty, maximální formální kvality a historické přesnosti jsou veškeré názvy univerzitních konferencí, zámořských farem i elitních severoamerických soutěží vypsány naprosto v plném a oficiálním znění bez použití jakýchkoliv matoucích zkratek.

Zaznamenaná sezóna	Přesný název hokejového klubu	Oficiální název ligové soutěže	Odehrané zápasy	Vstřelené góly	Asistence	Kanadské body celkem	Trestné minuty
1986/1987	University of Minnesota	Western Collegiate Hockey Association	43	3	10	13	77
1987/1988	University of Minnesota	Western Collegiate Hockey Association	42	19	26	45	102
1988/1989	University of Minnesota	Western Collegiate Hockey Association	43	7	24	31	91
1989/1990	Peoria Rivermen	International Hockey League	45	4	15	19	67
1989/1990	St. Louis Blues	National Hockey League	25	0	5	5	11
1990/1991	Peoria Rivermen	International Hockey League	69	6	28	34	104
1991/1992	St. Louis Blues	National Hockey League	1	0	0	0	0
1991/1992	Peoria Rivermen	International Hockey League	73	11	30	41	101
1992/1993	Peoria Rivermen	International Hockey League	24	3	4	7	42
1992/1993	Milwaukee Admirals	International Hockey League	16	2	7	9	20
1993/1994	Hershey Bears	American Hockey League	24	1	5	6	14
1993/1994	Johnstown Chiefs	East Coast Hockey League	9	1	6	7	6
1994	Minnesota Arctic Blast	Roller Hockey International	21	18	59	77	109
1996	Minnesota Arctic Blast	Roller Hockey International	22	13	46	59	60
Závěrečná statistika kariéry u mužů v nejvyšší lize z NHL	Výhradně v organizaci Blues	National Hockey League	26	0	5	5	11

Významné týmové trofeje, prestižní ocenění a nepřekonatelné milníky

Celá fantastická, obdivuhodná a na obrovské úspěchy bohatá sportovní dráha na ledě i na kolečkových bruslích vynesla Randymu Skardovi řadu historických poct, které navždy potvrzují jeho obrovský a výjimečný sportovní odkaz, navzdory zklamání z jednoho prodloužení.

🏆 **Vítěz Turnerova poháru (Jaro 1991):** Absolutní, fantastický a historicky významný zisk mistrovského titulu v tehdejší elitní záložní lize International Hockey League v barvách organizace Peoria Rivermen (kde Skarda působil jako defenzivní ofenzivní tahoun v neuvěřitelném kádru s 18 výhrami v řadě).
🥈 **Finalista NCAA (1988/1989):** Neuvěřitelně napínavá, legendární a na milimetry přesná účast ve velkolepém národním finále proti Harvardu před patnácti tisíci diváky, kde byl Skarda obrovsky blízko zapsání se do absolutní sportovní nesmrtelnosti.
🏅 **All-WCHA First Team (1987/1988):** Slavnostní, exkluzivní a oficiální jmenování do prvního elitního výběru hvězd celé univerzitní konference Western Collegiate Hockey Association díky jeho fenomenální a drtivé ofenzivní produkci (19 branek jako obránce).
🏅 **AHCA West Second-Team All-American (1987/1988):** Zařazení hokejovými odborníky a novináři do prestižního druhého celoamerického All-American výběru jako poděkování a uznání za to, že byl jedním z absolutně nejlepších univerzitních hokejistů v celých Spojených státech amerických.
🏅 **Vstupní Draft NHL 1986:** Objeven, detailně vysoce skautsky ohodnocen pro svou úžasnou všestrannost a pro dospělý profesionální hokej smluvně oficiálně zajištěn skauty americké organizace St. Louis Blues (na celkové 157. draftové pozici ve světové konkurenci).
🏅 **Hvězda RHI:** V pouhých jednadvaceti odehraných zápasech v soutěži Roller Hockey International zaznamenal pro tým Minnesota Arctic Blast úžasných 77 bodů, čímž ukázal svůj naprosto fenomenální přehled při otevřené hře.

Seznam odborných zdrojů, historické odkazy a informační databáze