Přeskočit na obsah

První opiová válka

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox válka

První opiová válka (čínsky 第一次鴉片戰爭, pchin-jin Dìyīcì Yāpiàn Zhànzhēng), známá též jako První anglo-čínská válka, byl ozbrojený konflikt mezi Spojeným královstvím a čínskou říší Čching, který probíhal v letech 18391842. Příčinou války byl spor o obchodní práva, zejména o snahu Británie legalizovat a rozšířit obchod s opiem, který čínská vláda zakázala. Válka skončila drtivou porážkou Číny a podpisem Nankingské smlouvy, která je považována za první z tzv. "nerovnoprávných smluv" a za začátek čínského "století ponížení".

📜 Příčiny konfliktu

Kořeny konfliktu sahají do 18. století a týkaly se nevyvážené obchodní bilance mezi Čínou a Britským impériem.

📦 Kantonský systém

Zahraniční obchod s Čínou byl přísně regulován tzv. Kantonským systémem. Veškerý obchod se západními mocnostmi byl omezen na jediný přístav, Kanton (dnešní Kuang-čou), a mohl probíhat pouze prostřednictvím monopolního sdružení čínských obchodníků zvaného Cohong. Tento systém byl pro západní obchodníky velmi omezující a frustrující. Čína se navíc považovala za soběstačnou a o evropské zboží nejevila téměř žádný zájem.

📈 Britský obchodní deficit

Zatímco Čína měla malý zájem o britské výrobky, v Evropě existovala obrovská poptávka po čínském zboží, především po čaji, hedvábí a porcelánu. Britové museli za toto zboží platit stříbrem, což vedlo k masivnímu odlivu drahého kovu z Britského impéria do Číny a k neudržitelnému obchodnímu deficitu.

💊 Opium jako řešení

Britská Východoindická společnost našla řešení tohoto problému v opiu. Začala masivně pěstovat mák setý v Indii a opium pašovat do Číny, kde bylo jeho užívání a prodej nelegální. Obchod s opiem byl extrémně výnosný a rychle zvrátil obchodní bilanci v britský prospěch. Stříbro nyní proudilo z Číny do Británie. Tento obchod měl pro Čínu devastující sociální i ekonomické následky. Miliony lidí se staly závislými a odliv stříbra způsobil vážnou hospodářskou krizi.

🚫 Čínská reakce a Lin Ce-sü

Císař Tao-kuang, znepokojený rozsahem krize, se rozhodl obchod s opiem radikálně potlačit. V roce 1839 jmenoval do funkce císařského komisaře v Kantonu neúplatného a energického úředníka jménem Lin Ce-sü. Lin Ce-sü po svém příjezdu nařídil zahraničním obchodníkům, aby odevzdali veškeré své zásoby opia. Když odmítli, zablokoval jejich faktorie a odřízl je od zásobování. Po šesti týdnech obležení byli Britové donuceni vydat více než 20 000 beden opia (přibližně 1 200 tun). Lin Ce-sü nechal toto opium veřejně zničit rozpuštěním ve vápně a mořské vodě, což trvalo 23 dní. Tento akt se stal pro britskou vládu záminkou k vyhlášení války.

⚔️ Průběh války

Britská vláda, pod tlakem obchodních kruhů a s argumentem ochrany "svobodného obchodu" a britské cti, vyslala do Číny expediční sbor.

🇬🇧 Britská expedice a strategie

Britské síly, ač početně mnohem slabší, měly drtivou technologickou převahu. Disponovaly moderními válečnými loděmi, včetně prvních parních dělových člunů jako byl HMS Nemesis, které se dokázaly pohybovat proti proudu řek nezávisle na větru. Jejich armáda byla vybavena moderními perkusními puškami a dělostřelectvem.

Britská strategie spočívala v blokádě klíčových čínských přístavů a v pronikání do vnitrozemí po velkých řekách, jako byla Perlová řeka a především Jang-c’-ťiang. Tím narušovali obchod, zejména dopravu rýže po Velkém kanálu, a ohrožovali klíčová města.

🌊 Klíčové bitvy a operace

  • Dobytí Čou-šanu (1840): Britské síly snadno obsadily ostrovní prefekturu Čou-šan, aby získaly základnu pro další operace.
  • Bitva u Čchu-pi (1841): Série střetnutí v ústí Perlové řeky, kde britské námořnictvo zničilo řadu čínských džunek a pobřežních pevností chránících přístup ke Kantonu.
  • Dobytí Kantonu (1841): Po prolomení obrany Britové obsadili výšiny nad Kantonem a donutili město zaplatit výkupné, aby se vyhnulo vyplenění.
  • Kampaň na řece Jang-c’-ťiang (1842): Jednalo se o rozhodující fázi války. Britská flotila postoupila proti proudu Jang-c’-ťiang, dobyla Šanghaj a strategicky důležité město Čen-ťiang, které leželo na křižovatce řeky s Velkým kanálem. Tím byla přerušena životně důležitá zásobovací trasa do hlavního města Pekingu.

🇨🇳 Čínská bezmocnost

Armáda říše Čching, přestože byla početná, se ukázala jako zcela neschopná čelit moderní evropské armádě. Její vojáci byli vyzbrojeni zastaralými mušketami s doutnákovým zámkem, kopími a luky. Velení bylo nekompetentní, chyběla koordinace a strategie byla založena na zastaralých představách o válčení. Čínské válečné džunky neměly proti parním lodím s otočnými děly žádnou šanci.

🕊️ Důsledky a Nankingská smlouva

Když britské síly ohrožovaly historické město Nanking, císařský dvůr byl donucen kapitulovat a požádat o mír.

📝 Podmínky smlouvy

Dne 29. srpna 1842 byla na palubě britské lodi HMS Cornwallis podepsána Nankingská smlouva. Její hlavní body byly:

  1. Postoupení Hongkongu: Čína postoupila ostrov Hongkong Spojenému království "na věčné časy".
  2. Otevření smluvních přístavů: Pět čínských přístavů – Kanton, Sia-men, Fu-čou, Ning-po a Šanghaj – bylo otevřeno pro zahraniční obchod a pobyt cizinců.
  3. Válečné reparace: Čína se zavázala zaplatit obrovské odškodné ve výši 21 milionů stříbrných dolarů jako náhradu za zničené opium, dluhy obchodníků Cohong a válečné náklady Británie.
  4. Zrušení monopolu Cohong: Systém monopolního obchodu byl zrušen.
  5. Rovnoprávnost: Britští úředníci měli jednat s čínskými jako rovní s rovnými, což byl pro čínský sinocentrický pohled na svět velký úder.

V následujícím roce byla smlouva doplněna o klauzuli o extrateritorialitě, která vyjímala britské občany v Číně z jurisdikce čínských zákonů, a o doložku nejvyšších výhod, která zaručovala Británii jakákoli práva, která Čína v budoucnu poskytne jiným státům.

🌏 Dlouhodobý dopad

První opiová válka a Nankingská smlouva měly pro Čínu katastrofální a dlouhodobé následky.

  • **Začátek "století ponížení":** Porážka odhalila slabost a zaostalost říše Čching a zahájila období, kdy byla Čína nucena podepisovat další nerovnoprávné smlouvy s západními mocnostmi (Francie, USA, Rusko).
  • **Ztráta suverenity:** Otevření smluvních přístavů a zavedení extrateritoriality narušilo čínskou suverenitu a umožnilo cizím mocnostem zasahovat do vnitřních záležitostí země.
  • **Destabilizace dynastie Čching:** Ponížení a ekonomické problémy způsobené válkou a smlouvou oslabily autoritu vládnoucí dynastie a přispěly k vypuknutí masivních povstání, jako bylo Povstání tchaj-pchingů.
  • **Pokračování obchodu s opiem:** Obchod s opiem nebyl Nankingskou smlouvou legalizován, ale v praxi pokračoval a dále se rozšiřoval, což vedlo k dalším konfliktům, zejména k Druhé opiové válce (1856–1860).

💡 Pro laiky

Představte si, že máte obchod, který prodává nejlepší hračky na světě, a všichni je chtějí kupovat. Váš soused má obchod, ale jeho zboží nikdo nechce. Protože za vaše hračky platí penězi, brzy mu začnou docházet. Aby získal peníze zpět, začne vašim zákazníkům tajně prodávat velmi návykovou a škodlivou sladkost, i když ví, že je to u vás zakázané. Spousta lidí se stane závislými a vy přicházíte o peníze. Rozhodnete se zasáhnout, všechny jeho nelegální sladkosti zabavíte a zničíte. Soused se rozzlobí, přivede si partu silných kamarádů s moderním vybavením, zbije vás, donutí vás otevřít si pět nových poboček jeho obchodu ve vašem městě, vezme si jeden z vašich nejlepších pozemků a ještě vás přinutí zaplatit za zničené sladkosti a za celou rvačku. Přesně to v zásadě udělala Velká Británie Číně.


Šablona:Aktualizováno