Politička
Obsah boxu
Politička je žena, která se aktivně účastní politiky, ať už na místní, regionální, národní nebo mezinárodní úrovni. Jedná se o ženský ekvivalent termínu politik. Političky mohou zastávat volené funkce (např. prezidentka, premiérka, poslankyně, senátorka, starostka) nebo jmenované pozice (např. ministryně, velvyslankyně). Jejich role ve společnosti a politickém životě se v průběhu historie výrazně proměňovala a jejich zastoupení v politických funkcích je dnes jedním z klíčových ukazatelů genderové rovnosti.
Historicky byla politika téměř výhradně mužskou doménou. Vstup žen do politiky je úzce spjat s bojem za volební právo žen (sufražetky) na konci 19. a na začátku 20. století. Postupem času se počet političek zvyšoval, ačkoliv v mnoha zemích světa stále čelí specifickým překážkám a jejich zastoupení nedosahuje parity s muži.
📜 Historický vývoj
Cesta žen do politiky byla dlouhá a plná překážek. Po staletí byly ženy z veřejného a politického života systematicky vylučovány. Zlom nastal až s nástupem moderních demokratických myšlenek a feministických hnutí.
🗳️ Boj za volební právo
Klíčovým předpokladem pro vstup žen do politiky bylo získání volebního práva. První zemí na světě, která udělila ženám plné volební právo, byl v roce 1893 Nový Zéland. V Evropě bylo průkopníkem Finsko v roce 1906, kde byly ženy zároveň jako první na světě zvoleny do parlamentu. V Československu bylo všeobecné volební právo pro ženy zakotveno v ústavě z roku 1920. Mezi významné postavy tohoto boje patřily například Emmeline Pankhurstová ve Spojeném království nebo Susan B. Anthony v USA. V Česku byla klíčovou osobností Františka Plamínková.
👑 První ženy ve vysokých funkcích
Po získání volebního práva začaly ženy postupně pronikat i do nejvyšších politických funkcí.
- První ministryní na světě se stala Aleksandra Kollontajová v sovětském Rusku v roce 1917.
- První demokraticky zvolenou předsedkyní vlády (premiérkou) na světě byla Sirimavo Bandaranaike na Srí Lance (tehdy Cejlon) v roce 1960.
- V Izraeli se stala premiérkou Golda Meirová (1969).
- V Indii vládla Indira Gándhíová (od 1966).
- V Evropě se stala ikonickou postavou Margaret Thatcherová, premiérka Spojeného království (1979–1990), známá jako "Železná lady".
- První prezidentkou zvolenou v přímé volbě se stala Vigdís Finnbogadóttir na Islandu v roce 1980.
Tato jména symbolizovala prolomení "skleněného stropu" a inspirovala další generace žen ke vstupu do politiky.
🌍 Role a vliv političek ve světě
Zastoupení žen v politice se celosvětově zvyšuje, i když tempo je pomalé. Podle údajů Meziparlamentní unie (IPU) se podíl žen v národních parlamentech neustále zvyšuje. Některé studie naznačují, že političky mají tendenci se více zaměřovat na sociální témata, jako je vzdělávání, zdravotnictví, rodinná politika a ochrana zranitelných skupin. Jejich přítomnost v politice může vést k širšímu spektru projednávaných témat a k přijímání inkluzivnějších zákonů.
Mezi nejvlivnější političky 21. století patří například:
Angela Merkelová: Dlouholetá německá kancléřka, považovaná za jednu z nejmocnějších žen světa a de facto vůdčí osobnost Evropské unie.
Jacinda Ardernová: Bývalá premiérka Nového Zélandu, oceňovaná za svůj empatický a rozhodný styl vedení, zejména během krizí.
Kamala Harrisová: První žena ve funkci viceprezidentky USA.
Ursula von der Leyenová: První žena v čele Evropské komise.
Cchaj Jing-wen: První prezidentka Tchaj-wanu, která se musela vypořádat s rostoucím tlakem ze strany Číny.
🇨🇿 Političky v České republice
V České republice je zastoupení žen v politice dlouhodobě pod průměrem Evropské unie. Přesto se v české politice prosadilo několik významných žen.
- První republika: Nejvýraznější postavou byla senátorka Františka Plamínková, bojovnice za práva žen, která byla za druhé světové války popravena nacisty.
- Období po roce 1989: Po Sametové revoluci se ženy začaly více prosazovat. Mezi první výrazné političky patřily Petra Buzková (ČSSD), která byla předsedkyní Poslanecké sněmovny a ministryní školství, nebo Vlasta Parkanová (KDU-ČSL/TOP 09), která zastávala post ministryně spravedlnosti a obrany.
- Současnost (k roku 2025): V posledních letech se objevily další významné političky napříč politickým spektrem. Miroslava Němcová (ODS) byla předsedkyní Poslanecké sněmovny, Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se stala její nástupkyní. Ve vládách se objevují ženy na klíčových postech, například Alena Schillerová (ANO) jako ministryně financí nebo Jana Černochová (ODS) jako ministryně obrany. V Evropském parlamentu působí výrazné české političky jako Dita Charanzová nebo Věra Jourová, která se stala místopředsedkyní Evropské komise.
Navzdory těmto příkladům zůstává podíl žen v české politice, zejména na komunální úrovni a ve vedení politických stran, relativně nízký.
🚧 Výzvy a překážky
Političky po celém světě čelí specifickým výzvám, které jsou často odlišné od těch, kterým čelí jejich mužští kolegové.
- Genderové stereotypy: Média i veřejnost často hodnotí političky přísněji, zaměřují se na jejich vzhled, oblečení a rodinný život, což se u mužů děje v mnohem menší míře.
- Sexistické útoky a obtěžování: Političky jsou častěji terčem osobních, sexistických a nenávistných útoků, a to jak v politickém prostředí, tak na sociálních sítích.
- Slaďování práce a rodiny: Politická kariéra je extrémně časově náročná, což může být pro ženy, které stále nesou větší díl odpovědnosti za péči o rodinu, velkou překážkou.
- Nedostatek vzorů a sítí: V prostředích s dominancí mužů mohou ženám chybět vzory a neformální sítě (tzv. "old boys' clubs"), které jsou pro politický postup často klíčové.
- Financování kampaní: Ženy mohou mít obtížnější přístup k financování svých politických kampaní.
📈 Statistiky a trendy
Pro zvýšení počtu žen v politice se v některých zemích používají tzv. kvóty. Mohou být buď zákonem dané (povinný podíl žen na kandidátních listinách), nebo dobrovolné v rámci politických stran. Země, které zavedly kvóty, jako například Rwanda nebo státy Skandinávie (Švédsko, Norsko, Finsko), patří mezi státy s nejvyšším zastoupením žen v parlamentech na světě.
Globální trend ukazuje pomalý, ale stálý nárůst počtu žen v politických funkcích. Organizace jako OSN (zejména její složka UN Women) aktivně podporují programy na posílení politické participace žen po celém světě, protože je považována za základní předpoklad pro udržitelný rozvoj a plnohodnotnou demokracii.
💡 Pro laiky
Představte si, že o pravidlech pro celou školu by rozhodovali jen učitelé a ředitel, ale žádní žáci by neměli možnost se vyjádřit. Pravidla by asi vypadala jinak a nemusela by vyhovovat všem. Podobně je to i ve státě. Pokud o zákonech a o tom, jak se budou utrácet peníze, rozhodují jen muži, mohou zapomínat na problémy a potřeby, které se týkají především žen.
Politička je tedy žena, která se rozhodla, že nebude jen přihlížet, ale že se sama zapojí do rozhodování o naší zemi. Dělá stejnou práci jako muž-politik: chodí na schůze, diskutuje o zákonech, snaží se přesvědčit ostatní o svých nápadech a zastupuje lidi, kteří ji zvolili.
Je důležité, aby v politice byly ženy i muži, protože každý přináší jiné zkušenosti a pohled na svět. Když se rozhoduje o věcech, jako jsou školky, platy, zdravotní péče nebo bezpečnost na ulicích, je dobré slyšet názory obou pohlaví. Tím se zajistí, že výsledná pravidla budou spravedlivější a lepší pro celou společnost.