Obrázek
Obsah boxu
Obrázek (též obraz) je vizuální reprezentace (zobrazení) něčeho, například objektu, osoby, scény nebo abstraktního konceptu. Může mít podobu dvourozměrného artefaktu, jako je malba, kresba nebo fotografie, ale v širším smyslu může zahrnovat i trojrozměrné objekty jako sochy. V moderní době je pojem nejčastěji spojován s digitálními soubory zobrazovanými na elektronických zařízeních. Obrázky slouží jako základní prostředek lidské komunikace, uměleckého vyjádření, uchovávání informací a vědeckého zkoumání.
📜 Historie
Historie obrázků je neoddělitelně spjata s historií lidstva a jeho touhou zaznamenávat a sdílet svět kolem sebe.
🏛️ Pravěk a starověk
Nejstarší známé obrázky jsou jeskynní malby z období paleolitu, například v jeskyních Lascaux ve Francii nebo Altamira ve Španělsku. Tyto malby, staré desítky tisíc let, zobrazovaly zvířata a lovecké scény a pravděpodobně měly rituální nebo magický význam.
Starověké civilizace, jako byl starověký Egypt, využívaly obrázky v podobě hieroglyfů a nástěnných reliéfů k vyprávění příběhů o bozích, faraonech a každodenním životě. V antickém Řecku a Římě dosáhlo zobrazování vysoké úrovně realismu, zejména v sochařství, freskách a mozaikách.
⛪ Středověk a renesance
Ve středověké Evropě bylo výtvarné umění převážně ve službách náboženství. Vznikaly ikony, fresky v kostelech a bohatě zdobené iluminace v rukopisných knihách. Zobrazení bylo často symbolické a schematické, s menším důrazem na realistickou perspektivu.
Zásadní zlom přinesla renesance ve 14. až 16. století. Umělci jako Filippo Brunelleschi znovuobjevili a vědecky popsali principy lineární perspektivy, což umožnilo vytvářet iluzi trojrozměrného prostoru na dvourozměrné ploše. Důraz na anatomickou přesnost a realistické zobrazení světla a stínu, jak je vidět v dílech Leonarda da Vinciho nebo Michelangela, definoval západní umění na staletí dopředu.
📸 Moderní doba a digitální věk
V 19. století vynález fotografie způsobil revoluci ve vnímání a tvorbě obrázků. Schopnost zachytit realitu mechanicky a přesně osvobodila malířství od nutnosti dokumentovat skutečnost. To vedlo ke vzniku nových uměleckých směrů, jako byl impresionismus, kubismus a abstraktní umění, které zkoumaly barvu, formu a emoce nezávisle na předmětné realitě.
20. století přineslo pohyblivé obrázky v podobě filmu a televize. Konec 20. a začátek 21. století je pak ve znamení digitální revoluce. Nástup počítačové grafiky, digitálních fotoaparátů a internetu učinil z obrázků všudypřítomnou a snadno manipulovatelnou součást každodenního života. Sociální sítě jako Instagram nebo Pinterest jsou postaveny primárně na sdílení vizuálního obsahu.
⚙️ Dělení obrázků
Obrázky lze klasifikovat podle různých kritérií, nejčastěji podle technologie vzniku a způsobu reprezentace dat.
Podle způsobu reprezentace
Rastrová grafika
Rastrová grafika (též bitmapová) se skládá z mřížky barevných bodů zvaných pixely. Každý pixel má definovanou přesnou polohu a barvu. Kvalita rastrového obrázku je dána jeho rozlišením (počtem pixelů) a barevnou hloubkou. Při zvětšení obrázku dochází ke ztrátě kvality a stává se viditelnou jeho "kostičkovaná" struktura.
- Použití: Fotografie, komplexní digitální malby, skenované dokumenty.
- Typické formáty: JPEG, PNG, GIF, BMP, TIFF.
Vektorová grafika
Vektorová grafika neukládá obrázek jako mřížku pixelů, ale jako soubor matematických instrukcí (vektorů), které definují geometrické tvary (čáry, křivky, polygony). Díky tomu lze vektorový obrázek libovolně zvětšovat nebo zmenšovat bez ztráty kvality, protože se vždy vykreslí znovu na základě matematických rovnic.
- Použití: Loga, ikony, diagramy, technické výkresy, sazba textu.
- Typické formáty: SVG, AI, EPS, PDF.
Podle technologie vzniku
- Analogové obrázky: Jsou vytvořeny na fyzickém médiu. Světlo nebo barva jsou zaznamenány spojitě. Příkladem je fotografie na kinofilmu, malba na plátně nebo kresba na papíře.
- Digitální obrázky: Jsou uloženy jako data v binární podobě (jedničky a nuly). Lze je snadno kopírovat, upravovat a sdílet pomocí počítačů a jiných elektronických zařízení.
🧠 Vnímání a interpretace
Proces vnímání obrázku je komplexní souhra mezi okem a mozkem. 1. Fyzikální fáze: Světlo odražené od objektu (nebo vyzářené z displeje) prochází oční čočkou a dopadá na sítnici. 2. Fyziologická fáze: Světločivné buňky na sítnici (tyčinky a čípky) přemění světelnou energii na nervové impulsy. Čípky jsou zodpovědné za barevné vidění, zatímco tyčinky za vidění za šera. 3. Psychologická fáze: Nervové impulsy jsou vedeny zrakovým nervem do mozku, konkrétně do zrakového centra v týlním laloku. Zde mozek signály analyzuje, skládá je do smysluplných celků, rozpoznává tvary, barvy, hloubku a porovnává je s uloženými vzpomínkami a zkušenostmi.
Na interpretaci obrázku se podílí i psychologie. Principy Gestalt psychologie popisují, jak má lidská mysl tendenci organizovat vizuální prvky do ucelených skupin (např. princip blízkosti, podobnosti, uzavřenosti). Význam obrázku je navíc silně ovlivněn kulturním a sociálním kontextem. Symboly, barvy a gesta mohou mít v různých kulturách zcela odlišný význam, což zkoumá vědní obor sémiotika.
🖥️ Technické aspekty digitálního obrazu
Digitální obrázky jsou definovány několika klíčovými parametry:
- Rozlišení: Udává počet pixelů na šířku a výšku (např. 1920 × 1080 pixelů). Vyšší rozlišení znamená více detailů.
- Barevná hloubka: Určuje, kolik barevných informací může nést jeden pixel. Například 8bitový obrázek může zobrazit 256 barev, zatímco 24bitový (True Color) jich zvládne přibližně 16,7 milionu.
- Barevný model: Systém pro popis barev.
- Komprese: Proces zmenšení datové velikosti souboru.
💡 Pro laiky
Co je to pixel?
Představte si velkou mozaiku složenou z tisíců malých barevných kamínků. Digitální obrázek na obrazovce funguje na stejném principu. Každý ten "kamínek" je jeden pixel, což je nejmenší bod na displeji, který může mít jednu konkrétní barvu. Když se na tyto miliony bodů podíváte z dálky, složí se dohromady a vytvoří plynulý a detailní obraz, například fotografii.
Rozdíl mezi rastrem (fotkou) a vektorem (logem)
- Rastrový obrázek (jako fotka) je jako ta mozaika z pixelů. Když ho hodně zvětšíte, uvidíte jednotlivé "kostičky" a obraz se rozmaže. Jeho kvalita je pevně daná počtem pixelů.
- Vektorový obrázek (jako logo firmy) není složen z bodů, ale z matematických pokynů, například: "Nakresli rovnou čáru z bodu A do bodu B" nebo "Vytvoř kružnici o poloměru 5 cm s červenou výplní". Protože počítač tyto pokyny jen přepočítává, můžete vektorový obrázek zvětšovat donekonečna a vždy zůstane dokonale ostrý.
Proč vypadá obrázek jinak na monitoru a na papíře?
Je to kvůli dvěma odlišným způsobům míchání barev:
- Monitor svítí, takže používá model RGB (červená, zelená, modrá). Když smícháte všechna tři světla naplno, dostanete bílou. Je to jako míchat barevné reflektory.
- Tiskárna dává inkoust na bílý papír, takže používá model CMYK (azurová, purpurová, žlutá, černá). Inkousty pohlcují světlo. Když smícháte všechny barvy, dostanete tmavou, téměř černou barvu. Je to jako míchat vodovky.
Protože jde o dva opačné principy, barvy se musí pro tisk převádět a výsledek nikdy není stoprocentně stejný.