Mykénská civilizace
Obsah boxu
Šablona:Infobox Civilizace Mykénská civilizace byla významná kulturní a politická mocnost pozdní doby bronzové, která vzkvétala na pevninském Řecku přibližně mezi lety 1750 a 1050 př. n. l.. Byla první vyspělou civilizací na evropské pevnině a je považována za první fázi řecké kultury. Mykéňané byli zdatní válečníci, stavitelé, obchodníci a mořeplavci. Jejich kultura je známá především díky monumentálním palácovým komplexům, jako byly Mykény, Tiryns a Pylos, charakteristickému kyklopskému zdivu, bohatým hrobkám a používání lineárního písma B, nejstarší dochované formy řečtiny. Mykénská civilizace je často spojována s hrdinským věkem řeckých mýtů, včetně legendy o trojské válce.
📜 Historie
Dějiny mykénské civilizace se tradičně dělí do tří hlavních období, která odrážejí její vzestup, vrchol a pád.
⏳ Vznik a rané období (cca 1750–1400 př. n. l.)
Mykénská civilizace se vyvinula z předchozí středoheladské kultury. Počátky jejího vzestupu jsou spojeny s tzv. šachtovými hroby, objevenými Heinrichem Schliemannem v Mykénách. Tyto hroby z 16. století př. n. l. obsahovaly mimořádné bohatství v podobě zlatých masek (včetně slavné, i když chybně pojmenované Agamemnonovy masky), zbraní a šperků. Tyto nálezy svědčí o vzniku mocné a bohaté válečnické aristokracie. V tomto období byl patrný silný kulturní vliv vyspělejší minojské civilizace z Kréty, který se projevil v umění, architektuře i náboženských představách. Mykéňané od Mínojců převzali a přizpůsobili si písmo, čímž vzniklo Lineární písmo B.
🏛️ Palácové období (cca 1400–1200 př. n. l.)
Toto období představuje vrchol mykénské moci a prosperity. Po pádu minojské civilizace kolem roku 1450 př. n. l. (pravděpodobně v důsledku přírodní katastrofy a následné mykénské invaze) převzali Mykéňané kontrolu nad Egejským mořem a obchodními cestami. V této době vznikly na pevninském Řecku mohutné palácové komplexy a citadely v Mykénách, Tiryntu, Pylu, Thébách a Athénách. Tyto paláce sloužily jako administrativní, hospodářská, vojenská a náboženská centra jednotlivých států. Mykénská expanze směřovala na Kyklady, Dodekanésy, Kypr a pobřeží Anatolie. Rozsáhlá obchodní síť sahala od Sardin a Itálie na západě po Levantu a Egypt na východě.
📉 Kolaps a zánik (cca 1200–1050 př. n. l.)
Kolem roku 1200 př. n. l. postihl celý východní Středomoří rozsáhlý kolaps, známý jako kolaps doby bronzové. Mykénská civilizace nebyla výjimkou. Většina palácových center byla zničena a opuštěna. Příčiny tohoto zhroucení jsou předmětem debat, ale pravděpodobně šlo o kombinaci několika faktorů:
- Vnější invaze: Tradičně se pád spojuje s příchodem Dórů ze severu nebo s nájezdy tzv. mořských národů.
- Vnitřní konflikty: Důkazy o posilování opevnění před kolapsem mohou naznačovat války mezi jednotlivými mykénskými státy.
- Přírodní katastrofy: Série zemětřesení a dlouhodobá sucha mohla vést k neúrodě a hladomoru.
- Systémový kolaps: Zhroucení mezinárodních obchodních sítí mohlo ochromit palácovou ekonomiku, která byla závislá na dovozu kovů, zejména cínu pro výrobu bronzu.
Po pádu paláců následovalo řecké temné období, charakterizované úpadkem populace, ztrátou písma a zánikem centralizované moci.
🏛️ Společnost a politika
Mykénská společnost byla přísně hierarchická a centralizovaná kolem palácových center.
👑 Wanax a společenská hierarchie
Na vrcholu společenské pyramidy stál vládce, označovaný v tabulkách s lineárním písmem B jako wanax. Byl nejvyšším politickým, vojenským a pravděpodobně i náboženským vůdcem. Pod ním stál lawagetas, zřejmě hlavní velitel vojska. Dalšími významnými postavami byli hequetai, příslušníci vojenské aristokracie, kteří sloužili jako královská družina a vlastnili půdu a otroky. Nižší vrstvy tvořili kněží, úředníci, řemeslníci, rolníci a na samém dně otroci (doeroi). Společenství svobodných lidí bylo označováno jako damos, kterému byla přidělována půda k obdělávání.
🏰 Palácová centra
Paláce nebyly jen sídlem vládce, ale komplexními organismy, které řídily všechny aspekty života v daném regionu. Byly centrem:
- Administrativy: Úředníci pomocí lineárního písma B pečlivě zaznamenávali daně, zásoby, distribuci surovin a výrobků.
- Ekonomiky: V palácových dílnách se soustředila specializovaná řemeslná výroba (zbraně, keramika, textilie, luxusní předměty).
- Náboženství: Paláce obsahovaly svatyně a byly místem konání hlavních náboženských obřadů.
- Vojenství: Sloužily jako pevnosti a zbrojnice.
⚙️ Hospodářství a obchod
Ekonomika mykénských států byla založena na centralizované redistribuci řízené paláci.
🌾 Zemědělství a řemesla
Základem hospodářství bylo zemědělství. Pěstovaly se především obiloviny (pšenice, ječmen), olivy a vinná réva. Důležitý byl také chov ovcí pro vlnu. Řemeslná výroba dosáhla vysoké úrovně, zejména v metalurgii (výroba bronzových zbraní a nástrojů), hrnčířství (charakteristické třmenové nádoby pro transport oleje a vína) a výrobě textilu.
🚢 Dálkový obchod
Mykéňané byli zdatní mořeplavci a obchodníci. Jejich obchodní síť pokrývala celé východní a centrální Středomoří.
- Export: Olivový olej, víno, parfémy, keramika, zbraně, textilie.
- Import: Měď (z Kypru), cín (z Anatolie nebo dále z Afghánistánu), zlato (z Egypta a Núbie), slonovina (ze Sýrie), jantar (od Baltu).
Důkazem rozsahu tohoto obchodu je například slavný vrak z Uluburunu, potopený u pobřeží Turecka kolem roku 1300 př. n. l., jehož náklad obsahoval zboží z nejméně sedmi různých kultur.
⚔️ Vojenství
Válka hrála v mykénské společnosti ústřední roli, což dokládají opevněná sídla, bohatá výzbroj v hrobech i umělecká zobrazení.
🛡️ Výzbroj a taktika
Mykénský válečník byl těžce vyzbrojen. Kompletní zbroj, jako je slavná denderská zbroj, se skládala z bronzových plátů kryjících celý trup. Typickou součástí výzbroje byla přilba z kančích klů, velký štít (osmičkový nebo věžovitý), dlouhé kopí a bronzový meč. Elitní jednotky bojovaly na válečných vozech, které sloužily spíše jako mobilní platformy pro střelce nebo k rychlému přesunu velitelů na bojiště, nikoli jako úderná síla v masovém měřítku.
🧱 Opevnění
Mykénské citadely byly chráněny masivními hradbami postavenými technikou tzv. kyklopského zdiva. Zdi byly tvořeny z obrovských, hrubě opracovaných vápencových balvanů bez použití malty. Nejznámějšími příklady jsou hradby v Mykénách (včetně slavné Lví brány) a v Tiryntu, jejichž tloušťka dosahuje až 8 metrů.
🎨 Umění a architektura
Mykénské umění a architektura byly ovlivněny minojskou kulturou, ale vyvinuly si vlastní, osobitý styl – formálnější, symetričtější a se silným důrazem na vojenská a lovecká témata.
🏺 Keramika a fresky
Mykénská keramika je známá svou vysokou kvalitou. Typické jsou třmenové nádoby, amfory a krátery, často zdobené stylizovanými motivy mořské fauny a flóry, ale také válečnými scénami (tzv. "válečnický kráter"). Palácové zdi zdobily fresky, které na rozdíl od živých a přirozených minojských scén zobrazovaly spíše formální procesí, lov a bitvy.
🏛️ Architektura
Dominantním prvkem mykénské palácové architektury byl megaron, velký obdélníkový sál se čtyřmi sloupy kolem centrálního krbu, který sloužil jako trůnní sál a ceremoniální centrum. Unikátním typem monumentální architektury jsou kupolové hrobky, tzv. tholosy. Jedná se o kruhové podzemní stavby s vysokou klenbou, postavené pro královské pohřby. Nejznámějším příkladem je tzv. Atreova pokladnice v Mykénách.
✨ Zlatnictví a drobné umění
Mykénští řemeslníci byli mistry ve zpracování zlata, jak dokazují nálezy ze šachtových hrobů – zlaté masky, diadémy, poháry (např. poháry z Vapheia) a šperky. Vynikali také v řezbě do slonoviny a výrobě pečetidel z drahých kamenů.
✍️ Jazyk a písmo
📜 Lineární písmo B
Mykéňané používali Lineární písmo B, slabičné písmo, které se vyvinulo z minojského lineárního písma A. Po desetiletí bylo písmo nerozluštěné, až v roce 1952 jej úspěšně dešifroval britský architekt a amatérský lingvista Michael Ventris s pomocí filologa Johna Chadwicka. Dešifrování prokázalo, že jazykem písma je archaická forma řečtiny. Tabulky nalezené v Pylu, Knóssu a dalších lokalitách jsou však převážně administrativní povahy – jedná se o inventáře, daňové záznamy a seznamy personálu. Neobsahují žádnou literaturu, mýty ani historické záznamy.
🏛️ Náboženství
Z tabulek s lineárním písmem B známe jména několika božstev, která jsou předchůdci pozdějšího řeckého olympijského panteonu. Uctíván byl Poseidón (který mohl být hlavním bohem, zejména v Pylu), Zeus, Héra, Artemis, Árés a Dionýsos. Důležitou roli hrály také bohyně, často označované jako Potnia (Paní). Náboženské obřady zahrnovaly oběti zvířat a zemědělských plodin, procesí a hostiny. Na rozdíl od Blízkého východu nebo Egypta Mykéňané nestavěli velké chrámové komplexy; svatyně byly součástí paláců nebo se nacházely na odlehlých místech.
🏛️ Mykénská civilizace a Homér
Vztah mezi mykénským světem a epickými básněmi Homéra, Iliadou a Odysseou, je složitý. Eposy byly sepsány staletí po pádu mykénské civilizace, ale zachovávají vzpomínky na dobu hrdinů, velkých králů a mohutných pevností. Archeologické nálezy, jako jsou přilby z kančích klů nebo popis válečných vozů, odpovídají mykénské realitě. Otázka historicity trojské války, jak ji popisuje Homér, však zůstává nezodpovězena. Archeologické vrstvy v Tróji sice ukazují známky zničení v odpovídající době, ale přímý důkaz o mykénském útoku chybí.
🧑🏫 Pro laiky
- Wanax: Král nebo vládce, něco jako faraon v Egyptě, ale v menším měřítku. Řídil vše z velkého paláce.
- Kyklopské zdivo: Obrovské kamenné zdi postavené z tak velkých balvanů, že si pozdější Řekové mysleli, že je museli postavit obři (Kyklové).
- Lineární písmo B: První řecké písmo. Nebyla to abeceda jako dnes, ale sada znaků pro slabiky (např. "pa", "te", "ro"). Používali ho hlavně úředníci na zapisování, kolik oleje, vlny nebo zbraní mají ve skladech.
- Megaron: Hlavní sál v mykénském paláci. Měl uprostřed ohniště a trůn pro vládce. Byla to nejdůležitější místnost, kde se přijímaly návštěvy a konaly obřady.
- Tholos: Monumentální kruhová hrobka pro krále a šlechtice, postavená pod zemí a zakrytá hliněným náspem. Vypadá trochu jako včelí úl.