Moncton Hawks
| Moncton Hawks | |
|---|---|
| Liga | American Hockey League (AHL) |
| Konference | Severní (Northern) |
| Divize | Severní (North) / Atlantická (Atlantic) |
| Aréna | Moncton Coliseum |
| Kapacita | 6 554 |
| Město | Moncton, Nový Brunšvik, Šablona:Vlajka Kanada |
| Barvy | Modrá, Červená, Bílá (barvy Winnipeg Jets) |
| Trenér | Rick Bowness, Rob Laird |
| Nástupce | Moncton Wildcats (QMJHL - tržní nástupce) |
Moncton Hawks byl kanadský profesionální klub ledního hokeje, který působil v lize American Hockey League (AHL) v letech 1987 až 1994. Tým sídlil ve městě Moncton v provincii Nový Brunšvik a své domácí zápasy hrál v ikonické hale Moncton Coliseum. Klub byl primární farmou týmu Winnipeg Jets z NHL.
Hawks byli klíčovým účastníkem tzv. "Atlantické éry" AHL, kdy se profesionální hokej soustředil v kanadských provinciích Maritimes (Nový Brunšvik, Nové Skotsko, Ostrov prince Edvarda). Během své sedmileté existence si klub vybudoval pověst líhně talentů, kteří se později stali superhvězdami světového hokeje – dres Hawks oblékli hráči jako Teemu Selänne, Nikolaj Chabibulin, Kris Draper nebo Stu Barnes.
Nejvýznamnějším momentem v historii klubu byla jeho poslední sezóna 1993/1994. Tým se v ní navzdory průměrné základní části probojoval až do finále Calder Cupu, kde svedl dramatickou bitvu s Portland Pirates. Po této sezóně klub zanikl v důsledku restrukturalizace farem Winnipeg Jets a ekonomických změn v AHL, čímž skončila éra profesionálního hokeje v Monctonu, kterou následně nahradil juniorský hokej (Moncton Wildcats).
🦅 Historie klubu
Vznik a stabilizace (1987–1990)
Historie Moncton Hawks se začala psát v roce 1987. Město Moncton mělo dlouhou, ale turbulentní hokejovou historii. Před Hawks zde působily týmy jako New Brunswick Hawks (vítězové Calder Cupu 1982) nebo Moncton Golden Flames. Po odchodu Golden Flames v roce 1987 (kdy se Calgary Flames rozhodli přesunout farmu do Salt Lake City) hrozilo, že město zůstane bez hokeje.
Záchrana přišla od organizace Winnipeg Jets. Jets v té době měli svou farmu v Sherbrooke (tým Sherbrooke Jets), ale nebyli tam spokojeni s návštěvností a zázemím. Rozhodli se proto přesunout svou farmářskou licenci do Monctonu.
Nový tým přijal název Hawks (Jestřábi), což byl odkaz na úspěšné New Brunswick Hawks z počátku dekády, a zároveň vizuálně korespondoval s logem a barvami mateřského Winnipegu (tryskáč v logu Jets byl často spojován s letectvím, stejně jako draví ptáci).
Prvním trenérem se stal Rick Bowness, který později udělal velkou kariéru v NHL. První sezóny byly ve znamení budování. Tým se snažil najít identitu v divizi plné rivalů jako Halifax Citadels nebo Maine Mariners. V sezóně 1988/1989 se Hawks poprvé probojovali do play-off, kde porazili rivala z Halifaxu, ale vypadli v druhém kole s New Haven.
Rozvoj talentů a "Finský blesk" (1990–1993)
Na počátku 90. let se Moncton stal místem, kde dozrávala zlatá generace Winnipegu. V brance zářil Rick Tabaracci a později Michail Štalenkov. V útoku se objevovali hráči jako Stu Barnes nebo Kris Draper.
Nejslavnější epizodou této éry – a dost možná celé historie klubu – byl krátký pobyt Teemu Selänneho v sezóně 1992/1993. Finský supertalent měl původně naskočit rovnou do NHL, ale kvůli smluvním sporům a potřebě rozehrání po zranění byl poslán do Monctonu. Ačkoliv zde odehrál pouze několik zápasů, jeho přítomnost způsobila ve městě šílenství. Selänne v dresu Hawks zaznamenal v 11 zápasech 17 bodů (5 gólů, 12 asistencí) a ukázal záblesky geniality, kterou později naplno rozbalil v NHL (kde v téže sezóně vytvořil nováčkovský rekord 76 gólů).
Spanilá jízda a zánik (1993/1994)
Sezóna 1993/1994 byla labutí písní klubu, která se změnila v epos. Tým vedl trenér Rob Laird. V základní části skončili Hawks na 3. místě v Atlantické divizi s bilancí 37 výher. Nikdo je nepovažoval za favority na titul.
V play-off se však stalo něco nečekaného. Tým semknutý kolem brankáře Nikolaje Chabibulina (pozdější vítěz Stanley Cupu) začal vyřazovat jednoho favorita za druhým.
- 1. kolo: Porazili Saint John Flames 4:3 na zápasy.
- 2. kolo: Vyřadili vítěze divize St. John's Maple Leafs 4:2 na zápasy.
- Semifinále: Smetli Cornwall Aces 2:0 na zápasy (specifický formát té doby).
Ve finále Calder Cupu narazili na dominantní tým Portland Pirates, vedený trenérem Barrym Trotzem a brankářem Olafem Kölzigem. Série byla vyrovnaná a tvrdá. Moncton bojoval statečně, ale nakonec podlehl Portlandu 2:4 na zápasy. Poslední zápas se hrál v Monctonu před vyprodaným hledištěm, které navzdory prohře odměnilo svůj tým dlouhotrvajícím potleskem.
Bylo to hořké loučení. Již v průběhu play-off bylo oznámeno, že Winnipeg Jets ukončují provoz týmu v Monctonu. Důvodem byly vysoké náklady na cestování na východní pobřeží a finanční problémy samotných Jets. Po skončení finále 1994 franšíza formálně zanikla (hráči byli převedeni do Springfield Falcons).
🏟️ Aréna: Moncton Coliseum
Domovem Hawks byl komplex Moncton Coliseum (Agrena complex).
- Historie: Hala byla otevřena v roce 1973 a byla srdcem sportovního dění v provincii.
- Kapacita: Pro hokej cca 6 500 sedících diváků (s místy na stání až 7 000).
- Atmosféra: Moncton Coliseum bylo známé svou výbornou akustikou a strmými tribunami. V roce 1994, během finálové jízdy, panovala v hale atmosféra srovnatelná s play-off NHL. Fanoušci byli oblečeni v bílém (tradiční "Whiteout", který převzali od fanoušků Winnipegu).
- Současnost: Hala sloužila hokeji (Moncton Wildcats) až do roku 2018, kdy byla otevřena nová Avenir Centre. Coliseum stále stojí, ale jeho využití je primárně výstavní.
⚔️ Rivalita: Bitva o dálnici č. 2
Působení v Maritimes znamenalo pro Hawks intenzivní lokální rivality.
Halifax Citadels
Největší rival v prvních letech existence. Souboje mezi Monctonem a Halifaxem byly bitvou o nadvládu nad regionem. Oba týmy byly farmami kanadských klubů (Jets vs. Nordiques), což rivalitu umocňovalo.
Cape Breton Oilers
Velmi fyzická rivalita. Cape Breton měl pověst drsného týmu a zápasy proti nim často končily hromadnými bitkami.
Saint John Flames
Když v roce 1993 vznikli v nedalekém Saint John (asi 150 km daleko) Flames, stala se z toho okamžitě největší rivalita v provincii ("Battle of New Brunswick"). Jejich série v play-off 1994 je dodnes považována za jednu z nejlepších v historii hokeje v této provincii.
Fredericton Canadiens
Další provinční rival, farma Montrealu Canadiens. Zápasy měly náboj i díky velkému počtu fanoušků Canadiens v regionu.
⭐ Významní hráči
Nikolaj Chabibulin
"Bulin Wall" začal svou severoamerickou kariéru právě v Monctonu. V sezóně 1993/1994 byl základním kamenem týmu. Jeho klidný styl a neuvěřitelné reflexy z něj udělaly miláčka publika. Později vyhrál Stanley Cup s Tampou Bay.
Kris Draper
Jeden z nejlepších defenzivních útočníků historie a člen slavné "Grind Line" v Detroitu. V Monctonu odehrál tři kompletní sezóny (1990–1993). Zde se naučil své neúnavné pracovní morálce.
Stu Barnes
Kapitán a lídr. V sezóně 1991/1992 nasbíral v 30 zápasech 33 bodů, než byl povolán do NHL. Později měl dlouhou kariéru v Buffalu a Dallasu.
Darryl Shannon
Obránce, který byl pilířem defenzivy. V roce 1993 byl vyhlášen nejlepším obráncem týmu.
Teemu Selänne
Ačkoliv odehrál jen 11 zápasů, nelze ho nezmínit. Jeho hattrick proti Fredericton Canadiens je dodnes legendární historkou, kterou si pamětníci vyprávějí.
📊 Statistiky
Sezónní bilance
| Sezóna | Liga | Z | V | P | R/OTL | Body | Vstřelené góly | Obdržené góly | Umístění | Play-off |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1987/1988 | AHL | 80 | 27 | 43 | 10 | 64 | 286 | 358 | 6. v Severní div. | Nepostoupili |
| 1988/1989 | AHL | 80 | 37 | 34 | 9 | 83 | 320 | 313 | 3. v Severní div. | Prohra ve 2. kole (New Haven) |
| 1989/1990 | AHL | 80 | 33 | 42 | 5 | 71 | 265 | 303 | 6. v Severní div. | Nepostoupili |
| 1990/1991 | AHL | 80 | 36 | 32 | 12 | 84 | 270 | 267 | 3. v Severní div. | Prohra ve 2. kole (Springfield) |
| 1991/1992 | AHL | 80 | 32 | 38 | 10 | 74 | 285 | 299 | 4. v Atlantické div. | Prohra ve 2. kole (St. John's) |
| 1992/1993 | AHL | 80 | 31 | 33 | 16 | 78 | 292 | 306 | 4. v Atlantické div. | Prohra v 1. kole (St. John's) |
| 1993/1994 | AHL | 80 | 37 | 36 | 7 | 81 | 310 | 303 | 3. v Atlantické div. | Prohra ve finále (Portland) |
Klubové rekordy
- Nejvíce bodů v sezóně: 94, Brent Hughes (1989/90)
- Nejvíce gólů v sezóně: 40, Mark Stone (1991/92)
- Nejvíce asistencí v sezóně: 59, Brent Hughes (1989/90)
- Nejvíce trestných minut v sezóně: 311, Ian Cole (1988/89)
- Nejvíce zápasů za klub: 248, Dan Ratushny
🧠 Pro laiky
Představte si Moncton Hawks jako kapelu, která hrála v malém klubu na východě Kanady. Byla to "předkapela" pro velkou skupinu (Winnipeg Jets). Většinu času hráli solidně, ale nikdo o nich moc nemluvil mimo jejich město.
Ale v roce 1994, těsně předtím, než se kapela měla rozpadnout (klub zaniknout), odehráli ten nejlepší koncert svého života. Dostali se až do finále celé ligy, porazili mnohem bohatší a silnější týmy a celé město tím žilo. I když ve finále prohráli, lidé na to dodnes vzpomínají jako na "zlaté časy", kdy jste mohli v Monctonu vidět budoucí světové hvězdy jako Selänneho nebo Chabibulina za pár dolarů.
Je to příběh o tom, jak malý trh dokázal na chvíli konkurovat velkým městům a jak smutný může být konec, když o sportu rozhodují peníze a politika velkých klubů NHL. Po jejich odchodu vznikli Moncton Wildcats (junioři), kteří jsou tam dodnes, ale Hawks byli posledními *profesionály* ve městě.