Moncton Golden Flames

Moncton Golden Flames
Liga	American Hockey League (AHL)
Konference	Severní (Northern)
Zanikl	1987
Město	Moncton, New Brunswick,
Barvy	Červená, zlatá, bílá
Trenér	Terry Crisp (1985–1987)
Úspěchy	Žádné týmové trofeje (individuální úspěchy hráčů)

Moncton Golden Flames byl profesionální kanadský klub ledního hokeje, který působil v soutěži American Hockey League (AHL) v letech 1984 až 1987. Tým sídlil ve městě Moncton v provincii New Brunswick a své domácí zápasy hrál v aréně Moncton Coliseum. Ačkoliv klub existoval pouze tři sezóny, zapsal se nesmazatelně do hokejové historie jako "líheň" talentů, kteří později definovali NHL přelomu 80. a 90. let.

Klub sloužil jako primární farma týmu Calgary Flames a částečně také týmu Boston Bruins. Právě v dresu Golden Flames odstartoval svou profesionální kariéru jeden z nejlepších střelců historie, Brett Hull. Kromě něj zde hokejově dospívali hráči jako Gary Roberts, Joel Otto, Bill Ranford nebo Mike Vernon. Mnoho z těchto hráčů tvořilo jádro týmu Calgary Flames, který v roce 1989 získal Stanley Cup.

Existence Moncton Golden Flames spadá do specifického období AHL, kdy se liga snažila udržet svou přítomnost v atlantické Kanadě (Maritimes), což však naráželo na vysoké cestovní náklady a logistické problémy. Klub zanikl v roce 1987, kdy byla licence prodána a nahrazena týmem Moncton Hawks (farma Winnipegu Jets).

📜 Historie a kontext vzniku Město Moncton má dlouhou a bohatou hokejovou tradici, která však byla často poznamenána nestabilitou jednotlivých franšíz. Před příchodem Golden Flames působil ve městě tým Moncton Alpines (1982–1984), který byl farmou Edmonton Oilers. Když Edmonton přesunul svou farmu do Nova Scotia Oilers, vzniklo ve městě vakuum.

Vznik franšízy (1984)

V roce 1984 hledal tým Calgary Flames nové umístění pro svou farmu, která do té doby působila jako Colorado Flames. Vedení Calgary se dohodlo s městem Moncton a vznikl nový subjekt – Moncton Golden Flames. Název odkazoval na mateřský klub (Flames), přívlastek "Golden" (zlatí) měl symbolizovat novou éru a zároveň ladil s barevnou kombinací dresů, která kopírovala barvy Calgary (červená a zlatá/žlutá).

První sezóna 1984/1985 byla pro tým zahřívací. Pod vedením trenéra Pierra Pagého skončili Golden Flames v Severní divizi na posledním místě a nepostoupili do play-off. V týmu se však již začali objevovat hráči jako Joel Otto, který se stal jedním z nejlepších defenzivních centrů své doby.

Zlatá éra a Brett Hull (1985–1986)

Zlom nastal v sezóně 1985/1986. Do funkce hlavního trenéra byl jmenován Terry Crisp, bouřlivák a náročný kouč, který později dovedl Calgary ke Stanley Cupu. Zároveň došlo k dohodě s Boston Bruins, kteří do Monctonu začali posílat své naděje (například brankáře Billa Ranforda nebo bitkaře Lyndona Byerse), protože jejich vlastní farma Hershey Bears byla přeplněná.

Tato sezóna se stala legendární díky příchodu Bretta Hulla. Hull, syn legendárního Bobbyho Hulla, byl považován za líného hráče s nadváhou, který neumí bránit. Trenér Crisp ho podrobil tvrdému drilu. Výsledek byl ohromující: Hull ve své nováčkovské sezóně nastřílel v 57 zápasech 50 gólů a nasbíral 84 bodů. Získal Dudley "Red" Garrett Memorial Award pro nejlepšího nováčka AHL. Tým v této sezóně skončil třetí v divizi a postoupil do play-off, kde vyřadil Maine Mariners, ale následně vypadl s Adirondack Red Wings.

Ústup a zánik (1986–1987)

Poslední sezóna 1986/1987 byla poznamenána odchodem klíčových hráčů do NHL. Hull, Roberts i Otto se trvale usadili v prvním týmu Calgary. Golden Flames, opět pod vedením Crispa, skončili třetí, ale vypadli v prvním kole play-off s Adirondackem. Po sezóně se organizace Calgary Flames rozhodla přesunout svou farmu do Salt Lake City (tým Salt Lake Golden Eagles), především z důvodu snížení cestovních nákladů (Salt Lake City je geograficky mnohem blíže Calgary než Moncton). Boston Bruins přesunuli své hráče do nového týmu Maine Mariners. Tím se historie značky Golden Flames uzavřela.

🏟️ Aréna: Moncton Coliseum Domovem Golden Flames byl víceúčelový komplex Moncton Coliseum, který byl otevřen v roce 1973.

Kapacita: Pro hokejové zápasy v té době cca 6 500 diváků.
Atmosféra: Moncton Coliseum bylo známé svým bouřlivým prostředím, typickým pro region Maritimes. Ledová plocha měla standardní rozměry NHL (200 x 85 stop).
Význam: Aréna sloužila jako centrum veškerého dění v regionu, konaly se zde koncerty a veletrhy. Pro hráče zvyklé na menší haly v juniorských soutěžích představovalo Coliseum krok směrem k profesionálnímu zázemí, ačkoliv podmínky v šatnách v 80. letech byly spartánské ve srovnání s dnešními standardy.

🌟 Významní hráči a "Třída 89" Největším odkazem Moncton Golden Flames je seznam hráčů, kteří klubem prošli. Mnozí z nich se stali kostrou týmu Calgary Flames, který v roce 1989 vyhrál jediný Stanley Cup v historii klubu.

Brett Hull

Nejslavnější absolvent. V Monctonu se naučil, co obnáší profesionální hokej. Jeho 50 gólů v 57 zápasech je dodnes jedním z nejlepších nováčkovských výkonů v historii AHL. Zajímavostí je, že v Monctonu nosil číslo 29 (číslo 16 nosil později v St. Louis). Jeho souboje s trenérem Crispem jsou legendární – Crisp ho nutil bruslit "pyramidy" (sebevražedné sprinty), dokud Hull téměř nezkolaboval, aby zlepšil jeho kondici.

Gary Roberts

Budoucí silový útočník a vítěz Stanley Cupu hrál v Monctonu v sezóně 1986/87. Zde se transformoval z juniorského střelce na fyzicky hrajícího útočníka, který se nebojí jít před branku.

Joel Otto

Nedraftovaný hráč, který se v Monctonu vypracoval. V sezóně 1984/85 nasbíral 63 bodů. Stal se jedním z nejlepších bránících centrů NHL a dlouholetým soupeřem Marka Messiera.

Bill Ranford

Brankář patřící Bostonu. V Monctonu chytal v sezóně 1985/86. Později se proslavil v Edmonton Oilers, kde jako jednička vychytal Stanley Cup v roce 1990 a získal Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off.

Další významní hráči

Mike Vernon: Budoucí brankářská legenda Calgary Flames. V Monctonu odchytal část sezóny 1984/85.
Lyndon Byers: Bitkař Bostonu, v Monctonu si udělal jméno jako ochránce hvězd.
Brian Skrudland: Další z party budoucích vítězů Stanley Cupu (s Montrealem i Dallasem).
Mark Lamb: Pozdější vítěz poháru s Edmontonem a Montrealem.

👔 Trenér: Terry Crisp Osobnost Terryho Crispa byla pro identitu týmu klíčová. Bývalý dříč z Philadelphia Flyers přinesl do Monctonu mentalitu "Broad Street Bullies".

Styl: Extrémně náročný, křičící trenér, který vyžadoval absolutní disciplínu.
Vztah s hráči: Hráči ho často nenáviděli během tréninků, ale milovali ho, protože je dostal do NHL. Jeho schopnost vymáčknout z talentů (jako Hull) maximum byla unikátní.
Úspěch: Z Monctonu se přesunul přímo na lavičku Calgary Flames, kde zužitkoval znalost hráčů, které si sám vychoval na farmě.

📊 Statistiky a rekordy

Sezónní bilance

Sezóna	Zápasy	Výhry	Prohry	Remízy	OT Prohry	Body	Góly pro	Góly proti	Umístění	Play-off
1984/85	80	32	40	8	—	72	291	300	6. v Severní	Nepostoupili
1985/86	80	34	34	12	—	80	294	307	3. v Severní	Prohra ve 2. kole
1986/87	80	43	31	6	—	92	338	315	3. v Severní	Prohra v 1. kole

Individuální rekordy klubu

Vzhledem ke krátké existenci drží většinu rekordů hráči, kteří zde strávili jednu či dvě sezóny.

Nejvíce gólů v sezóně: Brett Hull – 50 (1985/86)
Nejvíce asistencí v sezóně: Randy Hillier – 49 (1986/87)
Nejvíce bodů v sezóně: Brett Hull – 84 (1985/86)
Nejvíce trestných minut v sezóně: Lyndon Byers – 336 (1985/86) – Tento rekord ilustruje tvrdost tehdejší AHL.

🎓 Pro laiky Proč je tento zaniklý klub důležitý?

Představte si Moncton Golden Flames jako "univerzitu pro hokejové hvězdy".

V NHL existuje systém tzv. farem. Velký klub (jako Calgary Flames) má svůj záložní tým v nižší lize, kam posílá mladé hráče, aby se "vyhráli", nabrali svaly a zkušenosti.
Moncton byl v polovině 80. let přesně takovým místem. Sešla se zde výjimečná generace hráčů.
Kdybyste v roce 1985 zašli v Monctonu na hokej, viděli byste na ledě budoucí členy Síně slávy (Brett Hull), kteří tehdy byli jen neznámými mladíky.
Trenér Terry Crisp zde fungoval jako "seržant v armádě", který z chlapců dělal muže. Bez této "školy v Monctonu" by Calgary Flames pravděpodobně nikdy nevyhráli Stanley Cup v roce 1989, protože jádro toho vítězného týmu se zformovalo právě zde, v malé hale na východě Kanady.

== Zdroje