Michael Romancov

Michael Romancov
Jméno	Michael Romancov
Celé jméno	PhDr. Michael Romancov, Ph.D.
Obrázek
Datum narození	19. prosince 1969
Místo narození	Praha, Československo
Státní příslušnost
Povolání	politický geograf, vysokoškolský pedagog, politolog, publicista

Michael Romancov (* 19. prosince 1969 Praha) je český politický geograf, vysokoškolský pedagog, politolog a publicista. Ve své akademické i mediální praxi se dlouhodobě specializuje na geopolitiku, historii mezinárodních vztahů, teritoriální studia se zaměřením na stát Ruská federace, region Blízkého východu a kontinent Afriky. Profesně je trvale ukotven na instituci Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), konkrétně na Institutu politologických studií, a paralelně působí jako pedagog na soukromé vysoké škole Metropolitní univerzita Praha.

V mediálním prostoru státu Česká republika platí za jednoho z nejcitovanějších analytiků v otázkách ruské zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Značný společenský ohlas vyvolal v roce 2022 vydáním oborové monografie s názvem Námořní slepota, jež exaktně analyzuje historický a ekonomický význam světových oceánů pro formování mezinárodního mocenského uspořádání. Od konce roku 2023 působí také jako spolutvůrce a moderátor autorského geopolitického formátu (podcastu) s názvem Romancov a spol., který produkuje tištěné a internetové periodikum Deník N. V letech 2025 a 2026 se ve veřejných analýzách zaměřoval primárně na stabilitu režimu prezidenta Vladimira Putina, na novou strategii administrativy státu Spojené státy americké a na makroekonomické dopady probíhající války na území státu Ukrajina.

👤 Původ a rodinná historie

Michael Romancov pochází z rodiny s mimořádně spletitou a mezinárodní historií, která podle jeho vlastních vyjádření zásadně formovala jeho pozdější analytický zájem o dějiny a uspořádání bipolárního světa.

Ze strany jeho otce, Georgije Romancova, sahají rodové kořeny do státu Rusko. Jeho dědeček pocházel z ruské kozácké rodiny a na území nově vzniklého státu Československo emigroval na počátku dvacátých let dvacátého století v důsledku politických změn po ruské občanské válce. Zde se následně oženil s českou občankou.

Ze strany jeho matky, Anny, je rodinná historie spojena s židovským původem. Jeho babička pocházela z německého regionu Porýní, zatímco dědeček Arnošt Kleinzeller pocházel z regionu Ostravsko. Prarodiče se seznámili na území státu Velká Británie, kam byli nuceni uprchnout před systematickým nacistickým pronásledováním. Během událostí souhrnně označovaných jako Holokaust zahynuli oba pradědečkové z matčiny strany. Matka Anna se narodila v britském exilu v roce 1944.

Po skončení globálního konfliktu druhé světové války se rodina Kleinzellerových přesunula do města Praha. Dědeček Arnošt Kleinzeller, z pozice uznávaného vědce v oboru biochemie, se aktivně podílel na formování poválečného zdravotnictví a byl jedním z iniciátorů ustavení vysoké školy VŠCHT. V roce 1966 Arnošt Kleinzeller s rodinou znovu emigroval, tentokrát do státu Spojené státy americké. Třiadvacetiletá dcera Anna se však v roce 1967 vrátila zpět do Československa z důvodu partnerského vztahu s Georgijem Romancovem, za kterého se posléze provdala. Z tohoto manželství vzešel Michael a jeho mladší bratr Marek. Michael Romancov tak v dětství udržoval bezprostřední rodinné vazby na oba hlavní póly tehdejší studené války (Sovětský svaz i USA), což sám analyticky označuje za svou formativní „bipolární poruchu“.

🎓 Studium a postoj k režimu (1988–1989)

Základní i středoškolské vzdělání absolvoval v Praze. Po úspěšném složení maturitní zkoušky na gymnáziu v roce 1988 podal přihlášku k vysokoškolskému studiu. Z důvodu omezených kádrových možností a nedostatku jiných variant nastoupil na instituci Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ke studiu aprobace, jež byla v dobovém slangu označována jako „rudý dvojboj“ – učitelství oborů ruský jazyk a občanská nauka.

Během vysokoškolského studia se Romancov exaktně vymezil vůči tehdejšímu státnímu zřízení. Oficiálně odmítl nabízený vstup do státostranické organizace Komunistická strana Československa (KSČ) a současně přestal odvádět členské finanční příspěvky do organizace Socialistický svaz mládeže (SSM).

Dne 17. listopadu 1989 se fyzicky zúčastnil povolené studentské demonstrace na pražském Albertově a následného přesunu do centra města. Byl přímým účastníkem ohraničení davu bezpečnostními složkami na Národní třídě, což se stalo historickou rozbuškou procesu zvaného Sametová revoluce. Z policejního zásahu vyvázl bez fyzického zranění. Po pádu komunistického režimu a následné restrukturalizaci vysokoškolských oborů svá studia ruštiny a občanské nauky dobrovolně ukončil. Nově se přihlásil na obor politologie, který následně systematicky vystudoval na institucích Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Svá studia zakončil obhajobou disertační práce a ziskem akademických titulů PhDr. a Ph.D. ve specializaci politická věda a politická geografie.

🏛 Akademická a pedagogická činnost

Profesní kariéru spojil Michael Romancov s vysokoškolskou pedagogikou. Na půdě instituce Univerzita Karlova vyučuje nepřetržitě od roku 1998. Zde je primárně zařazen jako odborný asistent na Katedře politologie spadající pod Institut politologických studií (IPS FSV UK). Mezi jeho stěžejní vyučované předměty patří bloky věnované geopolitice a historickému vývoji mezinárodních institucí.

Působí rovněž jako garant a konzultant bakalářských i magisterských závěrečných prací a jako akademický pracovník silně podporuje zahraniční mobilitu studentů v rámci programů Erasmus+.

Kromě mateřské fakulty rozšířil svou pedagogickou působnost i na další vzdělávací zařízení:

V letech 2001 až 2007 přednášel na Katedře politologie a mezinárodních vztahů na instituci Západočeská univerzita v Plzni.
Od roku 2005 je stálým členem pedagogického sboru (Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií) na soukromé instituci Metropolitní univerzita Praha.

V roce 2012 se stal rovněž členem akademické rady nově založeného konzervativního analytického centra (think tanku) s názvem TOPAZ, jehož zřizovatelem je česká politická strana TOP 09. V rámci svých akademických a profesních cest aktivně využívá znalost anglického a ruského jazyka.

🌍 Teorie politické geografie a fenomén Námořní slepoty

Ve své publikační činnosti se Romancov soustředí na aplikaci geografických principů do chování národních států. Kláde důraz na tezi, že fyzické uspořádání prostoru, existence přirozených státních hranic a přístup k nerostným a vodním zdrojům jsou neměnné proměnné, které determinují zahraniční politiku států s mnohem delší setrvačností než dočasné vnitropolitické změny režimů.

Nejuceleněji tento koncept formuloval ve své úspěšné knize Námořní slepota (vydána nakladatelstvím N media v roce 2022). Kniha exaktně definuje stejnojmenný termín (maritime blindness), jímž trpí obyvatelstvo vnitrozemských států střední Evropy. Romancov v textu analyticky dokládá, že světové oceány nejsou pouze dovolenkovou destinací či bariérou, ale naopak absolutně klíčovým propojovacím elementem globální civilizace. Až 90 % objemu mezinárodního obchodu s fyzickým zbožím probíhá prostřednictvím námořní kontejnerové dopravy, jež je závislá na průchodnosti takzvaných strategických úžin (chokepoints), jako jsou Suezský průplav, Hormuzský průliv či Malacký průliv.

Kniha dále analyzuje historický posun: od evropských námořních zámořských objevů, přes epochu dominance státu Spojené království (doba uhelná) a následně státu Spojené státy americké (doba ropná), až k současnému přesunu gravitačního centra globální ekonomiky a námořního napětí do oblasti tichomořské a východní Asie.

🇷🇺 Analýza ruského režimu a mezinárodní bezpečnost

Jakožto politický geograf specializující se na oblast Eurasie provádí Romancov dlouhodobý monitoring politických struktur státu Ruská federace. Ve svých veřejných výstupech po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 dekonstruoval mýty o domnělé všemocnosti ruské armády, ale zároveň varoval před systematickým podceňováním vnitřní soudržnosti kremelského režimu.

V analýzách pro Český rozhlas a další média upozorňoval na strukturu vládnoucí elity v bezprostředním okolí prezidenta Putina. Ve specializovaných přednáškách identifikoval klíčové aktéry takzvaného vnitřního kruhu (siloviki), kteří utvářejí represivní aparát státu. Do této skupiny Romancov exaktně zařazuje jedince jako jsou Nikolaj Patrušev (bývalý ředitel FSB a vlivný bezpečnostní jestřáb), Alexandr Bortnikov (aktuální ředitel FSB), manažer energetických celků Igor Sečin, bankéř Jurij Kovalčuk či ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov, jehož roli Romancov definuje spíše jako loajálního vykonavatele a tvář pro styk se Západem než jako tvůrce skutečné mocenské politiky. Upozorňuje rovněž na klíčovou roli technokratů, jako je guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová, která svými fiskálními zásahy udržela ruskou ekonomiku v chodu i navzdory uvaleným mezinárodním sankcím.

🎙️ Mediální působení a veřejné konference (2025–2026)

V letech 2025 a 2026 figuroval Michael Romancov jako stálý a prominentní host na veřejnoprávních a soukromých platformách. Od prosince 2023 pravidelně připravuje ve spolupráci se zahraniční redakcí periodika Deník N audiopořad (podcast) Romancov a spol.. V něm analyzuje rozmanitá témata – od historického vzestupu Islámského státu až po dopady supervolebního roku 2024 na mezinárodní instituce.

Na stanici Český rozhlas Plus vystupoval v pořadu Osobnost Plus (moderovaném Barborou Tachecí). V průběhu jara a léta 2026 zde exaktně rozebíral například problematiku blízkovýchodní stability v kontextu vyjednávání USA o rozmrazení aktiv státu Írán ve výši 12 miliard dolarů výměnou za návrat jaderných inspektorů. Formuloval zde tezi, že v tomto konfliktu již Spojené státy nejsou jednoznačným absolutním vítězem a že Írán z regionálních změn strategicky těží. Rovněž komentoval vypršení amerických ultimát ohledně nastolení příměří na Ukrajině po znovuzvolení administrativy Republikánské strany ve Washingtonu v srpnu 2025.

Byl aktivním účastníkem panelové diskuse jarní konference institutu iSTAR v roce 2026, kde přednesl hlavní řeč (keynote speech) na téma definice světového řádu po konci takzvané unipolární éry. Figuroval i v seznamu hlavních řečníků pro ostravský nákupní veletrh eBF 2026 a mezinárodní hudebně-diskusní festival Colours of Ostrava s připravovanou relací v pavilonu Meltingpot.

📊 Kompletní statistické tabulky

K doložení encyklopedické celistvosti jsou níže publikovány nezkrácené tabulky mapující kompletní knižní publikační činnost, dlouhodobé pedagogické úvazky a vybrané stálé mediální projekty Michaela Romancova.

Bibliografie (Knižní publikace)

Tato tabulka obsahuje kompletní chronologický seznam všech monografií a knižních publikací, jichž je Romancov prokazatelně autorem či spoluautorem. Žádný titul nebyl z databáze vynechán.

Rok vydání	Přesný název publikace	Role a spoluautoři	Vydavatelství	Odborné zaměření (Anotace)
2002	Evropské politické a ekonomické instituce	Spoluautor (s Evou Romancovovou)	Eurolex Bohemia	Právní a politologická analýza evropských struktur ve 40. až 90. letech 20. století.
2011	Mezinárodní organizace	Samostatný autor	Aleš Čeněk	Teorie mezinárodních organizací se zaměřením na klíčové integrační struktury.
2016	Proč jsme Západ? Češi, Evropa a Západ mezi minulostí a budoucností	Spoluautor (s V. Bělohradským, P. Hlaváčkem, M. C. Putnou aj.)	Universum	Historické a politologické hledání identity České republiky ve vztahu ke střední Evropě a Rusku.
2020	Vytěsněná Evropa? Kontexty a perspektivy evropské „východní otázky"	Editor a spoluautor (s Petrem Hlaváčkem)	Academia	Geopolitická analýza států uvízlých mezi Západem a Ruskem po rozpadu sovětsko-ruského impéria.
2022	Námořní slepota	Samostatný autor	N media	Význam světových oceánů a námořního obchodu pro globální rozložení vojenské a ekonomické moci.

Přehled akademických úvazků

Tabulka představuje kompletní časovou osu působení na univerzitních institucích na území České republiky.

Časové období působení	Název vzdělávací instituce	Fakulta a domovská katedra	Vyučované penzum
1998 – současnost	Univerzita Karlova	Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Institut politologických studií	Politologie, Geopolitika, Dějiny mezinárodních vztahů
2001 – 2007	Západočeská univerzita v Plzni	Fakulta filozofická, Katedra politologie a mezinárodních vztahů	Odborné politologické předměty
2005 – současnost	Metropolitní univerzita Praha	Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií	Mezinárodní organizace, Geopolitika

Stálé mediální projekty a platformy (stav k roku 2026)

Výčet primárních platforem, kde figuruje jako tvůrce či pravidelný odborný analytik.

Název platformy / Média	Typ formátu	Role Michaela Romancova	Tematické zaměření výstupů
Deník N	Internetové periodikum a tištěný deník	Komentátor, autor textů	Geopolitické komentáře, analýza Ruska a východní Evropy.
Podcast Romancov a spol.	Zvukový formát (audiopodcast)	Spoluautor a hlavní moderátor	Rozbory aktuálního světového vývoje se zahraniční redakcí Deníku N (od prosince 2023).
Český rozhlas Plus	Rozhlasová veřejnoprávní stanice	Odborný host (pořad Osobnost Plus)	Komentování bezpečnostních krizí, válečných událostí a diplomacie.
Institut moderní politiky iSTAR	Odborné konference a panely	Keynote speaker (hlavní řečník)	Role USA v mezinárodních vztazích, budoucí světový řád.

Zdroje