Maine Black Bears

Šablona:Infobox Sportovní organizace

Maine Black Bears (v doslovném českém překladu Černí medvědi z Maine) je zastřešující a oficiální název pro všechny univerzitní sportovní týmy, které na poli meziuniverzitního sportu reprezentují University of Maine. Tato prestižní státní univerzita, sídlící v univerzitním městečku Orono ve státě Maine, je domovem jednoho z nejtradičnějších sportovních programů v oblasti Nové Anglie. Sportovní týmy Black Bears primárně soutěží v nejvyšší divizi amerického univerzitního sportu, kterou je NCAA Division I.

Ačkoliv je celosvětově organizace známá především díky svému fenomenálnímu a historicky nesmírně úspěšnému týmu v mužském ledním hokeji, program zaštiťuje celkem sedmnáct různých sportovních oddílů (jak mužských, tak ženských), mezi které patří americký fotbal, basketbal, baseball, atletika, plavání či pozemní hokej. Vzhledem k obrovské geografické rozloze a relativní izolovanosti státu Maine, který nedisponuje žádným profesionálním sportovním týmem v hlavních amerických ligách (jako jsou NFL, NBA, MLB nebo NHL), plní program Maine Black Bears roli de facto "národního" státního týmu, ke kterému vzhlíží statisíce loajálních fanoušků napříč celým regionem.

📜 Historie, identita a kultura programu

Počátky organizovaného sportu na University of Maine sahají až do hlubokého devatenáctého století, konkrétně do roku 1881, kdy byl na univerzitní půdě uspořádán první oficiální baseballový zápas. Postupem desetiletí se přidávaly další sporty, zejména atletika a americký fotbal, které byly tehdy na amerických univerzitách považovány za základní kádr fyzické přípravy studentů. Značka "Black Bears" se zrodila o něco později a sjednotila do té doby roztříštěnou identitu jednotlivých oddílů.

Maskot a barvy

Oficiálním maskotem celého sportovního programu je zvířecí postava známá jako Bananas the Bear (Medvěd Bananas). Tradice tohoto maskota započala v roce 1914, kdy místní fanoušci přinesli na fotbalový zápas skutečné, živé medvídě amerického černého medvěda. Malý medvěd byl na stadionu přivítán obrovským jásotem a studentstvo začalo skandovat, že publikum doslova "goes bananas" (v anglickém slangu to znamená, že publikum šílí nadšením). Od toho dne získal maskot své netradiční jméno a černý medvěd se stal nedotknutelným symbolem síly a vytrvalosti všech univerzitních týmů. Dnes jej reprezentuje student ve speciálním plyšovém kostýmu.

Oficiálními barvami univerzity a jejích dresů jsou temná námořnická modř, bílá a specifický odstín světlejší modré, který je designéry často nazýván "Maine Blue". Tyto barvy odrážejí chladnou, přímořskou a drsnou přírodu nejsevernějšího koutu amerického východního pobřeží.

Sponzoring a dynastie rodiny Alfondů

Pochopení sportovního úspěchu Maine Black Bears by nebylo možné bez zmínky o mimořádném vlivu rodiny Alfondů. Miliardář a filantrop Harold Alfond, zakladatel obuvnické společnosti Dexter Shoe Company, se stal největším mecenášem v historii univerzity. Sám byl vášnivým sportovním fanouškem a obrovskou část svého jmění věnoval na výstavbu sportovní infrastruktury v Oronu. Téměř každé významné sportoviště na kampusu nese jeho jméno. V roce 2020 oznámila Harold Alfond Foundation historický grant ve výši 90 milionů dolarů, který je exkluzivně určen na kompletní desetiletou modernizaci celého atletického a sportovního zázemí (takzvaný UMaine Athletics Master Plan), což programu garantuje konkurenceschopnost i v dalších dekádách 21. století.

🏒 Lední hokej: Celonárodní klenot a chlouba Orona

Přestože univerzita sponzoruje mnoho sportů, mužský lední hokej je jednoznačně výkladní skříní celého programu, generuje největší celostátní mediální pozornost a produkuje nejvíce budoucích profesionálních hvězd. Tým hraje v nesmírně obtížné a kvalitní konferenci Hockey East, kde svádí epické bitvy s rivaly jako Boston College, Boston University nebo University of New Hampshire.

Éra Shawna Walshe a zisk národních titulů

Hokejový program v Maine existoval již dříve, avšak jeho zlatá éra je absolutně a neoddělitelně spjata se jménem legendárního hlavního trenéra Shawna Walshe, který tým převzal v polovině osmdesátých let. Walsh transformoval provinční tým v celonárodní hokejové monstrum. Pod jeho tvrdým a nesmírně náročným vedením dokázali Black Bears vybojovat dva historické tituly celonárodních šampionů NCAA.

První titul přišel v sezóně 1992/1993, která je dodnes mnohými americkými hokejovými historiky považována za vůbec nejlepší sezónu jakéhokoliv univerzitního týmu v dějinách hokeje. Tým vedený geniálním mladíkem a budoucím členem Síně slávy Paulem Kariyou a útočníkem Jimem Montgomerym zakončil ročník s naprosto neuvěřitelnou bilancí 42 výher, jedné jediné prohry a dvou remíz (42-1-2). Kariya navíc získal prestižní Hobey Baker Award, obdobu Zlatého míče pro nejlepšího univerzitního hokejistu USA.

Druhý celonárodní triumf Maine oslavovalo v sezóně 1998/1999, kdy ve strhujícím finálovém utkání plném emocí porazili sousední státní rivaly, tým University of New Hampshire Wildcats. Tým v tomto období produkoval obrovské množství talentů pro nejprestižnější ligu planety, zámořskou NHL. Zlatou éru tragicky ukončila smrt trenéra Walshe v roce 2001, který podlehl vzácné formě rakoviny. Na jeho počest je ledová plocha ve stadionu pojmenována jako "Shawn Walsh Center".

Významní absolventi v NHL

Hokejový program Maine Black Bears vychoval úctyhodnou řadu hráčů, kteří zanechali hlubokou stopu v profesionálním hokeji. Kromě již zmíněného Paula Kariyi patří mezi nejznámější odchovance brankář Jimmy Howard (dlouholetá opora Detroit Red Wings), vynikající strážce brankoviště Ben Bishop, dvojnásobný vítěz Stanley Cupu s obrovskou fyzickou sílou Dustin Penner, šikovný útočník Gustav Nyquist, či produktivní křídlo Scott Pellerin. I v moderní éře je univerzita sledována profesionálními skauty jako jedna z elitních základen pro defenzivní i ofenzivní talenty. Ženský hokejový tým Maine Black Bears rovněž působí v elitní divizi, a ačkoliv historicky nedosahuje tak kolosálních úspěchů jako mužská sekce, pravidelně dodává hráčky do severoamerických profesionálních ženských lig i do národních reprezentací různých zemí.

🏈 Americký fotbal: Tvrdé boje na pomezí divizí

Program amerického fotbalu má na University of Maine nejdelší historickou tradici ze všech sponzorovaných sportů. Mužstvo Black Bears nastupuje v divizi Football Championship Subdivision (FCS), což je druhá nejvyšší podúroveň elitní divize I v rámci systému NCAA. Konferenčním domovem týmu je nesmírně silná a vyrovnaná CAA Football. Geografická poloha nutí fotbalový tým k obrovskému penzu cestování, jelikož drtivá většina jejich konferenčních soupeřů sídlí ve státech ležících podstatně jižněji (od New Yorku až po Virginii).

Historické úspěchy a "Kavalerie" z Orona

Fotbalový tým je známý svým tvrdým, fyzickým a defenzivním pojetím hry, kterému trenéři často s oblibou přezdívají hokej na trávě, čímž odkazují na chladné počasí a sníh, se kterým se hráči během podzimních zápasů v Oronu pravidelně potýkají. Nejslavnější kapitolou v moderní fotbalové historii programu byla sezóna 2018. Tým pod vedením tehdy vůbec nejmladšího hlavního trenéra v celé divizi I, třicetiletého Joea Harasymiaka, dokázal šokovat experty, opanoval svou konferenci a senzačně postoupil až do celostátního semifinále FCS, čímž zaznamenal nejdokonalejší ročník ve více než stodvacetileté historii programu. Týmu se v tomto období přezdívalo "Black Hole" (Černá díra), což reflektovalo jejich drtivou obranu, která nedovolovala soupeřům skórovat.

Obrovskou každoroční událostí je vzájemný a třaskavý zápas s tradičním regionálním rivalem, týmem New Hampshire Wildcats. Tyto dvě univerzity spolu pravidelně hrají takzvanou bitvu o Brice-Cowell Musket (Bitva o mušketu Briceho a Cowella). Vítěz tohoto nesmlouvavého derby získává do svého držení historickou vojenskou mušketu z osmnáctého století, kterou slavnostně vystavuje po zbytek roku ve vitríně na svém vlastním kampusu.

Stopa v Národní fotbalové lize (NFL)

Navzdory faktu, že Maine hraje v nižší subdivizi FCS, dokázal program vyprodukovat celou řadu výjimečných atletů, kteří se trvale prosadili v nejlepší lize světa, profesionální NFL. Mezi ty vůbec nejzářivější a nejznámější hvězdy patří nekompromisní defenzivní hráč a fullback Pat Ricard, který strávil dlouhá léta jako stabilní a nepostradatelný člen sestavy mocného týmu Baltimore Ravens, kde byl několikrát nominován do prestižního utkání hvězd Pro Bowl. Dále to byl skvělý ofenzivní lineman Mike Flynn, který jako důležitý člen základní sestavy dokázal s týmem Baltimore Ravens vyhrát posvátný Super Bowl v sezóně 2000, či defenzivní specialista Trevor Bates, který získal prsten pro šampiona NFL v dresu nedotknutelné dynastie New England Patriots.

🏀 Basketbal: Dominance žen a hledání mužské identity

Na rozdíl od hokeje a amerického fotbalu, basketbalový program představuje v historii univerzity obrovský a velmi zajímavý kontrast mezi mimořádnými úspěchy ženského celku a historickým trápením toho mužského. Oba týmy nastupují v konferenci America East Conference a svá domácí utkání většinou hrají ve starší aréně na kampusu nebo pro větší a mediálně exponovanější zápasy dojíždějí do nedalekého a moderního víceúčelového komplexu Cross Insurance Center ve městě Bangor.

Fenomén Cindy Blodgett a sláva ženského týmu

Ženský basketbalový program Maine Black Bears prožil svá absolutně nejslavnější léta v devadesátých letech dvacátého století. Tento obrovský vzestup byl poháněn lokální hvězdou a fenomenální střelkyní, jejíž jméno je Cindy Blodgett. Blodgett, rodačka přímo ze státu Maine, dokázala na domácí zápasy přitáhnout tisíce diváků a naprosto vyprodat arénu, což bylo tehdy v ženském univerzitním basketbalu obrovskou vzácností i v celonárodním měřítku. Pod vedením dlouholeté a uznávané trenérky Joanne Palombo-McCallie (často označované jen jako Coach P) dominoval ženský tým své domovské konferenci, vyhrál sedm po sobě jdoucích konferenčních šampionátů a pravidelně se účastnil posvátného celostátního turnaje NCAA Tournament, který je mediálně známý pod přezdívkou "March Madness" (Březnové šílenství). I v pozdějších desetiletích si ženský tým dokázal udržet obrovskou míru respektu a pravidelně bojoval o špičku své konference.

Nekonečné čekání mužů na Březnové šílenství

Historie mužského basketbalového týmu Maine Black Bears je bohužel lemována dlouhodobým trápením. Univerzita v Oronu je vlastníkem poměrně nelichotivého a velmi smutného celoamerického rekordu. Patří totiž mezi hrstku původních sportovních programů, kterým se za celou jejich existenci ještě ani jedinkrát nepodařilo postoupit do vytouženého závěrečného turnaje mužského Březnového šílenství (NCAA Tournament).

Tento neustálý sportovní neúspěch je často vysvětlován kombinací několika závažných faktorů: obrovskou nevýhodou geograficky izolované polohy, která enormně ztěžuje nábor (takzvaný recruiting) mladých talentovaných hráčů z basketbalově vyspělých městských aglomerací (jako je New York, Chicago nebo Los Angeles), drsným zimním počasím, a historicky také nižším finančním rozpočtem v porovnání s basketbalovými velmocemi. Program však v posledních letech prochází masivní obrodou pod vedením nových progresivních trenérských štábů a s investicemi z Alfondovy nadace cílí na ukončení tohoto historického půstu.

⚾ Baseball a odkaz Johna Winkina

Ačkoliv je severovýchod Spojených států z klimatických důvodů značně znevýhodněn oproti jižním státům (kde lze hrát baseball celoročně), baseballový program Maine Black Bears patří historicky k tomu nejlepšímu, co univerzita kdy nabídla. Nejzářivější období baseballu na tomto kampusu se odehrálo v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století.

Za tímto obrovským úspěchem stál legendární hlavní trenér John Winkin. Tento fenomenální stratég dokázal s týmem z mrazivého severu něco, co mnozí považovali za naprosto nemožné. Pod jeho vedením se tým Black Bears kvalifikoval neuvěřitelných šestkrát na závěrečný a extrémně prestižní turnaj College World Series (který se tradičně koná ve městě Omaha ve státě Nebraska), kam postupuje pouze úplná elita osmi nejlepších celostátních týmů z tisícovek zúčastněných škol. Winkin zavedl inovativní tréninkové metody a tým trávil část zimy tréninkem ve vnitřních nafukovacích halách, aby dohnal ztrátu způsobenou zasněženými hřišti.

Nejslavnějším odchovancem baseballového programu je bezesporu Mike Bordick. Tento spolehlivý polař neprošel standardním vstupním draftem, ale díky své enormní pracovitosti se dokázal vypracovat v naprostou superhvězdu a strávil ohromných 14 sezón v profesionální MLB, kde oblékal dresy týmů jako Oakland Athletics nebo Baltimore Orioles a byl dokonce nominován do utkání hvězd (All-Star game). Zmodernizovaný baseballový stadion na kampusu dnes nese hrdý název Mahaney Diamond a disponuje speciálním vyhřívaným umělým povrchem, který hráčům umožňuje zahájit jarní sezónu i tehdy, kdy zbytek města Orono pokrývá mohutná vrstva sněhu.

🏃 Ostatní atletické a olympijské sporty

Mimo divácky masově sledované sporty zaštiťuje organizace Maine Black Bears obrovské spektrum dalších atletických a technických disciplín, které univerzitě přinášejí prestiž na olympijské a akademické úrovni.

Atletika a přespolní běh: Mužské i ženské týmy pravidelně dominují lokálním soutěžím v rámci oblasti Nové Anglie. Univerzita využívá moderní vnitřní běžeckou halu, která umožňuje kvalitní přípravu i v lednu a únoru. Z tohoto programu vzešlo několik atletů, kteří reprezentovali své národní země na letních olympijských hrách.
Pozemní hokej: Ženský tým pozemního hokeje patří mezi skryté klenoty celého sportovního oddělení. V posledních letech tento celek pravidelně vyhrává konferenci America East a statečně bojuje v celonárodním vyřazovacím pavouku s mnohem bohatšími a slavnějšími univerzitami.
Plavání a skoky do vody: Univerzitní plavci využívají špičkový bazén v komplexu Wallace Pool a každoročně produkují akademické All-American sportovce, tedy atlety, kteří excelují jak ve sportovním výkonu, tak v náročném vysokoškolském studiu.

🏟️ Sportovní infrastruktura a zázemí

Pýcha sportovního programu se neodráží jen ve výsledcích, ale i ve fyzickém majetku a architektuře, do kterých byly nainvestovány stovky milionů dolarů.

Alfond Arena: Posvátný chrám amerického univerzitního ledního hokeje. Aréna, jejíž střecha je navržena tak, aby připomínala obří písmeno "M", pojme přes 5 000 diváků. Atmosféra v Alfond Areně je všeobecně považována za jednu z nejbouřlivějších, nejnepřátelštějších pro hostující celky a nejhlučnějších v celé Severní Americe.
Harold Alfond Sports Stadium: Domovský stadion pro americký fotbal, doplněný o atletickou dráhu. Prošel několika zásadními rekonstrukcemi, včetně instalace špičkového umělého trávníku (FieldTurf) a moderního osvětlení pro večerní celostátně přenášené zápasy.
Memorial Gymnasium ("The Pit"): Tato historická, architektonicky nádherná, avšak dispozičně stísněná tělocvična získala výstižnou přezdívku "Jáma". Právě zde si ženský basketbalový tým vybudoval v devadesátých letech pověst neporazitelnosti. Aréna je dnes využívána především pro volejbal, gymnastiku a tréninky, zatímco hlavní basketbalové duely se přesunuly.

🧠 Pro laiky: Jak funguje univerzitní sport v USA

Pro evropského fanouška, který je zvyklý na to, že sportovní kluby jako Sparta Praha, Real Madrid nebo Bayern Mnichov jsou soukromé profesionální organizace se svými mládežnickými akademiemi, je americký systém často zcela nepochopitelný. V Evropě sportovec hraje za "klub". Ve Spojených státech amerických je tímto "klubem" samotná univerzita.

Když slyšíte název "Maine Black Bears", nepředstavujte si soukromou firmu podnikající ve sportu, ale sportovní oddělení spadající přímo pod vysokou školu. V USA neexistují profesionální mládežnické fotbalové nebo basketbalové akademie v evropském smyslu. Tou nejlepší přípravkou pro dospělý profesionální sport (jako je NHL, NBA nebo NFL) jsou právě univerzitní ligy, které sdružuje obří organizace zvaná NCAA.

Univerzita vyhledává po celém světě talentované 18leté sportovce a nabídne jim takzvané sportovní stipendium (athletic scholarship). To znamená, že univerzita za hráče zaplatí obrovsky drahé školné, ubytování i stravu výměnou za to, že bude hráč čtyři roky reprezentovat její školní barvy – v tomto případě barvy Black Bears. Pokud je hráč výjimečně dobrý, po ukončení univerzity (nebo i dříve) si ho v draftu vybere bohatý profesionální klub. Během svého pobytu na škole však tito atleti nepobírají profesionální miliónové platy a sport se odehrává před zraky jejich vlastních spolužáků, bývalých absolventů (alumni) a rodin, což vytváří naprosto fanatickou, emocionální a nefalšovanou fanouškovskou kulturu, která v profesionálním byznysu často chybí. Fakt, že má univerzita 17 různých sportů pod jedním názvem, je jen způsob, jak jednotně propagovat školu napříč celou zemí.

Zdroje