Libuš (stanice metra)

Šablona:Infobox Stanice metra

Libuš (zkratka LI) je plánovaná a v současnosti (k roku 2026) připravovaná stanice pražského metra na zcela nové, plně automatizované lince D. Stanice je geograficky situována v jižní části hlavního města Prahy, v těsné blízkosti hranice katastrálních území Libuš a Písnice, které administrativně spadají pod gesci městské části Praha-Libuš. Stanice bude tvořit jeden z klíčových přestupních uzlů nového jižního diametru, přičemž zajistí přímou vazbu na prodlouženou tramvajovou trať ze směru od Modřan.

Z hlediska stavebně-technologického je Libuš projektována jako hloubená stanice stavěná v otevřené stavební jámě. Zadavatelem a hlavním investorem stavby je Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP). Uvedení stanice do zkušebního a následně plného provozu s cestujícími je podle platného harmonogramu z dubna 2026 plánováno přibližně na rok 2032, a to v rámci uceleného dokončení jižního ramene trasy mezi stanicemi Pankrác a Depo Písnice.

Výstavba stanice je úzce koordinována s urbanistickým rozvojem přilehlého území. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) ve spolupráci s ateliérem UNIT architekti vypracoval územní studii, která definuje budoucí zástavbu v okolí stanice s cílem zabránit nekontrolovanému rozvoji a zajistit adekvátní občanskou vybavenost včetně škol, náměstí a parkových úprav.

🗓 Současnost a stav projektu

K srpnu roku 2026 probíhá výstavba linky D ve dvou fázích. Zatímco první úsek mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova je ve výstavbě od roku 2022, v červnu 2026 byla oficiálně zahájena ražba a stavební činnost na navazujícím úseku z Olbrachtovy do stanice Nové Dvory. Stanice Libuš je součástí bezprostředně následující etapy (Nové Dvory – Depo Písnice). K zahájení fyzické výstavby tohoto úseku dojde po dokončení probíhajících majetkoprávních vypořádání ohledně pozemků pro budoucí depo a po finálním výběru zhotovitele v rámci zadávacího řízení.

Nejvýznamnějším posunem v přípravě samotné stanice Libuš bylo formální uzavření architektonicko-výtvarné soutěže na podobu interiéru, jejíž výsledky Dopravní podnik hl. m. Prahy publikoval v červenci 2025. Soutěž byla organizována pod odbornou záštitou instituce Národní galerie Praha. Vítězem se stala tvůrčí skupina ve složení Julius Reichel, Roman Výborný (vystupující pod uměleckým pseudonymem Namor Ynrobyv) a nizozemský malíř Roel Jeroen van der Linden. Od podzimu 2025 probíhá proces integrace jejich uměleckého konceptu do finální prováděcí projektové dokumentace, na čemž umělci spolupracují přímo s hlavní architektkou stanice Michaelou Kulhavou ze společnosti Metroprojekt Praha.

Kolem budoucího staveniště byly zároveň realizovány předstihové investice. V květnu 2023 došlo k dokončení a zprovoznění tramvajové trati spojující Modřany a Libuš, čímž vznikl základ pro budoucí přestupní terminál. Tato nová infrastruktura v současnosti končí dočasnou úvratí a vyčkává na zahájení výkopových prací pro stanici metra, po jejichž skončení bude tramvajové těleso prodlouženo severním směrem podél ulice Novodvorská až k uzlu Nové Dvory.

⏳ Historie přípravy a urbanistický rozvoj

Projektová příprava trasy metra směřující na jižní okraj Prahy se datuje již do konce 20. století, nicméně reálné kontury začala nabírat až po roce 2014, kdy byla dokončena prvotní dokumentace pro stavební povolení a ukončeno územní řízení. V roce 2015 byla oficiálně schválena aktualizovaná studie proveditelnosti, která definitivně potvrdila vedení trasy přes území Libuše a Písnice s využitím plně automatizovaného systému bez přítomnosti strojvedoucích.

V roce 2016 vypracovala inženýrka architektka Alena Martínková Haufová ze společnosti Metroprojekt Praha projekt stanice Libuš pro stupně stavebního povolení. Následně převzala pozici hlavní architektky stanice Michaela Kulhavá. Během geologického průzkumu, který na trase D probíhal od června 2019 do prvního čtvrtletí 2022, byly upřesněny parametry zakládání staveb v oblasti Libuše.

Paralelně s technickou přípravou podzemní stavby inicioval Magistrát hlavního města Prahy přípravu povrchových úprav. V roce 2021 uspořádal Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy participativní setkání a vycházky s místními obyvateli, jejichž podněty byly následně zapracovány do finální verze „Územní studie Sídliště a okolí budoucí stanice metra D Libuš“. Dokument, který zpracoval ateliér UNIT architekti, stanovuje závazné plošné a prostorové limity pro budoucí zástavbu. Podle tehdejšího náměstka primátora Petra Hlaváčka bylo cílem města předejít situaci, kdy by infrastrukturu obklopila živelná developerská výstavba bez odpovídající kapacity veřejných služeb. Na základě této studie byla koncem roku 2024 udělena projektantům výzva ke změně projektové dokumentace stanice tak, aby plně odpovídala nově schváleným urbanistickým požadavkům.

🏛 Architektura a výtvarné pojetí

Stanice Libuš je konstrukčně navržena jako hloubená stavba v otevřené stavební jámě, s jedním podpovrchovým vestibulem napojeným na uliční úroveň i na přilehlé zastávky povrchové dopravy. Stejně jako všechny ostatní stanice na lince D bude nástupiště od samotného kolejiště fyzicky odděleno prosklenými bezpečnostními stěnami s posuvnými dveřmi, které se budou otevírat synchronizovaně s dveřmi vlakové soupravy.

Výtvarná podoba stanice vzešla z vyzvané soutěže, v níž se utkali čtyři účastníci, reprezentující odlišné umělecké přístupy. Mezi oslovenými byli grafik Michal Cihlář, který zpracoval návrh pomocí techniky linorytu s motivem nedaleké přírodní památky Modřanská rokle; malířka Hana Puchová, zaměřující se na portrétní a figurativní tvorbu; a komiksový kreslíř a hudebník Jaromír Švejdík. Odborná porota, jíž předsedal architekt a popularizátor umění David Vávra a ve které zasedli mimo jiné výtvarník Kurt Gebauer či ředitel sbírky moderního umění Národní galerie Michal Novotný, nakonec vybrala návrh trojice Julius Reichel, Roman Výborný a Roel Jeroen van der Linden.

Vítězný koncept přetváří podzemní prostor v takzvanou „hravou mytickou jeskyni“. Autoři do obkladových desek stěn navrhli vyfrézovat složité ornamentální kresby a reliéfy inspirované místními obyvateli a novodobými mýty. Zásadním prvkem celého architektonického prostoru je návrh instalace rozměrné autorské sochy dinosaura, která má vizuálně prostupovat z úrovně nástupiště přes vestibul až na povrch nového náměstí. Architektka metra Anna Švarc tento přístup ohodnotila jako výrazný generační posun, který navzdory extravagantním prvkům působí v celkovém vizuálním vnímání minimalisticky a má za cíl přilákat k cestování veřejnou dopravou i mladší generace.

🚋 Dopravní návaznosti

Z hlediska návazné městské hromadné dopravy bude stanice Libuš plnit funkci uzlu pro přilehlé sídlištní celky a spádové oblasti jihu Prahy. Klíčovým prvkem je tramvajové napojení. Stavební práce na 2,1 kilometru dlouhé trati v úseku Sídliště Modřany (od zastávky Levského) do Libuše začaly na jaře 2022. Projekt v hodnotě přes 500 milionů korun byl dokončen a předán do provozu v květnu 2023. Trať v současnosti končí dočasnou úvratí, která umožňuje obrat obousměrných tramvajových vozů, a obsluhují ji linky směřující na Braník a Palackého náměstí.

Po dokončení samotné stanice metra bude tramvajová trať dále prodloužena severním směrem, paralelně s trasou metra, podél osy ulice Novodvorská. Tento další úsek spojí Libuš s budoucí sousední stanicí Nové Dvory, kde vznikne velký terminál zahrnující i parkoviště P+R s kapacitou minimálně 152 stání. Samotná Libuš bude zajišťovat přestup také na lokální autobusové linky spojující oblast s lokalitou Cholupice a s centrem městské části Praha 12.

📈 Statistiky a harmonogram výstavby

Jelikož je stanice Libuš k roku 2026 ve fázi projektové přípravy a očekávání zahájení fyzické výstavby, neexistují pro ni žádná data o obratu cestujících. V souladu s pravidly pro vykazování kompletních časových řad je níže uvedena tabulka mapující každý rok od schválení finální koncepce projektu (2015) do současnosti (2026), obsahující status projektu v daném kalendářním roce.

Kompletní roční vývoj projektu stanice Libuš (2015–2026)

Rok	Průměrný denní obrat cestujících	Fáze projektu a milníky výstavby
2015	data nejsou dostupná	Schválení komplexní studie proveditelnosti pro celou trasu D
2016	data nejsou dostupná	Zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení
2017	data nejsou dostupná	Probíhající majetkoprávní vypořádání a jednání s vlastníky pozemků
2018	data nejsou dostupná	Úpravy dokumentace pro posouzení vlivů na životní prostředí (EIA)
2019	data nejsou dostupná	Oficiální zahájení nulté etapy geologického průzkumu v lokalitě
2020	data nejsou dostupná	Vyhlášení výzvy k projektovým změnám na základě nových urbanistických limitů
2021	data nejsou dostupná	Participace s občany (IPR) k územní studii okolí budoucí stanice
2022	data nejsou dostupná	Zahájení fyzické stavby první etapy linky D (Pankrác – Olbrachtova)
2023	data nejsou dostupná	Otevření navazující tramvajové trati od Sídliště Modřany do stanice Libuš
2024	data nejsou dostupná	Zahájení aktualizace projektové dokumentace stanice dle zadání města
2025	data nejsou dostupná	Zveřejnění výsledků výtvarné soutěže (Reichel, Výborný, van der Linden)
2026	data nejsou dostupná	Sledovaný rok – zahájena stavba sousedního úseku k Novým Dvorům

Technické parametry všech stanic na lince D

Pro zasazení stanice Libuš do kontextu celého stavebního díla je uveden úplný přehled všech plánovaných i budovaných stanic na lince D, včetně typu konstrukčního řešení a předpokládaného roku zprovoznění dle dat platných k srpnu 2026.

Stanice	Konstrukční typ stanice	Plánovaný přestupní uzel	Předpoklad zprovoznění
Náměstí Míru	ražená jednolodní	Linka A, povrchové tramvaje	2036
Náměstí Bratří Synků	hloubená	povrchové tramvaje, autobusy	2036
Pankrác	ražená jednolodní	Linka C	2032
Olbrachtova	ražená dvoulodní	místní autobusové linky	2032
Nádraží Krč	částečně povrchová na mostě	železniční stanice, P+R	2032
Nemocnice Krč	hloubená	nemocniční areál, autobusy	2032
Nové Dvory	ražená jednolodní	tramvaje, P+R	2032
Libuš	hloubená	tramvajová trať od Modřan	2032
Písnice	hloubená	příměstské autobusy, P+R	2032
Depo Písnice	hloubená	technologické depo metra, P+R	2032–2034

💡 Pro laiky

Při čtení technických zpráv o stavbě metra D se často objevují dva klíčové pojmy: „automatické metro“ a „hloubená stanice“.

Automatické metro znamená, že ve vlaku není žádný strojvedoucí. Celý systém je řízen počítačově pomocí technologie CBTC (Communication Based Train Control). Vlaky neustále bezdrátově komunikují s centrálou i mezi sebou a systém přesně ví, kde se každý vagon nachází na milimetry přesně. Protože ve vlaku není člověk, který by hlídal bezpečnost při nástupu, musí být stanice jako Libuš vybavena takzvanými bezpečnostními stěnami. Jde o silné skleněné stěny instalované přímo na okraji nástupiště. Tyto stěny mají své vlastní dveře, které se otevřou přesně ve stejnou sekundu a na stejném místě, kde zastaví dveře přijíždějícího vlaku. Tím je absolutně vyloučeno, že by nějaký cestující mohl spadnout do kolejiště.

Druhý pojem, „hloubená stanice“, popisuje technologii stavby. Zatímco starší stanice blízko centra města (například na lince A) musely být kvůli historickým budovám na povrchu vyvrtány neboli vyraženy speciálními štíty hluboko ve skále, Libuš se nachází v místě, kde je na povrchu dostatek prostoru. Stavbaři zde proto nejprve vybagrují z povrchu obrovskou podélnou stavební jámu. Do ní vloží ocelové výztuže, zalijí je betonem a vytvoří obrovskou krabici, která bude tvořit nástupiště a chodby stanice. Jakmile beton ztvrdne, celá krabice se z vrchu opět zasype zeminou a na povrchu se vybuduje silnice, náměstí nebo park. Tento postup je mnohem rychlejší a z hlediska financí výrazně levnější než ražení tunelů důlním způsobem.

Zdroje